30kmhcz
Ukončené případy => Alkohol => Téma založeno: Číkus 22 Května 2019, 22:05:19
-
Pyrát na parkovišti patřící k hotelu ťukl svým autem jiné auto a byla přivolána policie. Pyrát odmítl dechovou zkoušku na alkohol a byl mu zadržen ŘP. Bylo zahájeno správní řízení o zadržení řidičského průkazu. Lze se domnívat, že je v podstatě vyhráno, pokud parkoviště leží ve vnitrobloku, kam je povolen vjezd pouze hostům, je od silnice odděleno branou, dle katastru se jedná o soukromý pozemek typu zastavěná plocha a nádvoří a dle pasportu se nejedná o pozemní komunikaci?
Tj. že po předložení těchto argumentů (vč. důkazů) nezbude orgánovi než kapitulovat a ŘP vrátit?
-
Kdesi kdysi jsem četl, že jedním z mála míst, které nejsou pozemní komunikací bez jakýchkoliv pochyb, je zamrzlé Lipno u Horní Plané, když se po něm jezdí autem a dále přistávací dráhy letadel.. O všem ostatním, včetně parkovišť za branou, závorou, ve vnitrobloku, polní cestě, podzemních garážích pak autor tvrdil, že pozemní komunikací je. Rozdíl pak spatřoval v sankčních možnostech - u veřejně nepřístupné účelové komunikace typu komunikace mezi budovami v areálu, dvory, vnitrobloky sankcionovat nelze. Netroufnu si odhadovat výsledek, zda-li parkoviště hotelu, byť zavřené bránou, je neveřejnou komunikací. Veřejnost tam nepochybně může - i když jen "vybraná".
-
Měl jsem za to, že závazný je pasport komunikací a dle něj se o pozemní komunikaci nejedná.
-
Evidence (pasport) komunikací je vedena o dálnicích, silnicích a místních komunikacích - § 5 prováděcí vyhlášky 104/1997 k zákonu o poz.kom.
K účelovým komunikacím jí nikdo nevede - z definice účelových komunikací §7 (2) zákona 13/1997 bych soudil, že je v řadě případů kromě vlastníka ani nikdo jiný nezná - přesto ale účelovou komunikací jsou.
-
Policie uvedla, že se jedná o místní komunikaci, což je tedy asi úplná blbost. Anonymizuji a nahraji spis kdyby někoho něco napadlo.
-
Doplňuji spis ve stavu ke dni 22.05.2019:
- Obálka spisu (http://acab.cikus.net/190520-rp/190522-spis/190522-obalka-spisu.pdf)
- Obsah spisu (http://acab.cikus.net/190520-rp/190522-spis/190522-obsah-spisu.pdf)
- Oznámení o zadržení ŘP (http://acab.cikus.net/190520-rp/190522-spis/190520-oznameni-o-zadrzeni-rp.pdf)
- Úřední záznam (http://acab.cikus.net/190520-rp/190522-spis/190520-uredni-zaznam.pdf)
- Potvrzení o zadržení ŘP (http://acab.cikus.net/190520-rp/190522-spis/190520-potvrzeni-o-zadrzeni-rp.pdf)
- Výpis z evidenční karty řidiče
- Výpis dat základních registrů - registr obyvatel ROB
- Oznámení o zahájení řízení o zadržení ŘP (http://acab.cikus.net/190520-rp/190522-spis/190522-oznameni-o-zahajeni-rizeni-o-zadrzeni-rp.pdf)
- Protokol o nahlížení do spisu (http://acab.cikus.net/190520-rp/190522-spis/190522-protokol-nahlizeni.pdf)
- Protokol (http://acab.cikus.net/190520-rp/190522-spis/190522-protokol.pdf)
-
13/1997 Sb. Zákon o pozemních komunikacích
§ 7 Účelová komunikace
(1) Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Příslušný silniční správní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností může na žádost vlastníka účelové komunikace a po projednání s Policií České republiky upravit nebo omezit veřejný přístup na účelovou komunikaci, pokud je to nezbytně nutné k ochraně oprávněných zájmů tohoto vlastníka. Úprava nebo omezení veřejného přístupu na účelové komunikace stanovené zvláštními právními předpisy tím není dotčena.
(2) Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu. V pochybnostech, zda z hlediska pozemní komunikace jde o uzavřený prostor nebo objekt, rozhoduje příslušný silniční správní úřad.
Nicméně bych to postavil tak, že z hlediska ZPPK nejde o komunikaci, ale o uzavřený objekt, projednání údajného přestupku podle ZPPK tedy není možné. V zásadě by mohlo jít o přestupek Poškození cizí věci, nicméně zde zjevně chybí úmysl.
Je otázka jak se k tomu postaví pojišťovna, IMO uplatní regres protože v pojistných podmínkách nebude výluka "nechlastat" omezená pouze na komunikace.
-
O plnění pojišťovnou nejde, škoda je zanedbatelná a vyrovnání proběhne bez pomoci úřadů nebo pojišťoven.
Teď je třeba co nejdříve získat ŘP zpět.
Pro úplnost doplňuji odkaz na pozemek (https://vdp.cuzk.cz/vdp/ruian/parcely/2390021702).
-
Super, tohle bych jim natlačil s argumentací že zjevně nejde o pozemní komunikaci ale o soukromý dvůr uzavřený bránou.
Nelze proto aplikovat ZPPK, tedy ani tu část o alkoholu. Pirát sice poškodil jiné auto, nicméně opět nejde o přestupek proti ZPPK.
Policisté patrně mozkovým myšlením došli k závěru že se nehoda stala na sousední pozemní komunikaci, nebo nepochopili rozdíl mezi pozemní komunikací a uzavřeným dvorem a protiprávně zabavili řidičský průkaz.
-
Zajímavé oznámení o zahájení řízení - 1.9.2018 vám byl zadržen policií ŘP.....tedy jste podezřelý, že jste 20.5.2019 řídil vozidlo pod vlivem?????
To to zahajují po 9 měsících?
-
gumidos> To jsem si ani nevšiml, je tam chyba, má tam být 20.5.2019. Ale na tom to asi nevyhrajeme.
-
Nabízí se, sice OT, logicky dotaz, co tam fízl dělal a jak se tam dostal, když jde o bagatelní škodu, která bude vypořádána mezi 4 očima. Neobjevil se on nakonec na soukromém pozemku nezákonně?
-
Podle katastru je to zastavěná plocha a nádvoří
, okolo není žádný pozemek, klasifikovaný jako komunikace.
Pasport se tím vůbec nezabývá, z ulice Otevřené Křivánkova nám. je označen pouze sjezd na pozemek.
IMHO argumentace, že nejde o pozemní komunikaci, má značnou naději na úspěch, i když ad absurdum je pozemní komunikace i blátivá pěšinka mezi dveřmi domu a chlívkem pro králíky.
Edit: Blbost, špatně jsem se díval, je to nádvoří hospody Žebětínský dvůr? Drobnou komplikaci by mohla způsobit malůvka na pravém sloupu brány, která se tváří jako improvizace na téma DZ IP 11b/11 c.
-
Majitel si na svůj plot může pověsit klidně Mickey Mouse a na dvoře udělat dopravní hřiště. To ale neznamená, že to je pozemní komunikace ve smyslu ZPPK.
-
Zajímavé oznámení o zahájení řízení - 1.9.2018 vám byl zadržen policií ŘP.....tedy jste podezřelý, že jste 20.5.2019 řídil vozidlo pod vlivem?????
To to zahajují po 9 měsících?
Ještě mě napadá (ale spíš asi jen pro pobavení): Zahájili řízení o (byť neexistujícím) zadržení ŘP ze dne 1.9.2018, zatímco řízení o zadržení ŘP ze dne 20.5.2019 zatím nezahájili. Co počkat do pondělí 27.5.2019 úterý 28.5.2019 a pak na ně naběhnout, že nestihli zahájit do 5 dnů (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p118c-1), čímž porušili zákon a ať hned vrátí ŘP.
edit:
Do 5 pracovních dnů, takže asi až čtvrtek 30.5.2019.
Co se ale v takovém případě stane? Road-fens v článku (http://road-fens.cz/zmena-ve-vraceni-zadrzenych-rp/) hovoří o propadné lhůtě.
-
ŘP byl reálně zadržen až 20.5. - takže to orgán svede na písařskou chybu (nejspíš chybný ctrl-c & ctrl-v). Možná by stál za zkoušku protiútok, námitkovat neplatnost zppk v uzavřeném dvoře - tedy povinnost podrobit se dechové zkoušce nebyla, bagatelní škoda, a požádat o vrácení ŘP ihned. Orgán nemá žádnou povinnost ŘP zadržet, v řízení má možnost správního uvážení o "možnosti rozhodnout o zadržení do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku", které by měl náležitě odůvodnit. Bude-li si nejistý platností zppk ve dvoře, pak by mohl vyhovět.
-
27.05.2019 v rámci nahlížení byly do spisu přidány podklady (katastr, pasport) a od té doby ticho po pěšině. Asi bude potřeba zajít zase nahlížet.
-
rozhodnutí (http://acab.cikus.net/190520-rp/190610-rozhodnuti.pdf) o zadržení ŘP.
Budu připravovat odvolání a budu rád za případné postřehy a nápady, předem děkuji.
-
Požádejte silniční správní úřad o sdělení statusu příslušného dvora.
A možná pak § 40 zákona o PČR - vstup na soukromý pozemek. Tedy zda-li se tam fízl dostal se souhlasem uživatele a pokud nikoliv, zda-li věc nesnesla odkladu (přítomnost týraného zvířete lze asi vyloučit :) ) - z popisu lze soudit, že žádný konfliktní stav v okamžiku příjezdu fízla neprobíhal. Viz NSS 3 As 200/2015 - 37 - kdy byla otázka vstupu fízla na pozemek považována za klíčovou - tedy nezákonně pořízený důkaz.
-
Fizl prece muze vstupovat do provozven...
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-273#p41
-
fu> Parkoviště IMHO není provozovna.
Nástřel ostrého odvolání:
Rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s platnými zákony, neboť rozhodnutí nemůže být prvním úkonem v řízení. Správní řízení o zadržení řidičského průkazu nebylo nikdy zahájeno. Jak je patrné ze správního řádu, správní řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení všem účastníkům. Oznámení o zahájení řízení o projednávané věci mi však nebylo nikdy doručeno. Odvolacímu orgánu tak nezbývá, než napadené rozhodnutí zrušit.
Dne 27.5.2019 se dostavil zmocněnec, který krom zmínky o soukromém pozemku na kterém se parkoviště nachází zejména argumentoval pasportem komunikací, což ale správní orgán (dále také jen „SO“) v napadeném rozhodnutí opomněl zmínit. Pomocí pasportu komunikací tak bylo prokázáno, že se nejedná o pozemní komunikaci a zejména pak ne o místní komunikaci, jak je uvedeno v materiálech od PČR. SO sice vycházel (nebo alespoň měl vycházet) z materiálů od PČR, nicméně v rozhodnutí hovoří o účelové komunikaci, ačkoli ta nebyla nikde zmíněna.
V odůvodnění se SO opírá o čtyři nutné znaky, které údajně musí cesta splnit, aby se stala komunikací. Je zřejmé, že parkoviště není cesta. Závažnější ale je, že se SO neobtěžoval prokázat byť jediný ze čtyř bodů, ačkoli důkazní břemeno je samozřejmě na jeho straně. Zejména absentuje jakýkoli důkaz, že by vlastník dal souhlas k obecnému užívání. Vlastník totiž takový souhlas nedal, parkoviště není určeno k obecnému užívání, nýbrž slouží pouze pro zákazníky, což nelze považovat za obecné užívání.
Jako příklad lze uvést Masarykův okruh, který naplňuje znaky minimálně ve stejné míře jako předmětné parkoviště a přesto na něm neplatí zákon o provozu na pozemních komunikacích (dále také jen „ZPPK“). Na okruhu jsou pravidelně pořádány jízdy pro veřejnost, ale není možné se na něm dopustit přestupku podle ZPPK, neboť tam ZPPK neplatí. Stejná situace nastává i na parkovišti restaurace Žebětínský dvůr, neboť se nejedná o veřejnosti přístupnou pozemní komunikaci, nýbrž je určeno pouze pro hosty restaurace. Navíc je od pozemní komunikace 3. třídy ulice Kohoutovická (kde ZPPK platí) oddělen bránou.
Je tedy prokázáno, že na předmětném parkovišti neplatí ZPPK, tedy neplatí povinnosti dané ZPPK. Zejména pak ale nemá policista pravomoc na základě ZPPK zadržovat řidičský průkaz.
Dále je třeba uvést, že nebyly naplněny podmínky pro vstup policistů na soukromý pozemek dle § 40 zákona č. 273/2008 Sb. Jednání policistů tedy bylo v rozporu se zákonem a veškeré jimi pořízené důkazy nelze použít ve správním řízení (§ 51 odst. 1 správního řádu).
-
Myslím si správně, že po dobu zadržení ŘP normálně ubíhá čas pro odečet 4 bodů po 12 měsících bez (prokázaného) přestupku? Předpokládám že ano, § 123e (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p123e) v odstavci 3 zmiňuje zákaz řízení a zkušební dobu ale ne zadržení ŘP dle § 118b (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p118b) ZPPK.
-
Jednoznačně ano.
-
Papírovou poštou (Pyrát nemá DS) doručeno usnesení (http://acab.cikus.net/190520-rp/190802-so1-usneseni-vyzva-dop-odv.pdf) s výzvou k doplnění blanketního odvolání. Je takové usnesení v souladu se zákonem, když není podepsáno?
Řekl bych že není, neboť usnesení je formou rozhodnutí [zdroj? (https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhodnutí#Formy_rozhodnutí)] a rozhodnutí podpis obsahovat musí (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p69-1).
-
Velmi zjednodušeně vnímám (v souladu s judikaturou) usnesení jako procesněprávní druh rozhodnutí, ačkoliv např. usnesení o zastavení řízení má povahu spíše meritorní (stále však jde zároveň o procesněprávní úkon).
SprŘ stanovuje v § 37 účastníkům povinnost opatřit každé podání podpisem. Již z této skutečnosti analogicky vyplývá, že podpisem musí být opatřen i každý přípis účastníkovi adresovaný. Hlavně ale na usnesení jako procesněprávní druh rozhodnutí dopadá ust. § 69(1).
-
§ 37 SprŘ upravuje náležitosti podání, tj. se týká pouze úkonů směřujících od poddaného k orgánovi. Nemám za to, že by z toho analogicky plynuly povinné náležitosti úkonů směřujících opačným směrem.
-
kdo mě předběhl, tak když už nemohu dělat chytrého, vykradu aspoň příslušný kus komentáře (Jemelka, Pondělíčková, Bohadlo. Správní řád. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016, s. 419.): Usnesení je jedním ze zvláštních typů rozhodnutí v širším smyslu (další jsou uvedeny v § 148 až 151), které se vydává v těch případech, kdy to stanoví zákon. Původní návrh správního řádu sice předpokládal pro rozhodnutí podle § 67 obecné označení „správní akt“, který by se dělil na „rozhodnutí“ (pro meritorní rozhodnutí) a „usnesení“ (pro procesní rozhodnutí). Od obecného pojmu „správní akt“ však bylo upuštěno a pojem rozhodnutí v širším slova smyslu (podle § 67) byl zvolen jako zastřešující označení jak pro „meritorní rozhodnutí“ (rozhodnutí v užším smyslu), tak pro „usnesení“. Z tohoto důvodu je třeba si uvědomit, že také pro usnesení platí obecné náležitosti rozhodnutí (v širším smyslu) podle § 67 až 69.
EDIT: Poukaz na § 37 taky moc neberu, úkon účastníka a orgánu nejsou úplně srovnatelné instituty, aby se dalo přesvědčivě argumentovat, že pro vyplnění případných mezer je lze libovolně navzájem aplikovat analogicky. To už bych spíš argumentoval obecnými principy, že bez podpisu (ať už vlastnoručního či elektronického) je jakýkoliv písemný právní úkon, má-li vyvolat následky, těžko myslitelný. Ale argument, že na usnesení plně dopadá mj. § 69 SprŘ (není-li u konkrétního usnesení stanoveno něco jiného), je určitě lepší a silnější než pokusy o analogii či odvolání se na obecný princip, že je normální, aby každé úřední lejstro bylo podepsané.
-
Děkuji oběma. Ačkoli mám tedy nabito do odvolání proti onomu usnesení, nabízí se dvě otázky:
1. Jak prokážu, že se úřední parazitka nepodepsala?
Samozřejmě mám originál dopisu, ale (teď dělám ďáblova advokáta) zfalšovat poslední stranu dopisu tak, že z ní odstraním podpis je jednoduché. To by pak bylo univerzální obranou proti čemukoli, neboť by všichni pyráti mohli tvrdit, že jim přišlo nepodepsané rozhodnutí (a "originál" onoho rozhodnutí klidně přiložit). Nějaké znalecké posudky ohledně použité tiskárny?
Nebo se to zastaví na pravidle "v případě pochybností je obsahem dopisu to, co tvrdí odesílatel, že je obsahem dopisu" (opis vlastními slovy), někde tady na fóru jsem již něco v tomto smyslu četl, myslím že právě od hh. Pak by ale stačilo posílat orgánovi vánoční přáníčka a následně tvrdit, že v dopise byl odpor/odvolání/etc. A nebo tahle vymoženost platí pouze pro orgána a pro poddaného nikoli?
2. Odvolání proti usnesení nemá odkladný účinek. Ale co by se stalo, kdyby SO2 uznal oprávněnost odvolání a napadené usnesení zrušil?
Dalo by se v tu chvíli říci, že SO1 nevyzval Pyráta k doplnění blanketního odvolání (čímž porušil jeho práva)? Nebo že sice vyzval, ale nebyla stanovena lhůta a SO1 tak musí stále čekat, zda Pyrát náhodou nedoplní odvolání? Nebo něco úplně jiného?
-
Především si nejsem jistý, nakolik je chybějící podpis vadou samotného usnesení odůvodňující jeho zrušení. Usnesení jako takové (originál) je založeno ve spisu a účastníkům se oznamuje ústním vyhlášením nebo doručením stejnopisu. Tedy je-li to ve spisu podepsané, chyba není v usnesení jako takovém, ale v postupu SO, který usnesení špatně oznámil, protože nedoručil stejnopis. Nápravu tak nelze zjednat odvoláním, ale v průběhu řízení zřejmě jen neformálně nebo stížností podle § 175, jinak až v opravných prostředcích proti rozhodnutí. Jako vždy je pak otázka, nakolik benevolentně to bude ochoten SO2 posoudit - např. tvrzení, že se usnesením k doplnění odvolání necítil účastník vázán, protože mu nebylo řádně oznámeno, působí účelově.
-
Takový výklad mi ale navozuje pocit, že § 69 SprŘ je pouze jakési nezávazné doporučení. Pokud není absence podpisu v rozhodnutí důvodem pro jeho zrušení a rozhodnutí je i bez podpisu platné, pak je § 69 SprŘ zcela zbytečný (lex imperfecta?).
-
Imperfektní ustanovení to není, jeho porušení nějaké následky mít může. Moje poznámka směřovala k tomu, že pokud do spisu založené usnesení podepsané je, nebyl porušen § 69, ale § 72 (usnesení není samo o sobě vadné, originál má všechny náležitosti, ale je blbě oznámeno). To je vada řízení. Proti vadám řízení obecně není bezprostředně použitelný opravný prostředek (lze stížnost nebo neformální výzvu, např. k tomu, aby pokud vám chtěl SO uložit nějakou procesní povinnost usnesením, aby vám to usnesení nejdřív řádně oznámil).
Na vady řízení lze poukázat v opravných prostředcích proti rozhodnutí (primárně v odvolání, ale i následně např. ve správní žalobě). Pravidlo, které bohužel do značné míry umožňuje SO bez následků porušovat procesní předpisy, je v § 89(2) SprŘ, tedy není možné zrušit rozhodnutí pro vady řízení, které nemohly mít vliv na zákonnost či správnost rozhodnutí.
U nepodepsaného usnesení jsou 2 relevantní taktiky. Tvářit se, jako bych nic nedostal, tedy nedoplnit odvolání a pak proti výslednému rozhodnutí (presumptivně zamítnutí odvolání) brojit s tím, že kvůli vadě jste nedoplnil odvolání a to mohlo mít vliv na výsledné rozhodnutí. To s vlivem nikdo nezpochybní, ale to že jste dělal jako by nic nepřišlo může být posouzeno jako účelové.
Druhá možnost je prudit včas, tedy např. podat stížnost, či poděkovat za zaslání draftu usnesení s tím, že si stejně jako Bureš u auditu z Brusele počkáte, až bude přeloženo do českého jazyka, podepsáno a vám doručen stejnopis. To asi taky bude mít SO tendenci považovat za obstrukci, ale pokud to riskne, tak vaše šance rostou.
-
Já bych napsal že jsem dostal nepodepsané rozhodnutí, nevím co to má znamenat proto z procesní opatrnosti podávám nepodepsané odvolání 8)
-
Do datové schránky firmy, která je provozovatelem vozidla, kterým Pyrát boural přišlo vyrozumění (http://acab.cikus.net/190520-rp/191007-firma-so1-vyrozumeni.pdf). Pyrát je jediným členem představenstva a firma je tak ochotna spolupracovat.
Pokud by firma vyjádřila svůj záměr uplatnit nárok, získala by tak právo nahlížet do spisu? To by mohlo být výhodné, Pyrát by se tak mohl zprostředkovaně dostávat k obsahu spisu, aniž by mu vlastně bylo cokoli doručeno.
Zajímavé také je, že zmiňují pouze přestupek dle § 125c(1)k.
Také mne zaujala informace o pravděpodobném rozhodnutí příkazem nebo příkazem na místě, ale asi jde o špatně použitou šablonu.
edit: Váhám, zda může mít projevení záměru uplatnit nárok nějaký negativní vliv.
-
Firma odeslala obyčejným e-mailem bez elektronického podpisu:
V souladu s vyrozuměním č. j. ODSČ-XXX/19-24 spis. zn. ODSČ-XXX/19-DAN/PŘ tímto sdělujeme záměr uplatnit nárok na náhradu škody.
"otisk razítka"
A.C.A.B. a.s.
IČ: 00000000
Ulice
PSČ Město
Příští týden bude podání potvrzeno datovou schránkou nebo poštou.
-
Update:
Proti již dříve (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8173.msg92272#msg92272) zmíněnému usnesení (http://acab.cikus.net/190520-rp/190802-so1-usneseni-vyzva-dop-odv.pdf) bylo 14.08.2019 podáno blanketní odvolání a zároveň doplnění odvolacích důvodů (http://acab.cikus.net/190520-rp/190814-doplneni-odvolani.pdf). Posláno nepodepsané na adresu SO1 a podepsané na adresu SO2. Zmíněno, že nebylo zahájeno řízení o zadržení ŘP, ale zatím nebylo argumentováno tím, že oznámení o zahájení řízení o zadržení ŘP (http://acab.cikus.net/190520-rp/190522-spis/190522-oznameni-o-zahajeni-rizeni-o-zadrzeni-rp.pdf) se týká údajného zadržení ŘP dne 1.9.2018 (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8173.msg89288#msg89288) (a ohledně zadržení ŘP dne 20.5.2019 nebylo správní řízení zahájeno). Cílem bylo si otevřít cestu pro mimořádné opravné prostředky. Dále bylo požádáno o sdělení informace, kdo bude o odvolání rozhodovat (kdyby to třeba "zapomněli" sdělit (https://www.mesec.cz/clanky/mate-pravo-vedet-ktery-urednik-o-vas-rozhoduje-soud-dal-jasnou-odpoved/)).
14.10.2019 doručeno sdělení a výzva (http://acab.cikus.net/190520-rp/191014-so2-sdeleni-a-vyzva-dop-odv.pdf). Oprávněné osoby sdělili, past neklapla. SO2 vyzývá k doplnění odvolání proti usnesení SO1. Je to v pořádku? Mám za to, že by měli odvolání v souladu s § 12 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p12) předat SO1 a nechat SO1 ať rozhodne, zda věc nevyřeší autoremedurou a neposoudí, zda jsou splněny podmínky dle § 37 odst. 2 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p37-2) a § 82 odst. 2 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p82-2). Krom toho stanovili lhůtu na doplnění, což by měli činit (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8885.0) usnesením.
21.10.2019 učiněno podání (http://acab.cikus.net/190520-rp/191021-namitka-podjatosti-a-zamitnuti.pdf) obsahující blanketní námitku podjatosti (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=4970.0) (když nevyšla pastička), žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti, zamítnutí (IMHO protiprávní) výzvy a odvolání proti stanovení lhůty.
-
Paralelní linie (spíše jen pro úplnost):
08.11.2019: Odvolání proti usnesení o určení lhůty pro odvolání bylo rozhodnutím SO2 (http://acab.cikus.net/190520-rp/191108-so2-rozhodnuti-odvolani-lhuta.pdf) zamítnuto.
Za zmínku stojí:
1. Rozhodnutí bylo vydáno na základě blanketního odvolání bez toho, aby byl odvolatel správným správním orgánem (viz výše) vyzván k doplnění odvolání.
2. Proti přípisu (kterým je stanovena lhůta) se není možné odvolat. O tři odstavce dál Fröhlich cituje § 39 odst. 1 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p39-1) a oznamování určené lhůty usnesením a asi mu to vůbec není blbé.
Tohle pravděpodobně nebude nosná část řízení, nicméně by bylo škoda to nechat jen tak. Jak jsem již pochopil, proti tomuto nemeritornímu rozhodnutí není možné podat žalobu, ale minimálně žádost o přezkum je v plánu. Když nic, tak to alespoň parazitům přidá práci.
-
08.11.2019 doručeno rozhodnutí SO2 (http://acab.cikus.net/190520-rp/191108-so2-rozhodnuti-odvolani-zadrzeni-rp.pdf), kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí SO1 (http://acab.cikus.net/190520-rp/190610-rozhodnuti.pdf) o zadržení ŘP.
Je proti tomuto typu rozhodnutí přípustná správní žaloba (je meritorní)?
Argumenty do správní žaloby (a/nebo do žádosti o přezkum):
1. SO2 se vůbec nezabýval námitkou podjatosti, že by příčinou podjatosti měl být zaměstnanecký poměr, si vycucal z prstu. Měl nejprve zjistit, na které konkrétní pracovníky (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=4970.0) námitka podjatosti míří a následně o ní měl rozhodovat představený. Také se asi měli zeptat na důvod podjatosti.
2. SO2 (i SO1) si ještě nevšimli špatného data v oznámení o zahájení řízení. Správní řízení o zadržení ŘP 20.05.2019 (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8173.msg89288#msg89288) nebylo včas (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p118c-1) (vlastně doposud) zahájeno. Správné a přesné určení místa, data a času je přeci zásadní (https://www.novinky.cz/krimi/clanek/unikl-pokute-za-rychlost-policie-neurcila-misto-prestupku-40030118).
3. Stále nebylo prokázáno, že by se mělo jednat o veřejnou komunikaci, kde platí ZPPK. Argumenty a rozpory proti záznamu od fízlů SO2 okázale ignoruje. Stejně tak neoprávněný vstup fízlů na soukromý pozemek.
4. SO2 argumentuje dřívějším TČ Pyráta, ovšem tento se stal v roce 2014, což už je snad zahlazeno. Na základě toho navíc hodnotí přestupkovou minulost.
5. Není mi jasné, na základě čeho fízlové usoudili, že byl Pyrát řidičem. V době jejich příjezdu za volantem neseděl a ze spisu nevyplývají žádné důkazy, že by měl být řidičem auta. To si ale raději necháme až na výslech fízlů ve správním řízení o samotném přestupku.
6. O opatření proti nečinnosti SO2 rozhodoval sám SO2, dle mého názoru to měl předat k posouzení orgánovi nadřazenému.
Samotný přestupek:
Vše doposud zmíněné se týká jen a pouze (ne)zahájeného správního řízení o zadržení ŘP. Ačkoli od údajného přestupku už uběhl skoro půlrok, správní řízení o přestupku nebylo doposud zahájeno. Pyrát má sice celou dobu zadržen ŘP, ale vše zlé je k něčemu dobré:
- Pyrát má v tuto chvíli 7 bodů v kartě řidiče a výročí posledního zapsaného přestupku bude 17.02.2020. Pokud se do té doby nepodaří orgánovi pravomocně rozhodnout, dojde k odečtu 4 bodů. Naopak pokud by orgán stihl pravomocně rozhodnout o vině dříve, dojde zároveň k vybodování Pyráta.
- Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše: Pokud dojde k rozhodnutí vinen, pak čím později (tedy v rozumné míře), tím lépe. Zvyšuje se tím šance, že mezi rozhodnutím o vině a žádostí o navrácení ŘO neuplyne 12 měsíců a Pyrát tak nebude muset absolvovat autoškolu (asi hlavní priorita).
Doba zadržení ŘP je omezena (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p118c-2-c-2). Jak si ale vyložit pojem "doba, na kterou lze uložit trest nebo správní trest"? Minimální sazba nebo maximální sazba? Argumentovat, že o vrácení lze žádat v polovině trestu asi v tomto případě nebude relevantní. Nebo ano?
-
Rozhodnutí podle § 118c je rozhodnutím ve smyslu SŘS, žaloba je přípustná, není tam žádná výluka ani nutnost řešit to až v rámci rozhodnutí o přestupku. Pro začátek pročtěte třeba 10 As 174/2017-27.
-
19.12.2019 doručeno Oznámení o zahájení řízení o přestupku a předvolání k ústnímu jednání (http://acab.cikus.net/190520-rp/191219-so1-predvolani-k-uj.pdf) na 20.01.2020.
Je normální, aby SO zahájil správní řízení 7 měsíců po údajném přestupku?
Tahle lenost úředních parazitů má ale i svoje výhody:
1. Pravděpodobně se nepodaří pravomocně rozhodnout do 18.02.2020, kdy dojde k odečtu bodů a ani v případě prohry tak nedojde k vybodování Pyráta.
2. I v případě prohry by se mohl Pyrát vyhnout nutnosti absolvování autoškoly (což je z jeho pohledu asi prioritou). V případě maximální sazby (2 roky) by polovina trestu uběhla za méně než rok od pravomocného rozhodnutí o vině - započítává se doba zadržení ŘP, která je v tuto chvíli už 7 měsíců.
Na ústní jednání 20.01.2019 se místo Pyráta vypravím já, vybaven plnou mocí. Mám v plánu nechat předvolat opicajty jako svědky. Zjednodušený plán:
Číkus: Chápu správně, že nejprve proběhla ona nehoda, v reakci na tuto nehodu (tedy až po ní) někdo zavolal policii, následně jste se dostavili vy (tedy až po zavolání)?
Opicajt: Ano. Nehoda, pak telefonát, pak jsme dostali echo od velitele, pak jsme dorazili na místo.
Číkus: Takže jste v momentě (údajné) nehody na místě nebyli. Z čeho tedy usuzujete a jak prokážete, že Pyrát byl řidičem v okamžiku nehody, resp. že vůbec byl ten den řidičem? Šach mat!
Jak vůbec rozumět řetězci "ode dne zadržení řidičského průkazu uplynula doba, na kterou lze uložit trest nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel za tento skutek" v § 118c(2c2) ZPPK (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p118c-2-c-2)?
a) Zcela minimální možná doba zákazu činnosti, tj. uloženo 12 měsíců, vráceno po polovině (6 měsíců)
b) Minimální doba zákazu činnosti uložitelná dle zákona (12 měsíců)
c) Maximální doba zákazu činnosti uložitelní dle zákona (24 měsíců)
Přiznám se, že netuším.
-
V daném kontextu platí varianta c). Za skutek lze uložit ZŘMV na 24 měsíců, a tak SO z úřední povinnosti ŘP vrátí po uplynutí této doby od jeho zadržení, pokud se mu nepodaří pravomocně rozhodnout.
-
Úřednický výklad bude nepochybně odpovídat horní zákonné sazbě. Když se to ale trochu rozmyslí, nevidím důvod, proč by to muselo být maximum. Jaký trest lze uložit přece neurčuje jen ustanovení o druhu a výši trestu za konkrétní přestupek, ale právní řád jako celek, včetně obecných pravidel pro ukládání trestu a zásad správního uvážení atp. Takže by spíše než o absolutní zákonné maximum mělo jít o horní mez v rámci přípustného správního uvážení.
Dává to smysl i teleologicky a systematicky. Smyslem zjevně je, aby zadržení jakožto předběžné/zajišťovací opatření nebylo fakticky horší než trest. Podle § 118c(2)(c)(1) se v případě, že už SO1 rozhodl nepravomocně nebo příkazem, má také respektovat takto určený trest, jelikož vrací stejný orgán jako v prvním stupni rozhoduje, nic mu i v případě podle bodu 2 nebrání úvahu u trestu, který lze uložit v konkrétním případě, udělat.
Zohlednit upuštění od zbytku trestu už ale nepůjde, to už není otázka trestu, který lze uložit, ale až jeho výkonu.
-
Provozovateli (firma) přišlo předvolání poškozeného k ústnímu jednání.
Bude úředníkovi moc vadit, když se na ÚJ dostavím s plnou mocí jak od obviněného (Pyrát), tak od poškozeného (firma)? Zejména když na obou plných mocích bude podpis Pyráta, který je zároveň jednatelem firmy. Střet zájmů není u zmocněnce překážkou, ne? :-)
-
Střet zájmů u zmocněnce obvykle samozřejmě překážkou je - což plyne, vezmeme-li to subsidiárně, jak z § 31 SprŘ (v případě procesního zastoupení), tak obecně z OZ, ale především ze selského rozumu. Naznačená situace je ale specifická tím, že konflikt zájmů je z principu neodstranitelný z důvodu propojenosti osob, které v probíhajícím řízení mají odlišnou roli. Řekl bych, že v takovém případě nejde § 31 SprŘ vykládat tak, že by snad dotyčný, který se dostal do takové dvojrole, byl povinen ustanovit různé zmocněnce, kteří budou každý do poslední kapky krve hájit zájmy svého mandanta a i za cenu zničení toho druhého. Pokud by jednatel mohl přijít osobně jako účastník (obviněný) a zároveň jako zákonný zástupce jiného účastníka (poškozeného), řekl bych, že mohou mít obě osoby i společného zmocněnce, a to z důvodu, že takový případný konflikt stejně nemůže v principu vyřešit SO, to je otázka vnitřních poměrů dané právnické osoby, resp. odpovědnosti člena voleného orgánu vůči právnické osobě a případně jejím věřitelům.
Ale prakticky je to úplně jedno. Nechte si vystavit obě PM a uvidíte. Pokud by SO měl problém, tak se jménem provozovatele preventivně přihlaste k nároku na náhradu škody a požadujte odročení jednání do doby, než bude mít nového zástupce. Variantně na to dokonce můžete sám upozornit, zda to náhodou není problém, protože to nemůže skončit špatně - SO to buď akceptuje (nulová, nejpravědpodobnější varianta), nebo zavětří problém, začně ho řešit a ÚJ se odsune na neurčito, nebo to pojede nějak na sílu, což pravděpodobně bude napadnutelné (navíc vám stejně nezabrání úkonu se účastnit a činit vstupy jménem obou osob, jestli k něčemu nebude chtít SO přihlížet, akorát si do toho zanese bordel).
-
Pak bude mít ovšem SO problém rozhodnout, kterou PM neuznat, zda poškodit obviněného a nebo provozovatele. Sám zmocněnec se patrně přijmutím obou zmocnění ničeho nezákonného nedopouští.
Možná by mohl provozovatel uvést, že si je vědom své povinnosti dle § 10(1)(d) ZPPK (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p10-1-d) a uvádí, že dne 20.5.2018 neřídil vozidlo Pyrát (obviněný), nýbrž Číkus (shodou okolností zmocněnec).
-
Sám zmocněnec se patrně přijmutím obou zmocnění ničeho nezákonného nedopouští.
Pouhé přijetí zmocnění zcela jistě není veřejnoprávně sankcionovatelné. Pokus o výkon zastupování na základě takového zmocnění, ať už orgánem akceptovaný nebo nepřipuštěný, trochu smrdí za určitých okolností pořádkovým deliktem, ale zdá se, že zde ještě není šroub dostatečně dotažen a taxativně pojatý § 62 SprŘ se závažným ztěžováním postupu řízení spočívajícím v posílání nezpůsobilých zmocněnců nepočítá. Přiměřenou reakcí SO by mělo být při prvním výskytu problému umožnění dotčenému účastníkovi/účastníkům stav napravit, aniž by přišli o nějaké procesní právo, nebude-li zjevné, že jde o úmyslnou obstrukci (tedy např. ÚJ zopakovat atp.), při opakovaném výskytu zmocněnce nepřipustit a jednat, jako by se nedostavil.
Pak bude mít ovšem SO problém rozhodnout, kterou PM neuznat, zda poškodit obviněného a nebo provozovatele. Sám zmocněnec se patrně přijmutím obou zmocnění ničeho nezákonného nedopouští.
SO má mraky možností. Může nejdřív nechat rozhodnutí na zmocněnci - má-li ten uznatelnou PM od více účastníků a je tam konflikt zájmu, když se sám rozhodne zastupovat jen jednoho, samotná existence nevyužité PM podle SprŘ ani selské logiky ničemu nepřekáží. Pak může úkon stornovat a poskytnout účastníkům prostor k nápravě, viz výše. Ale připadají v úvahu i kreativnější postupy, např. by s výhradou pozdější korekce mohl nechat úkon (ÚJ) proběhnout a až podle jeho obsahu posoudit, zda tam skutečně jsou nějaké odporující si zájmy a případně to pak nechat na účastnících - procesní právo zná dokonce něco jako ratihabici (§ 34 odst. 4 SprŘ) a taky platí, že vady, které nemohly mít vliv na správnost a zákonnost rozhodnutí, v zásadě nejsou překážkou postupu. Asi by se daly vymyslet i další rozumné varianty.
Pak má samozřejmě SO i plno hloupých možností, např. zástupci, který bude trvat na reprezentaci obou účastníků, jednoho vybrat. V tom případě by přirozenou reakcí zmocněnce mělo být buď za toho, jehož zastupování není připuštěno, stejně jednat a nechat to protokolovat (i kdyby k tomu nechtěl SO přihlížet), nebo trvat na odročení. Nebo zmocněnce vyhodit úplně a jednat v nepřítomnost, a třeba ho pro jistotu ani nepustit do spisu.
Možná by mohl provozovatel uvést, že si je vědom své povinnosti dle § 10(1)(d) ZPPK (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p10-1-d) a uvádí, že dne 20.5.2018 neřídil vozidlo Pyrát (obviněný), nýbrž Číkus (shodou okolností zmocněnec).
To je poměrně zajímavá varianta, protože § 31 řeší jen protichůdné zájmy účastníků, nikoliv střet zájmu účastníka a samotného zmocněnce (i když to patrně stejně plyne z obecnějších principů). Každopádně kdyby to SO vyhodnotil jako překážku pro připuštění zmocněnce a zároveň by nešlo o zjevnou obstrukci (Číkus se jako zástupce nabídnul právě proto, že toho o případu jako řidič nejvíc ví, netušil, že by to mohl být problém), měl by to též skrečovat a vyzvat účastníky, ať své právo vykonají osobně nebo prostřednictvím jiného zmocněnce ...
-
Absolvoval jsem ústní jednání jako zmocněnec obviněného i zmocněnec poškozeného současně, úředník s tím neměl problém. Vyjednána lhůta 15 dnů na vyjádření.
Úředník prohlásil, že by to viděl na zákaz 14 měsíců (přičemž 8 již od zadržení ŘP uběhlo).
Pyrát se po poradě a sdělení variant kloní k variantě kapitulovat. SO do 18.2.2020 nestihne pravomocně rozhodnout, takže dojde k odečtu bodů a nenastane tak vybodování. Následně by mělo jít obratem zažádat o prominutí zbytku trestu, třeba současně se vzdáním se práva na odvolání ještě během odvolací lhůty. Nutné by samozřejmě bylo mít pokutu uhrazenou a absolvované psychologické vyšetření. Znamenalo by to tak pravděpodobně nejrychlejší cestu zpět k ŘP.
Zapomínám na něco zásadního?
-
Ohledně "vrácení řidičáku" po polovině:
Nejprve je potřeba požádat o zrušení trestu po polovině prominutí zbytku trestu (zákazu řízení), kdy podmínkou je pouze to, aby polovina již uplynula (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p47-4), pokuta byla uhrazena (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-250#p47-5) a žadatel neudělal v mezičase žádný další průser (prominutí není nárokovatelné).
Až po rozhodnutí o prominutí zbytku trestu stačí vyřešit psychotesty a lékařskou prohlídka (pokud byl původní zákaz uložen na 6 měsíců a více), které jsou následně potřeba přiložit k žádosti o vrácení ŘO.
Naopak autoškola potřeba není (pokud od pravomocného rozhodnutí o zákazu řízení neuplynulo 12 měsíců).
Chápu to správně?
edit: Děkuji kolegovi kdo za vzory podání (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5245.msg80930#msg80930).
-
Ano, je to přesně tak, jak píšete.
-
SO1 včera vydal rozhodnutí, poškozenému (firmě) doručeno do datové schránky dnes, Pyrát má dopis ještě na poště.
Uložen zákaz řízení na 14 měsíců a 30k pokuta.
Asi by se tam pár věcí napadnout dalo, ale nabízí se spíše toto řešení:
1. Vyčkat do 18.2.2020 kdy dojde k odečtu bodů a pyrátovi tak zůstanou "jen" 3 body, zkontrolovat kartu řidiče, zda k odečtu skutečně došlo.
2. Až pak (pro jistotu) nechat doručit rozhodnutí Pyrátovi.
3. Pyrát obratem uhradí pokutu, vzdá se práva na odvolání a požádá o prominutí zbytku trestu.
4. Pyrát absolvuje psychotesty (tento bod je možné vykonat i dříve).
5. Pyrát požádá o vrácení ŘO (a ŘP).
6. Pyrát odloží ŘP k Číkusovi do trezoru a pořídí radarový detektor.
-
Odečet bodů proběhl, zkontrolováno v aktuálním výpisu z karty řidiče. Pyrátovi bylo dnes doručeno rozhodnutí.
V plánu je zítra uhradit pokutu (+ správní poplatek) na účet a zároveň doporučeně poslat dopis, ve kterém bude:
- vzdání se práva na odvolání proti rozhodnutí
- žádost o prominutí zbytku trestu
- potvrzení o úhradě jako příloha
edit: Nějak takhle:
Přílohy:
- rozhodnutí č.j. ODSČ-XXX/19-55
- doklad o uhrazení pokuty
Vzdání se práva na odvolání
Tímto se v souladu s § 81 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád vzdávám práva na odvolání proti rozhodnutí č.j. ODSČ-XXX/19-55, které mi bylo doručeno (oznámeno) dne 19.2.2020. Toto rozhodnutí tak dle § 73 odst. 1 tohoto zákona nabývá právní moci.
Žádost o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti
Žádám tímto dle § 47 odst. 4 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel po uplynutí poloviny trestu, který mi byl uložen rozhodnutím č.j. ODSČ-XXX/19-55.
Řidičský průkaz mi byl zadržen dne 20. 5. 2019 a následně mi byl uložen vedle pokuty i zákaz řízení motorových vozidel na dobu 14 měsíců. Polovina tohoto trestu uplynula dne 20. 12. 2019. Uložená pokuta byla uhrazena (viz příloha).
Svoji chybu jsem uznal, přijal trest a bez prodlení uhradil pokutu. Zákaz řízení motorových vozidel mi ztížil běžný život natolik, že další výkon zákazu není potřebný, neboť jsem pevně rozhodnut vystříhat se v budoucnu jakéhokoli protiprávního jednání, které by mohlo vést k opětovnému zákazu.
Předem děkuji za kladné vyřízení mé žádosti.
S pozdravem
Pyrát
Ulice číslo
PSČ Město
Narozen DD.MM.YYYY
-
MMB počkal na vzdání se práva na odvolání a uhrazení pokuty a obratem vyblil příkaz proti provozovateli (firma) za přestupek dle § 83a odst. 2 písm. d) zákona č. 56/2001 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-56#p83a-2-d), kterého se prý dopustil porušením § 38 odst. 1 písm. e) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2001-56#p38-1-e). Kurvy nenažrané.
-
Doručeno rozhodnutí, kterým se upouští od zbytku trestu. Pyrát teď musí absolvovat lékařskou prohlídku, psychotest, návštěvu na úřadě. To bude vzhledem k aktuální situaci asi také docela výzva.