30kmhcz

Prosíme přihlašte se nebo zaregistrujte.

Přihlašte se svým uživatelským jménem a heslem.
Pokročilé vyhledávání  

Novinky:

>>DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: ČTOU TO TADY JAK ÚŘEDNÍCI, TAK POLICIE. Neuvádějte nic, podle čeho by protistrana mohla dovodit, o jaký případ se jedná. Jak na to? Pojďte >>sem<<.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.

Příspěvky - kdo

Stran: [1] 2 3 ... 131
1
Pan hh má samozřejmě pravdu a Vaše zkušenosti s využitím DS PFO to jen potvrzují.

Na druhou stranu, tohle jsou Pohořelice. Jejich tajemník je zastáncem názoru, že komunikace přes datové zprávy je obecně nevěrohodná. Dokonce tu myšlenku košatě rozvinul v jednom starším literárním skvostu:

Citace: Ing. Blecha, tajemník MÚ Pohořelice:
K dálkovému nahlížení do spisu správní orgán uvádí následující: komunikace přes datové zprávy je nevěrohodná a je třeba osobu k věci řádně ztotožnit. Správní orgán nemůže postavit najisto, že přes datovou službu komunikuje s účastníkem řízení, proto je podstatné osobní nahlížení do spisu a osoba jako účastník je řádně na místě ztotožněna, dle ust. § 38 odst. 4 zákona č. 500/2004Sb., ve znění pozdějších změn a dodatků. Správní orgán nevydal usnesení o zamítnutí nahlížení do spisu, ale třikrát účastníka řízení vyrozuměl o právu nahlížení do spisu, činit si výpisy, pořízení kopie nebo jeho části. Možnost seznámit s obsahem správního spisu. Správní orgán postupoval v souladu se zákonem.

2
Pojďme se shodnout na tom, že podat si odvolání klidně můžete, i když je nepřípustné. Sám jsem také podal desítky přípisů, o nichž jsem věděl, že nejsou v souladu se zákonem, i když se DoS útokům na úřady spíše vyhýbám.

A dále se pojďme shodnout na tom, že radit totéž ostatním je prostě nebezpečné. Styl, který tu používáte, si schovejte pro úřady, do "poradny" nepatří.

3
Eric +1

Nevíme totiž, zda SO1 vyzval k doplnění podání dle § 37(3) SprŘ, což považuji za poměrně pravděpodobné.

Jinak už prošlo i podání statutára PO podané z DS FO, viz 27 Cdo 143/2020. Všimněte si, že ratio decidendi je v tomto judikátu identifikace osoby, která projev vůle činí.

Není mi známo, že by existovala judikatura NSS ohledně zasílání přípisu jménem FO z DS PFO (OSVČ). Známý fakt, že lidem se dvěma DS se ty schránky často pletou, implikuje, že tento problém už musel být někdy u soudu nebo alespoň u SO2 řešen. A pokud (asi) neexistuje rozhodnutí NSS, dovozuji z toho, že úvahu o nemožnosti korespondovat s úřadem z DS PFO, když jde o přípisy FO, sestřelují už odvolací správní orgány nebo prvoinstanční soudy. Důvody jsou nejméně tři:
1) FO a PFO mají jednu právní subjektivitu, a tedy není pro nikoho problém dovodit, kdo je odesílatelem.
2) Tvrzení, že přípis od FO odeslaný z DS PFO, je neúčinný, je ukázkovým příkladem přepjatého formalismu, který zejména ÚS vysloveně nesnáší.
3) V rozsudcích ÚS, NSS, NS i nižších soudů je posledních pár let obecně kladen značný důraz na efektivitu elektronického doručování.

4
Celkem zbytečně tu mlátíme prázdnou slámu nad tímto příspěvkem:

Stricto sensu je usnesení o odložení věci nezákonné. Pokud SO1 zjistí identitu řidiče kdykoli po uplynutí šedesátidenní pořádkové lhůty, ale před faktickým vydáním usnesení o odložení, odpadá zákonný důvod pro odložení.

Bavíme se o usnesení, proti němuž není odvolání přípustné, a to mj. proto, že není nikdo, komu by svědčilo právo se proti usnesení o odložení věci odvolat. Mírný zmatek jsem do diskuse vnesl já, protože jsem nepředpokládal, že by někoho mohlo napadnout vyložit § 76(3) SprŘ tak, že má SO povinnost z prázdné množiny účastníků neexistujícího řízení vybrat jednoho, kterému doručí usnesení o odložení věci.

Citace
§ 76(3) SprŘ:"Usnesení se oznamuje podle § 72, nestanoví-li zákon, že se pouze poznamená do spisu. Usnesení, které se oznamuje podle § 72, nabývá právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání. O usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí; takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Usnesení, které se pouze poznamená do spisu, může správní orgán v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do spisu."

Mylně jsem se domníval, že pan Behemot odkazuje na vágnější ust. § 76 ZoP, protože by to bylo logičtější a i proto, že jsem se už s nesprávným výkladem, že provozovatel je osobou dotčenou usnesením o odložení věci, setkal.

Citace
§ 76(3) ZoP: "Usnesení o odložení věci podle odstavců 1 a 2 se pouze poznamená do spisu. Správní orgán o odložení věci vyrozumí osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku, je-li mu známa. Pokud by vyrozumění osoby podle věty druhé bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady, doručí je správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije."

5
Chybí mi trpělivost pana hh, abych tady sepsal detailní rozbor. Odpovím Vám tedy otázkou: kdo je podle Vás v případě odložení věci účastníkem řízení, jemuž by svědčilo právo dle § 76 SprŘ být o usnesení informován?

6
Kdyby nic jiného, tak tohle je moc hezký důvod k podání odvolání: "Vzhledem k tomu, že jmenovaný podal odpor bez uvedení konkrétních důvodů a neúčastnil se ústního jednání, není možno se domnívat, že by zpochybňoval svůj přestupek nebo odpovědnost. Naopak, zaplacení určené částky, byť po lhůtě, je dostatečným dokladem o uznání přestupku, kterého se jako provozovatel vozidla jednoznačně dopustil."

7
To, že se Praha stala světovým centrem absurdní úřední dialektiky a dadaistických výkladů, je mi známo. Nemění to ovšem nic na skutečnosti, že jde o lhůtu pořádkovou.

Měl-li jste na mysli ZoP (nikoli SprŘ), přečtěte si ten odkazovaný odstavec § 76 pozorněji. A třeba i vícekrát. "Vocitovat" ho můžete také třeba i vícekrát, nic to ovšem nezmění na tom, že se mýlíte.

8
> Behemot: ... a ještě bych doplnil, že nesdílím Váš názor, že "zákon vysloveně ukládá" informovat provozovatele o vydání usnesení o odložení. Naopak jsem zcela přesvědčen, že žádnou takovou povinnost správní orgán v případě postupu podle § 125f nemá.

9
Dá se to bez dalšího dovodit z § 125f ZPPK. Případně konstantní judikaturou o subsidiární povaze přestupku provozovatele.

10
Samozřejmě ano. Projděte si ukončené případy, stále je jich většina vyhraných.

11
Co si představit pod pojmem "doručena řádně"?

Ten pojem jsem takto sice nepoužil, nicméně představu o jeho obsahu mám naprosto jasnou: jde o procesně správné prokazatelné doručení, tj. doručení v souladu s veškerými právními předpisy, které doručování upravují. Tzn. musí být použit způsob doručování souladný se zákonem (čili nebyl např. obesílán držitel DS cestou ČP), bylo doručováno správnému adresátovi a na správnou adresu, adresát zásilku do vlastních rukou převzal osobně (nikoli soused či rodinný příslušník) a fikce doručení byla uplatněna v souladu se zákonnými pravidly (došlo k uložení, je jasný start i konec úložní lhůty atp.). A v úplně ideálním případě je v obálce dokonce skutečně to, co si orgán veřejné správy myslí, že do ní vložil. ;) V takovémto ideálním případě totiž po procesně správném doručení může přímo následovat materiální seznámení se s obsahem.

To, co jsem měl ve svém předchozím příspěvku na mysli, je častý omyl typu "mám DS, takže jsem odmítl od pošťačky převzít papírový dopis, mám vyhráno". Skutečnost, že správní orgán zvolí nesprávnou procesní cestu doručení obálky, neznamená, že nemohlo dojít k materiálnímu seznámení s tím, co v té obálce bylo. A materiální seznámení zhojí procesní vadu. Procesní pravidla nejsou samoúčelná, v případě doručování samozřejmě chrání právo adresáta seznámit se s obsahem obsílky. Pokud se adresát seznámil s obsahem i přes porušení procesních pravidel, nebylo sice doručeno řádně, ale materiální účel byl splněn. Je třeba si uvědomit, že zásada materiální pravdy je jednou z nejdůležitějších zásad správního práva, které ale zásadu formální pravdy v podstatě nezná.

Kam a komu pošta nakonec tu písemnost dodala není až tak podstatné, protože mohla nastat fikce doručení. Mnohem podstatnější je, kam a jak SO tu písemnost adresoval.

Předpokládám, že pan Behemot je na tomto fóru aktivní dost dlouho na to, aby věděl, k jakým chybám při předchozích pokusech o doručování došlo, a měl nějaké trumfy, tvrdí-li, že nedošlo k doručení. Venkoncem jeho dotaz k předchozímu doručování nesměřoval a těch případů, kdy pošťačka bezelstně předala dopis určený do vlastních rukou nějaké babičce, která jej elegantním naučeným pohybem umístila do kapsáře, nad jehož horizont událostí už se psaní nikdy nedostalo, tu bylo celkem dost.

12
Pokud Vám (resp. provozovateli)  pokuta nevadí, není co řešit, jelikož o nic jiného tu nejde. Tady by o papíry akutně nešlo dokonce ani v případě, že byste se v prvním kole k řízení přiznal.

Pokud si chcete s úřadem pohrát a zkusit jej dostat do procesní pasti nebo věc uhrát na zánik odpovědnosti (zdůrazňuji, že ÚMČP4 je extrémně pomalý), můžete to v podstatě bez rizika vyzkoušet. V první fázi stačí odpovědět, že nemáte zájem zasílat cokoliv písemně, ale podání vysvětlení samozřejmě neodpíráte.

13
Když už jste měl potřebu ten dopis převzít, je teď nejvhodnějším řešením udat existujícího řidiče, nejlépe takového, který obdobné nutkání mít nebude a do Itálie nejezdí. Případů z Itálie (a dalších zemí) je tu poměrně dost, zpravidla se jedná o informačně bezcenná vlákna, protože v drtivé většině stačí podobné dopisy ignorovat. Konkrétně italské pokuty zpravidla následně vymáhá po navýšení o desítky procent jedna soukromá společnost z Krnova, což je v rozporu s českým i evropským právem.

14
Potřebuji poradit - rychlost / Re:Rychlost v obci
« kdy: 24 Února 2026, 09:51:22 »
Nevím, jak to vy ostatní děláte, že to dotáhnete až k žalobě, ale v mých 2 případech to zavání hezkou koordinácí nadřízených a podřízených úřadů :-) S

Z pohledu správních soudů je taková koordinace dokonce předpokládána. Soudy zpravidla hledí na dvoustupňové správní řízení jako na jeden celek. Myslím, že i na tomto fóru bylo o tomto jevu vedeno několik diskusí.

SO1 ovšem zahájil správní řízení pouze na základě mailu bez el. podpisu, nečekal na potvrzení poštou. Doporučený dopis ovšem nikde nezmiňuje, že by potvrzoval mailový odpor, pouze byl poštou podaný odpor a mám podezření, že odpor byl podaný opožděně. Ups. Existuje nějaký judikát, kdy by byl takový postup braný jako nezákonný? Dle SpŘ takový postup možný není. Já jsem totiž nic nenašel a SO2 bere takové zahájení jako chybu SO1, ale vlastně tím SO1 respektoval moji vůli, takže je to v pořádku. Problém je v tom, že daný odpor jsem mailem neposlal já, takže moje vůle respektována nebyla. Můj odpor byl bohužel podaný opožděně.

Nevybavuji si, že by se kdy u NSS řešilo popření zaslání mailu, v němž byl přípis obdobný tomu, který byl později doručen např. zprávou ISDS nebo doporučeným dopisem. Předpokládám, že by tvrzení ve smyslu, že mailem podal opravný prostředek někdo jiný, bylo bez dalšího označeno za účelové, protože vůle vyjádřená ve zprávě (nezaručené) elektronické pošty odpovídá vůli vyjádřené v následně zaslaném doporučeném dopisu. I kdyby se podařilo prokázat, že mail poslal nějaký vtipálek a i kdyby byl odpor prohlášen za opožděný, jediným přínosem by byla úspora na nákladech řízení.

Po zrušení původního rozhodnutí o vině jsme tedy zase na začátku a předpokládám, že nyní běží 3 letá promlčení lhůta, byť šlo o nezákonné rozhodnutí SO1, že?

U méně významných přestupků (pokuta do 100 tis. Kč) je promlčecí lhůta roční s tím, že k zániku odpovědnosti dochází nejpozději po třech letech. Ta roční lhůta byla ve Vaší věci "restartována" naposledy vydáním (nikoli doručením) rozhodnutí SO1.

A ještě mám dotaz k ověřovacímu listu z ČMI k měřidlu TruCAM. V podmínkách měření je uvedeno: teplota okolí (22+-1)C, relativní vlhkost vzhudchu (32.1 ++-2.1)%. Samotné měřidlo může měřit dle návodu v nějakém rozpětí. Tj musí být před měřením ověřena teplota okolí na 22+-1C?

Ne. Viz ověření na https://typover.cmi.cz/ . Pokud se nejedná o TruCAM II, ale o starý TruCAM, existuje nicméně nezanedbatelná pravděpodobnost, že bylo měření provedeno se softwarem, který neodpovídá ověření.

15
Ano, takový stav odpovídá § 2761 NOZ. Případ pana Hugo nikoliv.

Stran: [1] 2 3 ... 131