>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.
Vzhledem k tomu, že se k ústnímu jednání bez řádné omluvy nedostavil, rozhodl správní orgán o projednání přestupku v jeho nepřítomnosti.
Vzhledem k tomu, že se obviněný nedostavil k ústnímu jednání, nevyjádřil se ke skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich, nevyjádřil se k podkladům pro vydání rozhodnutí, nevyjádřil v řízení své stanovisko, nemá tak správní orgán má za dostatečně prokázané, že obviněný z nedbalosti svým jednáním naplnil zákonné znaky přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona o silničním provozu.
Vzhledem k tomu, že nebylo spáchání skutku, o němž se vede řízení obviněnému prokázáno, řízení v souladu s § 86 odst. 1 písm. c) zákona o odpovědnosti za přestupky, zastavil.
správní orgán
Nadále bude věc řešena s provozovatelem vozidla jako přestupek provozovatele ve smyslu § 125f zákona o silničním provozu.
Dle argumentace krajského soudu by tak mohla být za bagatelní považována např. jízda mimo obec rychlostí 100 km/h na přehledném úseku za malého provozu nebo noční jízda v obci rychlostí 70 km/h v situaci, kdy by nebyli na ulici žádní chodci.
Správní orgán vydal a doručil do vlastních rukou Výzvu k úhradě určené částky provozovateli vozidla (dále jen
výzva) č.j. XXXXXXX/XXXX, kde byl provozovatel seznámen se stavem věci včetně poučení o skutečnosti, jak
může dále postupovat. Provozovatel vozidla určenou částku z výzvy ve stanovené lhůtě neuhradil, ale uvedl
osobu řidiče: XXXXX XXXXX, který se měl dopustit ve výroku uvedeného protiprávního jednání.
Na základě zjištěných skutečností evidovaných ve spisovém materiálu sp. zn. XXXXXXX/XXXX má
správní orgán za prokázané, že se obviněný řidič dopustil ve výrokové části tohoto příkazu uvedeného a
popsaného protiprávního jednání dle ust. § 125c odst. 1 písm. f) bod 4. zákona o silničním provozu tím, že
porušil ust. § 18 odst. 4 zákona o silničním provozu.
Lze tak uzavřít, že skutkový stav, který správní orgány vzaly za základ svého rozhodnutí, má oporu ve spisu. Rozhodující skutkové zjištění o přiznání žalobce správní orgány nezískaly z úředního záznamu o podání vysvětlení, který explicitně označily za dostačující důkaz. Nepostupovaly tedy vrozporu s §137 odst. 4 správního řádu. Přiznání žalobce vyplývá z podání žalobce ze dne 25. 6. 2020, byť toto podání správní orgány nijak skutkově nehodnotily a ani neoznačily za pramen svých skutkových zjištění.
Obsah těchto rozhodnutí Nejvyšší správní soud vyhodnotil tak, že úřední záznam o podání vysvětlení správním orgánům nesloužil jako podklad, na němž by byly samostatně vystavěny skutkové závěry. Část, ve které magistrát výslovně uvádí, že přiznání žalobce je dostatečným důkazem (a žalovaný toto přiznání opakovaně zdůrazňuje), svědčí podle Nejvyššího správního soudu o tom, že magistrát vzal toto přiznání pouze na vědomí (srov. rozsudek NSS č. j. 4 As 421/2021-47, odst. 56). Tímto právním názorem je krajský soud vázán.
Nejvyšší správní soud v souvislosti s námitkou žalovaného zdůrazňuje, že pokud je v jeho podání uvedeno, který jeho zaměstnanec věc vyřizuje, je nutno tento údaj chápat tak, že tento zaměstnanec podání pouze zpracovává pro jeho vnitřní potřebu. Úkon navenek však činí ten, kdo podání podepíše. Jestliže tedy § 105 odst. 2 věta za středníkem s. ř. s. požaduje, aby pověřený zaměstnanec, jenž má předepsané právnické vzdělání, za stěžovatele jednal, je nutné, aby tento zaměstnance činil úkony stěžovatele i navenek, a tedy aby za stěžovatele sám alespoň podepsal podání, neučiní-li v řízení jiné úkony.
