30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: Sudaler 07 Března 2020, 20:34:11
-
Dobrý den,
pomáhám kamarádovi s přestupkem, ze kterého ho viní jeden okresní magistrát. Zatím mají věci následující spád:
2. 7. 2019 - Spáchání údajného přestupku - změřen, zastaven, ztotožněn, nic nepodepsal a s přestupkem nesouhlasil. Městapák mu tvrdil, že překročil rychlost 60 km/h, chtěl mu na místě udělit pokutu 1000 Kč a 2 body. Bohužel, tato perla nebyla zaznamenána.
5. 11. 2019 - Úřad odeslal příkaz (změřeno 57 km/h po odečtu odchylky)
21. 11. 2019 - Podán odpor
6. 2. 2020 - Úřad odeslal předvolání k ústnímu jednání na 9. 3. 2020
Spis je zajištěn a přikládám jej do přílohy. Obsah spisu a ostatní náležitosti se zdají být v pořádku.
Při nahlédnutí do spisu doručil sprostý obviněný úřadu plnou moc na mě, kterou mu však úřednice vrátila, že chybí podpis zmocněnce, bohužel, zvukový záznam nemáme.
Jako další taktiku bych viděl, že se obviněný dostaví na jednání s tím, že nebude vypovídat a žádá lhůtu pro písemné vyjádření k podkladům ve spisu. Do písemného vyjádření budeme požadovat doložení návodu k obsluze radaru a výslech svědků (který v tomto případě bude vzhledem k inteligenčnímu vybavení příslušníků MP jistě velmi výživný).
Co se týče samotné fotografie výstupu z radaru, tak se zdá, že záměrný bod leží na vozidle. Co se mi však nepozdává, je skutečnost, že:
- měřené vozidlo se nachází v zatáčce
- místo přestupku označené ve spisu nekoresponduje s umístěním vozidla na fotografii z radaru (ve spisu je místo měření u č.p. 42 (cca 60 m od radaru), ale vozidlo se nachází se nachází až u č.p. 350, které je vzdáleno od radaru 160 m.
- měřené vozidlo je v zatáčce, neni dodržený nulový úhel měření.
Myslíte, že následující okolnosti jsou dostatečné k tomu, aby úřad uznal nevinu, případně to založil na dno šuplíku?
Díky a hezký den.
Sudaler.
-
A co zkusit ještě začarovat s tou plnou mocí? O tom, co úřad udělá, si radši nemyslím vůbec nic. Jsou schopni vydat rozhodnutí vinen i v mnohem jasnějších případech.
-
A co zkusit ještě začarovat s tou plnou mocí?
Máte nějaký konkrétní nápad? :)
-
V jakém stavu ta plná moc je? Je ve spisu nebo ji máte doma? Prostě bych jim dal plnou moc bez podpisu zmocněnce a obviněný by od té doby přestal reagovat. Pokud orgán nebude doručovat zmocněnci, bude to dobrý bod do odvolání.
-
Ve spisu není, je doma. Díky za dobrý nápad:)
-
Chybami se člověk učí. Úřad na účastníka zahrál to nejbanálnější ze svého repertoáru, jak vyběhnout s někým, kdo po úřadu něco chce - zkrátka ho pod záminkou z prstu vycucaného důvodu vyhodil, ať neotravuje, čímž efektivně nejen znemožnil účastníkovi učinit zamýšlený procesní úkon, ale navíc to udělal tak, že o tom nevzniknul žádný záznam, takže se vlastně oficiálně nic nestalo. Dotyčný si sice může stěžovat, ale jestli tak učiní u daného úřadu či na lampárně je skoro jedno.
Objektivně samozřejmě PM nevyžaduje podpis zmocněnce. Ale to je vedlejší, když vlastně nikdy žádná nebyla předložena, není jak tuto chybu SO omlátit o hlavu, pokud ji tedy nebude ochoten zopakovat.
Obrana je jednoduchá. 1) nahrávat, 2) při jakémkoliv kontaktu s úředníkem trvat na pořízení protokolu a kontrolovat jeho obsah, případně přímo do něj vepsat výhrady. Kdyby se těmito základními pravidly účastník řídil, tak vůbec nemusí vědět, co má či nemá být v PM, zkrátka by PM předložil, pokud by k tomu měl SO nějaké výhrady, byly by zachyceny v protokolu, účastník by mohl trvat na tom, aby výzvu k něčemu, co má údajně učinit (dopnit podpis či co) dostal oficiálně, včetně určení lhůty, pokud by dokonce SO odmítnul předloženou PM do spisu založit, opět by o tom byl záznam ...
-
Dobrý den,
předem děkuji všem za rady a připomínky.
Dnes obviněný doručil osobně plnou moc na podatelnu a nechal si potvrdit kopii (viz. příloha).
Ouřednice dnes napsala do protokolu z ústního jednání: "jmenovaný se písemně vyjádří ve lhůtě do jednoho týdne".
Chápu správně, že posledním dnem, kdy se lze vyjádřit, je úterý, 17. 3. 2020?
Z taktického hlediska bude lepší, pokud vyjádření pošlu já DS, nebo obviněný poštou?
Děkuji a přeji hezký den.
Sudaler.
-
Za mne je lepší, aby vyjádření odeslal obviněný a zkusit tak nachytat orgána, zda doručí rozhodnutí zmocněnci.
Edit: Akorát je podle mne nutné odeslat dokument v pondělí 16.
-
Caroprd111 +1
Lhůta určená slovy „do jednoho týdne“ končí dle § 40(1)(b) SprŘ stejný den v týdnu, ve kterém nastala okolnost rozhodná pro počátek lhůty (obvykle doručení, zde přímo konání ústního jednání, kterému byl účastník přítomen). Tedy v pondělí. Ale jako u každé procesní lhůty stačí tento den zásilku předat na poštu.
Nehledě na to, že zrovna lhůta na vyjádření není prekluzivní, SO musí přihlédnout ke všemu, co mu dojde před vydáním rozhodnutí (tím spíš, jde-li o správní trestání). Fakticky tedy tato lhůta nezavazuje ani tak účastníka jako SO, který nemůže rozhodnout dřív (a měl by si nechat i mírnou rezervu na doručení).
Vyjádření může poslat jak sám účastník, tak zmocněnec. Z hlediska taktiky je to podle mě úplně jedno. Lze to rozehrát, jak již bylo navrženo, aby SO ignoroval zmocněnce a nedoručil mu rozhodnutí, nebo naopak může něco provést zmocněnec (vyjádření, nahlížení do spisu, nějakou stížnost, žádost o informace o řízení ...) a uvidí se, jestli SO bude opětovně řešit jeho chybějící podpis na PM. Ani v jednom případě moc nečekám, že by si orgán naběhnul, když úředník mimo záznam buzeruje někoho, o kom si myslí, že věci vůbec nerozumí, tak je mistr světa, ale když má něco podepsat, tak si to většinou rozmyslí. Navíc to prochází i nějakou kontrolou a aspoň jeden člověk na úřadě obvykle ví, jak funguje plná moc.
-
Tento konkrétní magistrát mě již zná a při mém předešlém přestupkovém řízení byl velmi pomalý. Budeme tedy volit taktiku dalšího dokazování (návod, výslech svědků atd.). Žádosti o dodání důkazů do spisu budeme dávkovat postupně.
Zatím děkuji za rady a ozvu se až bude něco nového.
-
V pondělí jsem odeslal (jakožto zmocněnec) vyjádření k materiálům ve spisu, v němž požadujeme dodání návodu k obsluze a výslech svědků.
V ten samý den přistálo sprostému obviněnému ve schránce oznámení, že ho na poště čeká dopis. S největší pravděpodobností se jedná o psaní v souvislosti s plnou mocí, která nebyla podepsána zmocněncem, neboť mně nic nepřišlo...
Předpokládám, že nyní bude nejlepší, aby obviněný dopis nechal doručit prekluzí a nadále nereagoval? Počítám, že SO vydá rozhodnutí (teď je poměrně rychlý, protože ty krysy nemají už lautr nic na práci, vzhledem k tomu, že úřady jsou pro veřejnost zavřeny).
V odvolání bychom se ohrazovali tím, že SO jednal protiprávně, když plnou moc neuznal.
Doufám, že je má úvaha správná (prosím o postřehy, pokud by někdo nějaké měl) a přeji hezké dny.
S pozdravem
Sudaler
-
Ať nechá obviněný dopis doručit fikcí vhozením do schránky a pak se uvidí. Do té doby nemá cenu nic řešit. Klidně se mohlo stát, že rozhodli dříve než uplynula lhůta pro vyjádření se k podkladům.
-
Dobrý den,
máme tu takový zádrhel - pošta dopis nedoručila fikcí. Doručen na poštu (adresát nezastižen) byl 16. 3. 2020. Nejzašší termín pro vyzvednutí je ve výzvě uveden 26. 3. 2020, ale dopis stále nikde...
Má otázka zní - řešit/neřešit?
Díky a hezký den.
Sudaler
-
Co o dopisu říká sledování zásilek (https://www.postaonline.cz/trackandtrace)?
-
Na oznámení od pošty je pozn. 1 (při nevyzvednutí vrátit odesílateli) nebo pozn. 2 (nevracet, vhodit do schránky)? Jinak fikce doručení není to vhození do schránky, doručeno je už marným uplynutím lhůty pro vyzvednutí (viz slova považuje se za doručenou v § 24 SprŘ). Proto se tomu říká fikce, finguje se právní skutečnost, která ve skutečnosti nenastala, ale vyvolává následky, jako by nastala. Vhazování do schránky, které se děje až po doručení, už dle NSS nemá na podmínky pro doručení fikcí vliv (i v případě, že by ten dopis pošta třeba ztratila nebo vrátila i když neměla).
Pokud jde o konkrétní situaci - jestli to doručovali přímo obviněnému, který je ale řádně zastoupen, tak je asi úplně jedno, je-li navíc zpackané doručování. Nejde odvodit, co to mělo být za písemnost (jestli třeba už rozhodnutí) z poučení vhozeného spolu s oznámením? Musí tam být jen označení úřadu, ale někdy je tam i č. j. nebo sp. zn. či další informace.
-
Co o dopisu říká sledování zásilek (https://www.postaonline.cz/trackandtrace)?
"Vrácení zásilky odesílateli"
Zároveň je na oznámení pošty uvedeno /pozn.1, jak píše hh.
Takže to vypadá, že co bylo v dopisu se nedozvíme, nicméně máme potvrzenou kopii plné moci z podatelny ještě pár dní před odesláním tohoto dopisu úřadem, a vzhledem k tomu, že zmocněnci nic nepřišlo, vypadá to, že se jim plná moc nelíbila.
-
Tak to ale pošta konala správně. A pozor, je doručeno fikcí ke dni 26.3.2020. Vzhledem k tomu, že nevíte, co v dopise bylo, mi přijde úplná ignorace nebezpečná. Nabízí se několik cest:
a) Nahlédnutí do spisu. Vzhledem k situaci (vrácený dopis v nouzovém stavu) by se možná dalo zkusit prolomit politiku o nezasílání spisů poštou.
b) Požádat o vydání stejnopisu písemného vyhotovení rozhodnutí (ano, je mi jasné, že nevíme, zda se jedná o rozhodnutí) dle § 69(4) SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p69-4).
c) Vyloučit vhození zásilky je možné jen v odůvodněných případech a důvod vždy musí být zaznamenán ve spise (stanovisko ombudsmana (https://www.ochrance.cz/aktualne/tiskove-zpravy-2017/vkladani-nevyzvednute-uredni-korespondence-do-domovni-schranky/)). Nabízelo by se úřadu zeptat, jaký byl důvod pro vyloučení vhození zásilky podacího čísla XYZ do schránky (třeba s odkazem na § 36(2) SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p36-2) a samozřejmě i na ono stanovisko ombudsmana).
d) Poslat odpověď na slepo, obsahující reakci všechny varianty obsahu dopisu podacího čísla XYZ:
Podávám odpor proti příkazu, který mi byl zaslán dopisem podacího čísla XYZ.
Podávám odvolání proti rozhodnutí, který mi bylo zasláno dopisem podacího čísla XYZ.
Podávám odvolání proti usnesení, který mi bylo zasláno dopisem podacího čísla XYZ.
Žádám o prodloužení lhůty pro provedení úkonu, ke kterému jsem byl vyzván dopisem podacího čísla XYZ.
a tak dále
Případně všechno najednou do nějakého hezkého multipodání.
-
Líbí se mi Váš nápad "multipodání" - odeslal byste ho jako zmocněnec, nebo by ho měl poslat sprostý podezřelý?
Mám stále za to, že úřad udělal fatální chybu v doručování, když neobeslal zmocněnce. Když jim teď něco napíšu a komunikace bude pokračovat, nevzdám se tím možnosti jim případné rozhodnutí na této chybce shodit?
-
Těžko soudit, zda SO udělal nebo neudělal chybu v doručování, když nevíme, co je obsahem dopisu.
Je klidně možné, že SO skutečně něco chtěl obviněnému a nikoli zmocněnci (nepodával obviněný nějakou infožádost? byla plná moc v pořádku? nemůže se jednat o něco nového?).
-
Obviněný předal při nahlédnutí do spisu SO plnou moc. SO se nezdálo, že plná moc obsahuje pouze podpis obviněného, nikoli zmocněnce. Úřednice tedy na místě odmítla plnou moc akceptovat a vrátila ji obviněnému. Obviněný následně plnou moc předal na podatelně a kopii si nechal potvrdit.
Pak následoval tento dopis.
-
Což ale nevylučuje, že by se mohlo jednat třeba o sprdelní výzvu za úplně jiný přestupek.
A ta plná moc byla jinak v pořádku?
edit: Tu plnou moc jsem už našel (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=9346.msg101125#msg101125), u zmocněnce i zmocnitele uvedeno vše potřebné (jméno, příjmení, datum narození, bydliště)?
-
To že v této situaci odpoví obviněný by nemělo nijak rušit povinnost SO doručovat zmocněnci. Naopak to v SO posílí pocit, že u toho řízení zmoněnec není a tu fatální chybu bude opakovat s nebývalou lehkostí.
-
u zmocněnce i zmocnitele uvedeno vše potřebné (jméno, příjmení, datum narození, bydliště)?
Ano, vše uvedeno, pouze podepsáno jenom zmocnitelem.
U výzvy od pošty je poučení adresáta s číslem jednacím, které pasuje k tomuto případu.
-
Abych to tedy shrnul:
Obviněný předal úřadu plnou moc, která byla podepsána pouze zmocnitelem (obviněným) a splňovala všechny náležitosti. Úředník mu ji vrátil, a tak ji obviněný předal formou podatelny. Kopii máme potvrzenou. Na to úřad obviněného obeslal dopisem, který se po nevyzvednutí vrátil úřadu. Zmocněnce však úřad neobeslal. Podle čísla jednacího v poučení, připojeného k výzvě od pošty je zřejmé, že se jedná o tento přestupek.
Otázka je, co dál...
Mně se nejvíce líbí multipodání navrhované Číkusem, pakliže není moudré se nyní odmlčet...
-
A mně se nejvíce líbí to pustit z hlavy, obviněný si stanovil zmocněnce, víc ho řízení nemusí zajímat a zmocněnec čeká, než mu bude něco doručeno.
-
Smysl mi dávají 2 strategie. Buď jak už bylo řečeno, spoléhat na řádné zastoupení a cokoliv doručované přímo obviněnému ignorovat (nejspíš to stejně byla reakce na domněle neúplnou PM, i kdyby to bylo rozhodnutí, není to poslední dopis, a půjde s tím něco dělat). Nebo můžu obviněný využít koronavirového blázince a napsat SO něco ve stylu, že si kvůli současným restrikcím nemohl dopis vyzvednout, a žádá o např. nové doručení / nové doručení nikoliv do vlastních rukou a bez potvrzování příjemce (tj. rovnou do schránky, jako obyč. dopis) / zaslání na e-mail / sdělení (libovolnou formou), co bylo obsahem atp.
-
Děkuji za všechny rady. Rozhodli jsme se to zatím ignorovat. Pokud se již neozvou, po uplynutí roční lhůty od převzetí příkazu, zažádáme o opatření proti nečinnosti.
-
Úřad se opět probouzí ze spánku.
V mé DS cosi hnije s č. j. této věci.
Sprostému obviněnému byla do schránky vhozena výzva k vyzvednutí zásilky s poučením, nicméně opět je zde uvedeno pozn. 1 (po uplynutí lhůty vrátit zpět odesílateli).
Je to tak vůbec správně?
Datem doručení se považuje doručení poslednímu z účastníků? Tedy např. pokud otevřu DS, bere se den, kdy jsem tak učinil, nebo kdy si vyzvedne sprostý obviněný dopis?
Velké díky a hezké dny.
-
Spravne to je, projde to, urad se Vas snazi sikanovat, tot cele. Mel by zduyvodnit proc neumoznil vhozneni do schranky (v minulosti nekdo s postou manipulova apod.)
-
Spravne to je, projde to, urad se Vas snazi sikanovat, tot cele. Mel by zduyvodnit proc neumoznil vhozneni do schranky (v minulosti nekdo s postou manipulova apod.)
Po vyzvednutí zásilky se ouřadu zeptáme na důvod. Díky za postřeh.
-
Tak známe obsah Liebesbriefu. Vskutku nečekané. Úřad si prostě stojí za tím, že v plné moci musí být i zmocněncův podpis.
Úřad navíc nestanovil žádnou lhůtu, ve které jej mám dodat.
Nabízí se mi více variant:
1. Ignorace (pokud by úřad protiprávně vydal rozhodnutí, tak se vzhledem k mým zkušenostem s místním krajským úřadem obávám, že by to u případného odvolání orgánu 1. stupně podržel)
2. Požádat o stanovení lhůty k dodání podepsané plné moci. Tím si trochu nastavíme čas.
3. Napsat tůdle nůdle, můj podpis nepotřebujete. Navíc už tím, že mi doručili tuto písemnost, která je adresovaná sprostému obviněnému, mne jako zmocněnce akceptují.
4. Ignorovat dopis a zeptat se, z jakého důvodu úřad zaškrtává poště pozn.1, aby sprostému podezřelému nevhazovala po doručení fikcí dopisy do schránky.
-
Já bych volil variantu 2. Tím IMHO nejde nic zkazit.
-
Jsem také pro možnost 2. Případně úplná ignorace.
-
Volil bych buď možnost 1, nebo možnost 3, ale nikoliv formou vysvětlování, ale stížnosti. Např. takto:
Byla mi doručena písemnost č. j. XXX ze dne D označená jako sdělení, obsahující výzvu podle § 37 odst. 3 správního řádu. Protože se jedná o nezákonný postup úřadu a proti výzvě k odstranění vad podání neposkytuje správní řád jiný prostředek ochrany, v souladu s § 175 správního řádu podávám proti tomuto postupu stížnost. O výsledku šetření a přijatých opatřeních si přeji být vyrozuměn.
Co přesně je na výzvě špatně netřeba v této fázi vysvětlovat, však oni dají hlavy dohromady a přijdou na to (v nejhorším mohou kouknout sem).
-
Jak si v tom Sdělení SO představuje, že podpis zmocněnce ozřejmí, že zmocnitel akceptuje zastoupení?
-
Jak si v tom Sdělení SO představuje, že podpis zmocněnce ozřejmí, že zmocnitel akceptuje zastoupení?
To je to, co by mě také zajímalo...
-
Dobré ráno,
ke konci tohoto týdne bude zmocněnec odesílat stížnost (tímto děkujeme uživateli hh za inspiraci).
Ještě mě napadá otázka k případnému dotazu a následné stížnosti ke způsobu doručování obviněnému, protože výzvy k písemnostem jsou zpravidla označeny pozn. 1 (po uplynutí lhůty vrátit zpět odesílateli), což trefně podotkl Číkus (děkujeme), že by měl úřad zdůvodnit.
Nabízí se mi:
1. Nechat si tento bod do případného vyjádření k přestupku před vydáním rozhodnutí.
2. Nechat si tento bod do případného odvolání (podle mě nejhorší možná varianta, protože parazit Kroner to podrží bez ohledu na to, co je obsahem odvolání).
3. Zeptat se spolu se stížností.
4. Zeptat se zvlášť v odstupu např. 1 týdne po stížnosti a na základě odpovědi případně podat stížnost novou.
Přeji hezké dny.
-
Dobrý den,
sled posledních událostí:
- 20. 6. 2020 - podána stížnost proti nezákonnému postupu úřadu
- 24. 6. 2020 - doručena zmocněnci notifikace do DS s anotací "Sdělení ke stížnosti" (k dnešnímu dni nevyzvednuta)
- 30. 6. 2020 - doručena zmocněnci notifikace do DS s anotací "Rozhodnutí"
Předpokládám, že nejmoudřejší bude nechat první zprávu doručit fikcí a rozhodnutí otevřít v poslední den?
Přesně do téhle fáze jsem se nechtěl dostat, neb je mi jasné, že to prase na KÚ pravděpodobně rozhodnutí podrží, ať v něm bude cokoli.
Prosím, mohli bychom dočasně vlákno přesunout do neviditelné sekce?
Děkuji.
-
Měl bych ještě dotaz:
Je mi jasné, že je nejlepší rozhodnutí vyzvednout v poslední den.
Je lepší, když tak učiní podezřelý? Bude počítat lhůta pro odvolání od jeho doručení?
Jde mi o to, že bych se nyní přihlásil do DS a tím bychom získali více času na přípravu odvolání.
Děkuji.
-
Lhůta pro odvolání se bude počítat od doručení. Vyzvedněte rozhodnutí poslední den.
-
tím bychom získali více času na přípravu odvolání.
To asi není nutné.. při využití lhůt a blanketního odvolání budete mít na přípravu odvolacích důvodů aspoň 30 dní od doručení rozhodnutí.
A i potom můžete teoreticky odvolání ještě doplnit až do vydání rozhodnutí SO2.
-
Po podané stížnosti úřad poměrně rychle zareagoval a poslal sdělení ke stížnosti (stížnost oprávněná, žádost o doložení podepsané plné moci nemáme brát v potaz a úřad bude dále pokračovat v řešení přestupku). Jenže ještě před tím, než by byl dopis doručen fikcí, úřad vydal rozhodnutí - vinen - jak jinak.
Sdělení ke stížnosti doručeno fikcí 4. 7. 2020.
Rozhodnutí SO1 doručeno 9. 7. 2020.
Odvolání začnu již v pondělí dávat postupně dohromady. Zatím to vidím následovně:
- Správní orgán měl podle § 36 odst. 3 Správního řádu vyzvat účastníky k vyjádření k podkladům ve správním řízení, což neučinil.
- Správní orgán měl podle stanoviska vedoucího úřadu pokračovat v šetření přestupku, což neučinil, ale místo toho vydal rozhodnutí (ještě dříve, než bylo stanovisko vůbec doručeno).
- Správní orgán vycházel ze skutečnosti, že strážník, který obsluhoval radar byl řádně proškolen a proto nemohla nastat chyba v měření (při této úvaze nemohl podezřelý spáchat přestupek, neb při absolvování autoškoly byl proškolen z pravidel silničního provozu).
- Správní orgán nepředvolal strážníky jako svědky proto, že: "vzhledem k časovému odstupu, není jednoznačné, že by si strážníci pamatovali detailně podrobnosti kontroly", přičemž tento časový odstup má na svědomí především správní orgán, který činil průtahy a samotný příkaz zaslal více, než 4 měsíce po tom, co obdržel oznámení o přestupku.
- Vydané rozhodnutí nese znaky co nejrychlejšího vymámení pokuty z podezřelého, neboť je patrné, že většina jeho obsahu je zkopírována (navíc špatně) z jiných rozhodnutí, např. pasáž, kde SO tvrdí, že rychlost byla změřena policií ČR: "Vzhledem k tomu, že měření rychlosti Policií ČR bylo plně v souladu se zákonem".
- Vozidlo se nachází úplně jinde, než je označeno v přiložené situaci ve spisu.
- Ze snímku z radaru je patrné, že měření neproběhlo v souladu s Návodem k obsluze, neboť změřené vozidlo se nachází v zatáčce.
Prosím, napadá Vás ještě něco?
Má cenu podat stížnost na úřednici s výše uvedenými argumenty, případně se pokusit o autoremeduru ještě před podáním odvolání?
Znovu píši, že se silně obávám, že SO2 rozhodnutí podrží, protože kvality tamního personálu na odboru dopravních agend jsou neskutečné.
-
ad1) Jak to bylo s vyjádřením k podkladům? Obviněný sice měl možnost se vyjádřit a využil ji, nastal ale v řízení moment, kdy SO upozornil, že má kompletní podklady? Nabízí se to především na ÚJ, kterého se, jak jsem pochopil, účastnil osobně obviněný. Máte protokol? Často to píšou i do předvolání, což je sice trochu pochybné, ale jak už se na fóru opakovaně probíralo, patrně takový postup soudy neshodí.
ad2) Já ve sdělení čtu o pokračování v řízení - což vydání rozhodnutí, které bere v úvahu vyjádření učiněné prostřednictvím zástupce, se kterým měla do té doby OÚO nějaký problém, splňuje.
ad4) SO si nabíhá na vidle tím, že dopředu ví, co svědkové (ne)vypoví, co si (ne)budou pamatovat atp. To můžete rozmáznout, na to lze dohledat i údernou judikaturu. Jenže podle odůvodnění to není hlavní, nebo alespoň ne jediný důvod zamítnutí navrhovaného důkazu, primárně ho SO má za nadbytečný, protože z ostatních důkazů má skutkový stav za prokázaný a nevidí žádnou pochybnost, nic, co by měl výslech objasnit. Když jste svědky navrhoval, nějak jste upřesnil, k čemu je potřeba je vyslechnout?
Podávat stížnost ve fázi vydaného rozhodnutí moc nedává smysl - to by muselo jít o nějaký problém, který se nepromítnul do rozhodnutí, např. že se k vám úředník nevhodně choval apod. Jinak je ale opravným prostředkem jak proti rozhodnutí, tak proti vadám v řízení, odvolání, a to má podle § 175(1) přednost.
Vyřízení odvolání autoremedurou můžete navrhnout, ale to není úplně na vás - vy podáte odvolání, a zda ho vyřídit postupem podle § 87 SprŘ, nebo postoupit SO2, si rozhodne SO1. Nepřímo můžete autoremeduru jen vyloučit (např. tím, navrhnete něco, čemu nelze vyhovět, např. změnu trestu z pokuty na ukamenování, a pak to změnit až po postoupení).
EDIT: Budete-li se stébla chytat, ještě můžete rozmáznout tanečky s PM. Že byla předložena už na nahlížení před ÚJ, ale SO ji s odkazem na chybějící podpis odmítl zařadit do spisu či zaprotokolovat (BTW, vyjádřil-li osobně přítomný účastník vůli být v řízení konkrétné osobou zastoupen, vůbec žádný papír nepotřeboval, srov. § 33 odst. 1 SprŘ). Sice možná bude SO1 zatloukat, ale podpoříte-li to čestným prohlášením obviněného a bude záznam alespoň o tom nahlížení (tedy že tam skutečno osobně byl) a je tam ta následná důvodná stížnost, neměl by SO2 pochybovat, že se to skutečně stalo. Chybným postupem úřad zmařil možnost účasti zástupce na ÚJ, což mohlo mít vliv na rozhodnutí, chcete aby SO2 rozhodnutí zrušil, a SO1 nařídil, aby ÚJ už s možností účasti zástupce zopakoval.
-
ad1) Koukám do předvolání k ústnímu jednání, kde je uvedeno: "Zde budete mít možnost vyjádřit k věci stanovisko a vykádřit se k podkladům před vydáním rozhodnutí a to v souladu s § 36 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu".
Znamená to tedy, že tento bod je neprůchozí?
ad4) Při navrhování výslechu svědků jsem neuvedl k čemu je potřeba je vyslechnout. Považoval jsem to za kontraproduktivní, protože by se mohli na mé otázky připravit. Je to špatně/dobře?
Vámi navrhované tanečky okolo plné moci jistě využiji, děkuji za smysluplnou formulaci, na které celý bod do odvolání postavím.
Jako další bod zmíním špatné doručování, kdy korespondence obviněnému (a to ještě předtím, než si zvolil zmocněnce) nebyla vhazována do schránky, ale doručována zpět odesílateli (na výzvě od pošty pozn.1).
-
ad1) Podle mě to takto úplně košer není. Smyslem práva dle § 36(3) je něco jako možnost posledního slova. Nesmí existovat podklad, ze kterého SO vychází, ke kterému se účastník neměl šanci vyjádřit. K tomu je potřeba, aby mu SO avizoval, že ten moment už nastal, že má podklady kompletní a chystá se rozhodnout. Není to nepodobné usnesení o skončení dokazování a právům na závěrečné návrhy v civilním procesu. Děje-li se pro úsporu dopisu a času, že to SO notifikuje dopředu (tj. např. napíše, že po ÚJ či naplánovaném dokazování mimo ÚJ budou podklady kompletní a účastník se může vyjádřit), zřejmě tím dané právo není narušeno, ale z formulace by mělo být jasné, že už SO nic dalšího neplánuje.
Nicméně trochu se obávám, že tyto nuance nebude SO2 schopen docenit, případně napíše, že je formulace dostatečná (že z toho „před vydáním rozhodnutí“, což je ve skutečnosti jen zákonná citace, si měl obviněný vše domyslet). Ale když to nějak vhodně nakombinujete, třeba se to ujme.
ad4) Není třeba předem formulovat otázky, ale jen vymyslet něco, co bude třeba výslechem objasnit. Např. zpochybnit něco v tom jejich oznámení/záznamu, nebojíte-li se kontroverzí, tak třeba tvrdit i nějaké hrátky s identitou, výměnu na místě řidiče mezi změřením a odchytem atp. Klidně to může být jen úhybný manévr, jakmile bude výslech nařízen, můžete se ptát na cokoliv, co bude souviset s věcí.
-
Dnes bylo emailem podáno blanketní odvolání. Za 5 dní, tedy 29. 7. 2020 bude odvolání zasláno DS.
Je to tak správně, že? Tuto formu podání odvolání testuji prvně.
-
Ano, 29. 7. blanketní odvolání potvrďte.
-
Caroprd 111: Velice děkuji!
Jinak jsem dnes dokončil přípravu odůvodněného odvolání. Dal jsem si na tom celkem záležet, stálo mě to několik hodin života, tak doufám, že to bude stát za to. Projel jsem všelijaké judikáty a nechal se inspirovat odvoláními z tohoto fóra.
Pokud na to někdo hodí okem a opřipomínkuje mi to, budu vděčný.
-
Dobrý den,
v DS hnijí 3 dopisy od příslušného magistrátu (z toho 1 výzva k doplnění odvolání, zbytek je k jinému případu).
Zkouším ještě pitvat co se dá, tak mě napadlo uvést následující:
Správní orgán v odůvodnění rozhodnutí na str. 4 uvádí: „Po dobu trvání ověření rychloměru je tedy chybnost měření objektivně vyloučena. V případě nesprávného nastavení přístroje by přístroj rychlost nezměřil.“. Avšak v tom samém odůvodnění rozhodnutí, pouze o odstavec výše na str. 3, správní orgán uvádí: „K požadavku o dodání do spisu návodu k obsluze k použitému měřiči ProLASER III správní orgán uvádí, že toto považuje rovněž na nadbytečné s odkazem na výše uvedenou judikaturu.“.
Správní orgán nemůže vědět, zda by v případě nesprávného nastavení přístroje byla či nebyla změřena rychlost, protože jak sám uvádí, odmítl akceptovat požadavek na dodání návodu k obsluze použitého měřícího zařízení do spisu. Tvrzení správního orgánu, že by v případě nesprávného nastavení přístroj rychlost nezměřil, je v této souvislosti ničím nepodložené a nepřezkoumatelné.
Je to pravda? Někdy při pročítání judikátů a různých jiných právních textů úplně význam slova "nepřezkoumatelnost" v právním kontextu úplně nechápu.
Velice děkuji již teď za Vaše odpovědi a přeji hezký den.
-
Při troše zjednodušení je nepřezkoumatelnost v podstatě absence odůvodnění, pro kterou nelze objektivně posoudit správnost a zákonnost postupu orgánu/soudu. Např. v nějaké věci může být relevantní výpověď svědka X, kdosi to navrhne. Pokud se z rozhodnutí nelze dočíst, zda vůbec byl X vyslechnut, pokud ano, co vypověděl, pokud ne, proč se tak nestalo, jak orgán výpověď hodnotil (zejména nezapadá-li do jiných důkazů) - to vše bude znamenat nepřezkoumatelnost. Je možné, že orgán vše udělal správně, ale možná taky ne, ten, kdo to přezkoumává a původního procesu se sám neúčastnil, nemá podklady k tomu to posoudit.
V konkrétní věci, figura předvedená orgánem - tedy navrhovaný důkaz návodem jsme neprovedli, protože ho považujeme za nadbytečný z důvodu, že v jiném případu soud řekl, že radar nemůže měřit špatně, je samozřejmě úlet, ale není to nepřezkoumatelnost. Je vcelku zřejmé, proč SO postupoval jak postupoval, a o co opírá své přesvědčení o správnosti tohoto postupu. Je třeba mu to rozbít jinak - např. poukázáním na to, že z judikatury lze čerpat právní názory, v omezené míře způsoby a postupy při hodnocení důkazů, ale ne samotné důkazy, provedené v nějakém jiném řízení. Vychází-li SO při svém rozhodování z nějakého podkladu, podle kterého radar údajně nemůže měřit chybně (provedeného v rámci své úřední činnosti či činnosti nějakého jiného orgánu v řízení, kterého se týkal odkazovaný rozsudek), nezbavuje ho to povinnosti takový podklad označit a umožnit účastníkům vyjádřit se k němu ještě před vydáním rozhodnutí ...
-
Velice děkuji HH za vysvětlení, část Vašeho textu použiji do odvolání.
Hezký den.
-
Dnes, tj. 19. 8. 2020 bylo podáno doplnění odvolání.
-
Odvolací správní orgán potvrdil rozhodnutí SO1.
Rozhodnutí psal opět Judr. Stanislav Körner a je "radost" jej číst. Sice dává za pravdu, že správní orgán po celou dobu správního řízení špatně doručoval, ale prý to nestačí k tomu, aby byl obviněný zbaven viny. Nakonec odůvodnění zakončuje, že správní orgán celou dobu postupoval v souladu s právními předpisy (?). Způsob vypořádání se s dalšími nesrovnalostmi a absencí výslechu svědků je taktéž hoden tohoto ouřady. Materiální aspekt odůvodnil klasickou právní otočkou o zájmu chráněným zákonem. Nakonec při tom všem používání ctrl + c a ctrl + v nechal v rozhodnutí jméno nějakého nebožáka, z jehož rozhodnutí text kopíroval.
Má podle Vás smysl pokoušet se o správní žalobu? Kdyby šlo o mě, už z principu bych do toho chtěl jít, ale vzhledem k tomu, že věc řeším za kamaráda, slíbil jsem mu, že se optám místních a zkušených, než to definitivně prohlásíme za LOST a on se následně rozhodne.
EDIT: Budu rád, když se např. ozve někdo z místních advokátů, který by byl ochoten do žaloby jít. Předem děkuji.
-
Mohu poprosit o přesun do veřejné sekce, kde by snad někdo poradil, případně uvedl svůj názor, který bych mohl tlumočit obviněnému na to, zda má smysl dávat v tomto případě žalobu?
Děkuji
-
Možno přesunout do kategorie LOST.