30kmhcz

Řidič zastavil vozidlo v zákazu zastavení kvůli poruše vozidla. Nyní provozovateli přišla výzva k zaplacení určené částky.
1) Má provozovatel nahlásit řidiče, který posléze podá vysvětlení o poruše vozidla, nebo má informovat úřad o poruše vozidla provozovatel (a neudávat totožnost řidiče, protože k přestupku nedošlo)?
2) Jak se správní orgány dívají na svědeckou výpověď osoby, která je v příbuzenském postavení vůči podezřelému?

Popis situace (názvy obcí jsou změněny):

Úřad (Milevsko) stanovil datum jednání a poslal oznámení o jednání. Dostavil jsem v dané datum, ale jednání se neuskutečnilo z Příčiny, o které úřad věděl (mohl vědět) předem. Příčina byla plánována předem a byla v příslušném místě veřejně známá. Dostal jsem od úředníka potvrzení, že se jednání nemohlo uskutečnit z uvedené Příčiny a vrátil se domů.

Dotazy:

1) Je úřad povinen mě informovat, že jednání se neuskuteční? (Kontaktní informace má úřad k dispozici.)
2) Mám nárok na náhradu cestovních nákladů (cesta z obce Kovářov do Milevska a zpět) a náhradu ušlého zisku?

Dávám k diskuzi námět na téma řešení přestupků.

Dosud, kdy přestupek prekluduje za rok a správní delikt za čtyři roky, dávám přednost tomu jít do přestupkového řízení a pokusit se shodit přestupek věcnou argumentací nebo prekluzí (která obvykle nastane dříve, než se podaří přestupek vyřešit).

Jakmile vstoupí v platnost prodloužení prekluze přestupu na 2 roky, zvýší se důraz na věcnou argumentaci. Nebude v tomto případě lepší jít do správního deliktu (byť za cenu prekluzní lhůty 4 roky, ale kde alespoň nehrozí bodové ohodnocení v případě neúspěchu), když už stejně stěžejním prvkem řešení přestupku bude věcná argumentace?