30kmhcz
Tisk, média, internet => Zajímavé články z internetu => Téma založeno: enzym 04 Září 2018, 12:48:55
-
https://brno.idnes.cz/auto-odstavene-krizovatka-banka-breclav-fdm-/brno-zpravy.aspx?c=A180904_100858_brno-zpravy_krut
Nejde mi o to rozebírat čin pyráta nebo kvalitu diskutujících a jejich příspěvků, problematiku celkem výstižně shrnul jeden příspěvek
Je to nepochybně prasárna, ale přímo neporušil žádné ustanovení ZPPK, protože:
- stál ve vzdálenosti větší, než 5 m od přechodu
- stál v křižovatce tvaru T v souladu s § 27 odst.1 písm. d)
- dodržel ustanovení § 25 odst. 3 (3 m pro každý směr jízdy)
- ustanovení že končí značka na vzdálenějším konci křižovatky, již neplatí, tedy je přípustný výklad, že DZ B 28 končí na začátku křižovatky.
Jediné čeho se správní orgán může chytit, je § 27 dost. 1 písm. s). Na světelně řízené křižovatce s řadicími pruhy před křižovatkou by neměl být nepřekonatelný problém prokázat, že parkující vozidlo ohrožovalo bezpečnost provozu tím, že bránilo jízdě ostatních vozidel směrem přímo.
Mám záměr vyvolat odbordelnou diskuzi na téma "směr jízdy" v řízené křižovatce tvaru T s řadicími pruhy před křižovatkou. Musí stojící vozidlo v této situaci ponechat 6 m (jeden směr tam, druhý směr zpět), nebo 9 m (směr tam přímo, směr tam vlevo, směr zpět). Já osobně mám tendenci se klonit k názoru, že 9 m, ale rád si nechám názor zkorigovat.
změněn název tématu na obecný --enzym
-
Cely problem na teto fotografii vidim v tom, ze nejsou vyznaceny jizdni pruhy. Tj. podle me je to opravdu 2x3 m. Kdyby byly jizdni pruhy vyznaceny i v miste, kde stal, musel by v tom pruhu nechat pozadovane 3 metry (coz uz by predpokladam nevyslo).
Proto jeho stani povazuji za pouhe vyuziti v soucasnem znaceni a vyhlasce, ktera na podobny pripad nemysli.
-
Jízdní pruhy nemusí být vyznačeny srv. § 12 odst. 8 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361/zneni-20180701#p12-8) Nejsou-li jízdní pruhy na vozovce vyznačeny, rozumí se pro účely odstavců 3 a 5 jízdním pruhem část vozovky dovolující jízdu vozidel jiných než dvoukolových (motocyklů) v jízdním proudu za sebou. Na druhé straně se to týká pouze § 12, takže pro účely ostatních ustanovení zákona patrně býti vyznačeny musí. I kdyby tam vyznačeny byly, tak v křižovatce se zásadně nevyznačují pomocí V 1x, 3 metry tedy budou. Pro úplnost: vyznačují se pomocí V 2x a jsou to orientační pomůcky pro křižovatky rozměrů letiště, kde lze snadno zabloudit, případně tam, kde je v jednom směru více jízdních pruhů.
Nejde mi v prvé řadě o jízdní pruhy, ale o obsah pojmu "směr jízdy", tedy zda samostatné jízdní pruhy přímo a vlevo jsou dva směry jízdy, či jeden.
EDIT: Křižovatka zde https://mapy.cz/zakladni?x=16.8807706&y=48.7601743&z=20&pano=1&base=ophoto
-
Čím víc nad tím přemýšlím, tak se kloním k celkovému směru. Tedy 3+3 metry.
-
Místní vyhláška nikoli, ale opatření obecné povahy může místní úpravou (až na některé výjimky) přebít obecná ustanovení. Místní vyhláška je projevem politické zvůle místní samosprávy, OOP je úřední akt podle Hlavy 6 SprŘ. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500/zneni-20180101#f2630471)
EDIT1: Brněnská rarita - přes železničbní přejezd (bez blikající bílé) lze jezdit 60 km/h.
https://www.google.cz/maps/@49.1880451,16.6267652,3a,75y,81.62h,90t/data=!3m6!1e1!3m4!1scLsMt1RHluT7OeVLO0fjCg!2e0!7i13312!8i6656
-
Když jsem neuspěl s vyvoláním debaty na stání v křižovatce tvaru T, zkusím jinou okrajovou záležitost.
Situace: železniční přejezd, zabezpečený výstražníkem a osazený značkou P6 ve smyslu § 28 odst. 5 ZPPK (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361/zneni-20181001#p28-5)
- když svítí výstraha, řidič musí zastavit vozidlo,
- když nesvítí nic, řidič musí zastavit vozidlo v místě, kde má náležitý rozhled na trať,
- když svítí přerušované bílé světlo (S 14b), řidič je na tom jak?
a) může pokračovat v jízdě přes přejezd bez zastavení rychlostí nejvýše 50 km/h,
b) musí zastavit vozidlo v místě, kde má náležitý rozhled na trať.
Argument pro a: protože § 76 odst. 6 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361/zneni-20181001#p76-6) Světelné signály jsou nadřazeny svislým dopravním značkám upravujícím přednost; signál S 14b (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2015-294/zneni-20160321#f5701666) je uveden v sekci světelných signálů.
Argument pro pro b: Výklad přes S 14b je z cesty, protože značka P 6 v situaci podle § 28 odst. 5 neupravuje přednost v jízdě, ale stanovuje jinou povinnost, na kterou se nadřazenost signálů světelné signalizace na značkami, upravujícími přednost v jízdě, nevztahuje.
Názor mám celkem pevný, zatím se ho nechám pro sebe.
-
Podle mně ja spránvě za a).
Pokud by zřizovatel nechtěl, aby se přes speciálně zabezpečený přejezd mohlo projíždět 50Km/h bez rozhlédnutí, prostě by bílé světlo neosazoval. Pokud vím, tak pro osazení a rozsícení bílého světla existují přísnější technické předpisy a je mimořádně dobře zajištěno, že žádný vlak nepojede.
-
Také jsem pro a).
-
enzym: Určitě a)
Argument pro pro b: Výklad přes S 14b je z cesty, protože značka P 6 v situaci podle § 28 odst. 5 neupravuje přednost v jízdě, ale stanovuje jinou povinnost, na kterou se nadřazenost signálů světelné signalizace na značkami, upravujícími přednost v jízdě, nevztahuje.
Protiargument..
značka upravující přednost neznamená nějakou značku která plní funkci upravování přednosti.. je to termín daný vyhláškou.. značky upravující přednost jsou značky z přílohy 2.. a to jsou P1 až P8.
Odstavec o světelných signálech neznamená že světelný signál je nadřazený teoreticky libovolné značce ve funkci úpravy přednosti v jízdě..
..ale že světelný signál je nadřazený značkám P1 až P8.
-
Přiznávám, že mi též uniká zřejmě subtilní vada, která je patrně v konstrukci ZPPK autorem kvízu spatřována. Jakákoliv argumentace, že P 6 vlastně neupravuje přednost, ale nějakou jinou povinnost, je neudržitelná minimálně z pohledu adresáta značení. Povinnost zastavit na STOPce není jakási z kontextu vytržená jiná povinnost, ale konkretizuje způsob, jak dát přednost.
Jistě, asi by nebyl problém nějakým absurdním výkladem dospět k tomu, že vlaku se vlastně nedává přednost, např. že dát přednost znamená nenutit k něčemu jiného řidiče (§ 2(q) ZPPK) a že vlak nemá řidiče v tomto smyslu (§ 2(d,f,g,h) ZPPK). Ale pokud by chtěl na základě takové (či podobné) kraviny někdo řidiče pokutovat, nutně by narazil na snad všechny existující obecné korektivy (in dubio, materiální znak, omyl právní, legitimní očekávání ...).
-
Výklad podle bodu b) není prvotně z mé hlavy, ale narazil jsem na něj na autowebu (JUDr. Beran) při odpovědi na dotaz, jak to má být. Jeho odpověď zní zastavit, dotaz byl někdy v půlce září, pokud si dobře pamatuji. S kolegou jsme dali brainstroming, co ho k tomu závěru mohlo přivést a zdůvodnění, které jsem uvedl pod bod b), nám přišlo jako jediné možné. K bodu a) jsem zcela záměrně uvedl podle mne ten nejslabší důvod (a jediný možný, který lze vyvrátit argumentací b), vidím, že další objevujete celkem snadno :).
-
Kde takovy prejezd je?
-
https://mapy.cz/zakladni?x=13.2787048&y=49.7281320&z=17&pano=1&pid=55076982&yaw=2.637&fov=1.257&pitch=-0.144&source=muni&id=1467
-
enzym: Pan Beran, ale ani nikdo jiný, není nezpochybnitelnou autoritou ohledně výkladu ZPPK, ostatně následně svoji odpověď též poněkud relativizuje https://www.autoweb.cz/autoporadna-dotaz-rad-bych-vznesl-dotaz-na-vasi/ Pochopil-li jsem však jádro argumentu, tak to plyne z toho, že o bílém přerušovaném světle se píše v § 28(3) ZPPK a o povinnosti zastavit na STOP v § 28(5) ZPPK a panu Beranovi přijde odst. 5 jako lex specialis k odst. 3 (kde navíc bílé světlo je jen override z 30 na 50, stopka má patrně zabít obojí paušálně).
Taková argumentace není úplně hloupá, ale přesto má slabiny. Argument lex specialis má často problém v jednoznačném určení toho, co je obecné a co speciální pravidlo. Navíc pramení ze systematického výkladu, pokud ale podrobíme analýze systematiku celého ZPPK a prováděcích předpisů, není to už zdaleka tak jednoznačné, jako se to může jevit při izolovaném čtení pouze § 28 a § 29. Problém je totiž v tom, že kdyby úpravu psal např. slušný programátor, dal by do zákona obecnou úpravu, pak místní/přechodnou úpravu (značkami, signály apod.) s tím, že by byl nejdřív obecně vymezen vztah k obecné úpravě a mezi jednotlivými opatřeními navzájem a pak by až u jednotlivých značek byl určen jejich význam a konkretizována povinnost, kterou účastníkům PPK ukládají.
Protože ale ZPPK nepsal příčetný programátor, ale <censored> legislativci, děje se to, že některé účinky umístění dopravního značení (a signalizace, zařízení ...) jsou mimo tuto strukturu stanoveny v obecné úpravě. Pak lze skutečně jen hádat, jak to vlastně autor myslel - chtěl jen zákonem zpřesnit povinnost plynoucí z konkrétní DZ (proč to pak neudělal přímo v příloze vyhlášky), nebo to opravdu stanovil jako novou povinnost a značka mu posloužila jen jako trigger (např. hypoteticky by zákon nařídil před značkou B 27 zasalutovat), tj. povinnost neplyne z té značky (v návaznosti na §§ 61 an. ZPPK, tam uvedená zmocnění a navazující vyhlášky), ale plyne přímo ze zákona při splnění podmínky, že tam značka je (ať už sama o sobě znamená cokoliv - sekundárně je pak otázkou, zda povinnost ze zákona nahrazuje tu z vyhlášky, nebo platí obě zároveň ...).
Já osobně bych § 28(5) ZPPK vyložil tak, že jen doplňuje význam značky P6 - v příloze vyhlášky se píše o povinnosti zastavit vozidlo na takovém místě, odkud má [řidič] do křižovatky náležitý rozhled, a dát přednost v jízdě, no a § 28(5) ZPPK to doplňuje v tom smyslu, že není-li značka před křižovatkou, ale před přejezdem, platí to obdobně, jen místo do křižovatky je třeba vidět na trať. S odst. 3 se to pak úplně míjí a jsou-li na daném místě 2 různá opatření místní úpravy týkající se téhož (tj. režimu provozu na přejezdu), platí § 76 ZPPK a přednost světelné signalizace (je-li v provozu).
Nicméně to jsou všechno detaily, kreativních rádoby sofistikovaných výkladů dopravních předpisů vám vygeneruji kolik budete chtít a s libovolným závěrem. Podstatné je ale to, co uvádím výše, sankcionovat nezastavení by narazilo na obecné principy. Kdybych se držel striktně Beranova náhledu, znamenalo by to, že STOP má dle § 28(5) jako lex specialis přednost a bílé světlo je tam buď úplně zbytečně (což by ale bylo v rozporu s § 78 ZPPK), nebo slouží jen jako override pro § 29(1)(d) ZPPK (což je opět nesystematicky redundantně uvedeno v ZPPK i přímo v definici S 14b), tedy by to znamenalo, že řidič vždy musí zastavit v místě, kde má výhled na trať, ale pak může jet a to i v případě, že už vidí či slyší vlak. To je ale zjevně absurdní - předpokládám, že STOP se dává k takovým přejezdům, kde jsou špatné rozhledové poměry či tam je nějaký jiný zdroj nebezpečí, a kombinace bílého světla a STOP dle uvedeného výkladu by pak byla obecným ohrožením. Jediný náhled, který IMHO dává smysl, je že přesně jak stanoví § 76 se má řidič řídit signalizací a značka tam je pro případ, že je signalizace mimo provoz.
-
Pan Beran, ale ani nikdo jiný, není nezpochybnitelnou autoritou ohledně výkladu ZPPK
Jsem si toho vědom, občas napíše úplné nesmysly. V dobách, kdy bylo možné jeho odpovědi diskutovat, jsem se ty podle mne zjevné omyly snažil nějak komentovat, nyní to nejde. Tak to zkouším zde, pokud by se snad našel někdo, kdo chodí často mna autoweb pro rady a sem také někdy zabloudí.
K diskuzi: co takhle vlákno s obsahem "diskutabilní odpovědi JUDr. Berana"? Komentovat jeho články asi nemá smysl, ale odpovědi možná ano. Nebylo by příliš obsažné, zjevnou botu vyrobí maximálně 4x do roka, i to je možná nadnesené.
-
enzym: K tématu samému - z vašich reakcí jsem zatím nevyčetl avizovaný pevný názor, radíte zastavit nebo bez obav projet v režimu 50/50?
K záměru založit Společnost pro uvádění Berana na pravou míru (© Saturnin) - klidně, ovšem beze mne. Má-li ale zamýšlená agenda dle vašeho odhadu nápad v řádu 4 kusů ročně, lze ji bez obtíží vypořádat v rámci existujících struktur (Zajímavé články z internetu či Poradna).
-
Můj názor je, že všechny zákony - natož pak kuchařka pro užití PK lidmi s libovolným IQ - by se neměly vykládat v prvé řadě jazykově v rámci izolovaných ustanovení, ale ve vzájemných logických vazbách v rámci daného zákona včetně prováděcích vyhlášek a poté ve vzájemných vazbách různých zákonů. Jazyková metoda vede, jak jste již uvedl, při vhodné kombinaci vytržených vět z kontextu k nesmyslům, které jsou v rozporu s tím, co chtěl zákonoblijce kmánům sdělit.
Konkrétně: pravidla pro provoz na PK logicky stanovují, že sdělení účastníkům provozu na PK, která se mohou měnit "častěji" mají přednost před sděleními trvalejšími. Posloupnost obecná ustanovení < stálé DZ < přechodné DZ < přenosné DZ < světla si z autoškoly odnese snad každý vedle svatých čtveřic
- rychlosti 50/90/110/130,
- DZ hlavní, vedlejší, stop, kříže,
- světla červená, žlutá, zelená, bílá.
Takto to IMHO vidí i ti méně intelektuálně nadaní, vidím zelenou/bílou, nemusím zastavit vozidlo (pokud mám kam jet).
To je hlavní důvod pro mé pevné přesvědčení, anžto ve stylu kliček* se nesmí hazardovat s lidskými životy a světlo povolující jízdu nemůže znamenat nic jiného, než že mohu jet, pokud mám kam, protože "ti druzí" tam buď nejsou (vlak), nebo jim je sděleno, že jet nesmí (semafor na křižovatce/přechodu), a nemusím sledovat/respektovat ostatní DZ, které tomuto sdělení odporují.
Ostatní důvody již padly, nakonec i alternativní jazykový výklad kolegy 2M vede ke stejnému závěru. Tímto výkladem jsem vyšachoval kolegu, který v rámci brainstromingu obhajoval pozici pana Berana, záměrně jsem jej neuvedl.
* pro vylepšení obecní pokladny ve stylu Sprdel; povolená doba stání na vyhrazeném parkovišti x parkovací místo pro O1…
OT: pokud bychom připustili styl výkladu podle b), pak by i na zelené bylo nutné zastavit na VDZ V 6b, což jest zjevný nesmysl.
-
Posloupnost obecná ustanovení < stálé DZ < přechodné DZ < přenosné DZ < světla
< pokyn (polo)opicajta
Občas se mi třeba stane, že mi (polo)opicajt nakáže zaparkovat v místě, kde by to bez jeho pokynu byl přestupek. :-)
-
Enzym> Skutečně to https://www.30kmh.cz/index.php?action=post;msg=76260;topic=6941.0 znamená, že lze přes přejezd jet 60 km/h? Přiznám se, že si nevím rady, jak to vyhodnotit. To by pak omezení rychlosti na 80 před značkou obec rušilo povinnost jet v obci 50?
EDIT enzym: přidán odkaz
-
Přes přejezd lze skutečně jet 60 km/h. Kdyby platila obecná rychlost 30 km/h, stojí tam dávno nějaký výběrčí radar či alespoň častá návštěva městapa. Kříže A 32a znamenají pouze to, že jde o železniční přejezd, ovšem předepsaná rychlost obecnou úpravou (§ 28 odst. 3 (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361/zneni-20181001#p28-3)) je přebita místní úpravou (B 20a). V následnosti B 20a -> IZ 4a jde o následnost místních úprav, to je jiný vztah. IZ 4a nejen upravuje rychlost, ale i mění pravidla pro jízdu v jízdních pruzích, pravidla ohledně stání, pravidla pro SSO ohledně značení křižovatek....
Ono se jezdí 60 km/h i přes tento https://mapy.cz/zakladni?x=16.5872824&y=49.1851589&z=18&pano=1&pid=57010099&yaw=4.334&fov=1.257&pitch=0.037 přejezd, a to už je dosti na hraně výkladu, ale pořád na hraně ve prospěch pyráta (předchozí B 20a je za křižovatkou s Rybářskou).
Kdybyste ale mermomocí chtěl, lze jazykovým výkladem v úzkém rámci ZPPK dojít k tomu, že
- výše uvedené přejezdy lze přejíždět do 30 km/h,
- IZ 4a neruší předchozí B 20a.
Nicméně veškeré eqilibristiky nad ZPPK a vyhláškou ve věci B 20a lze smést s povrchu fóra pohledem na text u B 20a Značka zakazuje řidiči překročit rychlost vyjádřenou na značce číslem v kilometrech za hodinu. Platnost značky je ukončena také značkami „Dálnice“, „Konec dálnice“, „Silnice pro motorová vozidla“, „Konec silnice pro motorová vozidla“, „Obec“ a „Konec obce“. O značne A 32a/32b tam jaxi zmínka není.
-
Enzym: v čem je to na hraně? IMHO tam dál normálně platí 60... (teda osobně jsem tam nikdy pod 80 nejel, ale formálně)
-
Ve výkladu pojmu křižovatka. Tam může končit
a) za posledním obloukem (cca 7 m před kolejemi - měřeno po levé straně průběžného jízdního pruhu),
b) na konci připojovacího pruhu.
Značka B 20a je umístěna až na konci připojovacího pruhu. Pokud bychom pojali za platnou konstrukci podle a), platila by v úseku konec oblouku - značka B 20a obecná ustanovení. Konstrukce podle b) připouští platnost předchozí B 20a až k následné B 20a.
-
Enzym (k rychlosti na přejezdech): Jako ďáblův advokát bych argumentoval vcelku jednoduše (i když vám samozřejmě nic nebrání označit to za ekvilibristiku) - § 18 stanoví obecnou úpravu nejvyšší dovolené rychlosti a § 28 obecnou úpravu jízdy přes přejezd. Určitě se nikdo nebude přít, že pokud jde o rychlost na přejezdu, je § 28 proti § 18 speciální. Vztah k místní úpravě (provedené typicky značkou B 20a) zákon výslovně upravuje přímo § 18 odst. 6 a 7, kde stanoví, že takové zvýšení/snížení se vztahuje právě jen k obecné úpravě stanovené § 18 (viz přímé odkazy na odst. 3 a 4), tedy obecné úpravy jízdy přes přejezd se to nijak nedotýká.
Mám i odpověď na některé protiargumenty. Např. váš finální killer argument mě netrápí vůbec - souhlasím, že platnost značky B 20a nekončí přejezdem. BTW nesouhlasím se způsobem, kterým to dovozujete, výčet v definici B 20a evidentně není taxativní, píše se tam končí také, tedy to jen přidává situace, ve kterých platnost B 20a končí, ale neříká to nic o tom, že by její platnost nemohla skončit i jindy - platí jak obecná úprava (§ 3 vyhlášky), tak úprava konkrétní značky (např. B 20b a B 26 ji ukončí, aniž by byly ve výčtu vyjmenovány). Nicméně to je jedno, B 20a platí před přejezdem, na přejezdu i za ním, jen nic neudělá s povinností stanovenou § 28 ZPPK, protože přebíjí jen obecnou úpravu stanovenou § 18 - když tam žádná značka není, můžu jet 50/90 (či cokoliv jiného, co pro mě plyne z obecné úpravy) a přes přejezd 30, když tam je třeba 60, funguje to analogicky, před i za přejezdem 60, přes přejezd 30 ...
Tak a teď mi to rozbijte :)
-
Rozbíjet něco Vám je výzva, nicméně se o to pokusím.
ad advocatus diaboli: spor je tom, zda § 76 odst. 2 ve věci nejvyšší dovolené rychlosti přebíjí pouze § 18, nebo také § 28. Jako protiargument bych vznesl, že § 76 platí (nebudu znovu opakovat argumenty, vznesené 5.10.) a že § 28 je obecná úprava. Vaší argumentaci rozumím (kdyby zákonoblijce chtěl, aby B 20a resp. jakákoli SDZ, upravující nejvyšší dovolenou rychlost, přebíjela i např. přejezdy, neuvede žádné další zpřesnění/omezení), ale a nevím, jak jí jinak odporovat.
ad finální killer: můj výklad končí také je takový, že texty, popisující význam značky, je třeba v prvé řadě chápat v souvislosti se stejnou přílohou ve vyhlášce. Vzhledem k tomu, že B 20a ukončí v příloze uvedené další dvě značky, chápu to jako odkaz k tomu, že vyjmenované značky jsou navíc k těm, u kterých je konec platnosti b 20a uveden a jako celek tvoří úplný výčet. Souhlasím v tom, je to úplně jedno, podstatné je to, zda je § 76 odst. 2 přebit výhradou podle § 18 odst. 7.
-
Tak to vidíte a pak někde na silnici diskutujte s fízlem :-D
-
Enzym aka advocatus angeli: Na argumentaci rámcovým vztahem obecné a místní úpravy (především § 76 ZPPK, ale obecně celým dílem 4 hlavy druhé ZPPK) mám 2 odpovědi. Jednak je § 18(6,7) proti tomu zjevně lex specialis. Ale kdyby vám to nestačilo, tak se zaměřme na formu, kterou DZ B 20a obecně povolenou rychlost zvyšuje - děje se to totiž paradoxně zákazovou značkou, která i dle své definice zakazuje překročit na značce uvedenou rychlost (de lege ferenda by IMHO bylo mnohem čitelnější nehrát si na rozdíly mezi příkazem/zákazem/povinností a definovat značku zkrátka jako override limitní rychlosti, nikoliv jako paralelně stanovenou povinnost, ale držme se platné úpravy). Důvod, proč takový zákaz může rychlost zvýšit, je ten, že jinak by byl redundantní, bylo by to proti § 78 ZPPK. Jenže na přejezd tento argument nelogičností úpravy aplikovat nejde, výše popsaná konstrukce dává perfektní smysl, B 20a (60) nahradí obecnou úpravu (nedávalo by smysl, aby zároveň platilo max 50 z obecné úpravy a max 60 z DZ, tedy zůstane jen max 60 dle DZ), ale na přejezdu platí zároveň DZ (max 60) a zároveň obecná úprava (max 30 na přejezdu a 50 m před ním). Aby i na přejezd šlo vztáhnou stejnou argumentaci, musela by ta B 20a být zopakována přesně 50 m před přejezdem, pak bych souhlasil, že jej lze přejet šedesátkou ...
-
(https://www.technibble.com/articlecontent/2008/04/Surrender.jpg)
-
Pokud mě paměť neklame, tak před čtyřiceti léty, když jsem i na tomto přejezdu dělal autoškolu, tak to byl tzv. vlečkový přejezd, kde nebyly při přejíždění tak přísné požadavky jako na "plnohodnotném" přejezdu. A v průběhu času nás při školení řidičů člověk z autoškoly upozorňoval, že vlečkové přejezdy byly nahrazeny normálními, ale aby se právě přes tenhle nemuselo jezdit třicítkou, byla tam cedule 40 kmh. Tu ovšem neinformovaní "vandalové" pravidelně odstraňovali domnívajíce se, že se pak může jezdit přes přejezd padesátkou. Ve skutečnosti pak platila třicítka. Podmínkou platnosti té čtyřicítky bylo údajně to, že byla na stejném sloupu, jako označení přejezdu, tj. těsně před ním.
A policajti tam skutečně jeden čas měřili.
-
"vlečkový přejezd"
i s radarem
byl přeci v Mělníku 8)