30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: mcsoap 23 Července 2019, 02:19:59
-
Potřebuji změnit sídlo podnikání (OSVČ), a na úřadě mi řekli, že pokud jsem v nájmu, tak chtějí vidět nájemní smlouvu. Pokud ale tato není "trvalejšího charakteru, jako že je třeba jenom do konce roku, tak to jako neuznáme." Zajímá mě, které zákonné ustanovení dává úředníkům možnost rozhodovat o tom, co je a co není dostatečným papírem pro změnu sídla podnikání, resp. jak se tohle určuje a počítá. Můj domácí by s tím asi problém neměl, ale nechci ho s tím zbytečně otravovat. Reálně mám skutečně pouze nájemní smlouvu na dobu určitou a tu každý rok obnovujeme.
-
Řešíte pouze sídlo podnikání nebo i trvalý pobyt? Já jsem nejdříve udělal změnu trv. pobytu (s doloženou smlouvou na rok a dodatkem na další rok) a následná změna sídla OSVČ proběhla ihned potom pouze na základě toho předloženýho žlutýho papírku se změnou adresy než ještě byla hotová nová občanka.
Ale pokud budou mít problém ať to daj písemně a vše skrytě nahrávejte.
-
K tomu se dá nastavit, že každá změna trvalého pobytu automaticky bude znamenat změnu místa podnikání. A trvalý pobyt dnes již nemusí ani schvalovat pronajímatel, ač slušnost by asi byla zeptat se.
-
Paradox je že spolubydlící uvedený ve smlouvě potřebuje souhlas nájemce ve smlouvě.
-
Mám to tak, že trvalku mám u rodičů, ale tam už dlouhá léta nebydlím. Napadlo mě dát si nájem do nákladů, protože se stěhuju často a je to kvůli práci, nepřijde mi na tom tedy nic špatného. Na to, abych si mohl dát nájem do nákladů, tam ale musím mít sídlo (alespoň myslím), tedy nepotřebuju měnit trvalé bydliště, jenom sídlo. Nejsem si jist, jestli když tam napíšu i trvalku, tak to pak nejde napsat do nákladů a za další by to byl opruz, protože bych to musel dělat při každém stěhování.
-
Tak do nákladů by šlo dát nejenom sídlo, ale i provozovnu, ne? Tedy sídlo by jste měl u rodičů, kde máte i trvalý pobyt a pak měnil provozovny. Ale zase je otázka, jaké jsou podmínky pro provozovnu.
t4455: U spolubydlícího je to asi trošku jiné, protože on není nájemce, asi je veden pouze jako osoba, která bude s nájemcem byt obývat. Pokud by ale i on byl jako spolunájemce, tak by snad měl mít stejná práva, jako nájemce (i povinnosti tedy) a pak by měl nárok tam mít taky trvalý pobyt.
-
A ještě k nákladům, ono taky nejde dát myslím do nákladů pak vše, muselo by se nějak řešit, jaký podíl na nákladech je spojen s činností podnikatelskou a jaký pro bydlení.
-
mcsoap: Pokud ŽÚ dopředu plká něco o tom, jak „neuzná“ smlouvu jen do konce roku, tak bych to skoro bral jako hozenou rukavici a schválně bych takovou smlouvu předložil a kdyby opravdu změnu neprovedli, tak bych se odvolal a klidně to i třeba vylepšil tím, že mi nezákonným rozhodnutím vzniká škoda (např. protože se nemůžu ucházet o nějakou zakázku, kde podmínkou je např. sídlo v Praze, něco takového najít či vytvořit nebude problém). Objektivně je to tak, že ŽÚ zkoumá existenci právního důvodu (tj. např. vlastnictví či nájmu) - § 31(2), § 46(1)(f) ŽZ a za určitých podmínek by mohl zkoumat i to, zda jde o faktické a ne jen fiktivní sídlo, ale absolutně tam nevidím žádný prostor k tomu, aby na základě toho nezapsali sídlo někomu s roční nájemní smlouvou nebo dělali problémy podnikateli, který se častěji stěhuje. Nebudu ani otevírat komentáře a soudní databáze, protože mi to připadá zcela jednoznačné. Kdyby ta smlouva měla skončit za týden, tak budiž, ale do konce roku???
Nechcete-li riskovat konfrontaci, tak jak už ve vláknu padlo, jedna možnost je nejdřív změnit trvalý pobyt, pak se právní důvod umístění sídla nedokládá (a lze i požádat o automatický přenos sídla při změně TP v budoucnu), nebo lze místo nájemní smlouvy doložit písemné prohlášení vlastníka, že s umístěním sídla souhlasí (viz odkazovaná ustanovení ŽZ), v takovém prohlášení nemusí být žádná časová informace, vlastníka nijak nezavazuje, může jej kdykoliv odvolat (pokud mu v tom přestane bránit nájemní smlouva).
Úplně jiná věc je to s daňovou uznatelností nájemného. To není automaticky napojeno na sídlo/provozovnu, ale spíš se zeptejte daňového poradce, jak se to v případě kontroly obvykle posuzuje. Hlavní problém může být s tím, pokud není předmět nájmu používán výhradně k podnikání, ale třeba i k bydlení, to by se pak teoreticky mělo vykazovat poměrem, ale minimáně u některých FÚ je to pozvánkou pro kontrolu, protože když vykážete nějaký poměr, tak je začne hrozně zajímat, jestli je stanoven správně a nemělo to být spíš 43 % místo 47 % (zatímco uplatnění celého nájemného je netrápí, protože to tak dělá většina a nikde to nesvítí).
-
Ideální je pořídit si nebytovej prostor, bydlet tam v podstatě můžete a nemá to moc koho zajímat a vrtat se v tom (prostě to není zkolaudovaný pro bydlení klidně kvůli nějaké formální prkotině, v nejhorším tam jenom krátkodobě přespáváte, no). Nebytovku nikdo rozporovat nebude, to je jasnej kumbál, sklad, kancl.
-
Ono je celkově jednodušší ponechat si sídlo firmy u rodičů a byt ve druhé lokalitě prohlásit za nutný k podnikání v daném místě (a ideálně i levnější než jiné srovnatelné ubytování), zejm. máte-li v dané lokalitě zákazníky. Pak jsou veškeré náklady na tento byt daňově uznatelné, protože jste de facto na služební cestě, a se ŽÚ se nemusíte rozčilovat.
-
Varianta @kdo je rozumná, ale nedráždil bych bez konzulace financy vydáváním bydlení v „kanceláři“ odlišné od adresy TP za náklad ekvivalentní služební cestě (podle § 24 odst. 1 písm. k) ZDP je pro uznatelnost takových nákladů klíčový pojem pravidelné pracoviště). Prostě tam výhradně pracujete, pokud tam náhodou občas přespíte, tak to nemá žádný vliv na výši nájmu, který byste musel platit stejně, jinak máte domácnost jinde. Blbý je, pokud tam s vámi bydlí další osoby a je to dohledatelné nebo zjevné.
Taky je pak potřeba přizpůsobit knihu jízd, protože pokud oficiálně bydlíte v TP a pracujete v kanceláři, tak mám dojem, že není uznatelná cesta autem z TP na pravidelné pracoviště (bez ohledu na to, zda je či není auto zahrnuto v obchodním majetku).
-
Mám to tak, že trvalku mám u rodičů, ale tam už dlouhá léta nebydlím. Napadlo mě dát si nájem do nákladů, protože se stěhuju často a je to kvůli práci, nepřijde mi na tom tedy nic špatného. Na to, abych si mohl dát nájem do nákladů, tam ale musím mít sídlo (alespoň myslím), tedy nepotřebuju měnit trvalé bydliště, jenom sídlo. Nejsem si jist, jestli když tam napíšu i trvalku, tak to pak nejde napsat do nákladů a za další by to byl opruz, protože bych to musel dělat při každém stěhování.
Tak bacha na to. Pokud si myslíš, že si dáš celý nájem do nákladů, elektriku a podobně, tak se na tobě FÚ vyřádí. Musí to být poměrově, musí to být odůvodněné proč je to zrovna tak, není to fakt jednoduchý, tohle oni mají rádi. Není lepší použít pro účely daní, daňový paušál? Tam pokud se správně zařadíš, tak prostě použiješ zákonem dané procento nákladů a nic takového nežešíš.
Ale samozřejmě neznám tvé podnikání.
-
Díky.
- Momentálně jedu paušál. Ale protože utratím většinu peněz za gadgety, elektroniku, auta, nájem, služby, tak jsem začal zvažovat přechod na evidenci nákladů. Odtud tedy moje zvědavost se změnou sídla.
- Nájemní smlouva momentálně obsahuje spolubydlící (přítelkyni) a byt je zkolaudován pro bydlení a je zjevně užíván k bydlení.
- Trvalé bydliště mám u rodičů a současné sídlo podnikání je rovněž na vsi, kousek od nich, ale v jiné nemovitosti (která je využívaná k podnikání jinou právnickou osobou, já tam v podstatě nikdy nejsem).
- Všichni moji zákazníci jsou v Praze. Proto jsem se do Prahy přestěhoval a proto mám ten byt.
- Nájem za byt je položka nikoliv nevýznamná (25k měsíčně).
- První oťukání FÚ HK provedla mamina, která mi dělá účetnictví a přišla právě s tím, že "jenom s nájemní smlouvou do konce roku to prej neuznaj."
Vychází mi z toho, že tu rukavici by stálo za to zvednout jenom kvůli shits and giggles i pokud se rozhodnu druh vedení účetnictví nezměnit a jít pořád paušálem, jen s jiným sídlem. Pokud bych ale chtěl evidovat náklady, tak by to skutečně mohl být problém (zjevně užíváno k bydlení, navíc se spolubydlící (přítelkyně)).
-
Jestli oťukávala FÚ, tak to neuznání zřejmě bylo o voze, zatímco zde se bavíme o koze.
Myslel jsem, že jde o zápis sídla do živnostenského rejstříku (to je ostatně jediné sídlo, které PFO má), a ŽÚ při zápisu/změně zkoumá, zda tu je právní důvod, aby osoba měla na dané adrese sídlo. FÚ zřejmě měl na mysli něco trochu jiného, a to že pokud se daňový subjekt stěhuje, má původní FÚ možnost ponechat si příslušnost (resp. ji na sebe přenést delegací) pokud jde např. o fiktivní změnu, nebo v obvodu původního FÚ se odehrává převážně činnost podnikatele atp. V tomto smyslu by skutečně šlo nějakou časově omezenou smlouvu tímto způsobem „neuznat“ a podnikatel, pokud by mu tedy záleželo na tom, kdo bude jeho primárním správcem daně, by o změnu příslušnosti musel usilovat, buď doložením dalších podkladů, nebo by si zkrátka počkal (ostatně který FÚ je příslušný mu může být na rozdíl od sídla šumák, kontrolovat ho stejně od roku 2015 může kterýkoliv).
Nicméně při tom oťukávání zřejmě ťukajícímu ani oťukávanému nedošlo, že pokud PFO mění jen sídlo, ale ne trvalý pobyt, na příslušnost FÚ to nemá žádný vliv, ta se u všech FO řídí pobytem (§ 13 DŘ).
Podle poslední zprávy vám ale ve skutečnosti nejde ani o sídlo, ani o příslušnost FÚ, ale ještě o jinou věc a to uznatelnost těch nákladů, a to by u zjevného bydlení s přítulkyní bylo dráždění hada bosou nohou. Doporučuju užívat paušál, dokud to jde, zážitků s vykazováním skutečných nákladů a rozjímáním nad jejich uznatelností si užijete vrchovatě, až nám paušály ministryně Dolores Umbridge zatrhne či omezí.
-
Jen bych v rámci hlavního tématu fóra rád upozornil, že osobně bych nedoporučoval (u firemních vozidel) ani dráždit nesouhlasem s přestupkem, případně správním řízením (nicměné tady do hry vstupuje více faktorů jako třeba vztahy se zaměstnavatelem, ochota toto riskovat, atd..).. Bo státní hydra je svině, snaživý úředník nemusí mít ke strejdovi na FÚ daleko a "ej stryko ten zlej panko nám neuznal odpustek, mrkni se esli neojebava i našho panaboha Bureše"... A dráždit FÚ - to chce koule... :-)
-
Myslel jsem, že jde o zápis sídla do živnostenského rejstříku (to je ostatně jediné sídlo, které PFO má)
Pokud vím, I PFO může (a za jistých okolností snad i musí) mít u FÚ zapsané jiné sídlo (místo, kde skutečně podniká) než u ŽÚ. FÚ dokonce aktivně provádí “šetření v terénu” a obesílá podnikatele, které se mu nepodaří na adrese sídla zastihnout. Mám tu zkušenost čerstvě s jednou PO zapsanou na virtuální adrese, s PFO údajně postupují stejně.
-
Jo, máte pravdu, pokud je plátcem DPH, tak si musí registrovat tzv. skutečné sídlo podle § 4(1)(i) ZDPH. Pokud bude mít OSVČ nějaké obvyklé pracoviště/kancl, nikoliv virtuální, tak klidně může tvrdit, že zásadní rozhodnutí přijímá tam a jde tedy o jeho sídlo v daném smyslu. Pokud žádné takové místo nemá, nebo zásadní rozhodnutí přijímá zejména na palubě letadla mezi Prahou a NYC, platí fikce za středníkem (sídlo = bydliště).
To ale nemá žádný vliv na sídlo zapsané do živnostenského, případně obchodního rejstříku, což je tedy, uznávám, nikoliv jediné, ale stále IMHO to zásadní sídlo, které o sobě podnikatel zveřejňuje, a proti kterému nemůže nic namítat, pokud se jej kdokoliv dovolá (např. na něj doručuje), a to i v případě, že by takové osobě bylo známo skutečné sídlo. Netuším, jestli berňák do registru plátců DPH zapisuje to skutečné sídlo (a jak to dělá s plátci registrovanými ještě před změnou definice), asi by se to dalo snadno empiricky ověřit prolustrováním pár osob zapsaných v některém z virtuálních hnízd.
Ono se sice jde dovolat vždy i skutečného sídla, ale já osobně bych tedy berňáku nevěřil, že má tu svoji databázi v pořádku a aktuální, ani bych obecně nestál o nesení břemene prokazování, kde přesně měl v rozhodném okamžiku podnikatel skutečné sídlo ...
-
svého času bylo možné FÚ požádat o závazné rozhodnutí, jakou část spotřeby energií v bydlišti si smíte uplatnit, když máte v bydlišti sídlo firmy
nikdy jsem to nezkoušel, těch 50k co to bydlení ročně stojí je vlastně pakatel
-
[...] Bo státní hydra je svině, snaživý úředník nemusí mít ke strejdovi na FÚ daleko a "ej stryko ten zlej panko nám neuznal odpustek, mrkni se esli neojebava i našho panaboha Bureše"... A dráždit FÚ - to chce koule... :-)
Tento scénář považuji alespoň dle mých (pravda, možná lokálně podmíněných) zkušeností za prakticky vyloučený. FÚ je schopen všeho možného, ale ne nechat se úkolovat a dělat někomu děvku (a tím spíš ne, pokud by úkol měl pocházet od instituce v potravním řetězci o zhruba 10 pater pod ním). Okruh osob, které mohou efektivně naše poslat na někoho zakleknout, je velmi úzký. Stejně tak bych nepřeceňoval osobní vazby, pokud strejc z odboru dopravy zná tetku, co na FÚ razítkuje daňová přiznání, neznamená to vůbec nic. Ani uvnitř finanční správy neplatí, že by tam každá uklízečka mohla ovlivňovat plán kontrol ...
-
Jestli oťukávala FÚ, tak to neuznání zřejmě bylo o voze, zatímco zde se bavíme o koze.
Myslel jsem, že jde o zápis sídla do živnostenského rejstříku (to je ostatně jediné sídlo, které PFO má), a ŽÚ při zápisu/změně zkoumá, zda tu je právní důvod, aby osoba měla na dané adrese sídlo. FÚ zřejmě měl na mysli něco trochu jiného, a to že pokud se daňový subjekt stěhuje, má původní FÚ možnost ponechat si příslušnost (resp. ji na sebe přenést delegací) pokud jde např. o fiktivní změnu, nebo v obvodu původního FÚ se odehrává převážně činnost podnikatele atp. V tomto smyslu by skutečně šlo nějakou časově omezenou smlouvu tímto způsobem „neuznat“ a podnikatel, pokud by mu tedy záleželo na tom, kdo bude jeho primárním správcem daně, by o změnu příslušnosti musel usilovat, buď doložením dalších podkladů, nebo by si zkrátka počkal (ostatně který FÚ je příslušný mu může být na rozdíl od sídla šumák, kontrolovat ho stejně od roku 2015 může kterýkoliv).
Nicméně při tom oťukávání zřejmě ťukajícímu ani oťukávanému nedošlo, že pokud PFO mění jen sídlo, ale ne trvalý pobyt, na příslušnost FÚ to nemá žádný vliv, ta se u všech FO řídí pobytem (§ 13 DŘ).
Podle poslední zprávy vám ale ve skutečnosti nejde ani o sídlo, ani o příslušnost FÚ, ale ještě o jinou věc a to uznatelnost těch nákladů, a to by u zjevného bydlení s přítulkyní bylo dráždění hada bosou nohou. Doporučuju užívat paušál, dokud to jde, zážitků s vykazováním skutečných nákladů a rozjímáním nad jejich uznatelností si užijete vrchovatě, až nám paušály ministryně Dolores Umbridge zatrhne či omezí.
Pardon teď o tom mluvíme a šlo samozřejmě o ŽÚ, nikoliv FÚ. Je to jak pravíte.
-
No to by mě taky zajímalo jestli když bydlím v takovém (https://www.eurobydleni.cz/byty/praha/pronajem/) klasickém podnájmu a mám i smlouvu na 4 roky s možností prodloužení a trvalé bydliště mám zatím u rodičů tak jestli bych si mohla zařídit trvalý pobyt v tom bytě v podnájmu? A nebo to nejde a jde to jen u bydlení které vlastníte jako vlastní nemovitost díky.
-
Netuším, co je „klasický podnájem“ (váš odkaz vede na inzerci s jiným klíčovým slovem „pronájem“), ale podle § 10 odst. 6 zákona o evidenci obyvatel je třeba při přihlášení k trvalému pobytu doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny. Za oprávněnou osobu se považuje osoba starší 18 let, svéprávná, která je oprávněna užívat objekt uvedený v odstavci 1 nebo jeho vymezenou část (např. byt nebo obytnou místnost), anebo je provozovatelem ubytovacího zařízení, kde se občan hlásí k trvalému pobytu.
Tedy oprávněná osoba, která může na danou adresu sebe či jiné osoby přihlašovat k TP, je nejen vlastník, ale i nájemce, ale podle výše citovaného zákonnéhu textu zřejmě i podnájemce (dokonce je explicitně uvedeno, že postačí mít oprávnění k užívání určité místnosti, nikoliv nutně celého bytu, více viz např. NSS 4 As 54/2008-107). Máte-li tedy nějakou normální smlouvu, mělo by být možné si přihlásit pobyt na základě předložení této smlouvy, kterou prokážete oprávněnost užívání bytu (a nenastane-li pochybnost, nebude třeba do procesu zatahovat vlastníka ani jinou osobu, od které máte vaše užívací právo odvozené).
Jinak pozor na pojmy. Platný OZ zná nájem a podnájem. Slovo pronájem se používá spíš v obecném jazyce (v OZ se toto slovo vyskytuje jen ve spojení podnikatelský pronájem a jde nejspíš o projev schizofrenie autorů NOZ). Slovo pronájem se používá buď jako synonymum k nájmu, nebo méně často v určitém kontextu jako nadřazený pojem k nájmu a podnájmu. Rozdíl je v tom, že u podnájmu je jeho poskytovatel sám nájemcem dané věci, což má určité nikoliv nepodstatné faktické i právní souvislosti (spočívající především v tom, že tu kromě účastníků podnájemní smlouvy je i další osoba, vlastník věci, která se do vztahu může různě montovat). Z minulého režimu zbylo v obecném jazyku i používání slova podnájem jako synonyma k nájmu (zřejmě proto, že byty byly téměř výhradně družstevní, jejich de facto vlastník byl technicky nájemcem družstva a přenechání k užívání jiné osobě mělo formu podnájmu). Tomu doporučuju se vyhnout a o podnájmu mluvit/psát jen tam, kde jde skutečně o podnájem de lege lata.