30kmhcz

Podle par. 45 odst. 4 ZPPK může strážník nařídit odtah pokud vozidlo tvoří překážku silničního provozu. Oprávnění nařídit odtah z jinéhu důvodu nemá.

Bylo dané vozidlo vůbec překážkou silničního provozu?

Auto bylo zaprkované v modré zóně, v tu dobu tam byla zaplněnost 1/2 - 3/4 max. Překážku v provozu netvořilo.

Ok, omlouvám se, asi jsem to napsal nejasně, mě nezajíma nic kolem karantény, ani "parkovacího deliktu" , z ničeho mě nebvinila hygiena,  městká část ani magistrát, ale strážník nařídil odtah vozidla.
Chtěl bych poprosit, jestli tady někdo ví, jak fungují odtahy, jestli by mi řekl, jakou formu má ten akt nařízení odtahu policistou nebo strážníkem obecní policie (v tomto případě), jestli k tomu je vedený nějaký spis a kým a jakou formou se toto dá napadat, prosím.
Opravdu tu nechci řešit otázku přeparkování vozidla v karanténě.

Zdravím, předem se omlouvám za dlouhý text, ale nejde to jinak  stal se mi následující příběh: jednoho večera jsem zaparkoval své auto v zóně zpoplatnění veřejného prostoru pro rezidenty nebo jak se oficiálně jmenují modré zóny, kdy toto omezení ve využívání veřejné komunikace platí jen pracovní dny, přes noc ne. V noci mi přišla zpráva z práce, že jsem měl týden předtím být v kontaktu s covid pozitivním kolegou a že jsem v karanténě. Jinak bych s autem ráno, dalece před začátkem platnosti omezení, odjel do práce. Nakoupeno jsem měl, stabilní internet taky, nebyl důvod nařízenou karanténu nedodžet. Jenže zatímco jsem doma makal na zplošťování křivky, bylo mi městkou příspevkovou organizací na pokyn zaměstance MP uloupeno auto. Samozřejmě jeho přeparkování nebylo technicky možné, v karanténě sice smíte nakoupit nebo venčit psa, ale žádná výjimka na přeparkování auta není, stejně tak na kontakt mě jako potencionálně nakaženého s jinou osobou kvůli předání klíčků od auta, ORV a zelené karty, bez kterých nelze řídit. Dále jako provozovatel mám zákonou povinnost zajistit dodržování pravidel s mým vozidlem, což mi soudruzi z ÚS vysvětlili, že mám dělat tak, že si rozmyslím, komu auto svěřím. Prostě to nešlo.
Nějaký čas uplynul, mně se neskutečně ulevilo, že mi vyšel negativní test a vím, že jsem zdravý, auto mám zpět, na odtahovém parkovišti jsem nic nezaplatil, uznání dluhu nepodepsal, mám jen protokol. Na něm se píše, že o odtahu z neznámého důvodu (není tam zaškrtnuté žádné políčko) rozhodl sameček nebo rozhodla samička mestského strážníka zaměstaneného u ..... vlastně nevím, kde, nejspíš MP Praha, ale říkám si proč by na základě nějaké smlouvy o loupení a dělbě kořisti nemohl(a) být třeba z Děčína..to jsem odbočil.
Každopádně protože ač botiček jsem dostal v době, kdy jsem pracoval v centru, nespočet, odtah je to můj první, takže dotazy:
Kam se dá podat nejaké odvolání proti rozhodnutí o odtahu, či jakou ten akt má formu (minimálně z důvodu nepřezkoumatelnosti?) ? Jak to má vypadat a jaké jsou možnosti?
Aby bylo jasno, tak počítám, že těm šmejdům zaplatím něco přes dvojku, na to určitě znají všechny mezery v zákonech a využívají pravnický kličky dost dobře a já budu tahat za kratší konec provazu, budu to brát jako další z X poplatků a brečet nebudu, člověk si prostě před zloději musí hlídat majetek pořád, to se stává, nicméně jim to nechci dát zadarmo z principu. Děkuji za případné odpovědi

Citace: hh  12 Května 2018, 21:27:35

EDIT: Napsáno paralelně s odpovědí thesnail. Taky by mě zajímala autentická podoba zmíněného materiálu MD.

Zkusím dohledat v jakém případu jsem se k tomu dostal a zkontaktuji piráta jestli má a poskytne to usnesení.

to by bylo super, i za snahu děkuji

Zdravím, docela si lámu hlavu s úvahou, jak je o s mísní příslušností orgánů, když řidič jiný než provozovatel jede s propadlou TK a orgán chce ještě dokasírova provozovatele. Všiml jsem si, že praxe je ta, že kasírovat provozovatele chce orgán dle trvalého pobytu provozovatele, přitom k místní příslušnosti je v §62 z. 250/2016 Sb. napsáno, že (1) K řízení je místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán. a ten provozovatel měl spáchat přesupek tím, že dle §83 z.č. 56/2001 Sb. i) jako provozovatel silničního vozidla v rozporu s § 38 odst. 1 písm. a) provozuje na pozemních komunikacích vozidlo, které je technicky nezpůsobilé k provozu,
Z toho mi plyne, že prokazatelně provozoval vozidlo jen tam, kde byl řidič zastaven a nelze místí příslušnost určit dle odst. 2, protože lze určit, kde provozovatel vozidlo provozoval = tam, kde byl řidič zastaven. Maximálně mě napadá logika, že ten skutek přestupek spáchal provozovatel na dálku z adresy trvalého pobytu (ale třeba u kasírování z radarů také není u lizu logicky obec dle trvalého pobytu s úvahou, že provozovatel se v době, kdy neznámý řidič speedingoval, nacházale u sebe na adrese trvalého pobytu a čuměl na hokej, což se i řešilo zde https://www.30kmh.cz/index.php?topic=6135.0). Uniká mi něco, nebo nebo když chce provozovatele kasírovat úřad dle trvalého pobytu, ale ne podle obvodu, ve kterém se skutek stal, tak jde o chybné určení místní příslušnosti? Poradí někdo?

Já mám z Prahy tedy převážně zkušenost, že přístup je dost laxní, dva speedingy (zastaven na místě) mi tu třeba vyhnívají čekáním na výslech PČR (nebo i to rozhodnutí, koneckonců vydat ho na hulváta jen dle úředního záznamu nebývá pro většinu správních orgánů problém) přes půl roku od ústního jednání.
Na druhou stranu jsem dvakrát narazil na aktivistu, co se hrnul vydat rozhodnutí a nepravomocně potrestat piráta, v jednom případě bylo vydané rozhodnutí ještě ten den, kdy bylo ústní jednání, tomu říkám rychlost

Já s dovolením odcituji:
Dne X.X.XXX obdržel úřad Města, odbor výběru poplatku od řidičů a provozovatelů, doručený odpor ve věci výše uvedené spisové značky, který měl dle obsahu napsat jmenovaný Pepík Nováků. Podání nebylo podepsáno vlastnoručním podpisem. Jedná se tak o podání neúplné, neboť v něm chybí podstatná náležitost, a to podpis osoby, která podání činí, proto byl obviněný ve výroku usnesení vyzván k jeho doplnění.
K provedení úkonu byla stanovena přiměřená lhůta X dnů ode dne doručení tohoto usnesení v souladu s ustanovením § 39 odst. 1 správního řádu, přičemž podání můžete doplnit písemně (písemnost lze doručit zdejšímu správnímu orgánu osobně, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo elektronicky s připojeným uznávaným elektronickým podpisem) nebo osobně v úředních hodinách zdejšího správního orgánu.
V případě nedoplnění podpisu ve stanovené lhůtě nebude správní orgán k podání přihlížet, tedy na toto podání bude nahlížet jako na právně neúčinné.

Můj odpor obsahoval vše předepsané, dokonce včetně zmíněného podpisu, který jsem vlastnoručně vyťukal na klávesnici a poté odpor jako .pdf zaslal (mojí) datovou schránkou úřadu. Odpor byl ok, nepřidávání scanu jakože podpisu nebo elektronického podpisu u podání datovou schránkou je nejen logické, ale aproboval to i NNS sp.zn. 8 As 89/2011 nebo vrchní soud v Praze sp.zn. 3 VSPH 605/10.
Doplňovat podání určitě nebudu, jen nevím, jestli je možný postup, kdy bych se na věc teď vykašlal a že příkaz nabyl právní moci, ač jsem podal řádný odpor, zjistil třeba necelý rok před promlčením a nechal v přezkumném řízení věc vrátit k novému projednání nebo by u přezkumu byl zádrhel, když teď nepodám proti nesmyslnému usnesení odvolání?
Jedná se mi o to, že kdyby to tak šlo udělat, byla by škoda to nevyužít a udělat takto bezpracně jen skrz promlčení, protože vzhledem k délce prekluze zdržovačka v řádu jednostek dnů-měsíců nic neřeší a věc bych musel sprovodit ze světa pracněji a kreativněji.