30kmhcz

Pěkný den,
byl by prosím problém umožnit volbu grafického vzhledu a přidat nějaký tmavý režim? Tento by za mě měl fungovat: https://custom.simplemachines.org/index.php?theme=2929
Instalace je úplně banální, stačí jen stáhnout a "rozbalit" v příslušné sekci administrace.

Jen doplním, že jako defaultní by zůstal stávající grafický motiv, ale každý uživatel by si mohl přepnout na ten tmavý (tedy alespoň by to tak mělo fungovat, pokud jsem tu funkci pochopil správně).

Pěkný den,
je tu prosím někdo s přístupem k technickým normám, kdo by sem nebo aspoň mě k osobnímu užití poskytl poskytl normu ČSN 73 6056?

předem děkuji.

Z rozsudku Krajského soudu v Plzni, 77 Af 11/2021-123, 29. 4. 2022
Žalobce byl zastoupen daňovým poradcem. Vybral jsem pár pasáží, které musely být psány v opravdu urputném zápalu - kýženého výsledku se však žalobce nedočkal a žaloba byla zamítnuta. Přikládám pro pobavení a jako ukázku toho, jak to nemá vypadat.

90. Ono úvodní předeslání správcem daně vyslovené, že v případě tohoto znaleckého posudku se nejedená o znalecký posudek ve smyslu § 95 daňového řádu vypracovaný znalcem jmenovaným, ale „jen“ znalecký posudek předložený žalobkyní. Tedy jinými slovy uvedl, že důkazní síla posudku je závislá na osobě objednatele posudku. To snad ne!! Tady hodně zaskřípala zásada rovného nakládání. Nicméně je potřeba na tento závěr nahlížet jako na přípravu toho, co správce daně se znaleckým posudkem udělal.

98. Pokud snad správce daně staví na tom, že znalec neměl k dispozici všechny podepsané rozvozové listy ke zkoumání, ale jen omezené množství, tak je to především chyba správce daně, neboť nebyl schopen donutit XXXX k vydání dokladů. A pokud si dobře pamatuji, tak přístup k tomu, aby donutil XXXX alespoň k částečné spolupráci, byl ze strany správce daně velmi liknavý a teprve (viz spis) až po několikeré žádosti a jejich urgování vyzval správce daně XXXX k součinnosti.

102. Pokud správce daně vytýká znalci, že z posuzovaných listů byly ze znaleckého posudku vyloučeny rovnou ty, které byly za období, kdy byla žalobkyně mimo ČR a druh ve výkonu TOS, ještě neznamená, že je znalec nezkoumal. Doporučuji, aby si správce daně znovu prostudoval, a tentokráte pořádně, znalecký posudek.

107. V další části se správce daně rozhodl vzít otěže pevně do svých rukou a předvést své schopnosti i v oblasti oboru jako je písmoznalectví. Jak jinak si vyložit závěr, který učinil na straně č. 45 Zprávy z daňové kontroly 2015, kde uvádí: „Dále správce daně vyhodnotil podpisy daňového subjektu, které má k dispozici na písemnostech a dokumentech, které byly správci daně předloženy jako důkazní prostředky. Správce daně má k dispozici Smlouvu o užívání nebytových prostor/prodejního místa X , podepsanou daňovým subjektem, kterou mu předložil sám daňový subjekt jako jeden z důkazních prostředků a nikdy tuto smlouvu nerozporoval, dále Smlouvu o užívání nebytových prostor/prodejního místa X, úřední záznam o podaném vysvětlení na PČR č. j X. Na všech těchto písemnostech je podepsán daňový subjekt a jen pouhým okem je zřejmé, že každý z podpisů je jiný.“

108. Nezbývá než správci daně pogratulovat k jeho právě nabytým schopnostem z oboru, který je vyčleněn malé skupině odborníků. Mimochodem stejnou schopností oplývá i žalovaný, který se ujal zkoumání podpisů, jejíhož závěry pak prezentoval v bodě napadeného rozhodnutí.

113. To opravdu grafologický rozbor nebyl schopen vyloučit dodání zboží do odběrného místa, ani nepodal informaci o tom, jak se zboží pohybovalo, o tom totiž znalecký posudek z oboru písmoznalectví není a ani nemohl být. Pokud to správce daně nepochopil, tak tento posudek je o tom, zda podpisy na dokladech o převzetí zboží, tedy jeden ze čtyř pilířů, na kterých jsou postaveny závěry správce daně, tedy zda podpisy jsou podpisy žalobkyně nebo jejího druha, tedy osob, které v místě zboží přebíraly a převzetí stvrdily podpisem. Jak již bylo mnohokráte řečeno, převzetí zboží a stvrzení tohoto převzetí zboží podpisem je dvojjediný akt, který nelze od sebe odtrhnout, neboť ten, kdo převzal, tak podepsal a ten, kdo podepsal, tak převzal. Takto je nutno na znalecký posudek a závěry tam učiněné nahlížet.

114. V této části našeho vyjádření je nutno upozornit na některé „judikatorní“ výstupy české justice zabývající se znaleckými posudky a jejich využití pro různá řízení. Ono totiž asi nepůjde až tak jednoduše tento důkaz ve formě znaleckého posudku jen tak „odkopnout“, jak to učinil správce daně např. v případě svědecké výpovědi svědka T. V tomto případě se jedná o výstup soudního znalce kpt. JUDr. Jaroslavy Samkové, soudního znalce, vyšetřovatele PČR. Tedy osoby znalé a erudované. To prostě nepůjde neboť i rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 10. 2013, č. j. 7 Afs 86/2013 uvádí:...

122. Chápu, že předložením znaleckého posudku se konstrukce na doměření vymodelovaná správcem daně sesypala jako domeček z karet. Chápu, že správce daně nechce opustit onu vidinu doměření žalobkyně v maximálně možné míře ve snaze dohnat to, co bylo státem zanedbáno při dozoru nad obchodem s tabákovými výrobky, chápu, že v zájmu dosažení tohoto cíle je schopen opustit základní elementární a logické uvažování a normální přístup a na druhé straně učinit závěry ničím nepodložené ve snaze neodejít s ostudou, vždyť na začátku jsme vydali zajišťovací příkazy v milionech korun, tak tam něco musíme najít. To vše chápu. Nicméně v tomto případě se bude nutno řídit tím, co je účelem správy daní, kterým je postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady.

Kolegové, zvládl by mi prosím někdo vyrobit logo OSBIDu v lepší kvalitě, než je na stránce (www.osbid.cz)?

Přikládám judikát NSS sp. zn. 1 As 397/2020 ze dne 22. července 2021, který by mohl posloužit v případech, kdy účastník řízení argumentuje materiálním znakem přestupku a správní orgán to odmítne obligatorním konstatováním, že materiální znak je naplněn, protože skutková podstata.

NSS zde poměrně užitečně reviduje způsob, jakým je nutné otázku materiálního znaku vypořádat:

[18] [...] Žalobkyně však již v řízení před stěžovatelem přednesla argumentaci zpochybňující naplnění materiální stránky přestupku. Jinak řečeno, v podaném rozkladu uvedla argumenty, kterými se pokusila zákonnou domněnku vyvrátit. V takové situaci pak je úkolem stěžovatele, aby přednesené argumenty řádně zhodnotil a posoudil, zda jsou v konkrétním případě způsobilé vyvrátit obecný předpoklad společenské škodlivosti.

Krajský soud neukládá stěžovateli obecnou povinnost, aby ve všech případech navzdory výslovnému zákonnému znění § 270 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek a v něm obsažené presumpci naplnění materiálního znaku přestupku aktivně prokazoval přítomnost společenské škodlivosti. Namítne-li však účastník v řízení před stěžovatelem, že materiální znak naplněn nebyl (tj. předestře důkaz opaku), musí se stěžovatel s takovou argumentací řádně vypořádat.

Rozsudek se tedy nese v tom duchu, že pokud argumentuji nenaplněním materiálního znaku (ideálně s odkazem na vyřešený případ, kdy za obdobných okolností materiální znak skutečně nebyl naplněn), pak zásadně bude zakládat vadu řízení, pokud správní orgán takovou námitku náležitě nevypořádá.

NSS ve svém starším rozsudku sp. zn. 6 As 379/2018-40, ze dne 14. června 2019 vyloučil možnost, že by u přestupku provozovatele vozidla mohlo jít o pokračující nebo trvající přestupek.

Provozovatel vozidla se snažil, aby tři přestupky spáchané v rozestupu cca 5 minut byly projednány jako pokračující přestupek. NSS to zamítl a vytvořil podle mě dost těžkopádnou argumentaci.

Z argumentace:

[10] Nejvyšší správní soud nemá za to, že by správní delikt dle ustanovení § 125f zákona o silničním provozu mohl nabýt charakteru trvajícího nebo pokračujícího správního deliktu. Nejvyšší správní soud pro rozlišení mezi oběma delikty odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2009, č. j. 2 Afs 93/2008 – 920, podle kterého „Nauka trestního práva rozeznává v případě deliktního jednání, které se odehrává (nebo jeho následky trvají) v delším časovém horizontu tyto formy trestné činnosti:

- pokračování v trestné činnosti,

- trvající trestnou činnost a

- hromadný trestný čin.

Pokračováním v trestném činu se „rozumí takové jednání, jehož dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.“ (Šámal, P., Púry, R., Rizman, S.: Trestní zákon: komentář I. díl, 6. vyd., Praha, C. H. Beck 2004, s. 24).

„Trvající trestný čin je takový čin, kterým pachatel vyvolá protiprávní stav a ten pak udržuje anebo udržuje protiprávní stav, aniž zákon vyžaduje, aby jej také vyvolal. Podstatným rysem trvajícího trestného činu je, že se zde postihuje právě ono udržování protiprávního stavu. ………U tohoto trestného činu musí trvat jednání, kterým se udržuje protiprávní stav. Tím se tento trestný čin liší od poruchových deliktů, jimiž se také způsobuje protiprávní stav, který může delší dobu trvat, ale nepostihuje se jeho udržování. Trvající trestné činy se posuzují jako jediné jednání, které trvá tak dlouho, pokud je protiprávní stav udržován.“ (Kratochvíl, V. a kol.: Trestní právo hmotné. Obecná část. II. vydání, Brno, Masarykova univerzita 1996, s. 100.)“


[11] Nejvyšší správní soud má s ohledem na definici pokračování v trestném činu, z níž je dovozována definice pokračování ve správním deliktu či přestupku (srov. nyní platné ustanovení § 7 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupku a řízení o nich) za to, že dle tehdejší terminologie tzv. jiný správní delikt provozovatele motorového vozidla spáchaný skutky popsanými ve výroku prvostupňového rozhodnutí by za daných skutkových okolností nemohl být pokračujícím deliktem, neboť z pouhé mnohosti skutků a případné blízké časové souvislosti nelze dovozovat naplnění všech znaků pokračujícího správního deliktu, a to konkrétně jednotného záměru. Pokud totiž platí zásada, že závěry teorie trestního práva se aplikují na správní trestání v případě mlčení zákonodárce analogicky (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 4. 2008, č. j. 1 As 27/2008 - 67), nelze znaky pokračování trestného činu při jejich analogické aplikaci v oblasti správního trestání upravovat, resp. je vypouštět, jak fakticky požaduje stěžovatel. Stěžovatel v tomto směru v průběhu správního řízení ničeho nenamítal a neuváděl, přičemž z obsahu správního spisu rovněž jakkoli nevyplývá, že by stěžovatel měl jednotný záměr vést jednotlivé dílčí útoky k naplnění skutkové podstaty téhož správního deliktu, tedy že by se stejným záměrem porušoval svou povinnost zabránit, aby konkrétní řidiči porušovali zákon o silničnim provozu, resp. že by je přímo k takovému protiprávnímu jednání naváděl.

Dle NSS se tedy o pokračující nebo trvající přestupek může jednat pouze u řidiče, nikoli provozovatele.

Pěkný den,

můj YouTube feed mi podstrčil tato dvě videa. Je to víceméně oddechové sci-fi, ale v kontextu 30kmh dávají snímky hodně prostoru pro zamyšlení nad tím, jakým směrem se vydat v oblasti bezpečnosti do budoucna a jaká rizika s sebou přináší nové technologie. Oba snímky vedou diváka k troše zamyšlení, pokud chce; prezentují proti sobě stojící hodnoty (bezpečnost x soukromí jedince, ...) takže ty úvodní otázky jsou vždy hodně intuitivní, ale dá se nad tím zamyslet na hezkých pár minut.
Ačkoliv jsou oba snímky sci-fi, lze tu vypozorovat jakýsi paradox, kdy k přístupu "účel světí prostředky" státy nebo jeho orgány často tíhnou i bez toho, abychom měli nějaké nanoboty nebo "grid". Moderní technologie tak slouží spíše jako prostředek ad absurdum, k podtržení nebezpečnosti takového uvažování. (Např. Arenbergerovy projevy "tak ať to NSS zruší, do té doby to může platit".)

https://www.youtube.com/watch?v=TAHGZSeGVww
"Nano" je snímek z budoucnosti, kde si lidé mohou nechat implantovat nanoboty. Ti mají samozřejmě širokou škálu funkcí a kromě "cool" vylepšení umožňují policii člověka sledovat, nebo třeba na dálku paralyzovat. No a co, je to přece bezbolestné!

https://www.youtube.com/watch?v=pocEN5HprsM
"Plurality" je snímek představující blízkou budoucnost NewYorku v roce 2023. Základem je jakási e-identita, kdy moderní technologie nevyužívají k ověření klíče, karty apod., ale genetické rysy člověka (DNA, otisk prstu, ...). Vznikl tak jakýsi "grid", což je sice život usnadňující věc, avšak zákonem se dostal do rukou i policii. Ale kdo by neobětoval trochu svobody, když je NY tak bezpečný!

Hezký víkend!