1
Rychlost / Re:Praha 4: 3x speeding a kreativní úřední parazitka
« kdy: 14 Prosince 2024, 00:43:38 »Chápu ten pragraf stejně jako Vy. Leda že by ten Příkaz, co Vám přišel, nebyl Příkaz na místě, ale nějaký jiný Příkaz.
To co přišlo Číkusovi ale právě příkaz na místě není.
Ust. § 125 odst. 4 ZPPK podává pravidla pro ukládání pokut při nepravé recidivě trochu zmatečně, když je věta o příkazu na místě umístěna za středník.
Již samotná důvodová zpráva k ustanovení § 125 odst. 4 ZPPK ve znění od 1. ledna 2024 č. 271/2023 Dz však zřetelně rozlišuje maximální výši pokuty ukládané "příkazem" a "příkazem na místě", a to následovně:
"Navrhuje se stanovení speciální sazby pokuty ukládané za přestupky provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 projednané ve společném řízení. Horní hranice sazby pokuty se v takovém případě navyšuje na pětinásobek horní hranice sazby pokuty ukládané za přestupek nejpřísněji trestný. Dále se stanoví, že příkazem na místě lze v tomto případě uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč."
Pokud bychom se měli zabývat otázkou, kdy jde o "příkaz" (s horní hranicí pětinásobku) a kdy o "příkaz na místě" (s horní hranicí 10.000,-- Kč), musíme nahlédnout do ustanovení SprŘ a PřesZ.
Jmenovitě § 150 SprŘ obsahuje v odst. 1-4 úpravu pro příkaz "obecný" a v odst. 5 úpravu pro příkaz na místě. "Je-li účastník přítomen a plně uzná důvody vydání příkazu, považuje se stav věci za prokázaný a příkaz lze vydat na místě, pokud uloží povinnost k peněžitému plnění do výše 10 000 Kč [...]"
Pravidla pro uložení příkazu na místě dále specifikuje § 91 odst. 1 PřesZ. Dle tohoto ustanovení "Správní orgán může příkazem na místě uložit pouze pokutu, pokud nestačí domluva a obviněný nebo osoba jednající za obviněného, který je právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku."
Pokud nebyly citované podmínky naplněny, pak se jedná o příkaz v režimu § 90 PřesZ a maximální výše sankce činí v souladu s § 125f odst. 4 ZPPK "horní hranice sazby pokuty ukládané za přestupek nejpřísněji trestný". Což je nicméně za mě sporná konstrukce, neboť formulace "přestupek nejpřísněji trestaný" má smysl v případě, že je pokuta ukládána při kumulaci přestupků odlišných skutkových podstat. Přestupek provozovatele vozidla je však jen jeden, jeho skutková podstata je zachycena v § 125f odst. 1 ZPPK a maximální výše pokuty v § 125f odst. 4 věta druhá 10.000,-- Kč - pětinásobek by se pak rovnal 50.000,-- Kč).
Nabízí se tak otázka, zda citovaná konstrukce směřuje do věty "Pro určení výše pokuty se použije rozmezí pokuty pro přestupek, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje [...]" - jelikož byly všechno překročení 40+ v obci, činí maximální výše pokuty za jednotlivý skutek dle § 125c odst. 5 písm. b) ZPPK 25.000,-- Kč. Pak by provozovatel mohl dostat v součtu maximálně 125.000,-- Kč. V kontextu zbytku ustanovení je to však za mě nesmysl, neboť pokud u jednotlivého porušení stanoví ZPPK maximální výši pokuty 10.000,-- Kč, maximální výše pokuty v případě nepravé recidivy by měla toto omezení následovat. Nadto jak jsem psal výše - skutková podstata přestupku provozovatele vozidla je jen jedna a nejpřísněji ji lze trestat pokutou ve výši 10.000,-- Kč.
V každém případě je uložení sankce v diskreční pravomoci správního orgánu a ten je povinen ji zdůvodnit.