30kmhcz

OK, teď je to jasné. Díky! 

Šel by tedy někdo do žaloby?

Zdravím po dlouhé době. V současnosti mám rozjeté 4 správní řízení, mezi nimi je i to, kterého se týkají příspěvky výše. Zvolil jsem strategii slučování, proto píšu do tohoto vlákna. Všechny řízení se nacházejí v odvolacím stádiu na Ministerstvu dopravy. S výjimkou jednoho, ke kterému mi tento týden přišlo z Ministerstva konečné rozhodnutí. Samozřejmě v můj neprospěch.

Zde posílám odkaz na rozhodnutí:
https://uloz.to/!UCXJlkaSCa6W/rozhodnuti-odvolaci-organ-pdf

Odvolací orgán mi dal za pravdu v tom, že na 1. stupni postupovali úředně nesprávně. Nicméně že samotný chybný úřední postup je pouhou procesní cestou k cíli a sám o sobě nezakládá nezákonnost rozhodnutí - podloženo judikaturou. Že naopak to, co důležité je, je fakt, že neporušili tzv. absorpční zásadu. Což zjednodušeně znamená, že přísnější trest pohlcuje mírnější. V tomto konkrétním případě to znamená, že pokuta, kterou mi uložili v součtu za tyto dvě řízení, nepřevyšuje maximální možnou pokutu, kterou by mi mohli uložit ve společném řízení. Čímž nebyla absorpční zásada porušena a je to tudíž OK.

Kde vidím trhliny:

• V judikatuře se píše: Z hlediska trestního práva tedy nehraje roli, kdy všechny sbíhající se trestné činy vyjdou najevo, tato skutečnost nesmí být pachateli ani ku prospěchu, ani na újmu. V okamžiku vydání rozhodnutí odvolacího orgánu ležely na Dopravě všechny 4 spisy, a tedy 4 odvolání. V této konkrétní věci se absorpční zásada neporušila. Ale kdyby vydali rozhodnutí v jiné z těch věcí, už by tomu mohlo být jinak. Když teď vydají rozhodnutí v další z těch věcí, už nebude s čím slučovat a jsou z toho venku. V tom vidím rozpor s judikaturou a absorpční zásadou. V tomto případě mi totiž souběh způsobil újmu - nebo spíše způsobí, pokud na Dopravě vydají další rozhodnutí.
• Odvolací orgán se vůbec nezabýval mou námitkou v odvolání ohledně nákladů řízení. Je logické, že když to nesloučí a vedou to odděleně, platím dvoje, troje, čtvery náklady namísto jedněch. Tady vidím rozpor s obecnou zásadou vedení správního řízení, a sice, že řízení by měly být vedeny co možná nejekonomičtěji. Tuším, že jsem to zahlédl někde ve SprŘ, ale už nevím kde...

Přemýšlím, že to tady asi zabalím. Nebo myslíte, že má cenu jít kvůli tomu na kraj?

Ještě dotaz: Jak je to s nabytím právní moci prvoinstančního rozhodnutí? Pokud odvolací orgán prvoinstanční rozhodnutí potvrdí, je to tak, že prvoinstanční rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem doručení rozhodnutí odvolacího orgánu? Ve správním řádu jsem to nemohl najít, tak se raději ujišťuji - nerad bych měl na krku exekuci.

Tak jsem spíchnul odvolání. Odesílat budu samozřejmě až koncem lhůty, nicméně posílám, kdyby se na to chtěl někdo kouknout. Pokud byste k tomu někdo něco měl, budu rád za všechny připomínky, hrubky apod.

https://uloz.to/!NNbksCXnZ/odvolani2-pdf

heslo: "30kmh"

Díky!

Zdravím,

tak to proběhlo přesně, jak jsem očekával. Orgán na ústním jednání v mé nepřítomnosti ani nehnul prstem. Po tom, co jsem se osobně dostavil na úřad pro seznámení se s podklady, jsem navrhl svědka. Od té doby také úřad ani nehnul prstem. A dnes přišlo vítězoslavné rozhodnutí, ve kterém označili svědka za nadbytečný důkaz. Rozhodnutí dávám k dispozici zde:

https://uloz.to/!H2JRJAdiW/rozhodnuti2-pdf

heslo: "30kmh"

Je to opravdu čtení k popukání, hlavně na straně 6. Krajní nouzí se nezabývali, protože jim to přišlo nevěrohodné (viz. str. 6), svědka označili za zbytečného a důvody pro nedostavení se k ústnímu za nelegitimní. Takže myslím, že v odvolání bude na čem stavět. Tentokrát budu trvat na tom, aby to podstoupili ministerstvu dopravy.

Potřeboval bych ale zakotvit odvolání na nějakých pevnějších základech. Tyto tři body budou hlavní kostrou, ale chtělo by to nějaké paragrafy a také judikatury.

V neposlední řadě také něco, čím bych rozmáznul ty kecy na straně 6. Stačilo by něco v tom smyslu, jako: "V době, kdy bylo vedeno řízení ve fázi přestupku, mi tyto skutečnosti nebyly známy."? A že jakkoliv může znít moje námitka nevěrohodně, prací orgánu je dokazovat fakta, nikoliv posuzovat subjektivní stránku věci, podle toho jak se úředník zrovna vyspal. Skoro mám chuť jim tam přihodit jednu podjatost, když mě de facto označil za nenormálního, nerozumného neřáda.

Mimochodem pan Filip je mladý energický chlap, něco kolem 30. Sedí tam hned dva takoví v té kanceláři. Jsem čekal nějakého prudérního dědka. A taky jsem myslel, že tuhle práci nemohou dělat normální lidi...

Nějaké paragrafy, judikatury podněty? Za každou drobnost budu rád.

Díky za rady a vysvětlení. Příště tedy budu žádat kopii spisu na základě SprŘ.

Asi se už na to v téhle chvíli vykašlu a příští týden tam půjdu. Obeslali mě s možností vyjádřit se k podkladům osobně na úřadě. Než tam půjdu, chtěl jsem se se spisem obeznámit, ale to nakonec ostatně mohu udělat přímo tam. Stejně jsem nikde nenašel zákonem stanovenou lhůtu, do které by museli takovou žádost (dle SprŘ) vyřídit. Takže by mi spis poslali dost možná poté, co bych byl na úřadě osobně.

Ještě přemýšlím, že by tam šel kamarád jako zmocněnec. Ten samý kamarád ale může dosvědčit mou verzi (viz. odvolání). Bylo by škoda vyplýtvat si svědka... Předpokládám, že zmocněnec nemůže být zároveň svědek ve SŘ? Může být svědkem následně v dalším jednání, pokud se mu po tomto ústním jednání zruší plná moc?

Další možností je nechat si napsat papír od doktorky, je to má známá. Nenahrál bych ale úřadu do karet, když jsem jim práskl, že chci jít na zkoušku? A oni by mi pak dokázali, že jsem na zkoušce byl a tudíž, že neschopenka byla fake?

Díky za rychlou reakci. Tak nějak jsem si myslel, že by to mohlo fungovat, díky za ujištění, udělám to tak.