30kmhcz

Dobrý letní podvečer ve spolek,
mám jednu hezkou filozofickou úvahu, která by možná mohla zahýbat stojatými vodami řešení a kasírování SprDele tak, jak jsou výběrčí odpustků doposud zvyklí.
narazil jsem zde na jednu notně fousatou diskuzi ohledně místa spáchání správního deliktu. Je z doby před vydáním 250/2016, který měl/má sjednotit řešení přestupků na jedno místo a vyparát tento aspekt ze všech ostatních zákonů, kde se to opakovalo.

Princip:
1) u přestupku řidiče je obvykle velmi přesně známo místo jeho spáchání, tudíž se snadno dovodí místně příslušný správní orgán, který jej řeší a jehož úřad je též příjemcem pokuty.
2) u přestupku provozovatele se správní orgán může jenom domnívat, kde se provozovatel nacházel, když řidič jím provozovaného vozidla páchal přestupek. PřesZ říká, že pokud místo spáchání přestupku nelze určit, tak se za místně příslušný orgán bere ten, který je v místě trvalého bydliště pachatele (zjednodušeně)

Konkrétní dikce paragrafů je takováto:

PřesZ - 250/2016
§ 62
Místní příslušnost
(1) K řízení je místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán.

(2) Nelze-li místní příslušnost správního orgánu určit podle odstavce 1 nebo byl-li přestupek spáchán v cizině a podezřelý z přestupku je státním občanem České republiky nebo osobou bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, je k řízení místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu podezřelý z přestupku má nebo naposledy měl trvalý pobyt.

ZPPK - 361/2000
§ 125f
Přestupek provozovatele vozidla
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a

Když se na tu situaci podívám jednoduše, tak bych mohl říct, že v tomto případě je ZPPK lex specialis, takže se ustanovení v PřesZ nepoužijí.
A nejspíš to tak mohlo platit, protože zprasek s. zmr. Humla se vlepil do zákona docela nekoncepčně. Jenže to bylo za platnosti původního 200/1990.
Ale přece v čase pak přišel nový přestupkový zákon, který měl to řízení sjednotit a hlavně vytknout všechny přestupkové věci z ostatních zákonů do jednoho místa, takže ta vazba specialis a generalis by zde již s novým PřesZ neměla být aktuální...

Jak to tedy vlastně je?

Platí, že PřesZ je lex generalis, ač je mladší, než ZPPK, který je v § 125f lex specialis, ale v jiných přestupcích se zase pojede podle PřesZ ?
Anebo je toto solidní kladivo na Sprdel u přespolních pachatelů, protože je šance, že jejich sprdele se budou řešit u nich doma?

Díky za názory

Dobrý den,
řeším situaci v kauze Sprdele, týkajícího se rychlosti v obci, RAMER10 v budce, bez obsluhy Δ=+13 km/h.

SO1 vydal rozhodnutí o vině, do odvolání k SO2 jsem přihodil i argument o tom, že měření je prováděno v rozporu s návodem k použití.
Věc jsem řešil narychlo a nasekal jsem několik bot, kteých jsem si bolestivě vědom, jednou z hlavních je, že jsem to jel naslepo, bez znalosti spisu (klasika, nechtělo se mi přes půl republiky).
SO2 v Brně si s věcí vytřel pozadí v rekordně krátkém čase - viz timeline posledních událostí:

26.2.2019 posláno via DS (použita DS FOP) odvolání k rukám SO1
13.3.2019 SO2 vyhotovil zamítnutí, vypravil jej poštou
18.3.2019 pokus o doručení písemného vyhotovení, uloženo na poště
21.3.2019 via DS posláno SO1 další podání s důkazem o rozporu prováděného měření se stanoviskem PČR, doručeno téhož dne
27.3.2019 vyzvednuto na poště písemné vyhotovení zamítnutí odvolání od SO2

Moje úvahy v dané věci se zakládájí na následujícím:

Vztah právní moci rozhodnutí a jeho doručení:
§ 72 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. - znění od 01.11.2018

§ 72
Oznamování rozhodnutí
(1) Rozhodnutí se účastníkům oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Nestanoví-li zákon jinak, má ústní vyhlášení účinky oznámení pouze v případě, že se účastník současně vzdá nároku na doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu.

§ 73 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. - znění od 01.11.2018

Právní moc, vykonatelnost a jiné právní účinky rozhodnutí
§ 73
(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, je v právní moci rozhodnutí, které bylo oznámeno a proti kterému nelze podat odvolání.

Z toho si beru, že rozhodnutí nenabylo právní moci, dokud nebylo doručeno (snad proto Íčko Langer, nechť se jeho mrtvola vrátí zpět do politického hrobu, odkud povstala, dělal ten cirkus s fikcí doručení po 10ti dnech a pan Antl na to smutně koukal).

§ 36 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. - znění od 01.11.2018

Úkony účastníků
§ 36
(1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy.

Z předchozího mám tedy za to, že shodou nešťastných náhod, pro kterou se stalo, že rozhodnutí o odvolání bylo materiálně doručeno až po podání nesoucím další důkaz, rozhodl SO2 na základě nekompletního spisu a hlavně že rozhodoval, aniž by měl ve věci všechny podklady, na základě kterých mohl rozhodovat.

Moje otázka zní, co teď:

• nedělat nic a počkat, jak se k věci postaví SO1 a jestli se bude vydávat nové rozhodnutí?
• být proaktivní, na tento zjevný nedostatek poukazovat a domáhat se přezkumného řízení?
  Citace

  PŘEZKUMNÉ ŘÍZENÍ § 94 (1) V přezkumném řízení správní orgány z moci úřední přezkoumávají pravomocná rozhodnutí v případě, kdy lze důvodně pochybovat o tom, že rozhodnutí je v souladu s právními předpisy.

  Pokud ano, tak komu žádost adresovat? SO1 nebo SO2?
• nebo této situaci spíš odpovídá obnovení řízení?
  Citace

  OBNOVA ŘÍZENÍ A NOVÉ ROZHODNUTÍ § 100 Obnova řízení (1) Řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže a) vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými, nebo...
• nebo rovnou jít do správní žaloby? Po opatření spisu bych se ale stejně rád vyhnul osobní návštěvě u krajského soudu v Brně a padla mi do oka toto vlákno https://www.30kmh.cz/index.php?topic=6879.0Jestli to chápu správně, tak je možné nebýt osobně přítomen u projednání věci, aniž bych tím případ automaticky prohrál pro nedostavení se?

Díky za každou pomoc, takto daleko jsem se ještě nikdy nedostal, ale pěkně mi to hnulo žlučí a mám chuť si zabojovat.
Přikládám alepoň anonymizované rozhodnutí.
Je to živá kauza, ta moje předchozí podání rád přihodím taky, pokud převedeme do kuchyně.
Sice je to nejspíš ve fázi klinické smrti, ale pořád trochu živá kauza :-D

Dobrý den,
pokaždé, když si čtu výzvu k uhrazení za parkování v modré zóně, kde došlo k zastavení a stání po dobu delší 3 minut a úřad se domáhá buď výpalného, anebo udání řidiče vozidla, který přestupek spáchal, napadají mne následující otázky, které by možná bylo zajímavé rozdiskutovat a třeba to povede k novému, atraktivnímu a sexy postupu, při řešení této svízele.

1) pokud zastavím na modré, výpalné neplatím a parkovné nezaplatím, a v čase kratším 3 minut odjedu, tak jsem nic nespáchal

2) pokud zastavím na modré, výpalné neplatím a parkovné nezaplatím, vystoupím z vozu, předám klíče od vozu spolehlivé osobě a ta v čase kratším 3 minut od zastavení, s vozidlem odjede (poodjede?), tak já jako provozovatel jsem nic nespáchal a řidič, který vozidlo odparkuje také ne.

3) pokud zastavím na modré, výpalné neplatím a parkovné nezaplatím, vystoupím z vozu, předám klíče od vozu spolehlivé osobě a ta se na nějaké přeparkovávání vykašle a odejde na pivo, tak byl spáchán přestupek. Jenže: v době spáchání přestupku v autě nikdo neseděl, takže nemohu udat řidiče, který vozidlo v době spáchání přestupku řídil, protože v té době vozidlo nikdo neřídil. Já jsem zaparkováním vozidla taktéž přestupek nespáchal.

4) Finále myšlenkového experimentu: když nás jede víc, třeba, já nechám klíče v autě, ať to jeden ze dvou zbývajících spolucestujících přeparkuje, tak který z nic spáchá přestupek, že tam nechá stát auto i po třetí minutě? Nespáchali ho vlastně oba a neměli by se tedy oba k tomuto hrdelnímu zločinu a SO1 podat vysvětlení, které bude jak od siamských dvojčat?
Může spáchat přestupek někdo, kdo vlastně auto neřídíl, ale měl  ?