1
Nedopravní tématika / zkušenosti s fízly
« kdy: 06 Září 2021, 08:31:00 »
Tak jsem pročetl vlákno a moje zkušenosti jsou následující:
1. může si nahrávat na soukromý telefon, GIBS to vůbec neřešil, kontrolní odd policie tvrdí, že to je OK, nové= zjištění, nepomůže ani ÚOOÚ, odkážou na GIBS, který prý je oprávněn jako jediný řešit podání nejen na policisty, ale také a to pozor, na občanské pracovníky. Takže zacykleno.
2. trestní oznámení k ničemu nepomůže, GIBS kopíruje totéž: na základě odborného posouzení se nejedná o věc pro GIBS, jak k tomu přišli aby to bylo přezkoumatelné nikdy nenapíšou.
Problém vidím v tom, že lidé se chtějí "vzpírat" nařízením, ale nemají to bohužel promyšlené, jak reagovat a neudělat se na svém jednání sám.
Takže základem je neodmítnout sdělení totožnosti, pokud dnes ještě požadují OP, tak si s nimi hraji tak dlouho jak dlouho mne to baví, jestli nějaký OP musím nosit a podobně. Dříve či později se dostaneme do fáze , že chtějí ověřit ottožnost, na to jim sdělím, že to měli říct hned! a samozřejmě že vyhovím.
Další věc, co je třeba říct, že neodmítám si nasadit hadr na hubu, ale že jej nemám, neboť na to už nemám peníze, ale že si klidně nasadím hygienicky zabalenou rouškou, pokud ji mají. Nemají, dle ředitelství PČR nic takového nevozí.
No a pokud si hrají na roušku ve vzdálenosti 2m a méně, tak jsem zatím vždy uspěl s argumentem, že já jsem žádnou družbu s policajtama 2m a méně neplánoval, takže nic mít nemusím a okamžitě ve stížnosti píšu dvě možnosti, které na místě byly možné:
Pokud jsem nepřišel za policajtama o vlastní vůli, ale oni mne šikanovali ověřením totožnosti (což je běžný postup), tak jsem mohl:
1. odmítnout cokoliv s nimi řešit s odkazem, že jsem situaci nevyvolal já, takže jsem neměl povinnost mít hadr na hubě, ale současně doplňuji, že jsem sám vyhodnotil, že mne to neopravňuje k neuposlechnutí prokázání totožnosti, takže jsem se podvolil jejich šikanóznímu jednání
2. mohl jsem strpět jejich jednání, což jsem udělal, ale pak jsem se nemohl dopustit přestupku, neboť výzva orgánu byla podle mne silnějším právním instrumentem, než skutečnost, že nebudu mít hadr na hubě, který bych si klidně nasadil, kdyby mi ho poskytnuli.
Na toto jsem už od hloupého policajta Lercha z Prahy odpověď nedostal, nic neřešili, nic nepředali na úřad, konečná.
Ale je pravdou, že jsem po celou dobu nabízel spolupráci, byť díky jejich neomalenosti a hlouposti jsem je zdržel asi půl hodiny.
Myslím si, že by to u soudu obstálo, kdybych celou dobu tvrdil, že jsem neměl v úmyslu dělat něco, co by bylo podmíněno mít hadr na hubě, ale vyhověl jsem výzvě PČR a dokonce jsem nabízel, že si ho nasadí, pokud mi ho dají.
Takže jsem je dostal do kouta jejich vlastními prostředky a užíval si jak dva hloupí policajti musí mít hadry na hubě, já nemusím a ještě si z nich dělám srandu.
No a dalším argumentem, který by asi pomohl asi až u soudu je, že dneska se v těch nařízení už ani prase nevyzná, co platí a co neplatí, hlavně protože v těch nařízeních nejde najít logiku, a pokud bych chtěl přidat trochu humoru, tak bych odkázal, že v pravidelném "Čau lidi!" náš milovaný a vševědoucí premiér nikdy nesdělí link na aktuální nařízení vlády ČR, což není úplně jednoduché najít!
Takže můj názor je takový, že když chci "kverulovat" tak je třeba to dělat chytře a být na to připravený. V opačném případě je lepší mít ten hadr i při sexu s manželkou a svůj odpor ukázat ve velbách a případně agitací před nimi.
1. může si nahrávat na soukromý telefon, GIBS to vůbec neřešil, kontrolní odd policie tvrdí, že to je OK, nové= zjištění, nepomůže ani ÚOOÚ, odkážou na GIBS, který prý je oprávněn jako jediný řešit podání nejen na policisty, ale také a to pozor, na občanské pracovníky. Takže zacykleno.
2. trestní oznámení k ničemu nepomůže, GIBS kopíruje totéž: na základě odborného posouzení se nejedná o věc pro GIBS, jak k tomu přišli aby to bylo přezkoumatelné nikdy nenapíšou.
Problém vidím v tom, že lidé se chtějí "vzpírat" nařízením, ale nemají to bohužel promyšlené, jak reagovat a neudělat se na svém jednání sám.
Takže základem je neodmítnout sdělení totožnosti, pokud dnes ještě požadují OP, tak si s nimi hraji tak dlouho jak dlouho mne to baví, jestli nějaký OP musím nosit a podobně. Dříve či později se dostaneme do fáze , že chtějí ověřit ottožnost, na to jim sdělím, že to měli říct hned! a samozřejmě že vyhovím.
Další věc, co je třeba říct, že neodmítám si nasadit hadr na hubu, ale že jej nemám, neboť na to už nemám peníze, ale že si klidně nasadím hygienicky zabalenou rouškou, pokud ji mají. Nemají, dle ředitelství PČR nic takového nevozí.
No a pokud si hrají na roušku ve vzdálenosti 2m a méně, tak jsem zatím vždy uspěl s argumentem, že já jsem žádnou družbu s policajtama 2m a méně neplánoval, takže nic mít nemusím a okamžitě ve stížnosti píšu dvě možnosti, které na místě byly možné:
Pokud jsem nepřišel za policajtama o vlastní vůli, ale oni mne šikanovali ověřením totožnosti (což je běžný postup), tak jsem mohl:
1. odmítnout cokoliv s nimi řešit s odkazem, že jsem situaci nevyvolal já, takže jsem neměl povinnost mít hadr na hubě, ale současně doplňuji, že jsem sám vyhodnotil, že mne to neopravňuje k neuposlechnutí prokázání totožnosti, takže jsem se podvolil jejich šikanóznímu jednání
2. mohl jsem strpět jejich jednání, což jsem udělal, ale pak jsem se nemohl dopustit přestupku, neboť výzva orgánu byla podle mne silnějším právním instrumentem, než skutečnost, že nebudu mít hadr na hubě, který bych si klidně nasadil, kdyby mi ho poskytnuli.
Na toto jsem už od hloupého policajta Lercha z Prahy odpověď nedostal, nic neřešili, nic nepředali na úřad, konečná.
Ale je pravdou, že jsem po celou dobu nabízel spolupráci, byť díky jejich neomalenosti a hlouposti jsem je zdržel asi půl hodiny.
Myslím si, že by to u soudu obstálo, kdybych celou dobu tvrdil, že jsem neměl v úmyslu dělat něco, co by bylo podmíněno mít hadr na hubě, ale vyhověl jsem výzvě PČR a dokonce jsem nabízel, že si ho nasadí, pokud mi ho dají.
Takže jsem je dostal do kouta jejich vlastními prostředky a užíval si jak dva hloupí policajti musí mít hadry na hubě, já nemusím a ještě si z nich dělám srandu.
No a dalším argumentem, který by asi pomohl asi až u soudu je, že dneska se v těch nařízení už ani prase nevyzná, co platí a co neplatí, hlavně protože v těch nařízeních nejde najít logiku, a pokud bych chtěl přidat trochu humoru, tak bych odkázal, že v pravidelném "Čau lidi!" náš milovaný a vševědoucí premiér nikdy nesdělí link na aktuální nařízení vlády ČR, což není úplně jednoduché najít!
Takže můj názor je takový, že když chci "kverulovat" tak je třeba to dělat chytře a být na to připravený. V opačném případě je lepší mít ten hadr i při sexu s manželkou a svůj odpor ukázat ve velbách a případně agitací před nimi.
