30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - vedení správního řízení => Téma založeno: fu 01 Února 2020, 09:40:12
-
Vezeme si teoreticky priklad
SO(zednici/poloopice/udrednicka opice), kdy napr. pri nahlizeni do spisu zacne SO uvadet zjevne nepradive skutecnosti - dehonestovat podezreleho:
- byl rozcileny
- kricel
- choval se neurvale apod
, ktere se pripadne novymi usnesenimi stupnuji.
SO ziska pocit bezpeci, kdyz podezrely poprve nereagujete zvukovym zaznamem(pouze pisemnou reakci napr. v odporu/stiznosti apod.) muze u SO2 zhorsit situaci podezreleho.
Mame zvukovy zaznam o svem projevu, ktery je slunickovy a SO v naslednem vyjadreni(usneseni/rozhodnuti) ocividne uvadi nepravdive informace/dehonestuje ucastnika ), jake jsou moznosti obrany?
Stiznost/podjatost nemiva uspech a nevim, jestli je takove chovani nejak zalovatelne - napr. pomluva(spis je neverejny) apod.
Pripadne vyuzitelnost ve vydanem rozhodnuti(upozornit SO2, ze stiznost byla podana a nevyrizena zakonnym zpusobem a prokladam jako podpurny dukaz nahravku), ze bylo ucineno osobou zjevne podjatou - proc by SO uvadele zjevnou nepravdu, pokud nechce ucastnika umyslne poskodit.
Idealni by bylo, aby se SO stal nezamestnany(patrne bude jen prerazen jinam).
V pozici SO, ktery vydava rozhodnuti a nasledne do usneseni lze, pak by v idealnim svete mel skoncit a nadale funkci SO nevykonavat, byt potrestan - iluze si nedelam.
Osobne vnimam vec zverejnit a umoznit i ostatnim namitat konkretni SO(urednika) - v minulosti uvadel nepravdive skutecnosti pri vykonu sve funkce.
-
Není dehonestace náhodou forma psychická manipulace a nátlaková metoda?
Pokud dotyčný uváděl již v minulosti nepravdivé skutečnosti, jak může být brán jako důvěryhodná osoba před veřejností? Jak byl za tyto dřívější přečiny potrestán a proč s nimi pokračuje i nyní?
Nic jiného mě nenapadá...
-
Procesně správné prostředky jsou asi stížnost a námitka podjatosti.
Aby ho vyhodili asi nedosáhnete, ale problém ze stížnosti mít může.
Účinnější prostředek mě nenapadá.. jestli tam nedošlo k zneužití pravomoci.
-
IMO záleží, jak SO s fabulací dál v řízení nakládají.
Nedají-li to do spisu a Vy nemáte ani záznam, je to na nic. Je-li to ve spisu a/nebo Vy máte záznam, podjatost nepůjde tak snadno zamést a stížnost může mít zajímavé následky, záleží na vztahu SO/nadřízený SO.
Použijí-li fabrikované důkazy pro rozhodnutí k tíži odsouzeného, má tento slušnou munici na TO. Profesní sebevraždu orgáni, zvláště správní, ovšem často nepáchají.
Drsňák by mohl i zkusit stížnost na nečinnost, neboť nebyl orgánem stíhán za urážku úředního majestátu.
-
Tak pokud do úředního záznamu cíleně uvádí nepravdivé údaje s cílem poškodit, viděl bych to na
§ 329Zneužití pravomoci úřední osoby
(1) Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu
nebo na tento čin je uvádění takových údajů do úředních dokumentů ještě nedostatečné?
-
Je třeba rozlišovat úřední záznam od (polo)opic a správní spis vedený SO. V úředním záznamu nemůže být o jednání předem odsouzeného nic, protože ten zná FSM zásadu č.1: S FÍZLY SE NEBAVÍME. Dále je podstatné, že záznam není důkaz (ač orgáni by moc chtěly) a pokud orgán chce při řízení proti obviněnému něco z něj chtěl použít, musí to odůvodnit. Teprve když SO použije k rozhodnutí falešný důkaz, dopouští se nezákonnosti. Podá-li poškozený TO a dostane-li se to až k SZ, tak ten věc stejně kvalifikuje podle svého.
-
cocomoon: Ale to by musel být mimořádně blbý úředník aby mu šlo prokázat úmysl..
navíc strany sporu si obvykle svou verzi přibarví.. často podle účastníka ho na úřadě skoro mučili a po prostudování podkladů se těžko hledá materiál aspoň na stížnost.