30kmhcz

No paušálně bez předchozího poučení to určitě nenastane, na tom už jsem pár řízení "urejdoval". Můžete sem aspoň nahrát anonymizované odvolání a rozhodnutí o něm?

Ovšem, beze všeho

Na tom se to láme. IMHO je to tak, že jak účast na ÚJ, tak seznámení se s podklady (a možnost pomyslného "posledního slova") jsou na sobě nezávislými procesními právy obviněného, je čistě jeho volbou, zda a které z těchto práv využije. Určitě by SO neprošlo, pokud by tvrdil, že kdyby na ÚJ přišel, tak že by se mu tam upozornění na možnost finálního vyjádření dostalo. Jiná otázka je, zda může SO upozornění dle § 36(3) SprŘ učinit spekulativně k nějakému okamžiku v budoucnosti (typicky právě ke konci ÚJ) - je to z hlediska dikce SprŘ hraniční, ale masově se to tak praktikuje a tuším, že i nějaké judikatorní potvrzení to má.

To mě na tom právě překvapilo nejvíce, že SO může takto již ve fázi předvolání k ústnímu jednání spekulativně věštit z koule, aniž by tušil co se bude při ÚJ odehrávat. Přece není předem vůbec jisté, že v rámci ÚJ dojde k úplnému dořešení celé kauzy a budou shromážděny všechny podklady pro vydání rozhodnutí. Teoreticky se mohu dostavit k ÚJ, kde napadnu úředníky z podjatosti a zase odejdu atp. Tuto nečistou taktiku ale Magistrát evidentně běžně praktikuje a má to podložené příklady několika rozsudků NSS.

Mám tu k analýze zajímavý taktický manévr pražského Magistrátu. Po cca ročním kočkování s jistým metodikem správního řízení ohledně hrdelního zločinu v podobě údajného projetí nějaké bezvýznamné křižovatky na červenou se magistrát překvapivě rozhodl nařídit ústní jednání, které jsem obratem zamítnul s tím, že ke všem skutečnostem jsem se již dostatečně vyjádřil v průběhu řízení, zejména v písemnosti označené jako Podání vysvětlení a že z důvodu nepřiměřených nákladů je takové jednání v rozporu se zásadou hospodárnosti.

Na toto správní orgán nijak nereagoval a rovnou vydal rozhodnutí. Rozhodnutí jsem následně napadl odvoláním ke správnímu orgánu II. stupně s odůvodněním, že mi bylo odepřeno právo vyjádřit se k podkladům rozhodnutí, právo navrhovat další důkazy a že se správní orgán doposud nevypořádal se všemi námitkami a důkazy. Správnímu orgánu II. stupně však odvolání zamítnul s odůvodněním, že možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí byla udělena v rámci ústního jednání, na které jsem se však nedostavil a které proběhlo v mé nepřítomnosti. Správní orgán tímto považoval shromážděné důkazy za dostatečné pro vydání rozhodnutí bez nutnosti spis dále rozšiřovat nebo se zabývat důkazy a námitkami obviněného.

Pokud to tedy správně chápu, tak správnímu orgánu stačí v situaci, kdy lze předpokládat, že se obviněný z důvodu vzdálenosti atp. fyzicky nedostaví, takticky nařídit ústní jednání a vyčkat zde je obviněný chytí jako moucha na lep. Pokud se účastník řízení nedostaví, úředník zajásá a rovnou vydá rozhodnutí, proti kterému už fakticky není obrany.