30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - vedení správního řízení => Téma založeno: sennheiser 13 Února 2020, 16:08:20
-
Obnovila se mi jedna starší záležitost, kde SO poslal v roce 2018 Rozhodnutí, proti kterému jsem podal odpor.
Odpor nebyl akceptován ze dvou důvodu - dle SO byl poslán pozdě a navíc neměl platný el. podpis.
El.Podpis platný byl- dokonce o tom přišla i zpráva z podatelny.
A termínově to byl komplikované z důvodu pochybení pošty,kdy pošta uložila zásilku na dobu 15 dní místo 10 dní.
Navštívil jsem v roce 2018 SO kvůli nahlédnutí do spisu a argumentoval následujícím :
Dle Rozsudku 33A/45/2016 jasně vyplývá, že pokud došlo k pochybení České pošty, které žalobce nezavinil a ani žádným způsobem jej nemohl vyvolat,tak mu jej nelze přičítat k tíži. Z toho plyne, že nesoulad výzvy k vyzvednutí zásilky s ustanovením §23 odst 4 zákona 500/2004 Sb SŘ vylučuje aplikaci tzv fikce doručení dle ust §24 odst 1 téhož zákona. Podpůrně též rozsudek KS č.j. 6 As 35/2009-96.
Úředník tento argument,který se založil i do spisu akceptoval a řekl, že to tedy bude nějak řešit procesně - vyznělo to tak, že to nechají být,aby nemuseli řešit nějaké opravné prostředky.
A tento týden přišlo z úřadu upozornění na nedoplatek v této věci a výhružka exekucí.
Jak se nyní bránit? Byla chyba, že jsem to tenkrát neurgoval u SO,aby vydal nějaké stanovisko?
-
A je to pořád ve spisu, resp. máte taky nějaké potvrzení, kopii spisu, kde je to uvedeno.
-
Nástrojem účastníka proti chybnému považování příkazu za pravomocný je žádost o opatření proti nečinnosti (nevydání rozhodnutí v zákonné lhůtě) v příslušném řízení, protože pokud byl příkaz zrušen, měl SO nějak pokračovat, např. nařídit ÚJ, rozhodnout, zastavit ...
Zároveň je třeba čelit pokusům o inkaso - přišla-li zatím jen výhrůžka, tak stačí neformálně, upozornit na to, že příkaz není pravomocný, že v tom děláte ty a ty kroky a ať si dají pohov minimálně do doby, než o tom bude rozhodnuto. A nebo je druhá možnost si na pár měsíců uložit u úřadu za velmi solidní úrok pár stovek.
-
Jestli je to i teď ve spisu to nevím. Tenkrát to tam přede mnou zakládal ( ještě si dělal kopii, kterou si schovával do šuplíku) . A potvrzení o tom bohužel exaktně není - mám potvrzení jen o nahlížení do spisu..- nějak jsem si to v té chvíli neuvědomil. Každopádně mám emailovou komunikaci s úředníkem ohledně dané poštovní zásilky.
Ohledně žádosti opatření proti nečinnosti - 3.5.2018 vydal SO Rozhodnutí o přestupku
14.6.2018 vydal SO Vyrozumění o nabytí právní moci / s odůvodněním chybný podpis
a pozdní termín odporu/ bez poučení ohledně nějakým možných opravných
prostředků
Z toho důvodu jsem také navštívil SO,abych to dořešil a zároveň si zajistil spis.
Nevím na co tedy tu nečinnost právně navázat, když není žádný psaný dokument,který by dokazoval moji argumentaci ohledně
pochybení SO. Nebo se to bere jako, že mám pravdu a považuji odpor za platný a SO nereagoval v zákonných lhůtách?
Je tedy na místě opatření proti nečinosti zaslat nyní?
A pokud by SO tedy dodatečně odpor akceptoval, tak už je asi i promlčeno.
-
Ano, myslím, že jsem to tu s tím sporem o odpor mnohokrát popisoval. Není to z mé hlavy, viz KS Ostrava 22 Ad 2/2014-34 nebo NSS 10 As 266/2014-32 (zejména odst. [21] an.). Procesní předpisy znají jedinou možnou obranu proti příkazu (odpor) a nemají žádný lepší nástroj na řešení sporu o správnost doložky právní moci (nejde o rozhodnutí ani zásah, proti kterým by šlo samostatně brojit) ani o opožděnost, přípustnost či jiné vady odporu. Nejde se ani bránit proti příkazu, protože ten buď byl odporem ex lege zrušen, a tak není proti čemu se bránit, nebo opravdu nabyl právní moci, pak ale není žádná obrana (nepočítáme-li mimořádné a dozorčí prostředky, jako třeba přezkum).
Tedy nyní (resp. kdykoliv, ale prakticky v okamžiku, kdy z chování SO zjistíte, že považuje příkaz za pravomocný a nenechá si to vysvětlit neformálně) musíte podat žádost o opatření proti nečinnosti podle § 80 SprŘ (inspirace je zde dost) a tam kromě standardních náležitostí musíte a) vysvětlit, proč byl odpor včasný (včetně odkazu na již citovanou judikaturu - nespoléhejte, že to opravdu je ve spisu a že si toho případně SO2 všimne), b) klidně popsat i předchozí jednání s SO1, které ve vás vyvolalo legitimní očekávání o pokračování v řízení a c) pro jistotu vysvětlit SO2, že procesně skutečně volíte správný nástroj (viz výše), protože je to trochu divná konstrukce a kdo to nezná, bude na to koukat jak tele na nový vrata.
Úplně nezávislá rovina je pak řešení toho, že po vás chtějí prachy. Jak uvádím výše, proti samotné sporné doložce PM se nijak bránit nelze, ale je možné se bránit proti úkonům a zásahům SO, které činí na základě svého přesvědčení, že je příkaz pravomocný. Jak se bránit ale vždy záleží na konkrétním kroku - neformální vymáhací výzvě neformální odpovědí, vysvětlením situace. Proti daňové exekuci návrhem na její zastavení pro nesplnění zákonných podmínek (neexistenci pravomocného titulu). Proti exekuci (soudním exekutorem) obdobně. Ale úplně nejjednodušší je v případě, že jde jen o směšnou pokutu, zaplatit a po definitivní výhře si to nechat vrátit s královským úrokem - pro účastníka je to nejmíň pracné a úřad to nejvíc bolí (nejde ani tak o ten úrok jako o samotnou nutnost něco fakticky vracet).
-
Děkuji za podrobné vysvětlení..
Jen tak BTW ta náhrada je 2,25%+14% což je při částce 1500,-Kč 0,67,-Kč/den jestli dobře počítám :-)
-
Když jsem SO1 poslal žádost o posečkání platby dle §156 280/2009 a upozornění, že epodpis byl platný / doplněno potvrzení od podatelny, že podání obsahuje všechny náležitosti/ at přehodnotí situaci a zopakoval rozsudek ohledně nesouladu výzvy ČP a §23 odst 4 zákona 500/2004 Sb SŘ vylučujícím fikci doručení a k tomu i námitku
na nemožnost nahlednutí do spisu při osobní návštěvě dne 2.7.2018,ale až 11.7.2017 a tím že porušili § 6 SŘ.
(2) Správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje
přišlo tohle:https://ibb.co/zFW0KcK (https://ibb.co/zFW0KcK)
Je u kraje už i opatření proti nečinnosti, ale jak může SO1 neakceptovat vlastní potvrzení své podatelny??
a jak si může úředník vyložit rozsudek , kde je přesně stejný případ popsaán, tak že se to na můj případ nevztahuje a ani nenapíše
v čem spatřuje diskrepanci?
A to odmítnutí námitky ohledně nemožnosti nahlédnutí do spisu je už jen třešnička..
Má smysl podávat někde stížnost na nesprávný úřední postup ?
-
V tom odkazovaném obrázku se Vám úplně nepovedla anonymizace, takže lze zjistit, o který SO1 se jedná. A to samo o sobě vysvětluje vše. Máte co do činění s úřadem s asi nejnižším průměrným IQ v republice, který už v minulosti zašel tak daleko, že své protiprávní jednání obhajoval slovy “oni nám ty zákony pořád mění”. Nenechte se splést jejich “právními názory”, tuhle smečku beznadějných tupců nezřídka potopí i jinak sadisticky nekompromisní KÚ JmK.
-
Chápu to vyrozumění tak, že odpor podaný e-mailem 30. 5. 2018 mají za nepodepsaný a nedoplněný. Což je možné, jestli jim v té podatelně strašilo a původně vyrobila průvodku, podle které tam podpis nebyl či nebyl platný, a ta stále leží ve spisu, tak se sice orgán plete, ale lze pochopit, proč jedná jak jedná. Tvrdíte, že máte z podatelny potvrzení - z toho skutečně plyne i ověření podpisu, nebo jen, že to podatelna přijala? Pokud i ten podpis, přiložil jste ho k žádosti o posečkání?
Jak je myšlená poznámka o neaplikovatelnosti odkazovaného judikátu není moc jasné. Možná to orgán myslí tak, že když k tomu podání stejně nepřihlíží, je úplně jedno, kdy bylo podáno. A nebo si trvá na doručení fikcí 17. 5. 2018 kvůli nějaké odlišnosti, ale už to nevysvětluje.
Na přiloženém přípisu je úplně jiná a zcela zásadní vada. Jak píšu výše, primárně je třeba neakceptaci odporu řešit opatřením proti nečinnosti (a následně případně nečinnostní žalobou), ale proti snahám o inkaso nezávisle bojovat v závislosti na konkrétní procesní situaci. Dokud úřad formálně nevymáhá, jeví se jako adekvátní též jen neformálně upozornit. Žádost o posečkání by striktně vzato měla být zamítnuta vždy, protože buď daňová povinnost platí a vy jste neargumentoval ničím dle písm. a) až d) (rdousícím efektem atp.), nebo byl odpor včasný a pak ani nevznikla, tedy není s čím posečkat. Na písm. e) to nesedí, protože se neočekává zánik, zaniknout může jen něco, co existovalo.
Ze zveřejněného není jasné, jestli jste sám podání jako žádost o posečkání dle § 156 DŘ formuloval, nebo to jen orgán takto sám vyhodnotil, ale v obou případech jestli to takto pochopil, měl povinnost o tom rozhodnout (a do rozhodnutí bylo přípustné odvolání), nikoliv jen poslat vyrozumění. Vaší obranou je opět ochrana před nečinností, tentokrát podle § 38 DŘ.
-
Z podatelny přišly 2 potvrzení.. To první pár minut po odeslání - Potvrzení o přijetí - s textem: Podání bylo po kontrole všech náležitostí elektronickou podatelnou 30.5.2018 23:30:28 přijato k dalšímu zpracování.
A další den přišlo potvrzení o zaevidování - s textem :Podání bylo po kontrole všech náležitostí elektronickou
podatelnou 31.05.2018 09:49:00 přijato pod číslem jednacím 75556/2018 do spisové služby.
Vycházím z praxe ostatních úřadů, kde přijde potvrzení, které je zároveň přijetí a zaevidování s tím, že pokud tam je nějaký
problém pro správné zaevidování tak přiloží protokol, kde je uvedno, že podpis není platný. Když je zaevidováno a přijato do
spisové služby, tak tam asi nic nechybí.
Formulace žádosti byla:
žádost o posečkání platby dle §156 DŘ a návrh na zrušení přestupkového řízení.
-
Tak jsem podal žádost o opatření proti nečinnosti ke KU.
Námitka byla, že podpis byl platný ( doplněno i v příloze jako eml soubor)
a dále že došlo k pochybení ČP, kdy dle rozsudku nesoulad výzvy ČP a §23 odst 4 zákona 500/2004 Sb SŘ vylučuje fikci doručení.
Z rozsudku 33A/45/2016 jasně vyplývá, že pokud došlo k pochybení České pošty, které žalobce nezavinil a ani žádným způsobem jej nemohl vyvolat,tak mu jej nelze přičítat k tíži.
A KU poslal zamítnutí s tím, že podpis dle spisu není platný ( lež) a že je rozhodující lhůta 10 dní na fikci doručení.
https://ibb.co/LpSw3hz (https://ibb.co/LpSw3hz)
https://ibb.co/LtGyxPW (https://ibb.co/LtGyxPW)
https://ibb.co/wQsDyR4 (https://ibb.co/wQsDyR4)
Jaká je nyní obrana, když další odvolání není možné a je zde naprostá lež ohledně neplatnosti podpisu a neberou ohled na rozsudek,
který naprosto přesně vystihuje danou situaci?
-
Úhrada pokuty a následně žaloba?
-
Lze podat žalobu proti nečinnosti SO (§ 79 SŘS). Bude třeba prolomit oba důvody, proč mají SO odpor za opožděný - tedy zda byl mail řádně elektronicky podepsán, a kdy bylo doručeno.
To první, jste-li si jistý, že je mail v pořádku, by nemusel být problém (ale pozor na to, kdy expiruje certifikát, kterým to bylo podepsáno, po konci jeho platnosti už striktně vzato nelze ověřit cokoliv, co jím bylo v minulosti podepsáno). Jak jsem varoval, mailové potvrzení z podatelny nemusí být důkazem, že úřad úspěšně ověřil podpis na podání, není-li to tam explicitně uvedeno. Pravděpodobně jim v té podatelně straší, jako první věc by to chtělo vidět, jak to mají založeno ve spisu (bývá tam nějaká průvodka, případně úřední záznam o tom ověření, pokud by ho dělali ručně, nebo něco jiného - moje fantazie na Š*ce nemusí stačit, ale určitě tam něco je, na základě čeho i KÚ tvrdí, že to nebylo podepsané).
Pokud to budete řešit u správního soudu, musíte navrhnout nějaký důkaz. Můžete zkusit jen nějaké odborné vyjádření (či rovnou znalecký posudek, případně jeho zpracování navrhnout) na základě vaší kopie toho mailu a neřešit, co s tím prováděl adresát, ale mnohem jistější by bylo i prokázat, co tam mají blbě. Pokud sám nic nenavrhnete a nenabídnete, udělá soud přesně to samé, co KÚ, vyjde z (předpokládejme chybného) ověření podpisu založeného ve spisu, nějakou vámi dodanou přílohu (která navíc může a nemusí být shodná s tím, co jste poslal) sám zkoumat nebude, ostatně ani nemá jak.
Druhá věc je prolomit názor ohledně okamžiku doručení. KÚ nevyhrabal úplně špatný rozsudek (a myslí si, že když našel něco od NSS, tak vyšší bere), ale je to hratelné, situace řešená v jimi odkazovaných judikátech se dost liší a 33 A 45/2016 by mohl přežít, či dokonce povýšit, pokud byste to vy či úřad dotáhnul až k NSS. Ale rozhodně to není jisté.
Lhůta na nečinnostní žalobu je luxusní, tak v klidu rozmyslete, jestli do toho půjdete. Pokud ano, nějak s tím určitě pomůžu (neslibuju, že kompletně „na klíč“).
-
Tak v mezičase jsem žádal dle InfZ o dokument, prokazující neplatnost el.podpisu a důvod, proč mi nebylo umožněno nahlídnout do spisu během dovolené jedné z administrativních pracovnic. A také jsem žádal o tabulkové platové zařazení konkrétního úředníka a jeho výši platu včetně odměn.
Soudruzi se rozhodli tyto 3 žádosti rozdělit a každou poslali samostatným dopisem . S tím, že jednu poslali s Pozn2 a zbylé 2 s Pozn1.
Tak zatím mám k dispozici pouze tu, co byla vhozena do schránky ohledně platu úředníka.
Žádost se odmítá a odůvodnění je na osmi !!!! stranách..Ve stručnosti odmítli z důvodu, že se nejedná o věřejný zájem a že konkrétní úředník nedal souhlas se zveřejněním a dále že úřad neseznal důvod proč je tato informace vyžadována. A také, že žadatel neuvádí, jak hodlá v budoucnu se získaným údajem naložit. A žádost byla vyhodnocena jako neoprávněný zásah do soukromého života.
https://www.uoou.cz/files/Metodika.pdf (https://www.uoou.cz/files/Metodika.pdf)
metodické dopručení , které ale nevím jestli je ještě platné.. Protože, co jsem zatím využil nějaká metodická doporučení, tak si s ním uřady vytřeli..., že prý se právo vyvíjí a je překonáno novějšími nálezy a judikaturami..
-
A navíc beztak nejste hlídací pes, ne?
-
Hlídacího psa tentokrát nezmiňovali :-) ale jsou tam jiné perly..
....Veřejný zájem nemůže být redukován na žízeň veřejnosti po informacích o soukromém životě jiných nebo dokonce voyerismu...
....Případným zveřejněním by bylo negativně zasáhnuto do jeho důstojnosti....
co je tohle za cinty... jak může informace o konkrétním výdaji veřejných prostředků veřejné osobě narušit úředníkovu důstojnost??
( navíc úředník dopravních přestupků stejně žádnou důstojnost nemá, tím, že pracuje tam kde pracuje)
a jak souvisí soukromý život s výši platu a voyerismem už nechápu vůbec :-)
Tzn, že deviant, který půjde jen tak sledovat toho 130kg úředníka jak se doma sprchuje v koupleně je O.K.,ale mě stát bude chránit tím, že mi nedá informaci kolik ten úředník bere, abych se nestal voyerem? Asi budu potřebovat tlumočníka, jelikož nerozumím jazyku jejich kmene.
a odkaz na Rozsudek ESLP ve věci Magyar Helsinki Bizottság proti Maďarsku ohledně nezbytnosti informace pro výkon svobody projevu to už jen završuje..
EDIT : Číkusi máte pravdu :-) je to tam, jen jsem to v těch osmi stranách blábolů nějak přehlídl..
Ale na druhou stranu to chci pojmout tak, že tím, že ouřada nasekal hromady chyb, tak chci vědět, jaký má plat a jestli to není mrhání veřejnými prostředky, když neumí ani posoudit správnost el.podpisu a ignoruje konkrétní rozsudek na pochybení pošty a lhůty ve výzvě. Takže svým způsobem jsem hlídací pes :-)
-
A jak se mimochodem prokazuje, že jsem pes a hlídám? Pokud třeba podporuju Kverulanta, jsem dostatečný pes?
-
swenak> Prohlášení "HAF! HAFINKY HAFINKY HAF!" dle mých zkušeností nestačí.
(přiložený úryvek je od Zmr. Věry Heczkové z MMB)
-
:))) To jste žádal Vy, pse?:)
-
tak už přišly i zbývající dvě odpovědi ( každá samostatně- stejný den podání, ať si pošta vydělá)
a opět perly:
ohledně požadavku na dokument prokazující neplatnost el.podpisu:
"V současné době již není možné z technických důvodů žádný dokument předložit.Byla však provedena dodatečná kontrola,
při které se zjistilo, že zaslaný dokument byl podepsán kvalifikovaným el.podpisem. Odpovědný pracovník jej však vyhodnotil
jako nepodepsaný a dále tak postupoval dle §37 odst 4 zákona 500/2004 Sb"
- to dodatečné prověření provedli pomocí křišťálové koule nebo věštěním z logru, že to nemá možnost výstupu v podobě tisku?
a nebo to mám chápat tak, že dokument prokazující neplatnost prostě nemůže existovat, když podpis byl platný.Pak jen
nerozumím tomu " z technických důvodů". Proč rovnou nenapíšou, že dokument nikdy neexistoval a byla to chyba úředníka?
ohledně nemožnosti nahlédnutí :
"úředník..... , který byl v době Vaší návštěvy přítomen nebyl oprávněnou úřední osobou a ke spisovým složkám neměl žádný přístup. Spisový materiál byl uložen dle zákona o archivnictví a spisové službě uložen v uzamčené skříni úředníka..., který čerpal řádnou dovolenou"
- oba úředníci sídlí ve stejné kanceláři :-)
Kraj následně neplatnost podpisu uvedl jako jeden z bodů pro odmítnutí žádosti o opatření proti nečinnosti.
Mohu tedy podat novou žádost o Opatření proti nečinnosti ze stejných důvodů a s novými ( platnými) důkazy?
-
Žádost o opatření proti nečinnosti můžete podat znovu. Platí obecně, že zamítnutí žádosti není překážkou pro nové řízení a rozhodnutí (viz § 101(b) SprŘ) - někdy je stanoven limit, kolikrát lze o totéž žádat, nebo minimální doba po zamítnutí, kdy lze žádost podat znovu, ale v případě žádosti dle § 80(3) SprŘ žádné takové omezení v zákoně není.
Nebo můžete podat nečinností žalobu rovnou, prostředky dostupné podle příslušného procesního přespisu jste bezúspěšně vyčerpal (opakovat to sice můžete, ale jen proto, že někdo částečně změnil názor, rozhodně nemusíte). Nebo to můžete klidně zkombinovat, podat žalobu (např. zatím neplatit SOP) a současně znovu žádost o opatření proti nečinosti a podání žaloby zmínit, aby měl SO2 lepší motivaci. Je to na vás.
Odpadla vám je ta snažší půlka problému, tak teď už jen stačí přesvědčit soud, že u zpackaného doručování (s chybně uvedenou lhůtu na oznámení) nenastává fikce doručení vůbec, případně nastává až v té pozdější lhůtě (§ 40(2) SprŘ).
-
update.. odvolání ohledně žádosti dle InfZ a platu úředníka.
JMK ( Štarha, Frolich, Zounek) překvapili...Šlapanicím ten jejich cint omlátili o hlavu a rozhodnutí zrušili.
vypíchnu pár důležitých bodů:
Účastník řízení v odvolání odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, z níž vyvozuje, že výdaje na odměny a plat zaměstnanců povinného subjektu jsou veřejnými prostředky. Obsah rozhodnutí označil za nepřehledný, místy nesouvisející s požadovanou informací a zmatečný. Dále uvádí řadu argumentů, proč považuje informace o platech jím uvedeného pracovníka za podstatné z hlediska veřejného zájmu, což dokládá zejména tvrzenou neodborností či nesprávnostmi v dřívějším postupu této osoby. Sám sebe také označil za společenského hlídacího psa.
- "odůvodnění povinného subjektu nemůže obstát a je nepřezkoumatelné....Odvolací orgán je pak nucen konstatovat, že posouzení jednotlivých podmínek pro poskytnutí požadované informace tak, jak to učinil orgán I. stupně, nevyhoví požadavku přezkoumatelnosti"
-Tvrdí-li odvolatel, že odměny a platy zaměstnanců povinného subjektu spadají do rozsahu pojmu veřejné prostředky, musí s tímto odvolací orgán na základě aktuální judikatury Nejvyššího správního soudu a především Ústavního soudu souhlasit.Byť lze o povaze těchto finančních prostředků v určitém smyslu polemizovat, má odvolací orgán za to, že v situaci, kdy Ústavní soud ani Nejvyšší správní soud žádosti o takovéto informace plošně neodmítl, a naopak je ve svém nálezu akceptuje, jsou správní orgány tímto názorem vázány.
-Neuvede-li žadatel již přímo ve své žádosti argumentaci ve prospěch naplnění podmínek pro poskytnutí jím požadované informace o platech, je na orgánu I. stupně, aby v zájmu zajištění řádného a přezkoumatelného provedení souvisejícího testu proporcionality žadatele vyzval k jejímu doplnění, a to mimo jiné proto, že InfZ běžně nepředpokládá bližší odůvodňování žádostí žadateli (tj. po nich nelze očekávat, že svou žádost podají již odůvodněnou a nemůže jim ani jít ke škodě, že tak neučinili)
-Odvolací orgán je nucen konstatovat, že odůvodnění napadeného rozhodnutí dosahuje značné míry nepřehlednosti.V konečném důsledku je tak jeho rozhodnutí - judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie, případně starší judikaturou Nejvyššího správního soudu či Ústavního soudu ČR- zbytečně zahlcené, a tedy i hůře přehledné.Do budoucna lze v zájmu srozumitelnosti a jednoznačnosti spíše doporučit, aby se orgán I. stupně zaměřil zejména na aktuální českou judikaturu, která je pro danou věc přímo relevantní a pro správní orgány závazná.Samotný nález sp. zn.: IV. ÚS 1378/16 ze dne 17. 10. 2017 pak pro správní orgány v této věci nabízí relativně ucelený a postačující podklad, o který se lze opřít.
-Obdobně pak lze doporučit, aby se orgán I. stupně opřel spíše o v tomto nálezu formulovaný modifikovaný test proporcionality tedy tzv. platový test.Byť totiž nelze de facto odmítnout užití obecného testu proporcionality tak, jak učinil orgán I. stupně a neznamená sám o sobě nezákonnost v postupu orgánu I. stupně, má odvolací orgán za to, že tento obecný test není vůči danému předmětu žádosti ideální. Naopak „platový test“ přímo vychází z aktuální judikatury Ústavního soudu, je přiléhavý na danou věc, přehledný a v neposlední řadě i snáze vyhodnotitelný.
-Nad rámec řečeného se také orgán I. stupně zaměří na řádné vedení spisového materiálu k dané žádosti. K tomu odvolací orgán připomíná, že řízení o žádosti dle InfZ je samostatným řízení a je k němu tedy veden samostatný řádný spis. I kdyby tak žádost nepřímo souvisela s jiným řízením (například dotazuje-li se žadatel na plat pracovníka, který současně vede řízení o přestupu s týmž účastníkem), je třeba důsledně tato řízení (a tedy i příslušné spisy) oddělovat a nakládat s nimi jako s plnohodnotnými samostatnými správními řízeními.
oni žádosti dle InfZ přiřadili stejnou spisovou značku jako probíhajícímu řízení ohledně přestupku :-)
-
Tak přišlo opětovné zamítnutí opatření proti nečinnosti.
Oni tak nějak pořád nechtějí pochopit že napadám nesoulad výzvy s ust. §23 odst4 SprŘ a nikoliv pozdní vhození do schránky.
Na závěr sice připouští možnost přebití lhůtou pošty zákonnou lhůtu 10 dní,ale stále to podmiňují fikcí doručení, která však nemohla nastat pokud nebyly splněny podmínky pro doručení fikcí?
Jak je vlastně určen den doručení z hlediska SprŘ , když nenastalo duručení fikcí? ( je to den vhození do schránky??)
Co teď s nimi dál?? zkusit to napotřetí a použít stručné věty? že fikce doručení nenastala, takže jimi uvedený termín 26.5. ( a ani teroretický alternativní 29.5.) není relevantní?
-
Tak na třetí žádost o opatření proti nečinnosti už kraj nijak nereagoval.. Zaslal jsem tedy opatření proti nečinnosti na Ministerstvo dopravy ( nečinný orgán KU JMK) . A MDCR poslalo , že opatření proti nečinnosti nemůže být podáno více než 2x.
Jaké jsou šance u žaloby proti nečinnosti?? ( poplatek 2000,-Kč) , když naznají že byl nečinný, tak mi jej asi vrátí.
Ale pokud je to u Krajského soudu v Brně, tak je to ten stejný soud co už vydal rozsudek ohledně a správné lhůty na výzvě a splnění podmínky fikce doručení. Má smysl do toho jít?
-
Tedy nyní (resp. kdykoliv, ale prakticky v okamžiku, kdy z chování SO zjistíte, že považuje příkaz za pravomocný a nenechá si to vysvětlit neformálně) musíte podat žádost o opatření proti nečinnosti podle § 80 SprŘ (inspirace je zde dost) a tam kromě standardních náležitostí musíte a) vysvětlit, proč byl odpor včasný (včetně odkazu na již citovanou judikaturu - nespoléhejte, že to opravdu je ve spisu a že si toho případně SO2 všimne), b) klidně popsat i předchozí jednání s SO1, které ve vás vyvolalo legitimní očekávání o pokračování v řízení a c) pro jistotu vysvětlit SO2, že procesně skutečně volíte správný nástroj (viz výše), protože je to trochu divná konstrukce a kdo to nezná, bude na to koukat jak tele na nový vrata.
Zde bych se s dovolením vrátil k samotnému opatření a k důkazům, které SO2 zkoumá. Proč SO2 zkoumá na straně SO1 pouze spis? Pokud by ve spisu nebylo nic o podaném odporu (např. email nedorazil, nebo sice dorazil, ale nějak "se ztratil"), resp. formě podání, náležitostech, tak ze spisu nezjistí dostatečně, jestli tvrzení žadatele, ať už v žádosti nějak podložená, nebo nepodložená, jsou pradivá. Přitom na podatelně by to mohlo být.