>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.
Odůvodnění:
1) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: Správní orgán při správním uvážení vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu sp. Zn. 7As 18/2011-59 ze dne 03.03.2011, který se zabýval procesem dokazování překročení nejvyšší dovolené rychlosti.
Zde SO neuvedl z čeho konkrétně u uvedené judikatury vycházel a jelikož je případ popsaný v této judikatuře odlišný minimálně v následujících bodech:
a) Rozdílný typ radaru: POLCAM PC 2006 vs MicroDigiCam LTI
b) Podmínky měření: za jízdy na dálnici vs z místa v obci
c) Naměřená rychlost: 156 km/hod vs 61 km/hod
d) Případ v uvedeném judikátu navíc obsahoval videozáznam
činí rozhodnutí SO nepřezkoumatelné.
2) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: Dále je zaviněné jednání xxx dokladováno obrazovým důkazem - Záznamem o přestupku...
Zde je třeba upozornit na judikaturu Nejvyššího správního soudu sp. zn. č. j. 7 As 83/2010-66 ze dne 23. 6. 2010, který poukazuje na použitelnost záznamu o přestupku coby důkazu:
Z konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že úřední záznam o tom, že byl spáchán přestupek a kdo je z jeho spáchání podezřelý, poskytuje správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o věci a nelze jej považovat za důkazní prostředek. K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu slouží svědecká výpověď osoby, která úřední záznam sepsala, nikoli tento záznam…
Zde tedy SO uvádí důkaz, který však za důkaz považován býti nemůže.
3) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: V dané věci správní orgán pro nadbytečnost nepřistoupil k dalšímu dokazování - výslechu policistů, neboť svědci by neuvedli ve věci nic jiného, než co vyplývá již z provedených listinných důkazů...
A odkazuje se na na 7As 18/2011-59, kde bylo rozhodnuto, že výslech policistů není potřeba. V uvedeném judikátu je však součástí spisu kamerový záznam dokumentující přestupek a ten je uveden jako jeden z důvodů proč výslech policistů nebyl potřeba. V mém případě však žádný kamerový záznam není a výslech policistů byl více než žádoucí. To představuje procesní vadu.
4) Nezařazení důkazu ve prospěch obviněného.
Za celé řízení jsem vznesl jediný požadavek, a to zařadit do spisu Certifikát o schválení typu stanoveného měřidla č. 0111-CS-C141-04 ze dne 11.10.2004 ve znění Revize 1 ze dne 24.03.2010 a možnost se s ním seznámit což SO zamítl a “odůvodnil” třemi odstavci textu, které však působí že jsou copy paste z něčeho jiného:
a) SO opakuje co již bylo řečeno.
b) SO uvádí “že vychází ze zásady presumpce správnosti Ověřovacího listu”. Jednak Neuvádí z čeho tato presumpce pramení. Druhak jsem žádnou presumci nenapadal, nezpochybňoval ani nevyjádřil.
c) SO uvádí: “pokud je tvrzením obviněného z přestupku některý z důkazů zpochybněn, přesouvá se důkazní břemeno na jeho stranu” Já však žádný z důkazů nezpochybňoval.
d) “uvedené tvrzení a námitku obviněného považuje za zcela účelové a obstrukční…” Zde bych zdůraznil že SO neuvedl v čem je toto “tvrzení a námitka” (ve skutečnosti požadavek na založení dokumentu do spisu) obstrukční. K tomu dodávám že v celém řízení jsem vystupoval aktivně, dostavil jsem se na ústní jednání v termínu který mi byl SO určen, poštu přebíral a reagoval na ní. A opakuji že požadavek na zařazení certifikátu do spisu byl mým jediným požadavkem.
Chtěl jsem se seznámit se všemi relevantními dokumenty (čímž zmíněný certifikát bezesporu je, jelikož se na něj přímo odkazuje Ověřovací list č. 8012-OL-70398-17 který je součástí spisu) abych měl možnost prokázat svou nevinu, ale to mi bylo upřeno. SO mě navíc nijak nevyrozuměl o tom, že můj požadavek zamítl a rovnou vydal rozhodnutí.
5) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: Dále je zaviněné jednání xxx dokladováno obrazovým důkazem - Záznamem o přestupku (Číslo snímku z měřiče xxx) silničního laserového rychloměrem MicroDigiCam LTI, výrobní číslo zařízení xxx, z něhož vyplývá, že jmenovaný v danou dobu a v daném místě řídil motorové vozidlo tov. zn. Renault Laguna…
Není možné aby z tohoto snímku vyplývalo že řidičem byl xxx, jelikož řidič na snímku není vůbec vidět.
6) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: Ze spisového materiálu dále vyplývá, že obviněný xxx byl bezpečně ztotožněn jako řidič motorového vozidla reg. zn. xxx v době spáchání přestupkového jednání, záměna řidiče s případnou osobou, která by se přestupkového jednání mohla dopustit, byla zcela vyloučena.
Zde SO vůbec neuvádí jak vyplývá, že řidič v době přestupku je shodný se ztotožněným řidičem po zastavení, a jak byla záměna zcela vyloučena. Dle fotografie z radaru (Číslo snímku z měřiče xxx) došlo ke změření rychlosti v 14:13, kdežto první fotografie v místě zastavení PČR je v 14:16. To je dostatečný prostor na to, aby řidič po změření zastavil, vystoupil a v řízení dále pokračoval jeho spolujezdec který byl následně zastaven. Navíc ani v samotném záznamu od PČR není uvedeno kdo, jak, a zda vůbec kontroloval že zastavený řidič je ten který řídil v okamžiku změření.
7) SO v rozhodnutí ze dne xxx uvádí: To, že zakročující policisté Policie ČR, byli v danou dobu úředními osobami a prováděli dohled nad dodržováním zákona (podíleli se na plnění úkolů společnosti a státu a používali přitom pravomoci, která jim byla v rámci odpovědnosti za plnění těchto úkolů svěřena), považuje správní orgán jejich zjištění na místě kontroly a následné oznámení jednání majícího znaky přestupku za dostačující a plně věrohodné.
Z tohoto odstavce není jasné co chtěl SO říci, ale zdá se, že jsou zde nějaké pochybnosti o tom že zakročující policisté byli v danou dobu úředními osobami.SO v předvolání obviněného ze dne xxx uvádí: Před vydáním rozhodnutí má účastník řízení právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí (§36 odst. 3 správního řádu).
§ 36 odst. 3 správního řádu stanoví, že „Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí“.
Tato možnost mi dána nebyla; SO mě o ní žádným způsobem nevyrozuměl.
To představuje procesní vadu zakládající důvod ke zrušení rozhodnutí, viz. příslušná judikatura, např. rozsudek NSS č.j. 7 A 112/2002 – 3 ze dne 14.11.2013: „Současně považuje Nejvyšší správní soud za nutné poznamenat, že prvoinstanční správní orgán pochybil i v tom, že neposkytl žalobci možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladu i ke způsobu jeho zjištění, popř. navrhnout jeho doplnění, jak to ukládá § 33 odst. 2 správního řádu. Z dikce tohoto ustanovení je zřejmé, poskytnutí této možnosti není právní úpravou vnímáno tak, že se poskytne při zahájení řízení , jak to učinil prvoinstanční orgán, nýbrž naopak až po ukončení zjišťování podkladů pro rozhodnutí.“
“Smyslem § 33 odst. 2 správního řádu je umožnit účastníku řízení, aby ve fázi před vydáním rozhodnutí mohl uplatnit své výhrady, resp. učinit procesní návrhy tak, aby rozhodnutí skutečně vycházelo ze spolehlivě zjištěného stavu věci.”
Na základě výše uvedeného nezbývá než konstatovat, že rozhodnutí SO bylo vydáno v příkrém rozporu s právními předpisy a jako takové je věcně nesprávné a správní řízení bylo stiženo procesními vadami takového charakteru, že zakládají nezákonnost napadeného rozhodnutí. Proto
NAVRHUJI,
aby odvolací orgán v souladu s ust. § 90 odst. 1. písm. a) SpŘ napadené rozhodnutí jako nesprávné a vydané v rozporu s právními předpisy zrušil a řízení zastavil.
