30kmhcz
Ukončené případy => Jiné => Téma založeno: pk78 31 Října 2019, 10:31:23
-
Dobrý den,
prosím o radu. Jsem OSVČ mám DS na FO a FOP. Dále jsem je jednatelem s.r.o. bez zaměstnanců. Tato PO mám v majetku vůz.
Tento vůz s karavan na parkovišti naboural stojící vozidlo. Po přiměřeném vyčkání /15 min/ než se objeví poškozený bylo pokračováno v jízdě, protože ve voze byla akutně nemocná osoba a nešlo déle strpět čekání (.. ale skutečně). Následující den nahlášeno na pojišťovnu. Protokol vyplněn za „viníka.“ Z infolinky není potřeba konat další opatření.
Týden na to volal telefonicky nějaký kapt z PČR, at´ osvětlím co se stalo. Potvrdil jsem svoji účast, že jsem tam byl a naboural. Nebyl jsem však nijak ztotožněn a poučen. Ani nevím, zda se jednalo o podání vysvětlení podle par. 158. Naprášil jsem se, ale nebyl jsem vůbec o ničem poučen.
Následně dopis poštou. Nepřevzato. Nyní DS
Vinnen
Za 4. v rozporu s § 47 odst. 4 písm. c) nedovoleně opustí místo dopravní nehody nebo se neprodleně nevrátí na místo dopravní nehody po poskytnutí nebo přivolání pomoci nebo po ohlášení dopravní nehody,
A
k) jiným jednáním, než které je uvedeno pod písmeny a) až j), nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.
Pokuta 2500, bez bodu, protože 4 roky stále 0
Prosím o vaše komentáře, jak věc řešit. Děkuji
-
Anonymizujte ten dokument a nahrajte jej sem. Bude potřeba včas podat opravný prostředek.
-
Pokuta 2500, bez bodu, protože 4 roky stále 0
V tomto se mýlíte - §47, 4c) je za 7 bodů a žlutou kartu, nehledě na ošklivý zápis v registru "navždycky".
edit: za bonus lze považovat nemožnost absolvovat kurz bezpečné jízdy - resp. absolvovat ho lze, leč 3 body nebudou odečteny (lze u přestupků do 6 bodů)
-
Tady je spis.
Je to opravdu bez bodů. Viz text.
Nezdá se mi, jak mě mohli ztotožnit jen na základě telefonátu a z toho vycházet. To bych mohl podle mě rozporovat.
-
Toto je příkaz (nikoliv celý spis). Na ten je potřeba do 8 dnů od jeho doručení podat odpor, tím se příkaz zruší a bude se pokračovat v řízení. V něm by skutečně mělo stačit, aby jste řízení i telefonát s fízlem popřel.
-
Původně jste psal §47, odst. 4c), čímž jsem se nechal zmást a je za něj skutečně 7 bodů.
Skutečně pak máte ale neoznámení nehody policistovi §47 3b) - což je skutečně bez bodů.
Těmi tvrzeními v příkazu se nenechte zmást - podáním odporu se příkaz ruší a proběhne standardní řízení.
-
Tak prvně si nedpustím rýpnutí, že tady úplně stačilostaré dobré známé S POLICIÍ SI O NIČEM NEPOVÍDÁME (a po telefonu už vůbec ne) a když už, tak ji vyslechneme a odpovíme, že se vyjádříme písemně do stanoveného termínu.
Tak a teď jak z toho ven.
1) Z místa nehody jste neujel ale odjel
2) Škoda byla zjevně nižší než 100000 CZK
3) Opsal jste si SPZ vozidla
4) Za stěrač jste strčil lístek s Vaším tel číslem (to že ho tam nenašli za ro nemůžete, nehodu jste bezprostředně nahlásil na pojišťovnu)
BTW: Proběhl telefonát s fízlem před nebo po nahlášení škody pojišťovně ?
-
Navíc krajní nouze.
A doznání nelze v řízení použít jako důkaz.
-
Vždyť je jedno, kdy mu volali, nemůžou nijak prokázat, že to nebyl kamarád, nebo kdokoliv jiný.
-
Policista volal po nahlášení na pojišťovnu. To jsem mu i sdělil.
Čili mi doporučujete podat odpor? A následně:
a) Mám se přiznat, že jsem to udělal já? ... a argumentovat:
1) Z místa nehody jste neujel ale odjel
2) Škoda byla zjevně nižší než 100000 CZK ( na stránkách PČR je, ale že pokud není zjištěná osoba poškozeného vozidla, je nutné vždy volat PČR- škoda 3. osobě
3) Opsal jste si SPZ vozidla
4) Za stěrač jste strčil lístek s Vaším tel číslem (to že ho tam nenašli za ro nemůžete, nehodu jste bezprostředně nahlásil na pojišťovnu)
b) Po odporu a předvolání nevypovídat a odvolat se na par 37 ZLPaS
Nechat to dojít do SprDele na provozovatele vozidla a udat Helmuta?
PS: Nedošlo k pochybení na straně PČR ohledně " úředního záznamu- podání vysvětlení"? ... nedošlo ke ztotožnění- to telefonicky ani není možné
Jak je možné, že to SO použil jako důkaz?
PK
-
- podat odpor a držet následující linii:
- k odjetí se nedoznávám
- jakékoli údajné doznání po telefonu nelze brát jako důkaz
- řidič neujel, ale odjel - i podle nahlášení na pojišťovnu se odpovědnosti nevyhýbá. Odjet musel z důvodu krajní nouze.
- osobu řidiče nebudete uvádět, protože mu zjevně hrozí stíhání pro údajný přestupek
Žádný sprdel nehrozí, nastudujte si o co jde.
-
ad pk202
Já žil v domnění, že je můžou použít jen výslech svědka do klasického protokolu. Nečekal jsem že to uzavřou na základě nějakého úř. záznamu bez ztotožnění.
PS: Toto forum sem objevil až po intenzivním studování správního řádu.
PPS: TVL když jsem studoval sil. zákon tak se nestačím divit kolik nařízení člověk musí znát aby nebyl popotahovaný. To není možně vůbec obsáhnout, aby ho na něčem nenachytali.
-
Já žil v domnění, že je můžou použít jen výslech svědka do klasického protokolu. Nečekal jsem že to uzavřou na základě nějakého úř. záznamu bez ztotožnění.
To je sice pravda, ale jak vidíte nefunguje to. Úplně by stačilo aby se dopis s příkazem na poště zatoulal byl byste nahraný.
Nicméně pokud jim takhle bezprostředně a bez rozmyslu něco řeknete a později si třeba jenom uvědomíte, že to není úplně pravda a nezní to pro Vás dobře, tak to sice pro ně jakoby není důkaz, ale to Vaše jiné tvrzení označí SO za účelové. Chápete už jak jednoduchou situaci byste měl, kdybyste jim nic neřekl ? Prostě byste ve věci odepřel vypovídat a oni by neměli řidiče a neměli by komu dát pokutu..
Stejně je to jenom jejich pomsta za to , že museli skákat kolem banální nehody - možná pro příště ten lístek za stěračem poškozeného není od věci.
Vzhledem k tomu že se jedná i lehce identifikovatelný děj a probíráme tady obranou strategii přesunuji do neveřejné části
-
Takže v první řadě podejte odpor. Je na to 8 dnů od doručení a nemá moc smysl čekat na konec lhůty. Odpor se nezdůvodňuje, ten jenom zruší tento příkaz a SO zahájí správní řízení.
Mezi tím tady probereme Vaši strategii, která bude postavena na tom, že
1) Do telefonu jste hovořil o tom co o tom víte, ale ne že jte řídil
2) Škoda byla pod 100 000 a tak není nutno hlásit policii
3) Dal jste poškozenému za stěrač lísteček s kontaktem
4) Provozovatel nahlásil škodu dříve než byl kontaktován policií
-
ad opas
- podat odpor a držet následující linii:
- k odjetí se nedoznávám ...OK
- jakékoli údajné doznání po telefonu nelze brát jako důkaz ...OK
- řidič neujel, ale odjel - i podle nahlášení na pojišťovnu se odpovědnosti nevyhýbá. Odjet musel z důvodu krajní nouze.
Budou chtít sdělit osobu. Budou chtít vidět záznam o návštěvě nemocnice. Budou ji chtít předvolat a potvrdit tvrzení. Zdravotní problémy po ulehnutí a vyspání odezněly. Nebyla návštěva nemocničního zařízení. ..Not OK
V hlášení pro pojišťovnu jsem plně identifikovatelný. A smím doznáním. ... Not OK
- osobu řidiče nebudete uvádět, protože mu zjevně hrozí stíhání pro údajný přestupek OK .. Spíš lepší, znám ale nesdělím pro ujmu mě nebo osobě blízké?..
Jak hodnotíte moje šance?
Stojí to popotahování státní správy za čistý štít nebo zaplatit 2,5 t. a mít od nich klid? Vím, zde kacířská myšlenka.
PK
-
No tak hlavně Vy jste se ničeho nezákonného ani náhodou nedopustil. Škoda do 100000 se policii nehlásí a pokud poškozený nebyl na místě, tak jste zcela správně škodu nahlásil na svoji pojišťovnu. Takže proč byste měl platit ?!
-
Budou chtít sdělit osobu. Budou chtít vidět záznam o návštěvě nemocnice. Budou ji chtít předvolat a potvrdit tvrzení. Zdravotní problémy po ulehnutí a vyspání odezněly. Nebyla návštěva nemocničního zařízení. ..Not OK
Na tyto zvidave dotazy SO vypovite, ze k osobe ridice ani k one indisponovane osobe, kvuli ktere ridic odjel z mista nehody nebudete vypovidat. Pokud budou trvat na projednavani zavineni dopravni nehody a/nebo nenahlaseni nehody fizlum - tak to musi s ridicem, ne s Vami. Az ho najdou.
Hlavne nebudte kreativni a nezkousejte do toho montovat osobu blizkou, nebo ze vite a nepovite. Proste nebudete k osobe ridice ani k indisponovane osobe (pokud by na ni prisla rec) vypovidat.
-
tak určitě to bude mít napsané v poučení, které mu SO - narozdíl od PČR - předloží ;)
-
Nejmoudřejší by bylo podat odpor a následující taktiku řešit až po nějaké akci SO. Do důsledku vzato - i poškozený ujel z místa nehody, jak patrno z Přikazu a jal se pronásledovat Pyráta, kterého nedohonil. Takže by bylo vhodné získat následně spis + fízlí záznam + výpověď poškozeného, případně toho svědka.
Oznámením pojišťovně dojde k likvidaci škody poškozenému, viník bude potrestán ztrátou bonusu a není třeba krmit úředníka.
-
Možná bych od toho mlžení ohledně řidiče klidně ustoupil. POdle mně to není třeba. Škoda měnší než 100000 nahlášená pojišťovně dřív než ho policie "dostihla". .... Podle mně není co řešit.
Hlavně včas podejte odpor a získejte spis. Pak se teprve uvidí.
-
Pokud ale to druhé vozidlo stálo zaparkováno a tudíž tam v okamžiku nehody nebyl jeho řidič, nemůže se SO točit na tom, že podle par. 47 odst 5 "Povinnost podle odstavce 4 platí i v případě, kdy při dopravní nehodě a) dojde ke hmotné škodě na majetku třetí osoby, s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě nebo škody na věci přepravované v tomto vozidle"? Jakože není majitel toho stojícího auta (což může být klidně řidič, který ho tam zaparkoval) ta třetí osoba, protože ten řidič neměl účast na nehodě, jelikož tam v tu chvíli nebyl?
-
Podle mně ne. POdle toho co říkáte by se musela policie volat vždy, když nebudou nehody účatni vlastíci obou vozidel, ale takto to není je tam to "s výjimkou škody na vozidle, jehož řidič má účast na dopravní nehodě". No a to zaparkované vozidlo mělo také řidiče. Jediný problém je že měl nechat lístek s kontaktem, nebo ještě lépe kopii takového toho škodního protokolu, co máme od pojišťovny a vozíme sebou. Takže bych tvrdil, že jsem dal vizitku za stěrač a hotovo. To těžko zpětně někdo dokáže, že jsem ji tam dal třeba nešikovně a že zapadla.
-
pk202 - u nehody, ke které není třeba volat policii, je uložena povinnost sepsání společného záznamu o nehodě - §47 3g). V případě nepřítomnosti jednoho z účastníků to jaksi nelze zařídit.
Takže mám za to, že nutnost volat PČR odpadá jen pro případ, kdy se účastníci reálně skutečně domluví o nehodě a zavinění a záznam sepíší. Moc nerozumím, jak by to šlo nahradit tím, že v nějakém časovém horizontu viník nehody oznámí (možná) svému pojistiteli, že pojištěným vozidlem byla spáchána škoda.
edit: notabene v podstatě z vašich tvrzení plyne, že "beztrestnost" dovozujete pouze ze splnění povinnosti dle úplně jiného zákona - 168/99 o POV. Zcela totožná situace, kdy viník počkal uváděných 15 minut a poté se jednoduše vypařil by tedy byla řešena jak?
Kromě toho si myslím, že řidiče poškozeného vozidla, který nebyl na místě nehody, nezaparkoval nijak chybně vozidlo, které v okamžiku nehody stálo, nedošlo ke škodě "zvláštní povahou provozu" nelze nazývat účastníkem nehody - s odkazem na §47 odst. 1 - "v souvislosti s provozem vozidla v pohybu". Účastníkem byl dle mého pouze ten couvající řidič.
-
V každém případě musí orgán prokazovat materiální aspekt přestupku, což v tomto případě půjde těžko.
Viník sám škodu nahlásil, hodlá plnit, společenská nebezpečnost odjetí je tedy nulová.
-
Tvrdíte tedy, že pokud v noci na sídlišti při odjezdu lehce škrábnu auto - škoda cca 1000 - 2000 CZK, tak mám volat policii ? Já tedy měl za to , že stačí škodu nahlásit, případně kontaktovat majitele vozu a domluvit se s ním.
-
je zbytečné to emočně hrotit "lehkým škrábnutím auta" protože nevidím rozdíl od situace, když vážně zdemoluju nějaký starý verk, jehož obvyklá cena např. je 50 tis. Kč.
Ale mám za to, že náraz do stojícího auta, jehož řidič není na místě, představuje škodu třetí osobě s příslušnými dopady.
edit: pokud někde čekám 15 minut, zda-li se dostaví příslušný zástupce 2. strany, pak mám zcela postačitelný čas pro oznámení škody svému pojistiteli, sdělení základních údajů, získání čísla škody a ponechání vzkazu poškozenému "za stěračem" i s číslem pojistné události a kontaktem na sebe.
-
Včera jsem byl v Praze, chtěl jsem zajet na SO, ale v pátek není úřední den.
Dohledal jsem:
https://www.auto.cz/jak-resit-drobne-nehody-vite-kdy-nemusite-volat-policii-129846
10. Došlo k poškození zaparkovaného vozidla?
Oznámit Policii ČR - ANO: Je poškozen majetek třetí osoby.
Kam volat: Linka 158
Další postup: Vše řádně zadokumentujte.
Poznámka: Pokud nepočkáte, bude se věc posuzovat jako ujetí od dopravní nehody. Dřívější běžná praxe, když za stěrač dáte lísteček s kontaktem na sebe, v žádném případě nestačí!
Takže byt´ jsem postupoval max. šetrně a s ohledem na zdraví manželky, asi mi nezbude než zaplatit. Nebo někdo nějaký nápad?
-
Pokud jde o výklad § 47 ZPPK, přikláním se k tomu, že je-li poškozeno zaparkované vozidlo a došlo k tomu na pozemní komunikaci a v souvislosti s provozem jiného vozidla, je nutné volat PČR. Výklad naznačovaný výše, že by škoda na zaparkovaném vozidle nevyvolala povinnost podle odst. 5 z důvodu, že to vozidlo při zaparkování také mělo řidiče a ten tak měl na nehodě „účast“, mi nepřijde udržitelný.
Ano, jako mnoho jiných věcí v ZPPK, není to nastaveno úplně šťastně. Motivuje to totiž i slušného řidiče-viníka, který by jinak neměl problém skrz své POV škodu uhradit, od takové nehody ujet a bez dalšího - pokud už se totiž rozhodne odjet bez zavolání PČR, přestupku trestaného automaticky zákazem už se dopouští a cokoliv udělá navíc, např. že na sebe nechá konakt, poslouží akorát k tomu, že mu ten přestupek půjde lépe prokázat (že zároveň půjde o polehčující okolnost mu moc nepomůže, protože i minimální sazba je problém).
Jak se za tohoto stavu legislativy ideálně zachovat, nechce-li viník zbytečně platit pokutu PČR, ale ani se nechce zachovat jako zmrd? Nejlépe asi opravdu na místě počkat. Varianta lísteček za stěrač může taky fungovat, ale je třeba počítat s tím, že zmrd může být i poškozený, tedy je vhodné komunikovat jako provozovatel, ale o řidiči mluvit ve třetí osobě (nebo nějak dostatečně neurčitě, třeba „mladej“). Cílem je domluvit s poškozeným schůzku a sepsat euroformulář, ale ponechat si zadní vrátka, kdyby se ukázalo, že to je nějaké pako, např. policajt ...
Kde se stala chyba v konkrétním případě je již patrně zřejmé - mluvil jste v okamžiku, kdy se fízl na něco ptal. Úplně ztraceno to ale není. Zkusil bych to otevřeně, zřejmě jste jim už poskytnul příliš mnoho na to, abyste nyní mohl účast na nehodě popřít (co z vás fízl vytěžil po telefonu bude korespondovat s tím, co bylo hlášeno pojišťovně, od té lze vyžádat i záznam telefonátu ...). Tedy bych prosazoval, že formálně možná přestupek dle písm. j) šlo, ale jelikož smyslem daného ustanovení je především to, aby se viník nemohl vyhýbat odpovědnosti, tak v případě parkovištního ťukance a jeho řádném nahlášení pojišťovně k narušení žádného z chráněných zájmů, k jejichž ochraně daný přestupek slouží, nedošlo, není tak naplněn tzv. materiální znak. Můžete případně i souhlasit s překvalifikováním na písm. k) za to, že neumíte couvat. Šance na úspěch naznačené obrany nejsou sice velké, ale ani ne nulové.
-
Pokud by takovou situaci obecně člověk chtěl řešit lístkem za stěračem z pohledu provozovatele a ať už mlžil ohledně identity řidiče, nebo poškozenému otevřeně řekl "k osobě řidiče se nebudu vyjadřovat", nenastane problém nejpozději při hlášení události na pojišťovnu? Minimálně "euroformulář" se na nacionále řidiče ptá a podobně to pravděpodobně bude chtít vědět pojišťovna při hlášení bez formuláře. A odtud je už jen kousek k tomu, aby si tu informaci vyžádala PČR / SO. Nebo je přeceňuji?
-
Ano, do euroformuláře už klidně lze vyplnit řidiče, i skutečného. Na dokumentu bude podpis obou řidičů, popis nehody, vše jak má být. Pojišťovna bude mít vše co potřebuje a PČR a další orgány nemají důvod se tím zabývat a pokud jo, tak přeci ten formulář nedokazuje nic jiného, než že se postupovalo přesně podle § 47. Kdyby si to poškozený rozmyslel následně a začal vykládat, že se záznam sepisoval dodatečně, tak fajn, z toho plyne, že neví, kdo byl řidičem a lze stále přejít na plán B, tedy zatloukání.
Naopak, hlásit nehodu pojišťovně jednostranně není moc výhodné, jednak to asi zpravidla nabonzuje na PČR, ale i bez účasti fízlů je to problém pro pojištěného kvůli § 10(1)(b) 168/1999 Sb.
-
Chtěl bych poděkovat všem přispěvatelům za komentáře a rady. Bohužel musím konstatovat, že jsem nenašel v příspěvcích účinnou obranu. Vychází mi, že mám 2 možnosti:
a) zaplatím 2,5 tis a budu mít klid
b) odpor, vylíčím že jsem jednal v dobré víře a krajní nouzi, že jsem se odpovědnosti nevyhýbal a byl aktivní při řešení nehody, asi nutno přizvat jako svědka moji ženu.
A úřední to vyhodnotí jako polehčující okolnost s tím že mě zcela zprostí čili 0,-
nebo rekvalifikuje na bod k) zaplatím 1 tis- správní poplatek + 1,5 pokuta podle mě spíše nastane tato varianta.
Každopádně budu v rukách úředníka bez možnosti celo věc řídit. Jak to vidíte vy?
-
On existuje nějaký důkaz, že řidičem jste byl právě Vy?
-
Byl jsem kontaktován telefonicky nějakým policistou a uvedl jsem, že jsem řídil já. Udělal z toho asi úřední záznam a poslal ho na SO. To očividně SO stačilo k identifikaci. Což je zajímavé, protože, když tam zavoláte tak vám tvrdí že vám spis neukáží, protože vás nemohou ztotožnit.
Dále jsem poslal jednostranně vyplněný protokol o nehodě na pojišťovnu. Ta mi sdělila, že poškozeného kontaktovala, ale on škodu neuplatnuje.
Já sem to tu nezmíníl, ale jeho vuz byl zaparkován tak, že obrys přesahoval přes čárkovanou čáru vyznačující konec parkoviště. Kdyby tomu tak nebylo, tak ho asi neštrejchnu.
-
Udělal z toho asi úřední záznam a poslal ho na SO. To očividně SO stačilo k identifikaci.
Pro účely Příkazu. Byly tady případy, kdy byl vydán Příkaz Helmutovi, jenom na základě dopisu od provozovatele.
Ale pokud po Odporu bude správní řízení pokračovat, musí SO totožnost toho řidiče řešit, a to se jim jenom s tím Úředním záznamem bude dělat hůř.
-
variantu "a" bych zavrhl
musí si ty prachy zasloužit
a třeba se během času zjistí, že dělali zadarmo
pak 3x sláva 8)
-
a) zaplatím 2,5 tis a budu mít klid
Nevím, zda to padlo, ale jde o tzv. sledovaný přestupek, za recidivu je zákaz. Už proto není rozumné hned kapitulovat, i kdybyste byl smířený s prohrou, dokud běží řízení, chrání vás to před zákazem, pokud by se to mělo opakovat, nebo pokud by nějaký kreativní úředník vykládal § 125c(6)(c)(1) ZPPK tak, že i různé sledované přestupky (např. vaše odjetí od nehody a později střední překročení rychlosti) příslušnou podmínku naplní.
Byl jsem kontaktován telefonicky nějakým policistou [...] Dále jsem poslal jednostranně vyplněný protokol o nehodě na pojišťovnu. Ta mi sdělila, že poškozeného kontaktovala, ale on škodu neuplatnuje.
A kdo vás tedy napráskal policii, ta pojišťovna přímo, nebo ten dobrák poškozený, kterého pojišťovna kontaktovala a škodu uhradit nechce? Tohle bych si ze spisu zjistil, už kvůli tomu, zda změnit pojišťovnu ...
-
A kdo vás tedy napráskal policii, ta pojišťovna přímo, nebo ten dobrák poškozený, kterého pojišťovna kontaktovala a škodu uhradit nechce? Tohle bych si ze spisu zjistil, už kvůli tomu, zda změnit pojišťovnu ...
Napráskal to nějaký svědek té bouračky z parkoviště řidiči vozu a ten to napráskal polici.
-
Hlásím, že mám k dispozici spis. Kupodivu mi ho poslali přes DS po mé email žádosti.
Přikládám moje podaní vysvětlení pčr. Nejsem si vědom, že by mě policista poučil právech viz u. záznam. Při odporu to bude asi jedno.
Čili odpor, odmítnutí vypovídat odkaz na par. 37 zlpas.
Pokud budu ztotožněn nějak, tak akce jednání v krajní nouzi? jednalo se o manželku, takže to na ně muže působit nedůvěryhodně.
Max. ztráta 2,5 + 1tis.
-
Fízl samozřejmě neví a nemůže vědět s kým po telefonu hovořil. Úspěšně použito zde (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5707.0).
-
Pokud budu dávat odpor. Může se moje situace nějak výrazně z horšit? Jak ve výši pokuty tak v překvalifikování skutku?
Jaká by mohla být worst case situace?
Jak se vyjadřovat či nevyjadřovat před SO?
-
Vy jste ten odpor ještě nepodal? Stíháte to vůbec ve lhůtě?
-
24.10. obdrženo do DS
11.11. poslední den pro odpor
podle mě
-
Co bylo v poučení příkazu?
Standardně je 8 dnů, tedy už uběhla.
-
Co znamená "obdrženo"? Kdy jste DS otevřel?
edit: Pokud byl příkaz doručen 31.10.2019, tak dnes je poslední den na podání odporu. Pokud byl doručen dříve, už jste prohrál.
-
otevřel jsem tuším 4.11.
asi uplatní fikci doručení 24.10. +10 dní = 4.11. + 8 dní čili 11.11. podat odpor
-
otevřel jsem tuším 4.11.
A jak jste se dostal ke kopii příkazu kterou jste sem nahrával 31.10.??
-
To mohla být ta kopie, která (ne)přišla poštou. Ale také se mi to zdá podezřelé.
-
ta přišla poštou, ale oficiálně jsem ji nepřevzal, proto SO poslal do DS - DOHLEDAL ŽE JSEM VLASTNíKEM DAT. SCHRÁNKY
-
Odpor jsem podal radši v pátek, tak předpokládám že je platný.
-
Pokud jste datovou schránku otevřel 4. 11 a leželo to tam od 24. 10., pak zajisté ano.
-
Je to tak, jak píšete.
Dotaz: U DS se počítá lhůta od skutečného otevření nebo jinak?
-
Od doručení, které nastane buď tím, že se do DS přihlásí oprávněná osoba, nebo marným uplynutím 10denní lhůty podle § 17 ElÚkon, záleží, k čemu dojde dřív. Existuje drobný rozpor mezi tím, zda v případě DS fikce doručení může nastat i o víkendu a svátcích, nebo se stejně jako lhůty pro vyzvednutí uloženého dopisu a všech ostatních procesních lhůt posouvá na nejbližší následující pracovní den, je zde judikaturní schizma mezi NS a NSS - zdá se, že by měl převážit výklad s posouváním na pracovní den, ale tam, kde to nemůže přinést žádnou bezprostřední výhodu, bych počítal i s možným doručením tímto způsobem o víkendu.
-
Tak mám předvolání na ústní jednání. Moc času mi nedali. 10 dní
1.
Chtěl bych podat žádost o postoupení do místa bydliště.
2.
Následně podle reakce požádat o jiný termín. Před Vánoci to fakt nechci řešit.
Dotaz: Mám očekávat, že na na ústním jednání bude i poškozený, se kterým budu konfrontován? Co je obvyklé?
-
Dotaz: Mám očekávat, že na na ústním jednání bude i poškozený, se kterým budu konfrontován? Co je obvyklé?
Stát se to může.. i když by na to asi měli upozornit.
Jiný termín vám asi jen na žádost nedají.. budete potřebovat omluvenku a závažný důvod.
-
Jsem OSVČ.
Dovolená nebo sl. cesta? ( S velikou pravděpodobností ji opravdu vykonám)
Jsou to relevantní důvody?
-
Omluvenka musí být odeslána bezodkladně - tedy, pokud máte naplánovanou služebku nebo dovolenou a zaplacenou, musíte to poslat SO obratem. Mnohem bezpečnější je náhlá nemoc a potvrzení doktora (samotný fakt, že máte dovolenou není brán jako dostatečný důvod, pokud nemáte už zaplacený hotel nebo letenky, které musejí být zakoupeny před obdržením předvolání).
-
Na ústní jednání by se určitě neměl dostavit předvolaný osobně, aby SO nemohl zkoušet nějak pofiderně porovnávat jeho vizáž s případným obrazovým záznamem nebo svědeckou výpovědí přítomného svědka. Pokud se ÚJ účastnit, tak formou zmocněnce.
V případě, že účast není v plánu, pak lze ještě zkusit něco takového:
Tímto podávám námitku podjatosti proti všem úředníkům Městského úřadu Benešov a starostovi městečka Benešov ve věci vedené pod č.j. XXX. Dle § 14 odst. 4 správního řádu (dále také jen "SprŘ") tedy až do posouzení námitky podjatosti představeným můžete provádět pouze úkony, které nesnesou odkladu. Jelikož ústní jednání je úkonem, který odklad snese, nemůžete jej provést. To je také důvod, proč se na vámi nařízené ústní jednání DD.MM.YYYY nedostavím, jelikož nemůže proběhnout. Až vyřešíte podjatost (a pozor na správné určení představeného!), předvolejte mne laskavě znova.
-
Bohužel nemám k dispozici poučenou osobu, která by za mě šla.
Budu se účastnit osobně.
Co jsem vyčetl ze zdejší příspěvků, tak podjatost úředníka není efektivní. Schodí do ze stolu. Čili mám použít pouze pro oddálení stání?
Mám sebou vzít OP, ŘP a zelenou kartu? Mají na to právo? OP chápu, zbytek mohou snad dohledat z státních databází.
-
Podjatost úředníka (pokud není sdělena ústně na jednání a přivolaný nadřízený se k tomu hned vyjádří) Vám může dát k dobru pár dní času. Někdy se hodí každý den. Na případné jednání (pokud si nerozmyslíte důvody, které Vám nastínil kolega Číkus) si vemte jen občanku, nic víc nepotřebujete k prokázání své totožnosti.
-
to se dá ještě uhrát prekluze, když řízení po novu může být až 3 roky?
-
To je trochu složitější. Řízení musí být (s výjimkou marginálně se vyskytujících případů, např. trestní řízení v téže věci, správní žaloba atp.) u běžných přestupků pravomocně ukončeno do 3 let ode dne spáchání skutku.
Samotné řízení pak má trvat nejvýše 1 rok, ale s tzv. “restartováním” lhůt, což velmi zjednodušeně znamená, že od zahájení řízení do vypravení rozhodnutí, příp. od vypravení prvního rozhodnutí do vypravení druhého rozhodnutí SO1 nesmí uplynout více než jeden rok. Právě tato změna vrátila do hry tzv. “aktivní přístup k délce řízení”.
Detailně viz §§ 30-32 PřesZ (zák. č. 250/2016 Sb.).
-
dnes v 9h mám ústní jednání, tak mi držte palce.
jestli jsou nějaké rady, sem s nimi
děkuji.
pk
-
Nechoďte tam.
-
Takže vypovězeno, že jsem neřídil a dále nebudu vypovídat.
Děkuji všem za cenné rady a přeji mnoho úspěchu ve vašich správních řízení.
Heureka :-)
PS: měl jsem kliku na SO byl fér
-
Gratulace! Prosím o kontrolu anonymizace, přesuneme do vyřízených jako [WIN].
Nechcete se podělit o zbytek onoho usnesení? Zejména odůvodnění by určitě by zajímalo nejen mne.
Ačkoli SO neměl důkazy (což je zřejmé z výsledku), neváhal vydat příkaz vinen. Zajímalo by mne, co by musel SO udělat, abyste jej považoval za nefér. :-)
Já bych se proti usnesení odvolal, pro začátek blanketně.
-
Plyne z něčeho pro SO povinnost mít před vydáním Příkazu alespoň nějaký náznak důkazu? Přijde mi, že to používají jako střelbu naslepo, ale není to podle našich zákonů vlastně správně?
-
V novém správním řádu je zásada tzv.materiální pravdy formulována jednak obecně v 3, a jednak konkrétně pro správní řízení (§ 50, § 141 odst. 4, § 142 odst. 3, § 143 odst. 2 nebo § 150 odst. 1, 2 a 5. Nový správní řád se inspiroval zejména klasickou definicí zásady materiální pravdy obsaženou již ve vládním nařízení z roku 1928 o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů, který stanovil že úřad "hledí k tomu, aby řízením byl zjištěn stav věci směrodatný pro rozhodnutí".
Obecně platí, že nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti,
-
Plyne z něčeho pro SO povinnost mít před vydáním Příkazu alespoň nějaký náznak důkazu? Přijde mi, že to používají jako střelbu naslepo, ale není to podle našich zákonů vlastně správně?
Příkaz je zrychlené řízení když si SO myslí že případ je jasný.. a tak by z principu měl SO mít nějaký důkaz.
Zákonodárce určitě nezamýšlel aby to SO jen zkusil na někoho hodit a třeba to vyjde..
V zákoně to je v definici příkazu.. §150 SprŘ
Povinnost v řízení z moci úřední a ve sporném řízení lze uložit formou písemného příkazu. Příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné; vydání příkazu může být prvním úkonem v řízení.
-
Ačkoli SO neměl důkazy (což je zřejmé z výsledku), neváhal vydat příkaz vinen. [...]Já bych se proti usnesení odvolal, pro začátek blanketně.
To mi nepřipadá taktické. Zastavení podle § 86(1)(c) PřesZ je v dané situaci patrně zákonným postupem. Odvolání (i je-li myšlené obstrukčně) musí alespoň implicitně cílit na nějaké jiné řešení, jinak je nepřípustné - např. nejde touto cestou hojit jen vady odůvodnění, nebo vady předcházejícího řízení (např. zda byly splněny předpoklady vydání příkazu), které se ale neprojevily na odvoláním napadeném rozhodnutí/usnesení. Obviněný nejspíš nebude navrhovat, aby byl shledán vinným, a z katalogu důvodů zastavení řízení, nechce-li např. tvrdit, že je velvyslancem Liberlandu, mu toho moc na výběr nezbyde - na to, aby usiloval o silnější důvody zastavení podle písm. a) nebo b), tj. že se skutek nestal, není přestupkem, či ho prokazatelně nespáchal obviněný, nemá dostatek munice.
Než riskovat, že odvolací SO přehodnotí náhled na možnost prokázat přestupek obviněnému (na základě toho, co před zahájením řízení navykládal pojišťovně a policajtům), tak bych se na nějaké přidělávání práce orgánům vykašlal. Pokud s něčím, co nejde napadnout odvoláním, obviněný nesouhlasí (např. jak již zmíněno, s vydáním příkazu či s odůvodněním), může to řešit stížností (§ 175 SprŘ) nebo se domáhat satisfakce za nesprávný úřední postup dle OdpŠk. Ale na jeho místě bych spíš šoupal nohama - může být rád, že to bez většího boje dopadlo pro něj příznivě, a prudit zrovna úředníka, který byl ochoten to v ranné fázi odpískat, mi také nedává velký smysl.
-
Plyne z něčeho pro SO povinnost mít před vydáním Příkazu alespoň nějaký náznak důkazu? Přijde mi, že to používají jako střelbu naslepo, ale není to podle našich zákonů vlastně správně?
Jak již bylo ve vlákně správně odkázáno, relevantní úprava je v § 150, tj. příkaz může správní orgán vydat, považuje-li skutkové zjištění za dostatečné. Co to přesně znamená není úplně jasné. Nelze v té souvislosti mluvit přímo o důkazech, protože důkazem je nějaké zjištění až poté, co předepsaným způsobem proběhlo řízení (v detailech odkazuji na procesualistickou teorii - vymezení pojmů důkaz, důkazní prostředek, předmět důkazu/dokazování, hodnocení důkazů ...). Evidentně jde o správní uvážení (... může vydat ...), což je ještě zdůrazněno atypickým způsobem považuje-li (tj. ne např. jsou-li skutková zjištění dostatečná) - těžko říct, zda bylo cílem zákonodárce opravdu posílit subjektivní prvek a posunout rozhodování o ne/vydání příkazu od běžného správního uvážení někam blíž k režimu ničím neomezené diskrece, nebo zkrátka jen neměl tvůrce textu svůj den.
Můj osobní náhled je takový, že to je klasické správní uvážení, a že podmínku „dostatečných skutkových zjištění“ je třeba vykládat jako důvodné očekávání vysledku důkazního řízení. Tj. musí být k dispozici takové podklady, že ve srovnatelných případech při provedení plnotučného řízení toto řízení pravidelně končí právě takovými skutkovými závěry, ze kterých se v příkazu bude vycházet. Je to silnější požadavek než např. předpoklady pro ex offo zahájení řízení o přestupku, kde je třeba podložené podezření, tj. konkrétní indicie k tomu, že se někdo něčeho dopustil, ale nevadí např. existence rozporů, ať už skutkových či právních, ty se vyřeší v řízení, Naopak vydání příkazu by jakékoliv rozpory či protichůdné podklady měly bránit, protože pak nelze s potřebnou mírou jistoty výsledek řízení předjímat.
Jsou to ale převážně akademické úvahy, protože v praktické rovině rozhodování o tom ne/vydat příkaz neprochází žádnou faktickou kontrolou. Buď je podán odpor, pak jako by se nic nestalo, nebo ne a příkaz nabyde PM, pak je vyloučen z individuálně iniciovaného soudního přezkumu (pro nevyužití opravných prostředků, ať už ve správním soudnictví či dle OdpŠk) a v rámci případných dozorčích prostředků se výjimečně bude řešit buď zákonnost přijatého řesení (přezkum) nebo nějaké nově najevo vyšlé skutečnosti (obnova řízení), ale jen velmi vzácně by mohla nastat situace, že klíčem k řešení by mohla být přímo otázka, zda příkaz za stavu k okamžiku jeho vydání měl/neměl být vydán. Proto k tomu není ani žádná relevantní judikatura.
-
Díky za podrobný výklad.
Pokud použijeme Váš náhled, že jde o důvodné očekávání stejného výsledku v případě plného řízení na základě stejných podkladů, jak se pak stavět k situacím, kdy je vydán Příkaz, proti němu dán Odpor, SO pak má snahu z někoho (provozovatele, obviněného řidiče) tahat další podpůrné údaje, ale neuspěje, nic nového nezjistí a řízení zastaví? Pokud SO na základě existujících podkladů SO před vydáním Příkazu očekával, že plné řízení dospěje k závěru Vinen, zkusil to Příkazem, a po Odporu řízení s těmi samými podklady zastaví, neříká to něco zpětně o zákonnosti toho Příkazu?
-
Ano, říká, ale viz výše, není žalobce, není soudce. Ve fázi po zastavení řízení už se nejde bránit příkazu jako takovému, protože ten je dávno zrušený. Nelze ani přímo uplatňovat náklady, které účastníkovi vznikly, protože ty si ex lege nese sám. Zbývá tak nárok na náhradu škody za nesprávný úřední postup, a na to se v nějaké fázi vykašle 999 999 lidí z milionu (většina o ničem takovém ani netuší, zbytek to vzdá po průchodu zamítacím odborem příslušného ministerstva a nutnosti psát žalobu a platit SOP, a posledních pár statečných po zamítavém prvostupňovém rozsudku - zejména pokud to žalují u obecného soudu příslušného ministerstva, má řízení i v této fázi divnou pachuť, zpravidla na to má soud speciální senát, který zdatně sekunduje zamítacímu odboru partnerského ministerstva ...).
-
Poměrně nedávno jsem zažil tento scénář:
1) Provozovatel na výzvu k úhradě určené částky udal existujícího českého řidiče.
2) SO obeslal řidiče výzvou k podání vysvětlení, ten SO písemně oznámil, že je možné, že vozidlo řídil, ovšem nikam se dostavovat nebude, není-li obviněn.
3) SO poslal řidiči příkaz oznámení o zahájení řízení vč. termínu ÚJ.
4) Řidič podal blanketní odpor nereagoval a k ÚJ se nedostavil.
5) SO usnesením řízení proti ridiči zastavil (8 několik dní po doručení odporu termínu ústního jednání).
V tomto případě je po mém soudu zcela zjevné, že SO použil nesprávný úřední postup, když necelé tři týdny po vydání příkazu zahájení řízení zastavuje, neboť se přestupek nepodařilo prokázat. A to jsme i napadli v odvolání proti usnesení o zastavení řízení.
EDIT: Omlouvám se za nesprávný popis děje, měl jsem nesprávné informace. Nic to ale nemění na skutečnosti, že postup SO je nezákonný, když zahájil řízení, aniž by měl jakýkoli důkaz, což sám stvrdil tím, že SŘ po pár dnech zastavil.
-
kdo> Příkaz vč. termínu ÚJ? Mohl bych poprosit o anonymizovanou verzi?
-
V tomto případě je po mém soudu zcela zjevné, že SO použil nesprávný úřední postup, když necelé tři týdny po vydání příkazu řízení zastavuje, neboť se přestupek nepodařilo prokázat. A to jsme i napadli v odvolání proti usnesení o zastavení řízení.
Jako obvykle i v tomto dělá sprdel (a protichůdné zájmy řidiče a provozovatele na výsledku zdánlivě nezávislých řízení) trochu zmatek. Ale nevidím žádný snadný exploit.
Pokud by se řidič předběžně přiznal jednoznačně, podle mého výkladu § 150 SprŘ mohl SO vydat proti řidiči příkaz (mohl očekávat, že se stejně přizná i v řízení). Dává to smysl i pro řidiče, pokud už tedy chce být (z libovolného důvodu) rychle potrestán, tak bohatě stačí, když to pošle jednou a dostane příkaz, není třeba, aby byl dodatečně ponižován tím, že bude muset kvůli tomu samému jíž žmoulat čepici k úředníkovi osobně. Pokud proti příkazu podá odpor, vůbec nic se nemění, dokonce se nemění ani původní předběžná důkazní situace (jen z podaného odporu není patrné, že by už nadále obviněný nebyl ochoten potvrdit, že byl řidičem, může mít problém s čímkoliv jiným - s právním hodnocením, důkazy k samotnému skutku, výší trestu, případně jen optimalizuje moment PM ...). SO logicky nařídí ÚJ, pokud nemá k dispozici jiné důkazní prostředky ke stanovení osoby řidiče než jeho účastnický výslech, nemá jinou možnost. Otázka je, jak rychle má SO celé řízení odpískat, když řidič přestane spolupracovat, ale v nějaké fázi, až bude jasné, že potřebný důkaz SO nezíská ani ničím nenahradí, řízení musí být zastaveno.
Pokud předběžné přiznání (vysvětlení) bylo vyhýbavé (možná jsem řídil, možná ne), tak to nebylo na příkaz. Na zahájení řízení ano, v něm to měl orgán vyjasnit. Ale tím, že vydal příkaz, se toho mnoho nemění, po zrušení příkazu je řízení v úplně stejném stavu, jako kdyby SO sporný krok (vydání příkazu) neudělal. Pokud by snad provozovatel mohl něco napadnout, tak určitě ne chybné vydání příkazu, ale to, že zahájené řízení bylo expresně odpískáno ...
P.S. Příkaz kombinovaný s předvoláním na ÚJ mě též zaujal. To bylo nějak podmíněné, podáte-li odpor, dostavte se 30. února, druhý suterén, dveře s nápisem pozor leopard?
-
Pánové, omlouvám se za mystifikaci - nešlo o příkaz, ale o oznámení o zahájení řízení.
-
kdo> Řidič by tedy IMHO měl podat odvolání proti usnesení o zastavení řízení.
-
Posílám odůvodnění.