30kmhcz
Poradna => Přišla mi "výzva" - co mám dělat? => Téma založeno: Otto 30 Července 2020, 12:59:53
-
Zdravím, řeším takovou věc prvně. Stručně: Podal jsem odvolání dne 13.7. v přestupkové věci proti usnesení SO 1. stupně s tím, že je doplním ve lhůtě 30 dnů. 24.7. jsem dostal výzvu k doplnění ve lhůtě 10 dnů, tj. lhůta stále běží. A dnes jsem dostal rovnou rozhodnutí (pokuta+náklady). Vše datovkou. Je takový postup SO zákonný?? Díky.
-
O čem bylo usnesení?
-
"se uznává vinným ze spáchání přestupku proti veřejnému pořádku dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb."
Znevážil jsem úřední couru z OSPOD tím, že jsem ji nazval "subalterní maloměstskou ouřednicí" a dobytkem.
Následovala pokuta 3500.
Odpor.
Žádal jsem ústní.
Zamítnuto.
Odvolání.
atd
-
Jak víte, primárně otázka zněla, jak mám postupovat v rámci správka v situaci, kdy mi úřad na jedné straně dal lhůtu k odůvodnění odvolání 10 dnů (končí 3. 8.) a na straně druhé před uplynutím lhůty vydal ve věci rozhodnutí, kde se mohu odvolat do 15 dnů. Tato otázka je stále aktuální. Patrně budu postupovat tak, že nic odůvodňovat nebudu a 15. 8. podám prostřednictvím měú odvolání proti rozhodnutí, načež si kraj odůvodnění vyžádá. Pokud je moje úvaha nesprávná, pak prosím o info. No a pochopitelně mě zajímá, zda může úřad vydat rozhodnutí v době, kdy běží lhůta na odůvodnění odvolání. Děkuji.
-
No a pochopitelně mě zajímá, zda může úřad vydat rozhodnutí v době, kdy běží lhůta na odůvodnění odvolání.
Pokud se jedná o jednu věc, pak nemůže. SO1 už rozhodl, Vy jste podal odvolání a (ať už toto blanketní odvolání doplníte nebo ne) následně o odvolání bude rozhodovat odvolací správní orgán. Jedině snad, pokud by SO1 rozhodl autoremedurou a vyhověl Vašim požadavkům.
Pokud se jedná o dvě různé věci, pak co se děje ve věci první nemá vůbec žádný vliv na věc druhou, je to nezávislé. Příklad: Není důvod aby Vám úřad po dobu běhu správního řízení o dopravním přestupku odmítal přihlásit nové auto. Ty dvě věci spolu vůbec nesouvisí.
-
Díky. Ano zde jde o jdnu věc. SO1 rozhodoval a dostal jsem pokutu 3500. Pak jak jsem uvedl, odpor atd. Zamítnuté ústní, moje odvolání, výzva k odůvodnění a daná lhůta 10 dnů, ve lhůtě nové rozhodnutí SO1, opět 3500 + 1000 náklady. Argumentace, že mé odvolání nemá odkladný účinek viz
"V předmětné věci správní orgán neshledal, že by bylo nezbytné pro zjištění stavu věci nařídit ústní jednání, neboť pro rozhodnutí postačují podklady obsažené ve spise, a proto současně s uvědoměním o pokračování v řízení o přestupku na základě podaného odporu poučil obviněného o právu požádat nařízení ústního jednání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení. Zároveň jej poučil o právech dle § 36 odst. 2 a 3 správního řádu, kdy obviněnému byla dána možnost se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům vyjádřit a příp. vyjádřit své stanovisko k celému průběhu řízení. Obviněnému byla obsílka s poučením o právu zažádat nařízení ústního jednání doručena dne 11.05.2020. Obviněný zažádal o nařízení ústního jednání podáním ze shodného dne, přičemž svou žádost neodůvodnil. Zároveň požádal o zaslání spisového materiálu, čemuž bylo vyhověno. Správní orgán následně usnesením ze dne 15.06.2020, čj. XXXXX, rozhodl o zamítnutí návrhu obviněného o nařízení ústního jednání, neboť neshledal nezbytnost nařízení ústního jednání pro zjištění stavu věci a zároveň není ústní jednání nezbytné pro uplatnění práv obviněného. Proti tomuto usnesení obviněný podal včasné odvolání. Vzhledem však k tomu, že odvolání proti napadenému usnesení nemá odkladný účinek (§ 76 odst. 5 správního řád), správní orgán vydává ve věci toto rozhodnutí"
-
Párkrát jsem si musel pročíst, jaká je vlastně situace, ale pokud to chápu správně, podal jste odvolání proti usnesení orgánu prvního stupně, kterým SOI zamítl vaši žádost o nařízení ústního jednání.
Správní orgán postupoval (jak ostatně sám píše) v souladu s § 76 odst. 5 Správního řádu, dle kterého odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek - podané odvolání, byť řádně a včas, tak netvoří překážku v pokračování řízení a tedy i vydání rozhodnutí (obdobně jako například u námitky podjatosti).
-
Párkrát jsem si musel pročíst, jaká je vlastně situace, ale pokud to chápu správně, podal jste odvolání proti usnesení orgánu prvního stupně, kterým SOI zamítl vaši žádost o nařízení ústního jednání.
Správní orgán postupoval (jak ostatně sám píše) v souladu s § 76 odst. 5 Správního řádu, dle kterého odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek - podané odvolání, byť řádně a včas, tak netvoří překážku v pokračování řízení a tedy i vydání rozhodnutí (obdobně jako například u námitky podjatosti).
Ano. Viz příloha. Předpokládal jsem, že pokud mi SO1 poskytne lhůtu na doplnění/odůvodnění, nebude ve stejné věci rozhodovat 2 x.
-
Jenomže orgán nerozhodoval o jedné věci dvakrát. Usnesením SOI odmítl provést ústní jednání, což nemá vůbec co dočinění s přestupkem samotným, usnesení se týká pouze tohoto jediného úkonu, tj. provedení ÚJ. Pokud proti takovému usnesení podáte odvolání, tak toto odvolání nebrání orgánu v řízení pokračovat a vydat rozhodnutí o věci samé, což se také stalo.
-
Jenomže orgán nerozhodoval o jedné věci dvakrát. Usnesením SOI odmítl provést ústní jednání, což nemá vůbec co dočinění s přestupkem samotným, usnesení se týká pouze tohoto jediného úkonu, tj. provedení ÚJ. Pokud proti takovému usnesení podáte odvolání, tak toto odvolání nebrání orgánu v řízení pokračovat a vydat rozhodnutí o věci samé, což se také stalo.
OK takže další postup je odvolání proti rozhodnutí SO1 na kraj. S doplněním pro SO1 si nemusím dělat starosti.
-
Jenomže orgán nerozhodoval o jedné věci dvakrát. Usnesením SOI odmítl provést ústní jednání, což nemá vůbec co dočinění s přestupkem samotným, usnesení se týká pouze tohoto jediného úkonu, tj. provedení ÚJ. Pokud proti takovému usnesení podáte odvolání, tak toto odvolání nebrání orgánu v řízení pokračovat a vydat rozhodnutí o věci samé, což se také stalo.
Nemějte mě za blba, ale pokud mě SO1 uznal 1 x vinným, pokuta 3500, pak můj odpor atd. a pak mě ve stejné věci znovu uznal vinným, pokuta 3500 + náklady, není to nadbytečné?
Tak jako tak to půjde na kraj.
-
Otto: Není to nadbytečné.. to první byl asi příkaz který byl odporem zrušen a SO pak vydal (další) rozhodnutí.
-
Otto: Není to nadbytečné.. to první byl asi příkaz který byl odporem zrušen a SO pak vydal (další) rozhodnutí.
Ano, ale proč mi pak SO 1 dal lhůtu 10 dnů na doplnění s tím, že to pak pošlou na kraj? Dnes je poslední den lhůty na doplnění. Pokud bych to doplnil, myslíte, že by to celé poslali na kraj bez ohledu na to, že v mezidobí vydali ve věci rozhodnutí, kde se mohu - do 15 dnů - odvolat na kraj?
-
Dobrá, pojďme si to rozbít na jednotlivé vydané právní akty, ať pokryjeme skutečně vše, co se odehrálo. Zejména se zaměřte na to, jestli si jednotlivé body a s nimi spojené úkony (odpor, odvolání a běžící lhůty) nemícháte, protože mám pocit, že podle vás souvisí vaše prve podané odvolání s odporem...
Máme zde 3 styčné body, 3 právní akty, které SO vydal.
1. Příkaz - příkazem vás orgán uznal vinným z přestupku, obrana proti němu je odpor, odpor automaticky ruší příkaz, tj. účinky příkazu netrvají. Příkaz je tím pádem ze hry, nic dalšího v řízení na něj nenavazuje, už není a proto na něj zapomeňme.
2. Usnesení - usnesením vám orgán zamítl vaši žádost o provedení ústního jednání. Sice jste podal odvolání, ale to nemá odkladný účinek, proto orgán může pokračovat v řízení. O odvolání se nyní bude vést separátní odvolací řízení, které by v případě výhry znamenalo, že by orgán muel znova rozhodovat o tom, jestli ÚJ nařídí.
3. Rozhodnutí - orgán pokračoval v řízení, protože může (již zde několikrát odůvodněno), a vydal rozhodnutí o přestupku, kde vás opět uznal vinným. Po podání odvolání proti tomuto rozhodnutí bude následovat odvolací řízení týkající se přímo přestupku.
Z bodu 2 jste podáním odvolání udělal jakýsi "side quest" (už nevím, jak to více zjednodušit), jehož splnění není nutné pro hlavní řízení (a vydání rozhodnutí o vině - bod 3), protože je to odvolací řízení pouze o nařízení ústního jednání.
Pokud vám to ani nyní nedává smysl, tak se vzdávám.
-
Děkuji za rozbor a ne, nevzdávejte to. Stručně, moje reakce bude blanket odvolání proti poslednímu rozhodnutí SO1 15. dne po doručení onoho rozhodnutí.
-
Přesně tak, tady platí běžný postup pro odvolání.
Každopádně co s tím odvoláním ve věci předvolání na ÚJ si nejsem jistý, hratelné mi to nepřipadá, protože pokud jste skutečně neuvedl důvod, tak orgán vaší žádosti vyhovět a ústní jednání provést nemusel. V tom případě bych toto odvolání doplnil jen pokud chcete úředníkům na KÚ přidat práci, protože se věcí budou muset zabývat, ale jejich rozhodnutí bude zřejmě zamítavé.
Ze stejného důvodu mi argument o neprovedeném ÚJ nepřijde vhodný ani do odvolání proti rozhodnutí o přestupku, protože ho IMHO nemáte čím podložit. Ale třeba se pletu.
-
Otto> Postup úředního parazita je v pořádku. Podle Vašeho výkladu by se dalo každé správní řízení po libovolnou dobu paralyzovat opakovanými žádostmi o nařízení (dalšího) ústního jednání a opakovaným podáváním odvolání proti (nejen) zamítavým usnesením. Takový svět by se mi sice velice líbil, ale bohužel takový není.
-
Procesně-formální stránku detailně popsal IZS výše, já snad jen dodám, že side quest sice nebránil vydání rozhodnutí v prvním stupni, ale bude-li podáno odvolání, pak by SO2 rozhodně měl vyřešit side quest před či nejpozději současně s vyřízením odvolání proti rozhodnutí o vině. Protože v rámci rozhodování o odvolání SO dokonce ex offo musí zkoumat zákonnost řízení, které jeho vydání předcházelo, a je-li součástí tohoto řízení usnesení o zamítnutí žádosti o konání ÚJ, jehož zákonnost byla napadena odvoláním, nelze bez rozhodnutí o tomto odvolání zákonnost řízení ve věci samé posoudit. Tedy řečeno jednoduše - u SO2 se obě věci sejdou, stále má smysl procesní odvolání doplnit, a klidně ty námitky přidat paralelně i do odvolání ve věci samé.
Pokud jde o podstatu žádosti podle § 80(2) PřesZ, je to zatím pole neorané. Podle PřesZ/1990 bylo ÚJ povinné, což byla v mnoha případech ze strany SO naprosto zbytečná formalita, a z druhé strany se skrz to dalo obstruovat. Motivace změny je jasná, nekonat ÚJ, pokud o to nestojí ani SO, ani účastníci - kolem toho se točí i důvodové zprávy a všechny komentáře. Co to ale znamená, že je ÚJ nezbytné k uplatnění práv, to už autor textu ani komentáře pro jistotu neřeší.
Technicky vzato není ÚJ nezbytné prakticky nikdy. Téměř cokoliv, co lze uplatnit v rámci ÚJ, lze uplatnit i jinak - dokazovat všemi způsoby se dá mimo ÚJ, vyjádřit k věci i k důkazům se lze písemně, informace oběma směry mohou téct písemně ... Možná je to myšlené tak, že pokud někdo nevládne perem stejně dobře, jako hubou, má mít možnost svá procesní práva uplatnit v rámci vřelého, přímého kontaktu.
Druhá věc, která ze zákona vůbec není jasná, je procesní stránka žádosti. Jestli je třeba nezbytnost nařízení ÚJ jen tvrdit či i prokazovat, pokud ano, prokazuje žadatel, že je ÚJ nezbytné, nebo prokazuje SO, že není nezbytné v případě, že žádost zamítá? Prokazuje-li žadatel, co vlastně prokazuje, jen že ÚJ k nějakému zamýšlenému úkonu potřebuje, nebo že jedině při nařízení ÚJ ten úkon bude moci něco ovlivnit, tedy v tomto smyslu bude nezbytné? Platí-li to první, pak by v zásadě stačilo tvrdit, že chci využít právo vyjádřit se k věci ústně. Platí-li to druhé, je to circulus vitiosus.
Každopádně v rámci průzkumu bojem by to chtělo aspoň vymyslet něco, co jste od toho ÚJ chtěl (např. vysvětlit vztahy s „poškozenou“, a to přímo, ústně, protože čistě verbálně to není možné). Taky bych určitě namítnul, že byla-li původní žádost blanketní, a SO1 si myslí, že obviněný měl v takové žádosti něco tvrdit či prokazovat, šlo o neúplné podání a SO1 chyboval už jen tím, že žádost rovnou zamítl, místo aby nejdřív žadatele vyzval k doplnění.