V
rozsudku Krajského soudu v Praze 47 A 50/2022 - 70 ze dne 26.9.2024 se objevuje “revoluční” pasáž:
42. Zdejší soud má tedy za to, že
není zcela přesné konstatování, že pokud měřicí zařízení změřilo rychlost projíždějícího vozidla, muselo být postupováno v souladu s návodem.“ (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 8. 2016, č. j. 7 As 309/2015-51). Do postupu souladného s návodem patří i vyhodnocení záznamu z rychloměru – a tedy i případné vyřazení snímků, ze kterých je zřejmé, že došlo k nepřípustnému ovlivnění měření, které ovšem není rychloměr schopen svými automatickými mechanismy vyhodnotit. Pokud tedy měřicí zařízení změří rychlost projíždějícího vozidla a vyhotoví snímek, není ještě zaručeno, že bylo postupováno v souladu s návodem, ale vypovídá to o tom, že proběhly správně interní testy a kontrola vstupních údajů, které je rychloměr schopen z podstaty svého technického řešení vyhodnotit sám. Ani v návodu k obsluze se neuvádí, že by byl rychloměr schopen automaticky vyhodnotit i výsledný záznam, tj. provést sekundární kontrolu umístění vozidla na snímku. Byť si lze představit, že s vyvíjejícími se technologiemi toho bude v budoucnu schopen, tak nyní je to stále pouze ve schopnostech proškolené obsluhy. Pouze proškolená obsluha může posoudit, zda ze zobrazení vozidla na snímku (anebo obecně z charakteru snímku) není patrné, že nedošlo k nepřípustnému ovlivnění měření.
43. Zcela nad rámec soud konstatuje, že návod k obsluze neobsahuje pouze direktivní pokyny a zákazy, ale obsahuje i doporučení, která mohou být s ohledem na okolnosti respektována třeba i jen dílčím způsobem (např. na str. 77 je uvedeno, že „[z]ařízení Ramet10 T není vhodné vystavovat působení deště. Pokud je nutné měření za špatných klimatických podmínek, doporučujeme chránit zařízením vhodným krytem, Např. pláštěnkou.“ Nebo tamtéž „[p]okud před ukončením měření zjistíme kliknutím na ukazatel stavu baterie méně jak 50 % (ukazatel je zobrazován v každém režimu práce), je doporučeno provést před novým zahájením měření nabytí.“ Není přitom zřejmé, jak by mohl rychloměr automaticky zohlednit dodržení návodu i v této doporučující části, proto je třeba výstup z rychloměru spojovat s dodržením jen některých podmínek návodu.
44. Soud zároveň upozorňuje na to, že
ani vytvoření snímku a jeho řádné vyhodnocení proškolenou obsluhou nezaručuje, že byl dodržen návod k obsluze. Soudy se již v minulosti zabývaly případem, kdy prokazatelně nebylo postupováno v souladu s návodem, zároveň byl snímek zaznamenán a i zobrazení vozidla ve snímku odpovídalo správnému umístění v kontrolní mřížce. K tomu srov. rozsudek NSS ze dne 23. 11. 2017, č. j. 8 As 42/2016-29; v dané věci policisté nepostupovali při ustavení vozidla se zabudovaným rychloměrem v souladu s návodem k obsluze a bylo nezbytné objasnit, zda i přesto mohly být výsledky měření rychlosti správné a zda rychloměrem naměřená hodnota odpovídala rychlosti měřeného vozidla, přičemž NSS považoval za nejvhodnější ověřit správnost měření pomocí znaleckého posudku, resp. obstarat odborné vyjádření výrobce rychloměru ke způsobu jeho fungování. Nepostačovalo tak, že existoval snímek měření a že zobrazení vozidla vylučovalo návodem předvídané negativní ovlivnění měření). Tento případ by tedy zjevně vyvracel závěry NSS citované výše z rozsudku ze dne 17. 8. 2016, č. j. 7 As 309/2015‑51, že v případě nedodržení návodu k obsluze je výsledek měření anulován. Ovšem, jak zdejší soud upozornil, uvedený závěr NSS ve věci projednávané pod sp. zn. 7 As 309/2015 byl formulován na základě předpokladu o dodržení konkrétní části návodu (týkající se podmínek měření za jízdy), nikoli na základě dodržení jakékoli části návodu.
45. Soud má tedy za to, že platí následující: zaznamenal-li rychloměr měření rychlosti, znamená to, že byla dodržena část návodu k obsluze, kterou je prostřednictvím verifikace procesu měření schopen automatizovaně kontrolovat z podstaty svého technického řešení přímo rychloměr. Nepřípustné ovlivnění měření podmínkami předpokládanými v návodu k obsluze je pak zjistitelné ze snímku měření, jehož vyhodnocení provádí proškolená obsluha. Ani provedení verifikace procesu měření prostřednictvím záznamu měření ani vyhodnocení tohoto záznamu měření proškolenou obsluhou nevylučuje, že nebyly porušeny některé pokyny návodu k obsluze. Ovšem porušení pokynů návodu k obsluze musí vyplývat z konkrétních důkazů; nelze předjímat neodbornost proškolené obsluhy. Až v případě prokázání nedodržení návodu k obsluze by musel být zkoumán vliv na výsledky měření. Pokud nejsou v průběhu správního řízení zjištěny skutečnosti, které by svědčily o tom, že bylo postupováno v rozporu s návodem k obsluze, zároveň bylo zaznamenáno měření prostřednictvím snímku, který nevykazuje znaky nepřípustného ovlivnění měření, pak takový záznam měření představuje způsobilý podklad pro rozhodnutí o přestupku.
46.
Soud tedy dává žalobci za pravdu v obecné tezi, že rychloměr může zaznamenat měření i tehdy, když nebyl dodržen návod k obsluze, resp. i tehdy když došlo k nepřípustnému ovlivnění měření. Ovšem ani přes tyto závěry není žaloba důvodná, neboť, jak bude vysvětleno níže, v případě žalobce nebylo prokázáno, že by byl podkladem rozhodnutí záznam měření, které by proběhlo v rozporu s návodem nebo které by bylo nepřípustně ovlivněno.
