I. Napadené rozhodnutí a včasnost žaloby
Žalobce podává podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne [datum], č. j. [doplnit], kterým bylo podle § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, zamítnuto jako opožděné odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně ve věci přestupku.
Napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum doručení]. Tato žaloba je podávána ve dvouměsíční lhůtě podle § 72 odst. 1 soudního řádu správního.
Žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
II. Skutkové okolnosti
Správní orgán prvního stupně vydal rozhodnutí, kterým žalobci uložil pokutu a povinnost nahradit náklady řízení.
Rozhodnutí bylo žalobci doručováno do datové schránky. Podle údajů o doručování nastala fikce doručení dne [datum].
Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání dne [datum podání odvolání].
Žalovaný následně odvolání zamítl jako opožděné podle § 92 odst. 1 správního řádu s odůvodněním, že zákonná patnáctidenní odvolací lhůta již uplynula.
Žalobce považuje tento závěr za nezákonný, neboť žalovaný nesprávně posoudil délku odvolací lhůty a nevypořádal se řádně s otázkou použití § 83 odst. 2 správního řádu.
III. Žalobní bod č. 1 – Nesprávné posouzení délky odvolací lhůty
Podle § 83 odst. 1 správního řádu činí odvolací lhůta 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
Ustanovení § 83 odst. 2 správního řádu však stanoví zvláštní pravidlo pro případy chybějícího, neúplného nebo nesprávného poučení podle § 68 odst. 5 správního řádu. V takovém případě lze odvolání podat do 15 dnů ode dne oznámení opravného usnesení podle § 70 věty první správního řádu, bylo-li vydáno, nejpozději však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
Toto ustanovení představuje zákonnou ochranu účastníka správního řízení před negativními důsledky nedostatečného poučení ze strany správního orgánu.
Žalobce namítá, že v projednávané věci nebylo možné bez dalšího vycházet z obecné patnáctidenní odvolací lhůty, aniž by bylo nejprve řádně posouzeno, zda poučení obsažené v prvostupňovém rozhodnutí splňovalo požadavky § 68 odst. 5 správního řádu.
Žalobce proto uplatňuje námitku, že [zde je nutné konkrétně popsat chybějící, neúplnou nebo nesprávnou část poučení v prvostupňovém rozhodnutí].
Podle § 68 odst. 5 správního řádu musí poučení obsahovat informaci o tom, zda lze proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává.
Pokud některá z těchto zákonem požadovaných náležitostí chyběla nebo byla uvedena nesprávně, je nutné posoudit důsledky této vady podle § 83 odst. 2 správního řádu.
Žalobce v této souvislosti odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2012, č. j. 11 A 70/2011-54, v němž soud dovodil, že v případě neúplného poučení dochází k prodloužení odvolací lhůty přímo ze zákona. Soud současně uvedl, že zákon v takovém případě nestanoví prostor pro posuzování, zda konkrétní neúplnost poučení skutečně ovlivnila možnost účastníka podat odvolání včas.
Žalobce má proto za to, že žalovaný nemohl otázku včasnosti odvolání uzavřít pouhým odkazem na obecnou patnáctidenní lhůtu, aniž by se vypořádal s použitelností zvláštní úpravy podle § 83 odst. 2 správního řádu a s konkrétními vadami poučení.
IV. Žalobní bod č. 2 – Odvolání bylo podáno v zákonné devadesátidenní lhůtě
V případě, že bylo prvostupňové rozhodnutí oznámeno žalobci dne [datum oznámení], činí nejzazší lhůta podle § 83 odst. 2 správního řádu 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.
Při počítání této lhůty podle § 40 správního řádu se den rozhodné události do běhu lhůty nezapočítává. Prvním dnem lhůty je proto následující den.
Žalobce podal odvolání dne [datum podání odvolání], tedy před uplynutím uvedené devadesátidenní lhůty.
Za předpokladu, že v projednávané věci byly splněny podmínky § 83 odst. 2 správního řádu a že nebyla rozhodná jiná okolnost ovlivňující běh lhůty, bylo odvolání podáno včas.
Závěr žalovaného o opožděnosti odvolání je proto založen na nesprávném právním posouzení věci.
V. Žalobní bod č. 3 – Nedostatečné posouzení rozhodných okolností
Pro zákonnost napadeného rozhodnutí bylo nezbytné, aby žalovaný posoudil nejen datum doručení prvostupňového rozhodnutí a datum podání odvolání, ale také to, zda byly splněny podmínky pro použití § 83 odst. 2 správního řádu.
Pokud žalobce namítal chybějící, neúplné nebo nesprávné poučení, měl se žalovaný s touto námitkou řádně vypořádat a posoudit konkrétní obsah poučení v prvostupňovém rozhodnutí.
Bez tohoto posouzení nelze považovat závěr o opožděnosti odvolání za dostatečně podložený.
Žalobce proto namítá, že napadené rozhodnutí je nezákonné pro nesprávné posouzení právní otázky, případně také pro nedostatečné odůvodnění, pokud žalovaný uvedenou otázku v napadeném rozhodnutí řádně nevypořádal.
VI. Návrh rozsudku
S ohledem na výše uvedené žalobce navrhuje, aby soud vydal tento
rozsudek:
Napadené rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce zamítnuto jako opožděné, se podle § 78 odst. 1 soudního řádu správního zrušuje.Věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení podle § 78 odst. 4 soudního řádu správního.Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve lhůtě stanovené soudem.
V [místo] dne [datum]
[podpis žalobce]
Přílohy:
Napadené rozhodnutí odvolacího správního orgánu.Prvostupňové rozhodnutí.Kopie odvolání.Doklad o podání odvolání.Doklad o doručení prvostupňového rozhodnutí.Případná další dokumentace dokládající vady poučení.
Co říkáte na tento ai blob?
