30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - přestupek mimo ČR => Téma založeno: mungo 14 Srpna 2019, 17:04:22
-
Ahoj, dávám sem odkaz na článek z road-fens.cz. Z pravidelných členů fóra ho bude asi většina znát, ale mohl by se hodit i nově příchozím ;)
http://road-fens.cz/vymahatelnost-pokut-ze-zahranici-na-uzemi-cr/
Eviduje pokus rakouského správního orgánu o vymožení pravomocně uložené pokuty za dopravní přestupek pomocí soudu v ČR. Detaily k případu zatím nejsou žádné, takže těžko říct jestli jde o nějaký exces, nebo o novou praktiku. Osobně si ale myslím, že dřív nebo později stejně někdo ty cesty pro výběr pokut od cizinců prošlape.
-
Vím o jednom podobném případu z Německa. Podle poslední informace od „odsouzeného“ (takto skutečně je, zcela správně, účastník tohoto typu řízení procesně označován) je zatím Spolkový úřad pro
justici žádající v ČR o výkonání trestu pokuty uloženého Landkreis úřadem těžce v defenzivě. Státní zástupce řízení ignoruje od počátku, první pokus soudu učiněný od stolu smetl odvolací soud, na dožádání soudu v druhém kole se zatím nikdo z Němec neobtěžoval reagovat, tak je řízení přerušeno na neurčito ... a jestli někdy obživne, zatím to vypadá, že odsouzený tahá za delší konec špagátu.
-
Uz starsi clanek, autora neznam, politika jde mimo me...
https://www.niedermayer.cz/o-eu-a-cr-v-ni/articles/vymoci-pokutu-ulozenou-zahranicnim-ridicum-je-nesnadne-jeji-nezaplaceni-se-ale-muze-ridici-vymstit
-
Vím o několika případech z Rakouska, kdy se k tomu v ČR soudci (i z téhož soudu) postavili diametrálně odlišně (Rakušané ale nikdy nedostali nic vzhledem k osobě pachatele :) ).
Jede se podle zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-104 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-104). Doporučuji nastudovat zejména důvody pro neuznání (např. § 267 odst. 1 písm. f): Samosoudce neuzná rozhodnutí jiného členského státu, pokud uložený peněžitý trest nebo plnění je nižší než 70 EUR.)
-
Hlavně bych se zaměřil na §43 v souvislosti s datovými schránkami :-D
-
Jak do toho vstupuji DS?
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2013-104#p43
(2) Doručení písemnosti v trestním řízení na žádost justičního orgánu cizozemským orgánem je účinné, pokud bylo provedeno v souladu s právním řádem dotčeného cizího státu nebo v souladu s právním řádem České republiky.
Po lehkem studiu bych spis videl § 267,e) takové rozhodnutí bylo vydáno v řízení vedeném v nepřítomnosti osoby, vůči níž směřuje, není-li dále stanoveno jinak,
a § 268
Zvlastni je, ze v zakone operuji s terminem pokuta a penezity trest, coz ma byt udajne to same http://www.trestni-rizeni.com/vyklad-pojmu/pokuta-neboli-penezity-trest
Tak je velmi dulezite pripomenout, ze zakon byl prijat na zaklade RÁMCOVÉ ROZHODNUTÍ RADY 2005/214/SVV ze dne 24. února 2005 o uplatňování zásady vzájemného uznávání peněžitých trestů a pokut https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32005F0214&from=EN#d1e767-16-1
(4)Toto rámcové rozhodnutí by se mělo vztahovat také na pokuty ukládané ve vztahu k dopravním přestupkům.
-
no že cizí fízlové naše DS nepoužijí a budou se domnívat že stačí poslat poštou.
Jenže podle našeho zákona není nutné schránku sledovat pokud mám DS.
Proto bude zajímavé sledovat jak se tohle vyvine, pokud bude obviněný tvrdit že v DS nic nemá ale cizí fizl bude argumentovat že podle jejich zákona stačí odeslání papíru :-D
-
Ale podle zmíněného paragrafu se budou domnívat v případě trestního řízení správně ne? Postačí pak splnit náležitosti doručení dle legislativy povadajícího státu.
-
tím bych si nebyl tak úplně jistý. Visí mi to na termínu provozovatel poštovních služeb.
Systém datových schránek provozuje česká pošta. Tedy systém DS je i systémem provozovatele poštovních služeb. Problém je v tom, že odesilatel nepoužije správný typ zásilky. Například odešle pohlednici, nebo doporučený dopis tam, kde by měla býti doručena elektronická zásilka. Jenže rakouský, německý, atd právní řád žádnou zmínku o DS neobsahuje.
IMO to bude muset rozstřelit ústavní soud a možná Štrasburg.
-
Pak tu je § 4
(4) Ministr spravedlnosti může udělit souhlas s doručováním písemností adresátům v České republice cizozemskými orgány přímo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pouze, pokud cizozemský orgán zaručí vzájemnost, a to po dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí a Nejvyšším státním zastupitelstvím. Na základě takového souhlasu vydá ministr spravedlnosti prohlášení o vzájemnosti, ve kterém se uvede rozsah souhlasu a podmínky, za kterých byl udělen, zejména že doručované písemnosti nesmí obsahovat pohrůžku donucením.
a
§ 52
(1) Adresátovi v České republice je možné doručit písemnost, která je vyhotovena v jazyce, o němž lze vzhledem k okolnostem případu předpokládat, že mu adresát rozumí, anebo písemnost, k níž je připojen překlad do tohoto jazyka.
(2) Není-li písemnost vyhotovena v jazyce podle odstavce 1 nebo není-li k ní připojen překlad do tohoto jazyka, vyžádá se překlad písemnosti od cizozemského orgánu a cizozemský orgán se současně upozorní, že jinak bude písemnost bez překladu adresátovi doručena pouze za podmínek uvedených ve větě třetí. Stanoví-li mezinárodní smlouva, že cizozemský orgán není povinen překlad písemnosti zajistit, zajistí jej justiční orgán, který je příslušný k vyřízení žádosti cizozemského orgánu o právní pomoc. Překlad písemnosti není zapotřebí, pokud adresát po poučení o možnosti odmítnout převzetí písemnosti v jazyce, kterému nerozumí, k níž není připojen překlad do jemu srozumitelného jazyka, prohlásí, že je ochoten písemnost převzít.
(4) Cizozemský orgán může adresátovi v České republice doručit písemnost přímo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb pouze, umožňuje-li to mezinárodní smlouva nebo s předchozím souhlasem ministra spravedlnosti podle § 4 odst. 4.
-
mezinárodní smlouva to umožňuje - viz pravidla EU.
-
Diskutované případy patrně nic k otázce doručování ze zahraničí do DS nepřinesou a nevidím ani, proč by to měl sekat zrovna ÚS či Štrasburk.
Bavíme-li se konkrétně o uznávání v režimu Rámcového rozhodnutí Rady 2005/214/SVV, tak tam předpokladem je, že jiný členský stát už vůči odsouzenému má pravomocný titul. K tomu mohlo dojít klidně za osobní účasti dané osoby, jestli mu v tom řízení i nějak doručovali, není už podstatné jak, protože rozhodnutí existuje (jestli je zákonné a jestli řízení proběhlo v souladu s právem státu, který jej vedl, se v rámci rozhodování o jeho výkon v ČR zkoumat nebude).
Tedy rozhodnutí už je. Cizí stát chce, aby bylo vykonáno v ČR, o tom bude rozhodovat tuzemský soud a ten samozřejmě bude doručovat podle místního procesního práva (tj. včetně povinnosti doručovat do DS). Jedním z důvodů neuznání ale je, že řízení, ve kterém bylo rozhodnutí vydáno, se konalo bez účasti osoby, vůči níž směřuje, a zároveň nebylo doloženo, že předvolání s poučením o možnosti rozhodout v nepřítomnosti bylo osobně doručeno, a že stejným způsobem nebyla poučena o opravných prostředcích. Jak přesně interpretovat § 267 ZMJS je úkolem pro tuzemský soud a jde o výklad běžného, místního, podústavního práva, dokonce téměř bez vlivu evropského práva. IMHO je to vcelku jasné, vylučuje se jakékoliv doručení fikcí, ať už by k ní mělo dojít podle tuzemských či jiných předpisů.
-
Dovoluji si, tedy než to admin zase smázne, jen laickou poznámku - při přečtení předmětného dkumentu EU mne docela zarazilo, že v článku 17 píšou, že působnost je vymezena na GIBRALTAR !!!!!!!
Takže buď neumím číst, nebo je ve zveřejněném odkazu chyba........ ?
A to eště ani netuším, proč mi to zmizelo - uveřejněno o týden dříve než v tomtok vlákně. 8)
-
Mam za to(bez zaruky), ze to tam je pro jistotu, protoze mezi VB a Spanelskem jde historicky o sporne uzemi - kolonii
Spanesko hazi VB klacky pod nohy v ES/NATO/EU/OSN... blize napr. https://is.muni.cz/th/r3rgr/Diplomova_prace_Landsmanova.pdf
-
než to admin zase smázne
Jen pro informaci: pouze jednomu jedinému uživateli tohoto fóra je mazáno více příspěvků než Vám. Vaše příspěvky nemaže jedna osoba (admin), ale hned několik moderátorů (aniž by na tom byli jakkoli domluveni). Buď by se tedy nad sebou měli zamyslet moderátoři, nebo Vy. Ze skutečnosti, že moderátoři jsou tu více doma (a Vy spíše na návštěvě), je jich mnoho (a Vy jeden) a jejich přínos pro obsah fóra je neoddiskutovatelný (což o Vás při nejlepší vůli napsat nemohu), mi vyplývá druhá volba jako zjevně relevantnější.
-
při přečtení předmětného dkumentu EU mne docela zarazilo, že v článku 17 píšou, že působnost je vymezena na GIBRALTAR !!!!!!!
Takže buď neumím číst, nebo je ve zveřejněném odkazu chyba........ ?
No, evidentně neumí číst někdo z nás dvou, protože já to o Gibraltaru vidím v článku 19. Pokud jde o interpretaci, věta Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar je zjevně myšlena ve významu „též na Gibraltar“, nikoliv „jen na Gibraltar“. Neznám detailně systematiku bývalého tzv. III. pilíře, ale patrně v něm bude hafo obecných výjimek, možná právě i pro Gibraltar. Důvodů, proč se v 2005/214/SVV objevila explicitní zmínka o Gibraltaru, může být víc - může jít o výjimku z výjimky, tj. skutečně existuje nějaký akt, který by z toho jinak Gibraltar vyjímal. Nebo totéž ve slabší podobě - nikdo si pořádně není jistý, jestli by se to na Gibraltar jinak vztahovalo, tak se to upravilo výslovně. Úplně nejčastěji ale tyto artefakty vznikají jako výsledek vzájemného rýpání UK a Španělska, když se podíváte obecně na výstupy z Rady, slovo Gibraltar je tam statisticky těžce nadreprezentované, a většina výskytů má nulový praktický význam.
BTW když jsem to googlil, tak mi mj. vypadlo, že loni na Gibraltaru fakt nainstalovali nějaké stacionáry. Kdo trochu tuší, jak vypadá tamní „dálniční síť“, je mu jasné, jaký to je samo o sobě bizár a že se zase svět o trochu víc zbláznil.
-
při přečtení předmětného dkumentu EU mne docela zarazilo, že v článku 17 píšou, že působnost je vymezena na GIBRALTAR !!!!!!!
Takže buď neumím číst, nebo je ve zveřejněném odkazu chyba........ ?
No, evidentně neumí číst někdo z nás dvou, protože já to o Gibraltaru vidím v článku 19. Pokud jde o interpretaci, věta Toto rámcové rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar je zjevně myšlena ve významu „též na Gibraltar“, nikoliv „jen na Gibraltar“.
;D ... tak tím článkem 17 je samozřejmě zjevně myšlen článek 19.... to asi každý pochopil, ale "rozhodnutí se vztahuje na Gibraltar" se má chápat jako že se vztahuje na všechny a též na Gibraltar, tak tohle jsme u nás na vesnické škole nebrali - to už je vyšší bruselština..... na to aby člověk byl pomazaný právník. A takové zákonné předpisy ? Svět se fakt zbláznil - už očividně. A hlavně ti pyráti. ....
-
Perly sviním. Nevím, jaký druh logiky se praktikuje ve vaší vesnici, ale čistě jazykově z věty o Gibraltaru plyne to, že se předpis vztahuje na Gibraltar, o jeho působnosti mimo Gibraltar daný článek neříká nic, ani pozitivně, ani negativně.
Interpretace právních textů sice někdy působí trochu jako černá magie, ale v tomto případě to hravě zvládnete i bez pomazání. Kdyby měl platit váš výklad, že se rozhodnutí vztahuje jen na Gibraltar, nedávala by v něm většina textu smysl, mj. hned počáteční články preambule, které deklarují, že jde o opatření k provedení zásady vzájemného uznávání - kdyby se vztahovalo jen na Gibraltar, těžko by to bylo vzájemné. Ani nemá smysl pokračovat, v tom předpisu není skoro nic, co by s vaší interpretací bylo kompatibilní.
Jak a proč se to tam asi dostalo máte v předchozí odpovědi, ale zřejmě jste ji nedočetl.
A takové zákonné předpisy ?
Tohle ale není právní předpis, se kterým by si musel absolvent vesnické školy Jojoba lámat hlavu. Jde o již opuštěnou formu, tzv. framework decision (zavedeno Amsterdamskou smlouvou), bylo to něco jako směrnice, ale v rámci III. pilíře, ovšem ve výrazně oslabené podobě - bez přímého účinku (ani v případě, že by některý členský stát neimplementoval), bez jakýchkoliv pravomocí Komise (např. nemožnosti žalovat členský stát pro neprovedenou nebo dedostatečnou transpozici) a s jurisdikcí ECJ pouze na bázi opt-in. Ať už v tom textu stojí cokoliv, na Jojobu se nevztahuje, pro něj je podstatná až transpozice, která v případě ČR je začleněna do již zmíněného zákona č. 104/2013 Sb. Aktuálně už se rámcová rozhodnutí nevydávají, od Lisabonské smlouvy se i v rámci bývalého III. pilíře přijímají nařízení a směrnice standardním legislativním procesem.
-
Tohle ale není právní předpis, se kterým by si musel absolvent vesnické školy Jojoba lámat hlavu. Jde o již opuštěnou formu, tzv. framework decision (zavedeno Amsterdamskou smlouvou), bylo to něco jako směrnice, ale v rámci III. pilíře, ovšem ve výrazně oslabené podobě - bez přímého účinku (ani v případě, že by některý členský stát neimplementoval), bez jakýchkoliv pravomocí Komise (např. nemožnosti žalovat členský stát pro neprovedenou nebo dedostatečnou transpozici) a s jurisdikcí ECJ pouze na bázi opt-in. Ať už v tom textu stojí cokoliv, na Jojobu se nevztahuje, pro něj je podstatná až transpozice, která v případě ČR je začleněna do již zmíněného zákona č. 104/2013 Sb. Aktuálně už se rámcová rozhodnutí nevydávají, od Lisabonské smlouvy se i v rámci bývalého III. pilíře přijímají nařízení a směrnice standardním legislativním procesem.
Tak totok..... framework decision, eště k tomu ve III. pilíři, na bázi opt-in s transpozicí do z. 104/2013 Sb. ... tak za mě už nedávám. Zkusil jsem alespoň pročíst, ale pochopit se to bez dalšího nedá :'(
Každopádně díky za zřejmou snahu osvětlit podstatu, žel pro právnické studium jsem nedorostl přes drobné ( byť úspěšné ) šarvátky s několika SO1, výše bohudík zatím nic a doufám, že tak zůstane.
Přeji zdatnějším i úspěch ve vyšších sférách antiřidičského systému. ;)