30kmhcz

Dokonce jsem ji poslal tento komentář k zákonu, ale fakt nemám páku, jak ji přimět, aby mi dala PM:

Z uvedeného vyplývá, že je důležité rozlišovat mezi povinnostmi znát identifikační údaje osoby, jíž přikázal nebo svěřil samostatné řízení vozidla a povinností na výzvu policie, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností sdělit skutečnosti potřebné k určení totožnosti řidiče vozidla podezřelého z porušení pravidel ProvPoz (§ 10 odst. 4). Pod ustanovení § 125c odst. 2 bude podřaditelné pouze neplnění prvně jmenovaných povinností. Působnost této normy tak bude omezená v podstatě jen na případy, kdy provozovatel vozidla na výzvu k podání údaje o řidiči (resp. osobě které vozidlo poskytl) nemůže sdělit, neboť je nezná. To je poněkud odlišná situace, než když provozovatel požadované údaje odmítne sdělit, a je nepodstatné, zda jde o projev jakési neposlušnosti nebo využití práv poskytnutých čl. 37 odst. 1 LPS, § 137 odst. 1 SpŘ. Zde, jako kdekoli v trestním právu, platí zásada presumpce neviny. Vinu, v tomto případě neznalost údajů o řidiči, bude nutné nejprve dokázat. Nestačí jen nepodložené podezření. Trestnost jednání provozovatele nespočívá v tom, že mlčí. Ani v takovémto případě nelze mlčení vykládat jako automatický souhlas s čímkoli. Trestnost může základ pouze zjištěné a dokázané porušení povinnosti provozovatele vozidla znát údaje o řidiči, kterému svěřil vozidlo.

Na autoprovozu sedí bába, která ničemu nerozumí, ale zjebala mě, že kvůli mě firma dostala pokutu, vysvětlit si to nenechala a o odporu ani nechce slyšet. Prostě korporát...

Zdravím všechny. Nakonec jsem na PČR šel, kde jsem využil svého práva nevypovídat. Policajtka mi řekla, že to předají na úřad, kde bude zahájeno přestupkové řízení proti mně. Na úřadě to nicméně pojali po svém a poslali rovnou příkaz provozovateli vozidla s pokutou 10 000 Kč:

XYZ je vinen, že jako provozovatel motorového vozidla XXXX registrační značky XXXX v rozporu s § 10 odst. 1 písm. d) a § 10 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích nezajistil, aby bylo možné určit totožnost řidiče vozidla, kterému svěřil jeho řízení, neboť na základě výzvy Policie České republiky ke sdělení údajů potřebných k určení totožnosti řidiče označil jako řidiče vozidla pana XXX YYYY, nar. XXXXX, který však následně využil svého práva odepřít podání vysvětlení, v důsledku čehož nebylo možné ověřit, zda vozidlo v rozhodné době skutečně řídil, a totožnost skutečného řidiče tak zůstala nezjištěna, čímž znemožnil projednání přestupku řidiče, ke kterému došlo dne XXXXX, čímž spáchal přestupek podle § 125d odst. 1 písm. e) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, porušením § 10 odst. 1 písm. d) téhož zákona, za což se mu ukládá podle § 125d odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. pokuta ve výši 10 000 Kč.

Z odůvodnění:

Správní orgán konstatuje, že povinnost provozovatele podle § 10 odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu spočívá v poskytnutí údajů umožňujících jednoznačné zjištění totožnosti řidiče vozidla. V daném případě provozovatel tuto povinnost splnil tím, že označil konkrétní osobu, avšak následné okolnosti neumožnily ověření, zda se jedná o skutečného řidiče v rozhodné době.
Samotné označení osoby provozovatelem tak nevedlo k naplnění účelu zákonné povinnosti, kterým je zajištění identifikovatelného řidiče pro účely správního řízení. Právo označené osoby odepřít podání vysvětlení je jejím zákonným právem a nelze je přičítat k tíži provozovateli; zároveň však jeho uplatnění způsobilo, že totožnost řidiče zůstala neobjasněna.
Za tohoto stavu správní orgán uzavírá, že nebyla zajištěna možnost jednoznačného zjištění totožnosti řidiče, a tedy nebyl naplněn účel povinnosti stanovené v § 10 odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu.
Tímto jednáním byla naplněna skutková podstata přestupku podle § 125d odst. 1 písm. e) zákona o silničním provozu. Odpovědnost provozovatele za tento přestupek je objektivní, kdy se nezkoumá zavinění, ale pouze porušení zákonné povinnosti.

Přijde mi to zvláštní - provozovatel přece určil totožnost řidiče a nic na tom nemění skutečnost, že jsem využil svého práva nevypovídat, ne?

Problém je, že provozovatel už sdělil PČR mé údaje - pracuju v korporátu a funguje to tu víceméně automaticky. Prostě automaticky nahlásí zaměstnance, který má auto svěřeno.

Můj dotaz mířil na situaci, kdy správnímu orgánu sdělím, že jsem ve skutečnosti neřídil já, ale osoba blízká, byť zaměstnavatel "udal" mě. Jestli pak nemůže správní orgán jít zpátky na provozovatele podle § 125d odst. 1) písm. e)?
(POZOR, nemám na mysli § 125f, protože přestupek nebyl zaznamenán automatizovaným prostředkem)

Takže předvedení, kterým vyhrožují, nehrozí a předají to rovnou na úřad?

Zdravím. V Praze mě změřil příslušník ručním radarem, na místě mě nezastavil a po 2 měsících přišla výzva provozovateli vozidla od PČR ke sdělení údajů řidiče vozidla. Jelikož jde o služební auto, zaměstnavatel PČR nahlásí mé údaje, s ním žádná diskuze možná není. Jaký navrhujete další postup? Pokud nebude fotografie zřetelná, říct, že řídila osoba blízká? Ale zase bych nerad, aby pak šli po provozovateli vozidla - viz § 125d odst. 1 písm. e) silničního zákona.

Díky moc za rady!

Zdravím, tak správní orgán vyvinul opravdu velkou aktivitu. Po ústním jednání jsem napsal své vyjádření, načež bylo rychle vydáno rozhodnutí, které mé námitky většinou nijak nevyvrátilo. Připravuju odvolání. Anonymizované dokumenty přikládám. Pokud by někoho něco napadlo, hodně bych to ocenil - přeci jen jde o papíry. Díky moc.