3
« kdy: 10 červenec 2019, 11:10:23 »
Tak se snažím sesmolit elaborát k odvolání. Napadnout to,že si s metodickým doporučením MVCR z roku 2009 vytírají řiť a odkazují na rozsudky z roku 2006,2007 a 2008.. a ještě drze dodávají, že metodické doporučení bylo již překonáno judikaturami které se neustále vyvíjí..( není nad jasně dané zákony)
Jediný novější rozsudek na který se odkazují je čj.9 Ans7/2012-56, kde se řeší žaloba o ochraně proti nečinnosti, kdy SO odmítl vydat Zamítnutí.
Každopádně po přečtení celého jsou zajímavé některé pasáže.. např
cituji." Současně přihlédl k tomu, že se nejedná o první žádost o informace, kterou stěžovatelka ve vztahu k žalovanému v krátkém časovém sledu podala, a připomněl, že již ve věci vedené pod sp. zn.xxxxxx se jednalo o žádost (ze dne 24. 2. 2011), která vzbuzovala podezření na možnou šikanu žalovaného - požadavek na zodpovězení celkem 61 dotazů.
nebo :" Závěr o zneužití práva ze strany stěžovatelky krajský soud dovodil i z jejího procesního postupu, kdy se s požadovanou písemností mohla (a při obvyklé pečlivosti výkonu svých procesních práv i měla) seznámit opakovaně v průběhu soudních řízení probíhajících u krajského soudu."
A teď pozor: "Jinou věcí by samozřejmě bylo, pokud by stěžovatelka předmětnou kopii požadovala opakovaně, za situace, kdy by bylo na základě rozhodnutí správního orgánu (potažmo soudu) zřejmé, že takto postupovat nelze. V projednávaném případě však stěžovatelce žádné takové rozhodnutí vydáno nebylo, proto se rozhodla podat žalobu na ochranu proti nečinnosti a tento postup nelze považovat za šikanu, jakkoli je zde patrný značný vzájemný antagonizmus mezi ní a žalovaným správním orgánem. Ten však Nejvyššímu správnímu soudu nepřísluší ani hodnotit ani posuzovat."
Tzn. že pokud bych opakovaně požadoval dle InfZ kopii spisu i když SO vydal Zamítnutí, tak se už podle NSS dopouštím šikany..
Každopádně ten cint o který se NSS otírá vydal in Kadečka, S., Kliková, A., eds.: Nový správní řád a místní samospráva, Brno : Masarykova univerzita, 2006, s. 198 – 215
literatura konstatuje, že „Institut nahlížení do spisu podle § 38 správního řádu je zvláštní právní úpravou vůči informačním zákonům. Přestože nahlížení do spisu slouží též k získávání informací, jeho podstata a podmínky jsou jiné než obecný přístup k informacím povinných subjektů. Toto právo svědčí pouze účastníkům konkrétních řízení a osobám s právním zájmem nebo jiným vážným důvodem na nahlížení do spisu. Obsahem tohoto práva je fyzický a v zásadě neomezovaný přístup k originálu správního spisu a s tím spojená možnost činit si výpisy a pořizovat kopie. Jeho podstatou je vztah 'nahlížitele' k věci, který odůvodňuje poskytnutí i takových informací, které by obecnou cestou musely být odepřeny. Takto konstruované právo rozšiřuje možnosti přístupu k informacím pro vybrané skupiny osob. Neupravuje, a tím méně pak omezuje, možnosti obecného poskytování informací podle informačních zákonů“¨
A opět je to z roku 2006.
Můj dotaz na matadory zní: k čemu je metodické doporučení MVCRz roku 2009 s naprosto jasně daným postupem, když SO nadále odkazují
na rozsudky starší a dokonce i novější rozsudek viz výše, vlastně jen cituje rozsudky z roku 2007 a 2008 založené na literatuře panáků z Brna z roku 2006. A jestli je to pro odvolání na Kraj nějaký " neprůstřelný " argument
vysvětlivka: antagonisus dle wiki:
- koncept neustálého boje dvou nesmiřitelných protikladů
- rostlinná obrana vůči parazitům, obdoba imunitní obrany
