30kmhcz

Určitě jste o této kauze slyšeli...https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/andrej-babis-stret-zajmu-cernosice-stredocesky-kraj_1904041720_tec

Babiš dostal pokutu za střet zájmů, podal si odvolání a kvůli nějaký procesní chybě vyhrál...KÚ Středočeský ale nechtěl svoje rozhodnutí novinářům poskytnout, tak jsem se pokusil to přes 106 získat sám, tj. jak rozhodnutí o pokutě, tak (a předevšímú o tom Babišově odvolání...nejprve bylo zdráhání, ale po odvolání u MSpr mi to poskytli relativně rychle.

Je to celkem zajímavé - zrušili to hlavně na údajném porušení presumpce neviny, protože Černošice si na základě podnětu Transparency International před zahájením řízení nechali udělat stanovisko svým právníkem k tomu, zda Babiš přestupek spáchal, a právník řekl že jo, a Černošice to stanovisko založily do spisu...takže KÚ řekl, že jeho vinu konstatovali předem, takže špatně...no já nevím, je to na zrušení? Já celkem chápu, že se jim nechtělo bez dalšího zahájit řízení proti premiérovi, ale že požádali o stanovisko svýho právníka...přijde mi to trochu jako účelovka

V nově vyrobených automobilech by měly být zabudovány moderní technologie, které pomohou zachránit lidské životy.

Patří mezi ně inteligentní rychlostní asistence, která upozorní řidiče na překročení povolené rychlosti vibrací plynového pedálu.

Vysoká rychlost nebo nepřizpůsobení rychlosti technickému stavu vozovky stála v ČR v roce 2017 za osmnácti procenty dopravních nehod.

Je tam toho více

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/evropsky-parlament/europarlament-chce-snizit-pocet-nehod-prosazuje-povinne-bezp/r~80db6b7846fc11e9b38a0cc47ab5f122/v~sl:a45e62fff6f7fe58321e0d7c1afe08ea/

Zdravím všechny zneužívače práva, obstrukčníky a silniční piráty!

S kamarádem nás napadlo, zda náhodou není potřeba k umístění stacionárního rychloměru vydat stavební povolení, nebo zda stačí ohlášení. Případně zda je potřeba povolení ke zvláštnímu užívání komunikace podle § 25 zákona o pozemních komunikacích?

Snažil jsem se to zjistit, ale v téhle oblasti práva se nevyznám a nejsem si moc jistý. Skoro bych řekl, že rychloměr stavba je, ale jistej si nejsem. Na druhou stranu přijde mi divné, aby si mohla obec nebo obecní policie umistit svévolně rychloměr kam chtěla, aniž by to někdo erudovaný posoudil, zda je to vhodné, bezpečné apod.

Nevíte někdo, nebo co si o tom myslíte? Díky a mějte se fajn

Pro info i pro pobavení

https://zpravy.idnes.cz/mikejepan-youtuber-dopravni-prestupky-trestni-stihani-soud-odskodneni-lhuta-1yk-/domaci.aspx?c=A180702_184016_domaci_iri

Btw myslíte, že pracovní neschopnost advokáta může podržet lhůtu k podání žaloby?

No ale souhlasit musím v tom, že 6 měsíců k nárokování nemajetkovky za nezákonný rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup podle 82/1998 je trochu mimo, když např. nemajetkovka podle občanského zákoníku se promlčuje tuším v 10 leté lhůtě.

Proč by zrovna stát měl mít výhodu, že se mu to promlčuje už za 6 měsíců a proč zrovna nemajetkovka, která bývá často daleko závažnější, než majetkovka, čemuž ostatně odpovídá i delší promlčecí lhůta v občanovi pro nemajetkovku než jakou má majetkovka? Ale stěží by protiústavnost té lhůty ÚS konstatoval právě v tomto případě Každopádně ta 6 měsíšní lhůta je zcela mimo mísu aspoň podle mě.

Občas mi přijde, že i těm soudcům jde o to právo

Rozsudek NSS ze dne 7. 6. 2018, č. j. 10 As 15/2018 - 36
I. Pokud obecní policie provozuje kamerový systém za účelem odhalování přestupků, které jsou ovšem mimo její působnost [§ 2 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve spojení s dalšími ustanoveními téhož zákona nebo zvláštních zákonů], je takový kamerový systém provozován v rozporu s § 24b odst. 1 zákona o obecní policii. Důkazy z takovéhoto systému vzešlé jsou nezákonné a procesně nepoužitelné.

II. Obecní policie nemohla v době před 1. 7. 2017 provozovat kamerový systém, jehož jediným či hlavní cílem bylo monitorovat dodržování povinnosti zastavit vozidlo na signál červeného světla [§ 125c odst. 1 písm. f) bod 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu)].

Zdravím vespolek,

protože mi jaksi nepřišla volební kampaň pana Zemana a jeho podporovatelů souladná s volebním zákonem (který např. říká, že volební kampaň musí být vedena poctivě, čestně, nesmí být uváděny lži o jednotlivých kandidátech, financování kampaně má být řádně vykázáno a zveřejněno,...), podával jsem v únoru 2018 k NSS návrh na určení její neplatnosti.

Nicméně, nijak překvapivě to NSS zamítl, a to s celkem špatným odůvodněním, takže jsem si řekl, že má smysl podat ústavní stížnost už jen proto, aby se tím NSS skutečně zabýval a ne aby tam vykopíroval odůvodnění z jiných usnesení, které ještě ani neodpovídají tomu, co jsem namítal atp.

NO A K JÁDRU VĚCI - víc hlav víc ví. Na tomto fóru je vysoká koncentrace lidí s právními znalostmi, kteří si navzájem pomáhají, tak mě napadlo zkusit, zda by někdo nechtěl pomoci mě s tou ústavní stížností? Jde mi zejména o zpětnou vazbu, ale novým nápadům se také nebráním Kdybyste měl někdo zájem, pošlu vám poslední verzi stížnosti třeba na mail.

Zdravím,

dovolím si upozornit na rozsudek KS Ostrava ze dne 9. 1. 2018, č. j. 19 A 20/2017 - 22, kde došlo k zajímavé procesní situaci v souvislosti s tím, že správní orgán nesprávně doručoval rozhodnutí prvého stupně jako zprávu neurčenou do vlastních rukou do datové schránky zmocněnce obviněného, v důsledku čehož došlo podle doručenky z DS k doručení rozhodnutí již přihlášením pověřené osoby zmocněnce do datové schránky, která však neměla oprávnění číst zprávy určené do vlastních rukou (podle zákona mj. rozhodnutí). Odvolání tedy bylo podle krajského úřadu podáno opožděně, protože počítal odvolací lhůtu od přihlášení pověřené osoby, zatímco zmocněnec od svého přihlášení do DS, který se přihlásil o den později.

Krajský soud konstatoval, že lhůta k podání odvolání začala běžet až od okamžiku, kdy se do datové schránky přihlásil zmocněnec, a nikoliv od okamžiku, kdy se přihlásila pověřená osoba, neboť sice se jí předmětné rozhodnutí zobrazilo, ale k tomuto došlo pouze v důsledku porušení zákona ze strany správního orgánu, který rozhodnutí v rozporu se správním řádem a zák. č. 300/2008 Sb. nedoručoval jako zprávu do vlastních rukou (pokud by tak učinil, rozhodnutí by se v datové schránce zobrazilo pouze zmocněnci). Odvolání bylo podáno včas.

Podle mě to má celkem hezký potenciál k obstrukcím

Zdravím,

moc by mě zajímal váš názor na moje následující úvahy:

1) Skryté měření rychlosti

Měření rychlosti je v ČR prováděno nezákonně, jelikož je v 99 % případů prováděno skrytým způsobem (z vozidla v civilním provedení, "zabukařeným" orgánem nebo rychloměrem). Jsem si vědom § 79a zák. č. 361/2000 Sb. (dále jen "silniční zákon"), podle kterého může státní a obecní policie měřit rychlost, nepodařilo se mi ale nikde dohledat, že by tak mohla činit skrytým (utajeným) způsobem. Vtip je v tom, že podle čl. 2/2 Listiny, čl. 2/3 Ústavy a § 2 správního řádu platí, že veřejná moc může činit pouze to, co je jí výslovně zákonem dovoleno. Skryté měření rychlosti výslovně dovoleno není. Současně lze dovozovat obecný princip, že veřejná moc má být vykonávána transparentně, zejména s vědomím osoby, o jejímž jednání je pořizován veřejnou mocí důkaz - pro srovnání viz výslovné zakotvení pravomoci Policie ČR skrytě sledovat osoby a věci podle § 158d trestního řádu pro účely trestního řízení, kde je až na neodkladné případy nutný souhlas státního zástupce nebo dokonce soudce (u neodkladných případů je nutný následný souhlas). Mám k tomu i judikát, rozsudek NSS ze dne 5. 11. 2009, č. j. 1 Afs 60/2009 - 119: „Judikatura ESLP vychází z předpokladu, že tam, kde je veřejná moc vykonávána v utajení, je riziko svévole zřejmé. Proto musí existovat nejenom závazná právní úprava jako taková, ale musí rovněž poskytovat ochranu proti svévolnému zásahu do práv jednotlivce stanovených v čl. 8 Úmluvy. Právní úprava musí být navíc dostatečně jasná na to, aby jednotlivci poskytovala odpovídající údaje o okolnostech a podmínkách, za nichž se orgány veřejné moci mohou uchýlit k pořízení skrytého videozáznamu. … V českém právním řádu neexistuje žádný právní základ pro utajené pořizování audiovizuálních nahrávek orgány veřejné moci pro účely správního řízení, pokud tyto zasahují do ‚soukromého života‘ fyzických osob." Obávám se, že se budou točit na tom, že snímek z radaru nijak do soukromí nezasahuje, ale zas existuje judikát, že i prostor ve vozidle je soukromým prostorem (nález ÚS ze dne 13. 10. 2016, sp. zn. II. ÚS 1221/16). Navíc mám za to, že v tomhle je ten rozsudek mimo, podle § 51/1 správního řádu platí nepoužitelnost důkazu získaného v rozporu s právem, a tedy není prostor pro další debatu, zda to zasahuje do soukromí nebo ne, je to získané v rozporu se zákonem (bez zákonného podkladu), a proto je to nepoužitelné. NSS tohle ale pokud vím jinde neřešil a judikatura NS je v tomto směru rozporuplná. Co si myslíte vy, je skryté měření rychlosti v souladu se zákonem?

2) Značky č. IP 31a a IP 31b

Dále si myslím, že v případě měření rychlosti obecní policií by měl být úsek měření označen příslušnými značkami č. IP 31a a IP 31b, což dovozuji již z jejich uvedení ve vyhlášce 294/2015 Sb., která provádí silniční zákon. K tomu docházím užitím principu vyloučení redundance, tedy se jedná o úvahu, že nic v právním předpise není zbytečně. Jsem si vědom toho, že dříve bylo v silničním zákoně výslovně uvedeno, že ty značky se mají používat, což už tam teď není, ale možná to smázli právě proto, že to je zbytečné tam uvádět (obdobně i užití jiných značek se výslovně nezakotvuje v zákoně ale užívají se proto, protože jsou v té vyhlášce). V důvodovce novely, která to ze silničního zákona mazala, jsem k tomu nic nenašel (nejsem si ale jistý, jestli jsem našel tu správnou). Nadto pokud má být měření rychlosti prováděno viditelně (viz výše), je nasnadě, že vhodným způsobem upozornění řidičů na to, že zde probíhá měření, je právě užití značek, které Ministerstvo dopravy za tímto účelem vydalo v předmětné vyhlášce. Právě tak lze nejlépe zajistit, aby byli informováni všichni řidiči (kteří dávají pozor na značky). Rovněž viditelné měření rychlosti je schopné daleké více naplnit účel měření rychlosti požadovaný § 79a silničního zákona, a to zvýšení bezpečnosti. Pokud je měření prováděno skrytě, resp. bez příslušných značek, nejspíše dojde k vyššímu zisku z pokut, účelem takového měření je však represe, a nikoliv prevence, kterou požaduje zákon. Co si myslíte vy, musí obecní policie užívat ty značky? Podle mě by to mělo být jak u automatických rychloměrů, které obecní policie provozuje bezobslužně, tak při "klasickém" měření.

3) Diskriminace při měření rychlosti

Dále mám za to, že při automatizovaném měření rychlosti (resp. při stíhání sprdelu) často dochází k diskriminaci, a to asi nejčastěji na základě státní příslušnosti provozovatele vozidla. České správní orgány totiž podle mých informací v podstatě nestíhají zahraniční provozovatele vozidel, některé rychloměry asi ani neměří nebo neumí měřit rychlost zahraničních vozidel, resp. zaznamenat zahraniční RZ. Pokud chcete být v ČR beztrestní jakožto provozovatel vozidla, napište si auto v zahraničí.

Další případ je úsekové měření, které je prováděno přes celou obec (např. obce okolo Dvůr Králové nad Labem). Aby došlo ke změření, musí vás to bliknout na začátku a na konci obce, musíte jí tedy celou projet, což může být klidně i 1 km apod. To znamená, že ke změření dochází z drtivé většiny pouze u lidí, kteří nebydlí v dané obci, neboť občané dané obce jezdí pouze v rámci této obce, nebo z ní vyjíždí nebo do ní vjíždí. Málodky jí celou projedou a tedy není šance, aby bylo odhaleno jejich překročení rychlosti, ke kterému ale zcela jistě také dochází. Konečně diskriminační je i nestíhání motorkářů, které ty rychloměry taky asi neměří nebo neumí měřit. Navrhoval jsem ohledně této diskriminace nějaké dokazování u jednoho většího správního orgánu, ale samozřejmě nic dosud provedeno nebylo, protože podle mého názoru mají co skrývat. Argumentuju tak, že jelikož diskriminačně neměří nebo nestíhají motorkáře, občany obce a cizince, nelze sankcionovat ani nás, protože by to bylo diskriminační. Právo má platit pro všechny stejně, viz např. § 2/4 správního řádu či zákaz diskriminace resp. zásadu rovnosti zakotvenou v Listině i Ústavě.

4) RAMET a.s.

Taky jsem si všiml, že RAMET a.s., výrobce asi všech radarových rychloměrů používaných v ČR, svý rychloměry současně i ověřuje podle zákona o metrologii. Podle mě je to v rozporu s § 14 správního řádu (vyloučení osoby, o jejíž nepodjatosti panuje pochybnost), resp. s obecnou právní zásadou nemo iudex in causa sua (nikdo nesmí být soudcem ve své vlastní věci), protože výrobce samozřejmě má přímý ekonomický zájem na tom, aby bylo ověření jeho výrobku uděleno, když bez ověření je rychloměr nepoužitelný a tedy neprodejný. RAMET by si to samozřejmě mohl nechat ověřit od někoho jiného, to by jej ale nevyšlo tak levně, jako když si to udělá sám (v podstatě by asi mohl pouze vystavit ověřovací list a skutečné ověření nemusí být vůbec prováděno). Ověřovací list je podle mě osvědčení podle správního řádu, tedy se na něj § 14 správního řádu vztahuje. Na místě je asi žádat jeho zrušení pro nezákonnost, jeden podnět k přezkumu jsem už Rametu a Českému metrologickému institutu posílal, ale zatím bez odezvy. V podstatě by se to ale mohlo žádat i u správního orgánu a ten by to měl postoupit pro nepříslušnost podle § 12 SŘ. Co si o tom myslíte vy, jsou ověřovací listy vydané Rametem k jeho rychloměrům nezákonné?