30kmhcz

§ 32(1)(a) PřesZ:
(1) Do promlčecí doby se nezapočítává doba,
a) po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení,

Co je v tomto případě myšleno trestním řízením?

a) Trestní stíhání, které je zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání (které je třeba doručit obviněnému) a kterým se přerušuje i promlčecí doba u TČ
nebo
b) Trestní řízení v širším slova smyslu, tedy libovolné úkony OČTŘ, které ani nemusí vést k zahájení trestního stíhání?

Jinak řečeno: Je možné, aby byla promlčecí doba přestupku prodloužena dle § 32(1)(a) PřesZ bez toho, aby o tom podezřelý z přestupku vůbec věděl?

Nepřímo to asi řeší NSS v 6 As 56/2004-68. Z toho to vypadá tak, že podezřelý ani nemusí vědět, že promlčecí doba neplyne.

Dobrý den, aktuálně mám úplně stejnou výzvu - "Výzva řidiči k podání písemného vysvětlení". Ve výzvě je uvedeno, že provozovatel sdělil, že vozidlo měl řídit obeslaný řidič. Žádné správní řízení tedy zatím nebylo zahájeno a výzva je prvním navázáním kontaktu SO s řidičem. Jediné co této "výzvě řidiči" předcházelo byla výzva provozovateli k zaplacení určené částky a následně provozovatelovo nahlášení řidiče. Stalo se někomu, že by za ignoraci takovéto výzvy řidič dostal pořádkovou pokutu?

Vím o podobném případu - v den nahlížení byl ve spisu neplatný ověřovací list. Zajímalo by mě jaké to bude mít v obou případech pokračování

Ano, podal. Ale víc než 15 dnů po faktickém doručení (ten dopis, co mu byl vhozen do schránky na adrese dřívějšího TP).

Takže provozovatel má běh promlčecí doby furt pozastavený. Myslel jsem, že jakmile se rozhodnutí dostane do rukou účastníka řízení, je doručeno. Pokud už před tím nebylo doručeno fikcí.

Podle mě tento postup SO nemusí být provozovateli na škodu. Má to náběh na porušení § 125h odst. 1 ZPPK. Pokud by po podání vysvětlení (označení řidiče) SO zahájil řízení s řidičem, mohla by to být snadná výhra. Nebo mi něco uniká?

UPDATE:
Řidiči bylo na adresu dřívějšího TP doručeno předvolání k dalšímu ÚJ. ÚJ bylo nařízeno s poměrně dlouhým předstihem a datum ÚJ je tedy zatím v budoucnosti. Účast řidiče na ÚJ ale nepřichází v úvahu.

Ještě ale k původnímu dotazu k významu úsilí dosáhnout promlčení přestupku řidiče, protože výročí data doručení příkazu řidiči se blíží. Dle § 125f odst. 5 ZPPK řízení s provozovatelem lze zahájit pokud nebylo zahájeno řízení s řidičem (písm. a)), nebo pokud bylo řízení s řidičem zastaveno protože obviněnému z přestupku nebylo spáchání skutku prokázáno (písm. b)). Vzbuzuje to dojem, že i důvod zastavení řízení s řidičem je, z pohledu práva SO následně postihnout provozovatele, důležitý. Tj. zastaví-li SO řízení s řidičem dle § 86 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona (250/2016 Sb.), může následně zahájit řízení s provozovatelem (§ 125f odst. 5 písm. b) ZPPK je myslím shodná situace s § 86 odst. 1 písm. c) PZ). Zastaví-li však SO řízení s řidičem dle § 86 odst. 1 písm. h) PZ protože odpovědnost za přestupek (v důsledku promlčení) zanikla, znamená to, že řízení s provozovatelem už SO zahájit nemůže?

Dle komentáře k ZPPK P. Bušta, J. Kněžínek z r. 2022 k § 125f odst. 5: Přestupek provozovatele vozidla se neprojedná, pokud bylo naplnění skutkové podstaty přestupku spáchaného porušením povinnosti řidiče podle tohoto zákona řidiči prokázáno a o takovém přestupku rozhodnuto. Stejně tak nebude možné přestupek provozovatele vozidla projednat ani tehdy, pokud řízení o přestupku řidiče bude zastaveno například proto, že uplynula promlčecí doba stanovená podle §30 a násl. zákona č. 250/2016 Sb.
Nevím ale zda je na tuto publikaci všeobecné spolehnutí.