30kmhcz

Je to trochu ze široka, ale kdyby vás kuřimští chtěli náhodou dál otravovat s nějakým smyšleným přestupkem, tak jako důkaz o jejich neschopnosti v rámci aplikace GDPR a dodržování InfZ můžete použít přiloženou zprávičku z vnitra o „výkonu v samostatné působnosti při poskytování informací“. Do podnětu bylo vybráno pár zveřejněných informací z jejich webu, u kterých zcenzurovali nepohodlné info, a víceméně u všech MV naznalo porušení § 5 odst. 3 InfZ. V hodnocení tam není nic extra zajímavého – asi jen, že info o poskytnutých veřejných prostředcích si nemůžou dovolit anonymizovat, a to včetně mezd parazitů. Když by to zkoušeli dál s přestupkovým řízením, tak by bylo vhodné se „úřednice neschopné“ dotázat, jestli aspoň o kontrole z MV něco ví…  A s jejich stabilním  problémem se zveřejňováním přímo osobních údajů šel ještě drobný podnět na ÚOOÚ, ale to je zasekaný ústav a kdoví, jestli z toho něco bude.

Spuštění radaru na I/43 bude od července. Tedy  předpoklad ŘSD, který je vlastníkem zařízení a na základě smlouvy  bude radar provozovat Kuřim. Kraj už stihl vydat opravný patch pro stanovení  místní úpravy provozu, tak uvidíme, jak jim to půjde…

Je fajn, když jdu kolem a na stole je oblíbené téma. Bürgermeister Sukalovský a jeho věrní poskoci jsou typickým příkladem arogance veřejné správy, ale i zdrojem nekonečné zábavy.
Za sebe si dovolím shrnout: aplikace a použití ustanovení SprŘ jsou taxativně vyjmenovány v § 20 InfZ. Pro „řízení“ o žádosti tam použití § 62 SprŘ – vyhrožování pořádkovou pokutou  není a v ostatním se správní řád nepoužije. Naopak základní zásady vyjmenované v § 2- §8 jsou závazné i pro žádost dle InfZ – třeba, že SO má povinnost se k dotčeným osobám chovat zdvořile a vycházet jim vstříc. A samozřejmě v kompetenci starosty rozhodně není udělování pořádkových pokut.

Co se týká konkrétních lží „úřednice XXXX“ , mohu třeba poskytnout sp.zn. rozsáhlých stížnostních řízení v rámci InfZ, když půl roku zarytě tvrdili, že k jedné úpravě provozu mají k dispozici pouze dvě OOP,  kraj ztratil nervy a finálně jim to podržel, a ejhle, na další přesně mířenou žádost museli poskytnout třetí OOP, které se snažili ututlat.

Žádost je koncipovaná v rámci samostatné působnosti a může se použít stížnost na „hrubé jednání“ a vyhrožování pokutou. Stížnost na starostu se prvotně řeší podle pravidel pro přijímání a vyřizování stížností jednotlivých obcí (lze dohledat nebo kuřimskou verzi mohu poskytnout).  V Kuřimi ale přímo stížnost na starostu v pravidlech není řešena, protože je dokonalou bytostí. Podle nich lze ale adresovat stížnost zastupitelstvu, kterému by podle zákona měla být předložena k projednání. Druhou cestou je požadovat projednání v zastupitelstvu podle § 16 (2) f), ale právní nárok má jen občan obce - neobčan se může jen domáhat. Zastupitelstvo by mělo být se stížností seznámeno. Na postup je třeba  slušné stanovisko MV 11/2010. Mohu garantovat, že Sukalovský zastupitelstvu nic nepředá. Po 30 (60) dnech lze podat žádost o info v jakém stavu je vyřizování, neformální podnět nečinnosti (?), lze požádat MV o dozorovou činnost (bezzubé) nebo třeba rozeslat kopii opozičním zastupitelům. Jakýkoli zastupitel pak může sám navrhnout  projednání.   Podle mě by šel přestupek (ublížení na cti, jiné hrubé jednání) nebo TO napasovat jen, kdyby se ho dopustil jako FO. Odpovědnost starosty je takhle jen „politická“. Každopádně jeho egu medializace nebo soudní řízení vadí nejvíc…

Ještě noticka k Lelekovicím (krom mé předchozí hrubky): ve veřejnoprávní smlouvě si původně starostové namalovali, že budou posílat 800+ odpustků měsíčně. Tak to moc to neklaplo...

Konkrétně v Kuřimi sedí průměr na měšťáky – čtyři kusy po cca 70tis./měsíc. Prostý ouředník má zhruba  40-50k hrubého. Základní info k radaru na I/43 bude teprve k dispozici, pro zajímavost přikládám statistiku k ostatním radarům. V odpovědi ho vynechali a ještě zcenzurovali zveřejněné informace na ÚD. Asi nepříjemné dotazy a bude z toho námět pro kontrolu... Ale je klidně možné, že jim ještě pořádně nefunguje. Příští týden se tam zase budou dělat úpravy, včetně přechodného zúžení na I/43. Super pro ten slavný BESIP…

Je to tak. Nesmí být bez souhlasu zveřejněny osobní údaje umožňující identifikaci žadatele - fyzické osoby. Tzn. i třeba zveřejnění jen příjmení na malé obci je špatně. Anonymizace se týká i textu odpovědi, ale tam je pár výjimek.

Výklad věty první § 5 odst.3 InfZ je vcelku konzistentní. Povinný subjekt musí krom osobních údajů zveřejnit poskytnutou odpověď na žádost o informace ve stejné podobě (elektronické), jakou poskytl žadateli. Tedy v plném rozsahu. Netýká se informací poskytnutých jiným způsobem nebo mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých, kdy stačí zveřejnění doprovodné informace, vyjadřující její obsah. To je přímo souhrn závěrů z kontroly, kterou provedlo MV u jedné obce kvůli cenzurování  „nepohodlných“ informací a zveřejnění holých odpovědí bez kontextu dotazu. Bylo konstatováno porušení výše zmíněného ustanovení. Je to podrobněji uvedeno v jednom manuálu pro obce od MV, ale nemohu narychlo dohledat…

Ještě ze stanoviska ODK MV 1/2012, zveřejňování poskytnuté informace podle § 5 odst. 3:
Tam, kde by ze zveřejněné poskytnuté informace nebylo zřejmé, o jaké informace se jedná, jinak řečeno tam, kde by scházel „kontext“ zveřejněných údajů, je nutné jako doprovodnou informaci zveřejnit též obsah podané žádosti, tedy specifikovat, kterých otázek se poskytnuté a následně zveřejněné informace týkají. Tento kontext lze naplnit i tím, že spolu s odpovědí žadateli bude zveřejněna i jím podaná žádost.

Jestli se informace týkaly samostatné působnosti, tak poslat podnět ke kontrole podle § 129 zákona o obcích rovnou na MV. Nápad s kolečkem je super!

Náhodně jsem si všiml tématu až teď a podíval jsem se na návrh OOP. V Karlovarech jedou bomby, takhle vykostěný návrh jsem už dlouho neviděl. Pominu-li nedostatky ve „výroku“ (řízení se vede zásadně podle § 77 (5) ZPPK ve spojení s § 172 SprŘ), není jasná specifikace míst a to ani ze situačních screenů a chybí  rozdělovník (bylo zveřejněno v Nové Roli?), tak hlavně není žádné odůvodnění. Aspoň ve stručné formě musí i v návrhu uvést (srov. § 172 (1) SprŘ), proč se dopravní značení umisťuje nebo přemisťuje v případě IZ 4a/b.
K návrhu OOP se mohou podat připomínky (téměř kdokoli) nebo námitky (dotčený vlastník nemovitostí). S námitkami se SO musí vypořádat rozhodnutím v odůvodnění  „ostrého“ OOP. Pokud jste podal námitky a SO nekoná, nepřistoupil k vydání vlastního OOP, nevidím důvod, proč by jste nemohl dát kraji podnět k opatření proti nečinnosti. Řízení  je z moci úřední a SO řádně nepokračuje. Pokud je naopak cílem shození navrhované místní úpravy, tak nejjednodušší je podat nadřízenému orgánu podnět k přezkumnému řízení (až vydaného OOP, na zahájení není právní nárok) a případně správní žaloba – návrh na zrušení OOP. Tady to pohnojili hodně, takže by neměl být problém… Lhůta je jeden rok od nabytí právní moci opatření. Informace většinou stačí z ÚD nebo žádám přes 106ku. Jen v případě, že jde o detaily, tak nahlížení do spisu – žádost, stanovisko...