30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.

Příspěvky - jkraus222

Stran: [1] 2 3 ... 65
1
To že jste případ outsourcovali nějakému právníkovi , který shrábl náklady za nakonec nevyhrané řízení je Váš problém.
Ale my jsme přece nic neoutsorcovali. My jsme nabídli soudní řešení a právní zastupování. Jaké podmínky si dohodl dotyčný s advokátem a dobrovolně je odsouhlasil podpisem plné moci, stejně jako to, že advokát nyní asi postupuje v souladu s těmito podmínkami, je problém jeho, potažmo jejich, nikoliv náš. My nejsme stranou tohoto sporu.

A řeším to tady, protože jste mi účet smazali.
Účet není smazán, je uzavřen - pokud někdo nemá zaplaceno (což Vy nemáte 4 roky) a nemá ani aktivní případ, systém ho automaticky uzavře (aby nezakládali nové případy ti, co nemají uhrazeno).

2
"celou dobu to řízení vedli a vedlo to k finální prohře, takže by to vrátit měli." - Jak už bylo řečeno, my jsme žádné soudní řízení nevedli, žádné náklady řízení nám nebyly přiznány. Ještě jste nevysvětlil, z jakého titulu bychom vám měli něco vracet, resp. proč a jak bychom měli vracet něco, co jsme neobdrželi.

"Většinou jsem se zeptal, jestli si myslí, že to takhle stačí, jestli by to třeba něšlo nějak podrobněji popsat, vysvětlit a prý stačí." - Hmm, krajskému soudu to stačilo, takže to asi stačilo.

NSS poslední 2-3 roky podrží správním orgánům úplně všechno i za cenu ohýbání a překrucování vlastní judikatury (ostatně toto byl naprosto ukázkový případ) a můžeme za to jako obvykle my  :D

3
O nezaplatim je tady toho plno.
To jo. Díky tomu, že tady zhruba 5 ukřivděných dementů a lhářů pořád dokola tapetuje iracionální výkřiky typu "jsou na úrovni Kocourka" apod.  ;D

4
Nezaplatim.cz se k vrácení také nemá.
Nezaplatim.cz totiž se soudní věcí nemá nic společného, to Vám pouze zprostředkovalo advokáta pro soudní řízení. Plnou moc jste podepsal advokátovi a co se ve věci dělo nebo nyní děje dál, je čistě mezi Vámi a advokátem.

5
Systém pro úsekové mobilní měření rychlosti
Soitron mSpeedDetV
Popis systému a postup vyhodnocení měření

6
Komerční služby, advokáti / Re:Doporučení advokáta
« kdy: 11 Června 2023, 07:00:28 »
Je to sice Praha, ale dělá dopravu a na klienty nesere https://www.zelenaridicum.cz/ Tady je spíš problém s vytížením...

7
PolCam PC2006
Návod k obsluze
Česká verze 1.7.4.6 CZ

8
ProLaser III - návod v češtině.

9
Já jsem žádostí z Rakouska viděl/řešil několik a ono to mezinárodní uznání (kdy takto např. vůbec nelze vymáhat pokuty nižší než 70 EUR) má několik podmínek, které obvykle při doručování ze zahraničí nejsou schopné tyto orgány splnit, ať už z důvodu jejich odlišné právní úpravy nebo proto, že na to serou (neposílání dopisů s doručenkou, ale obyčejně apod.): obviněnému muselo být prokazatelně doručováno, musel písemnosti rozumět (tzn. byla psána česky), musel mít prokazatelně právo a možnost se obhajovat atd.

10
Bobe, argumenty žádné, poplakal sis a trollování živit nebudu, tedy za mě je toto téma uzavřeno, klidně si sem dál vypisuj, co chceš ;)

11
Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Kdo chce kam, pomozme mu tam.

Každý svého štěstí strůjcem  ;)

Příště prosím místo podobných výlevů respektujte pravidla fóra a důsledně anonymizujte vkládané materiály.

12
To je už taková klasika: v průběhu řízení neměl pan „Tom32“ k ničemu výhrady, a to včetně jakýchkoliv podání, k jejichž obsahu nikdy nic nenamítal, naopak vše aktivně odsouhlasoval – vše je najednou špatné až po zamítnutí odvolání, a to včetně toho, s čím předtím aktivně souhlasil nebo to dokonce sám navrhoval :)

A ne, nepovažuju se za recividistu, za ty dva roky byl tohle jediný přestupek, který jsem spáchal a který mi nezaplatim.cz řešilo
Pan nerecidivista hned při založení případu sdělil: „V mém videu se zmiňuji o podjatosti jistého úředníka Geržy, který mi udělil už několik zákazů řízení“. Tedy nic nepáchá, jen mu jsou opakovaně ukládány zákazy řízení - a přirozeně za to může vždy někdo jiný než on sám, jak jinak, buď jsme to my nebo Kocourek, jak se nám ve svém vyhrožování neopomněl pochlubit odkazem na video https://youtu.be/Jv9oGnf4ANE) :D ). Mj. člověk, který se na fóru chlubí jízdou pod vlivem alkoholu, no comment :) https://www.30kmh.cz/index.php?topic=9071.msg98100#msg98100

Po prohře pan nerecidivista přistoupil mj. k vydírání, kdy nám sděloval, „Očekávám od Vás zpět 2x 2990kč. Pokud je nedostanu od vás, věřte, že si je získám zpět jiným způsobem. Tak jako jsem si je získal zpět v případě Motoristické vzájemné pojišťovny od Petra Kocourka (https://youtu.be/Jv9oGnf4ANE) A určitě by z těchto přešlapů byl i zajímavý příspěvek na 30kmh.cz Pokud dostanu peníze zpět přímo od vás, bylo by to pro mě méně pracné a pro vás určitě taky pohodlnější.“ Ovšem na otázky 1) Jak jste došel k částce 2 x 2990,- Kč? 2) O jaký bod uzavřené smlouvy svůj požadavek opíráte? už nebyl schopen odpovědět :) Viz printscreen.

"V doplnění odvolání se nezaplatim.cz vyjádřilo pouze k tomu, že není možné, aby odvolání mělo za následek zpřísnění trestu."
Takže: doplnění odvolání mělo celkem 13 stran A4 textu, kdy pouze argumentace ke zpřísnění trestu (3 strany) zněla:

„V prvním rozhodnutí, proti kterému jsem se odvolal, mi byl uložen trest toliko pokuty ve výši 4 000,- Kč, v nyní napadeném rozhodnutí mi byl uložen trest pokuty 4 000,- Kč a zákaz řízení motorových vozidel na dobu 1 měsíce. Moje odvolání tak mělo za následek zpřísnění trestu, což je nepřípustné.
Zpřísnění trestu o zákaz řízení je v rozporu se zásadou zákazu reformationis in peius. V trestním právu uvedená zásada tradičně nalézá své uplatnění. Komentář k trestnímu řádu zákaz změny k horšímu odůvodňuje nutností garantovat možnost obviněného napadnout rozsudek v co nejširším rozsahu bez obav z rizika, že si situaci zhorší (Šámal, P. a kolektiv, Trestní řád, komentář, 7. vydání, 2013, C. H. Beck str. 1808 a 3097). Zákaz reformationis in peius nutno důsledně chápat jako garanci svobody odvolacího práva. Proto je třeba jej pojímat co možná nejšířeji, jinak by se právo na podání opravného prostředku stalo do značné míry formálním, když sice určité osoby by měly právo podávat opravné prostředky, ale z obavy že toto právo by se mohlo obrátit proti nim, by ho raději nevykonávaly. (srov. Šámal, P., K úpravě trestního procesu, in Vývoj práva v Československu v letech 1945-1989, Praha, Karolinum, 2004, str. 328). Zákaz reformationis in peius, tedy princip zákazu změny k horšímu, vyjadřuje v trestním řízení obecně požadavek zákazu zhoršení postavení osoby, která podala opravný prostředek nebo v jejíž prospěch byl opravný prostředek jinou oprávněnou osobou podán, a to jak přímo v opravném řízení, tak i v následujícím řízení po zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 8. 2013, sp. zn. 5 Tdo 741/2013).
Dále viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 1. 2014, č.j. 2 Afs 67/2013 – 53, kde tento konstatoval:
[21] Literatura o správním trestání dlouhodobě považuje zákaz změny k horšímu za reálnou garanci odvolacího práva, která musí platit pro řízení jako celek (Mates, P., Pipek, J., Úvahy nad zákazem reformace in peius ve správním řízení trestním, Právní rozhledy 11/1995, str. 437), přičemž zdůrazňuje nutnost restriktivního výkladu zákonem dovoleného prolomení tohoto zákazu z důvodu veřejného zájmu, neboť jinak by mohl tento zákon ztratit na reálné uplatnitelnosti (Mates, P., Reformatio in peius ve správním řádu, Právní rozhledy 18/2006, str. 671). Za zohlednitelný veřejný zájem totiž lze při určitém nazírání považovat i správnost napadeného rozhodnutí, tedy zda správní orgán rozhodoval v mezích zákona vhodným, hospodárným, efektivním či citlivým způsobem. Tady se však odvolací správní orgán ocitá na samé hranici zákazu reformationis in peius a mohl by lehko sklouznout k jeho naprostému popření (srov. Jemelka, L., Pondělíčková, K., Bohadlo, D., Správní řád, 4. vydání, C. H. Beck, 2013, str. 442). Automatické podřazení každého porušení zákona pod nutnost chránit veřejný zájem stírá rozdíl mezi nezákonností a věcnou správnosti rozhodnutí. (srov. přiměřeně Vedral, J., Přestupkové řízení a nový správní řád, Správní právo, 2006, č. 3, s. 175).
[22] Bylo již řečeno, že správní řád ve znění účinném od 1. 1. 2006 nově stanoví, že „odvolací správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem.“ (§ 90 odst. 3). Jde o pravidlo ovládající odvolací správní řízení obecně. Přitom ustanovení § 82 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích ve znění pozdějších předpisů (dále jen „přestupkový zákon“) stanoví, že [v] odvolacím řízení nemůže správní orgán změnit uloženou sankci v neprospěch obviněného z přestupku“. Pro sankce za přestupky, jež jsou jinak součástí správního práva trestního, tak platí zákaz změny k horšímu bezvýjimečně. V řízeních v oblasti správního práva trestního vedených podle obecné úpravy obsažené ve správním řádu proti jednomu účastníkovi (respektive proti účastníkům, jejichž zájmy nejsou z hlediska možného „neprospěchu“ rozporné), je díky absenci jednotného kodexu správního trestání (viz i výše bod [15]) nezbytné vykládat zákonem umožněný průlom do zásady zákazu změny k horšímu omezujícím způsobem. Jinak by byl popřen požadavek souladnosti a vnitřní bezrozpornosti právního řádu, který patří k základním náležitostem právního státu (čl. 1 odst. 1 Ústavy ČR). Nepochybně není možné zákonný znak „rozporu s právními předpisy“, obsažený v ustanovení § 90 odst. 3 správního řádu, vyložit tak, že je naplněn při každé konstatované aplikační nesprávnosti, ale musí jít o jednoznačný a příkrý rozpor s jednoznačnými ustanoveními zákona neumožňujícími výkladovou volnost či nedávajícího prostor k uvážení (například uložení pokuty pod zákonnou sazbou). U znaku „jiného veřejného zájmu“ nutno zdůraznit, že jde bezesporu o jiný veřejný zájem, než je některý ze zájmů, které jsou se správním trestáním spojeny vždy. Nemůže proto jít například o zájem na potrestání pachatele. Jinak by byl v zákoně zakotvený zákaz změny k horšímu, tak jak jej stanovil zákonodárce, obsahově vyprázdněn, což je s ohledem na ústavní garance nepřípustné.
[23] Ústavní soud obecně vyžaduje od zákonné úpravy, aby v případě změn sledovala koncepci rozvoje a posilování ochrany základních práv, nikoliv zavádění nižších standardů (srovnej nález ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. Pl. ÚS 9/07, bod 94). Poté, co byl přijetím nového správního řádu na zákonné úrovni zvýšen standard ochrany ústavou zaručených obecných správně procesních práv, je i proto nutno se zákazem změny k horšímu zacházet stejně jako s ostatními základními zásadami správního trestání. Nelze dále pominout, že právo na spravedlivý proces je vedle jednotlivých ustanovení Listiny garantováno hlavou pátou Listiny jako celkem a pravidla spravedlivého procesu nutno obdobně aplikovat i na správní řízení trestní (srov. např. rozsudek zdejšího soudu ze dne 29. 9. 2011, č. j. 4 Ads 75/2011 – 73 a též judikaturu citovanou pod bodem [15]). Z požadavku jednoty a obsahové bezrozpornosti právního řádu pak plyne požadavek, aby zákaz změny k horšímu byl vykládán a užíván v zásadě shodně, napříč celým právním řádem, neboť „[p]rávní řád, založený na principech jednoty, racionality a vnitřní obsahové bezrozpornosti, s sebou nutně přináší imperativ stejného náhledu na srovnatelné právní instituty, byť upravené v rozdílných právních předpisech či dokonce odvětvích“ (rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 10.2005, č. j. 2 Afs 81/2004 - 54). K zákazu změny k horšímu je třeba ve správním trestání, i na základě ústavních záruk upínajících se k čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny, přistupovat tak, jako k ostatním trestněprávním zásadám, jejichž je pevnou součástí, přičemž dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu jsou tyto zásady pro svůj ústavní základ použitelné jak v trestním právu, tak ve správním právu trestním.
[24] Žalovaný ve svém rozhodnutí uvedl (str. 4 nahoře), že „[v] inkvizičním procesu správního řízení, kdy správní orgán vyšetřující je [na rozdíl od trestního řízení] totožný s trestajícím …takové osoby [chránící veřejný zájem] není, a bez tohoto korektivu [možnosti nerespektovat zákaz změny k horšímu] by fakticky nebylo možné ani ve veřejném zájmu v rámci odvolacího řízení napravit pochybení první instance (byť ve prospěch účastníka řízení) [poznámka NSS: takto], jenž je s tímto zájmem v rozporu. Z výše uvedeného vyplývá, že veřejný zájem v projednávané věci existuje. Není možné nepřihlédnout k osobě delikventa jak z pohledu recidivy jeho protiprávního jednání jako okolnosti, za které byl delikt spáchán, tak i z pohledu funkčnosti sankce kdy shovívavý přístup se dříve v jiných řízeních, v případě odvolatele neosvědčil. Nejedná se tedy v žádném případě o trest za podání odvolání.“ Nejvyšší správní soud konstatuje, že žalovaný ve svém rozhodnutí vyložil extenzivně pojem veřejného zájmu, který dle ust. § 90 odst. 3 správního řádu umožňuje prolomení zákazu změny k horšímu, neboť naplnění znaku veřejného zájmu obecně spojil prakticky s existencí jakéhokoli pochybení orgánu prvního stupně, a konkrétně s konstatovanou povinností přihlížet k recidivě a k funkčnosti sankce. Takto extenzivně vyložený pojem veřejného zájmu zcela eliminuje zákaz změny k horšímu, neboť podle tohoto výkladu je znak veřejného zájmu naplněn vždy, když odvolací orgán z iniciativy stíhané osoby dospěje k závěru, že prvostupňové rozhodnutí je chybné, nebo jen když dospěje (např. na základě odlišného právního hodnocení téže situace) k názoru, že jde o hodnocení jednoduše nesprávné. Takový postup porušuje ustanovení § 90 odst. 3 správního řádu. Jde též o porušení výkladového pravidla, že výjimky ze zásad je třeba vykládat omezujícím způsobem.
[25] V předmětné věci byla stěžovateli (za stejný delikt) příkazem celního úřadu ze dne 22. 9. 2011 podle ust. § 150 správního řádu mj. uložena povinnost zaplatit pokutu ve výši 4.000 Kč. Toto rozhodnutí bylo na základě odporu stěžovatele ze dne 27. 9. 2011 zrušeno a celní úřad rozhodnutím ze dne 26. 10. 2011 mj. uložil stěžovateli povinnost zaplatit pokutu 4.000 Kč. K odvolání stěžovatele ze dne 3. 11. 2011 byl výrok o uložení této sankce zrušen rozhodnutím celního ředitelství ze dne 13. 11. 2011 a následně celní úřad vydal dne 5. 1. 2012 při nezměněném skutkovém stavu (výrok o vině byl již pravomocný) nové rozhodnutí, jímž stěžovateli uložil pokutu ve výši 100.000 Kč. Na základě nového odvolání stěžovatele ze dne 16. 1. 2012 byl i tento výrok o uložené pokutě zrušen a celní ředitelství rozhodnutím ze dne 27. 2. 2012 stěžovateli uložilo pokutu ve výši 50.000 Kč. Stěžovateli tedy byla, za týž skutek a při shodném skutkovém stavu, nejprve uložena pokuta ve výši 4.000 Kč s tím, že na konci řízení byla uložena pokuta ve výši 50.000 Kč. Tento stav nelze vyložit jinak, než že došlo k více než dvanácti násobnému navýšení sankce v řízení, jež probíhalo výhradě k odvolání stěžovatele a v němž nebyli žádní jiní účastníci.
[26] Z hlediska zákazu zakotveného v § 90 odst. 3 správního řádu je třeba správní řízení brát jako celek. Opačný výklad by mj. umožnil snadné obcházení zákazu změny k horšímu. Krajský soud tím, že konstatoval, že k navýšení pokuty nedošlo, aproboval nezákonný postup žalovaného. Na tomto konstatování kasačního soudu nic nemění kuriózní situace, kdy stěžovatel byl v právním omylu, a domníval se, že tento zákaz pro správní trestání neplatí (což ostatně konstatuje i odborná literatura, nejčastěji s odvoláním na výše uvedené usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 880/08, které však posuzovalo situaci před přijetím nového správního řádu – viz výše i bod [16] a [17]).“

A teď vážně: zpřísnění trestu po odvolání jsem v tomto případě viděl podruhé v životě (a to už mi rukama přímo nebo nepřímo prošly přestupků tisíce). Normálně bych řekl, že to je extrémní smůla, tady bych řekl, že to holt asi bude karma ;)

Anonymizoval jsem přílohu

13
Komerční služby, advokáti / Re:www.nezaplatim.cz
« kdy: 22 Března 2022, 09:11:02 »
Tehdy ještě ano :)

14
Komerční služby, advokáti / Re:www.nezaplatim.cz
« kdy: 21 Března 2022, 21:35:39 »
Tak se podíváme na pana konqui, který je anonymní tady na fóru, ale ne v naší databázi - samozřejmě kdyby bylo třeba, lze dodat veškeré písemné podklady.

Případ 1: Pan konqui projel kruháč v protisměru, což viděla hlídka MP. Na místě zastaven a ztotožněn, měšťáci vyslechnuti jako svědci vypovídali konzistentně, takže jasně prokázáno, nebylo co řešit. No a my jsme jako "totální amatéři, srovnatelní s Kocourkem a spol." zrušili rozhodnutí kraje na Ministerstvu dopravy v přezkumu, takže to pak museli projednat znova a samozřejmě ho už odpálili - když něco dělám přímo před fízlem a nechám se u toho chytit za ruku, tak co asi čekám?  :D

Případ 2: SprDel 58 na 50. Postup úřadu jasně v rozporu s judikaturou, nabídli jsme mu žalobu. Odpověď: "Vzhledem ke statistikám případů s Vámi (2x prohráno) raději zaplatím a nechám to tak." Tedy: úřad rozhodl nezákonně, ale žalobu nepodám, protože kvůli nezákonnému rozhodnutí se to prohrálo. To je logika, co?  ;D

U někoho s ročníkem narození 1989 se bohužel už ani nedá čekat, že by ještě dostal rozum s věkem...

"Nezaplatim se u obou dvou případů tvářilo, že to není problém, že je vysoká pravděpodobnost výhry." - Pan konqui má zjevně kromě řady jiných problémů také problém s bájnou lhavostí, protože nic takového samozřejmě nikdy nebylo řečeno (vyjma té žaloby, a ta by byla jasně vyhraná).

15
Komerční služby, advokáti / Re:www.nezaplatim.cz
« kdy: 02 Prosince 2021, 18:09:03 »
Sdělím Vám, jak vypadá hodnocení šancí případu u veškeré naší konkurence (kromě jedné výjimky): „Potenciální klient: mám problém XY, popis, jaká je šance na obhajobu?“ Sdělení: „Na 100 % to obhájíme, pošlete peníze.“ Tak takhle se odhadují šance na obhajobu v pokutovém byznysu :)

Pokud se budeme bavit o tomto konkrétním případu, tak jediné, co jsme při jeho převzetí věděli, bylo „změřili mě, rychlost, místo“. Neexistoval ani příkaz nebo jakékoliv podklady ve věci. Takže pokud je nám vytýkáno, že mu nebyla předem sdělena procentuální šance – a na základě čeho asi? Samozřejmě pokud ve věci při převzetí existuje vydaný příkaz, oznámení o zahájení řízení s popisem skutku apod., tak se z toho už dá aspoň něco vyčíst a udělat si obrázek.

Např. tady pán poptával https://www.30kmh.cz/index.php?topic=11435.0 Sdělili jsme mu, že šance na obhajobu se na základě jeho popisu limitně blíží nule a z našeho pohledu nemá smysl to obhajovat, dal by se přinejlepším „garantovat“ nejnižší trest a prominutí po polovině. Mohli bychom mu samozřejmě vybájit, jak se to v pohodě obhájí apod., abychom ho zkasírovali, ale to neděláme.

Příklad ze života: jeden člověk poptával obhajobu v naprosto beznadějné věci, bylo mu řečeno, že nemá smysl to obhajovat, ať akceptuje trest, tak si našel advokáta a dal mu za obhajobu 90 000,- Kč (!). Výsledek samozřejmě podle předpokladu a mám pocit, že se ho advokát ani neobtěžoval informovat o zákazu řízení, takže nakonec ještě skončil s dalším trestem za řízení v zákazu.

Shrnuto: spousta lidí nechce slyšet pravdu, a pokud jim řeknete, že něco nemá cenu obhajovat, tak prostě jdou a zaplatí si tu službu jinde, tam, kde jim řeknou, že je na 100 % obhájí :) A u případů, které nejsou prima facie beznadějné, přece nebudeme nikoho od obhajoby odrazovat. Pořád je to komerční služba a když nám někdo nabízí peníze za řešení, které není nereálné, tak mu nebudeme říkat, ať je jde dát někomu jinému :)

swenak: přesně tak.

Stran: [1] 2 3 ... 65