>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.
xxxxxxxxxxxxx Vyhotoveno: 18. 2. 2015
xxxxxxxxxxxxx
Odbor dopravněsprávních činností
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
Č.j.: xxxxxxxxxxxxx
Spisova znacka: xxxxxxxxxxxxx
Věc: Sdělení ke „Sdělení k námitce podjatosti, podané dne 27.1.2015“ podané dne 3.2.2015, námitka podjatosti
Vážení,
Vaše sdělení k mému podání námitky podjatosti ze dne 27.1.2015 považuji z důvodu příkrého rozporu s § 14, odst. 2 zákona 500/2004 Sb. za nicotný právní akt a mé podání
n e p o v a ž u j i
za vyřízené.
Dne 27. 1. 2015 jsem podal v souladu s ust. § 14 zák. Č. 500/2004 Sb., správního řádu námitku podjatosti vůči oprávněné úřední osobě paní xxxxxxxxxxxxx v řízení o přestupku podle § 125c odst. 1 písmo k) zákona Č. 361/2000 Sb., o provozu na - pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, z jehož spáchání dne 30.9.2014 v xxxxxxxxxxxxx jsem byl obviněn a který je dokumentován ve spisovém materiálu sp. zn. xxxxxxxxxxxxx.
Vaše sdělení ze dne 3. 2. 2015 obsahuje zdůvodnění Vašeho postoje k podání námitky podjatosti. Uvádíte, že vzhledem k obsahu Vámi uvedené námitky, kdy jsem uvedl pouze okolnosti, které předpokládají přímo zákony (ustanovením § 52 a § 53 zák. ČNR Č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, je upravena přílušnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností k projednání prestupků, místní prislušnost pak upravuje § 55 odst. 1 uvedeného zákona. Prislušnost xxxxxxxxxxxxx k výkonu státní správy v přenesené působnosti je upravena ust. §31 a násl. a dále §81 zákona Č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů a Statutem hlavního města Prahy - obecně závaznou vyhláškou Č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy. Ust. § 13 odst. 3 věta první zákona o přestupcích pak upravuje, kterému subjektu připadá výnos z uložených pokut: "Pokuta uložená orgánem obce je příjmem obce, jejíž orgán ve věci rozhodoval v prvním stupni. ", obdobně je tomu i u příjmu z pokut, ukládaných za přestupky podle zákona o silničním provozu - viz ust. § 125e odst. 6 zákona o silničním provozu), upravující výkon státní správy v přenesené působnosti, se o podjatost ani jednat nemůže, neboť mým podáním je přímo rozporována platná právní úprava.
Z Vámi uváděné právní úpravy přímo vyplývá, že správní orgán je finančně zainteresován na tom uznat obviněného vinným a uložit mu pokutu, neboť to pro něj znamená přímé finanční obohacení. Naopak v případě zproštění obviněného nejen že přichází o zisk, ale také nese veškeré náklady řízení, čímž mu vzniká přímá finanční újma.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že správní orgán – tzn. všechny úřední osoby, které by v řízení mohly provádět jakékoliv úkony, při jejichž provádění by mohly výsledek řízení ovlivnit – mají s ohledem na svůj poměr k věci takový zájem na výsledku řízení, pro nějž lze pochybovat o jejich nepodjatosti ve smyslu ust. § 14 odst. 1 SprŘ. Dále v dané věci dochází k porušení zásady nestrannosti, neboť správní orgán je zároveň vyšetřovatelem i soudcem. Z pohledu ústavního práva je zásada nestrannosti nedílnou součástí práva na spravedlivý proces a je přímo zakotvena v čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“: „Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.“). Listina tak zcela jasně garantuje právo každého, aby byla jeho věc rozhodnuta nestranně, a to nejen soudem, ale např. také správním orgánem.
S přihlédnutím k dosavadnímu průběhu správního řízení a k výstupům z Vašeho úřadu kdy mimo jiné uvádíte, že „dle ust. § 14 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, musí účastník řízení námitku podjatosti úřední osoby uplatnit, jakmile se o ní dozví, neboť podle zákona se k námitce nepřihlédne, pokud účastník řízení o důvodu vyloučení úředních osob prokazatelně věděl, ale neuplatnil námitku bez zbytečného odkladu. Je tedy nade vší pochybnost, že jste o důvodech "podjatosti", pokud vůbec existují (viz níže), věděl již ode dne 2.12.2014 a bez zbytečného odkladu jste námitku podjatosti neuplatnil, proto k ní nebylo přihlédnuto.“
K času mezi 2. 12. 2014 kdy jsem převzal oznámení Příkazem o uložení pokuty ze dne 28.11.2014, a 27. 1. 2015 kdy jsem podal námitku podjatosti uvádím a který bez jakýchkoliv podkladů považujete za „zbytečný odklad“ uvedu, že jsem se v jeho průběhu seznámil se všemi souvisejícími zákonnými ustanoveními a nastudoval jsem si praxi správních řízení a další věci související s úředním postupem při prošetřování a případném postihu za výše uvedený údajný přestupek. Námitku podjatosti jsem tedy prokazatelně uplatnil bez zbytečného odkladu, jakmile mi byla známa.
Proto doplňuji námitku podjatosti o osoby:
xxxxxxxxxxxxx
xxxxxxxxxxxxx
Z důvodů uvedených a odůvodněných výše navrhuji, aby nadřízený správní orgán věc delegoval na jiný správní orgán, pro nějž pokuta není příjmem a nemá na věci žádný zájem, respektive aby v souladu s ust. § 131 odst. 4 SprŘ usnesením pověřil k projednání a rozhodnutí věci jiný věcně příslušný podřízený správní orgán ve svém správním obvodu, jelikož podřízený správní orgán není z důvodu uvedených výše způsobilý věc projednat a rozhodnout.[\quote]
Nebo můžete využít něco z mé odpovědi (vypracované pro kolegu) dotěrnému PaChovi, který tvrdil, že osobní účast je nutná :
Vážený pane npor. ..........,
s politováním Vám musím sdělit, že ačkoliv se pravděpodobně jedná o Vaši hlavní výdělečnou činnost a měl by jste být v daných záležitostech profesionál, tak již nejméně 5 let setrváváte v omylu, který je popsán Vaší závěrečnou větou :
citace : Vysvětlení nelze podat žádnou jinou formou, např. písemně, nebo telefonicky. Vaše osobní účast je pro podání vysvětlení a sepsání úředního záznamu o podání vysvětlení nezbytná.
Dovoluji si Vám tedy namítnout, že dle § 60 zák. č. 200/1990 Sb. (Zákon o přestupcích) Vám odmítám v uvedené záležitosti cokoliv sdělovat.
Pro kontrolu Vám přikládám plné znění § 60 :
Podávání vysvětlení
(1) Každý je povinen podat správním orgánům nezbytné vysvětlení k prověření došlého oznámení o přestupku; podání vysvětlení může být odepřeno, jestliže by takovým osobám nebo osobám jim blízkým (§ 68 odst. 4) hrozilo nebezpečí postihu za přestupek, popřípadě za trestný čin nebo by porušily státní nebo služební tajemství anebo zákonem výslovně uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti.
Protože jediným důvodem Vaší pozvánky je nutit mě k nějaké formě doznání nebo označení jiné osoby, tak navíc nemám v úmyslu se ani osobně dostavit, neboť má osobní účast by neznamenala žádný přínos pro Váš úřední záznam. Jistě je Vám známa jedna ze základních zásad správního řízení, a to je zásada procesní ekonomie. Nebudeme tedy zdržovat ani já Vás, ani Vy mě.
Pro jistotu, abych zahnal Vaše pokušení mě pokutovat za nespolupráci, tak ještě přikládám stanovisko Ústavního soudu
viz rozsudek ÚS 1849/08. http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=1-1849-08_1:
kde se praví :
23. .....
Správní řízení nemůže být v demokratickém právním státě ovládáno zásadou "součinnosti správních orgánů s účastníky řízení" (kontaktování účastníků řízení ze strany správního orgánu vyloučit nelze, jeho odmítnutí však nelze sankcionovat), neboť žádnou spolupráci v obecném smyslu tohoto slova nelze vynucovat ukládáním sankcí.
Svobodný jednotlivec, jako součást občanské společnosti, nemůže být v právním státě partnerem správního orgánu vykonávajícího vrchnostenská oprávnění. Má naopak povinnost se takovým opatřením podrobit, jsou-li vykonávána řádně, tj. nejde-li o exces. Tak také nelze pokutovat osobu, která odmítne podat správnímu orgánu vysvětlení v případě, kdy je zřejmé, že by jím, byť i jen teoreticky, mohla přispět ke svému postihu za přestupek [k zákazu sebeobvinění viz rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva Marttinen v. Finsko (stížnost č. 19235/03)]. .......
S přáním příjemného dne ......
