30kmhcz
Ukončené případy => Parkování, zastavení, stání => Téma založeno: Číkus 17 Července 2018, 14:23:23
-
Lze vůbec takovým způsobem (http://acab.cikus.net/temp/sdeleni-zastaveni-rizeni.pdf) zastavit řízení?
Žádné rozhodnutí nebo usnesení, ale jen sdělení. Navíc bez jakéhokoli odůvodnění, poučení o možnosti odvolání...
-
Tohle je evidentně jenom informace o tom zastavení. Usnesení musí být ve spise i z příslušným odůvodnění. Takže - nahlédnout do spisu nebo nechat si poslat to usnesení podle InfZ. Podle InfZ magistrát odmítne, protože 6 Ca 114/2009 - 52. A na to mám hezké odvolání, které už čtrnáct dní hnípe na kraji. Takže než Vám pošlou to odmítnutí, už asi budeme vědět, jak dál.
-
Jestli to je starý sprdel, kde bylo řízení zahájeno před 1.7.2017, tedy procesně vedeno i po tomto datu podle dosavadních předpisů (správního řádu), je to v podstatě správně. Řízení se zastaví usnesením podle § 66(2) SprŘ (zaniklo právo, jehož se řízení týká). Stejný odstavec stanoví, že takové usnesení se pouze poznamená do spisu (kde jej může účastník najít), přímo to usnesení se účasníkovi nedoručuje, ale má o něm být „vhodným způsobem vyrozuměn“ (§ 76(3) SprŘ) - je to takové kocourkovské a divně formalistické, z praktického hlediska jde o to, že do takových usnesení není odvolání (§ 76(5) SprŘ) a právní moci nabývají už vydáním (kterým se v takovém případě rozumí poznamenání do spisu), nikoliv až doručením.
Konstrukce, že SO musí účastníka ex post informovat, ale nemusí mu doručovat přímo usnesení, dává bohužel SO možnost mlžit tak, jak to v extrémní podobě předvádí MMB. Normální úřad, pokud už má vyhotovené usnesení, by přepsal nadpis z usnesení na vyrozumění a poslal to účastníkovi, místo toho MMB věnuje mimořádné úsilí tomu co nejvíc informací zcenzurovat (skoro se divím, že vůbec nechali informaci o zastavení řízení a neposlali jen sdělení o tom, že do spisu poznamenali blíže neupřesněné usnesení).
Je otázka, do jaké míry taková obstrukce naplní zákonný požadavek na vyrozumění vhodným způsobem, ale chcete-li do toho šťourat, nemáte kdovíjak dobře nabito. Mohlo by jít o nesprávný úřední postup, ale už patrně ne o zásah ve smyslu § 82 SŘS, zároveň vám tím nejspíš nevznikla škoda či jiná újma.
Pro fórum - pokud by šlo o nový přestupek, tak se též zastavuje usnesením, které se v řadě případů pouze poznamená do spisu (tedy není možné odvolání a nedoručuje se přímo usnesení), srov. § 86 PřesZ. Drobným posunem proti PřesZ/1990 je, že z důvodů, pro které se zastavuje pouze usnesením poznamenaným do spisu, vypadlo promlčení, tedy v takovém případě musí být usnesení doručeno (lze se domáhat jeho vydání žádostí o opatření proti nečinnosti) a je tam opravný prostředek - např. pokud bych usiloval o to, aby k zastavení došlo nikoliv pro promlčení, ale že skutek se nestal či není přestupkem.
-
hh> Jde o "nový" přestupek, který měl být spáchán 09/2017. Promlčení tedy patrně ještě nehrozí.
ad § 86 PřesZ:
Dle odst. 2 se zastavení řízení pouze poznamená do spisu v těchto případech:
d) obviněný požívá výsad a imunit podle mezinárodního práva,
e) obviněný požívá výsad a imunit podle jiného zákona nebo je senátorem nebo poslancem, který požádal orgán příslušný k projednání přestupku o projednání přestupku v disciplinárním řízení podle jiných zákonů,
f) obviněný v době spáchání skutku nedovršil patnáctý rok svého věku,
i) o totožném přestupku dříve zahájil řízení podle tohoto zákona proti téže osobě jiný správní orgán,
j) o skutku již bylo pravomocně rozhodnuto správním orgánem nebo orgánem činným v trestním řízení způsobem uvedeným v § 77 odst. 2,
k) obviněný zemřel nebo zanikl,
m) správní orgán v průběhu řízení zjistí, že se jedná o přestupek, který lze projednat pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku a tento souhlas nebyl dán, nebo
n) osoba přímo postižená spácháním přestupku vzala zpět souhlas se zahájením řízení nebo pokračováním v řízení, nejedná-li se o přestupek, který lze projednat i bez takového souhlasu.
Dle mého názoru nelze použít ani jedenu z možností. Obviněný je dospělý, svéprávný, nepožívá výsad ani imunit, nezemřel, jiné správní řízení v této věci vedeno nebylo, jde o údajné parkování v zákazu stání.
-
No v tom případě to mají asi blbě. Každopádně usnesení by mělo být ve spisu, lze o něj požádat - buď podle infozákona, což patrně povede k dodatečným tahanicím, na které už má MMB i KÚ JMK mnoho vzorů (viz uziv výše), nebo podle § 36 odst. 2 věty druhé SprŘ, což by mohlo MMB zaskočit. Pokud ale ani sám netušíte, proč to vlastně MMB zastavuje, tak bych možná zvážil tam zajít nahlédnout osobně a když nic jiného, znemožnit jim pořízením kopie dodatečné fixlování či dokonce oživení věci.
-
Dovolil jsem si přesunout téma do neveřejné sekce, alespoň dočasně.
Proč to zastavili tuším. Nevšimli si, že provozovatel včas udal řidiče, jelikož udání řidiče schoval do multipodání v jiné věci. Bez toho aby se vůbec pokusili kontaktovat řidiče, vydali sprdelní příkaz, v němž uvedli něco ve smyslu, že provozovatel nesdělil údaje o řidiči. Tím se sami zahnali do slepé uličky.
Takže bych byl naopak za oživení případu rád, ať nemá úřednický parazit tu prohru zadarmo.
-
Mohu poprosit o vysvětlení terminus technicus "multipodání"? Díky
-
asmodeus> multipodání (http://acab.cikus.net/170720-kockovani-s-organem/180212-reakce.pdf)
-
Číkus: ;D ;D ;D ;D ;D
To je asi rekord v počtu podání na jeden dokument
-
Proč to zastavili tuším. Nevšimli si, že provozovatel včas udal řidiče, jelikož udání řidiče schoval do multipodání v jiné věci. Bez toho aby se vůbec pokusili kontaktovat řidiče, vydali sprdelní příkaz, v němž uvedli něco ve smyslu, že provozovatel nesdělil údaje o řidiči. Tím se sami zahnali do slepé uličky.
Aha, v tom případě SO narazil na drobnou mezeru v PřesZ, protože sprdel je takový paskvil, že v kombinaci s nesprávným postupem před zahájením řízení se do žádného důvodu v § 86 PřesZ nevejde - z hlediska hmotného práva sice provozovatel příslušný delikt patrně spáchal (bylo-li někde nalezeno blbě zaparkované auto, tak to minimálně vytváří dostatečné podezření pro zahájení řízení), ale formulace „projedná pouze pokud“ v § 125f(5) ZPPK vytváří překážku, která je procesního charakteru - tj. obviněný sice přestupek spáchal, ale nelze o tom vést řízení. Typově to je podobné imunitě (diplomatů, poslanců a spol.), která je též konstruována jako procesní exempce, ale procesní úprava PřesZ s tím nepočítá a neřeší, jak má SO postupovat, pokud přes uvedenou překážku SO takové řízení zahájí.
SO to ale nějak vyřešit musí, má zhruba 3 možnosti. Asi nejčistší je počkat do prekluze a pak to zastavit pro zánik odpovědnosti. Nebo to mohl analogicky napasovat na zánik odpovědnosti. tj. písm. h), nebo mohl tvrdit, že § 86 PřesZ je sice speciální k § 66(2) SprŘ, ale nejde o vyčerpávající výčet situací, ve kterých lze zastavit řízení, a pokud řešená situace nenaplní žádnou dílčí hypotézu norem v § 86 PřesZ, použije se subsidiárně SprŘ, přičemž se řízení zastaví pro opadnutí jeho důvodu (nikoliv pro zánik práva, ale to nevadí, protože výčet v této části daného ustanovení je jen demonstrativní, jak plyne ze slůvka zejména). Což patrně MMB udělal, pak by bylo správně i to, že jde jen o usnesení poznamenané do spisu.
Jde-li vám o pouze o hladký WIN ve věci samé, tak bych minimálně do prekluze přestupku řidiče SO nedráždil, sice by již neměl mít možnost chybu napravit, ale teoreticky může mít nějaký originální názor na § 125g ZPPK a může zkusit dodatečně stíhat řidiče - doručit zahájení/příkaz by ještě stihnul, čímž by měl alespoň vůči řidiči na rok vyřešeno promlčení, a pokud by řidič nespolupracoval, mohl by zkoušet i obnovit podmínky pro nové stíhání provozovatele (to zastavení patrně nevytváří překážku rei iudicatae a promlčení podle data doručení původního příkazu může být relativně daleko).
-
Moc děkuji za vyčerpávající odpověď.
Sprdelní příkaz byl doručen 04/2018 (a samozřejmě včas podán odpor). Jen mě zaráží, že by mělo datum doručení příkazu u zastaveného případu vliv na promlčení v případě pokusu o nové sprdelní řízení. Pokud by se o nové sprdelní řízení pokusili, museli by stihnout zahájit do 1 roku od spáchání, ne?
-
Zákon to explicitně neřeší a možností výkladu je více, v zásadě 3. Nejvíc proúřednická, že promlčení přeruší každé zahájení řízení, nejvíc propirátská, že to první řízení se nepočítá, a pak řekněme střední, podle které by účinky přerušení mělo jen první zahájení řízení v téže věci, tj. do 04/2019 by SO musel vydat rozhodnutí o vině bez ohledu na to, kolikrát mezitím případně řízení zastaví a znovu zahájí.
Osobně se nejvíce kloním ke střední variantě, odpovídá jak jazykovému výkladu § 32 PřesZ, ale i jeho smyslu, kterým alespoň podle mě je právní jistota spočívající v tom, že když potenciálnímu přestupci do roka (resp. 3 u těch nejpřísněji trestaných přestupků) nic nepřijde, je promlčeno, neboli starší věci nemusí řešit (nemusí si pamatovat detaily, schovávat případné důkazy na svoji obranu, podnikatelé nemusejí pro případnou sankci nadále účtovat rezervu ...). Pokud ale řízení ve lhůtě stihnou zahájit, je naplněn akuzační princip, obviněný ví zcela konkrétně, čeho se měl dopustit, může se podle toho zařídit, a SO běží další dílčí lhůta, ve které nejpozději mohou obviněného v prvním stupni shledat vinným. Z tohoto úhlu pohledu nemají případná opakovaná zahájení řízení v téže věci po předchozím zastavení bez účinků věci rozhodnuté (srov. § 77(2) PřesZ) význam.
Nicméně v Kocourkově je třeba počítat s nejhorším, zejména od SO1 bych téměř automaticky očekával mechanický výklad, podle kterého cokoliv, co nazvou zahájením řízení, přeruší promlčecí dobu - viděl jsem už i pokusy před výročím ryze formálně znovu „zahájit“ již zahájené a nikdy nezastavené či nepřerušené řízení, to naštěstí už SO2 nekompromisně zamáznul. Jak to nakonec schroupnou soudy, až to přes ně někdo profiltruje, nelze predikovat s jistotou, dávám od boku tak 50 % úřednické variantě, 40 % střední a 10 % pirátské.
V daném případě, pokud vyloženě nechcete úřad vyprovokovat a vynutit si ostrý test účinků § 125g ZPPK, dodržte do výročí spáchání přestupku klid a monitorujte poštu/DS u udaného řidiče.
-
Uffff... člověk se pořád učí.
Přiznám se, že jiná než nejvíce propirátská verze mne vůbec nenapadla. I možnost znovuzahájení řízení ve stejné věci proti stejnému podezřelému mi přijde zvrácená. Stejně tak jsem považoval § 125g ZPPK za neprůstřelný, tedy že pokud byla zahájena sprdel (ač protiprávně), řidiče nelze postihovat i kdyby se orgán na (svůj) orgán stavěl. Asi jsem stále ještě příliš naivní a v právní stát doufající.
Zachovám tedy ohledně této věci radiový klid a budu se s orgánem kočkovat ohledně jiných řízení (a že jich mám k dispozici více než dost).
Kdyby došlo na ohýbání § 125g ZPPK, pevně věřím tomu, že řidič by se ke svému prohřešku postavil jako chlap a doznal by se :-)
Děkuji.
-
Já v § 125g ZPPK zatím taky věřím, ale z ostré aplikace mi zatím vždy SO nějak utekl, a protože to bylo ve prospěch (potenciálního) obviněného, tak jsem do toho s ohledem na jeho zájmy nešťoural. Pokud by v tomto případě došlo k zahájení řízení proti udanému řidiči (či k předehře v podobě požadavku na podání vysvětlení) ještě před výročím spáchání, dejte vědět, takovou věc by v rámci průzkumu bojem bylo případně zajímavé dotlačit až k soudu (a do té doby postupovat s vědomím, že se to možná k soudu dostane, tak řízení pokud možno nekontaminovat zbytečnými výstřelky).
-
Ještě k znovuzahájení řízení - tady moc pochybností není. Např. v § 86(3,4) PřesZ se s tím výslovně počítá, třeba když proti někomu je zahájeno řízení, pak se zjistí, že jde o poslance, tak se řízení kvůli imunitě zastaví, pak ale ještě před promlčením dotyčný přestane být poslancem, řízení se znovu zahájí. Které způsoby zastavení řízení vytvářejí překážku věci rozhodnuté a aktivují princip ne bis in idem je jasně uvedeno ve zmíněném § 77(2) PřesZ.
-
OK, provedu.
Ale nějaké výstřelky se už udály, jak udání řidiče tak odpor byly v rámci ošklivých multipodání.
§ 86(3,4) PřesZ je podmíněn imunitou nebo trestním řízením, což není příliš časté (alespoň ne v mém okolí), pro běžné případy to (snad) nejde uplatnit.
Ad § 77(2) PřesZ: Chápu správně, že nad každým, jehož řízení bylo zastaveno jinak než pravomocným rozhodnutím, visí jakýsi Damoklův meč, jelikož SO může věc znova otevřít? Fuj.
-
V zásadě ano. Nejdřív je třeba se zorientovat v bordelu, který zákonodárce vytvořil tím, že slovo rozhodnutí používá někdy jako označení formy správního aktu (§§ 67 an. SprŘ) a jindy jako třeba v § 77 PřesZ v širším smyslu jako označení úkonu, kterým se nějak vypořádává obvinění (a které může mít formu usnesení, rozhodnutí či příkazu v přestupkovém řízení, ale případně i usnesení, rozsudku či trestního příkazu v trestním řízení či hypoteticky i nějakou jinou formu).
Dobrá zpráva ale je, že obvyklé způsoby zastavení řízení ten účinek překážky mít budou, zejména usnesení podle § 86(1)(a,b,c) PřesZ. Zastavení sprdele pro nesplnění procesních podmínek je, jak je rozebráno výše, anomálie samo o sobě, ale typickým případem, kde zůstane visící meč, je třeba zastavení pro promlčení podle písm. h) - pokud by šlo o nějakou spornou situaci a SO řízení zastavil podle příznivějšího výkladu, tak si to teoreticky ještě může rozmyslet (i když si nejsem jist, zda by mohl jednoduše řízení rovnou znovu zahájit, nebo zda by v rámci vázanosti SO vlastním rozhodnutím nemuselo nejdřív dojít ke zrušení původního zastavení v přezkumu).
-
hh> Ještě si dovolím dotaz, který se sice netýká tohoto případu, ale tematicky sem sedí.
Mějme modelovou situaci:
03/2017 - sprdelizovatelný přestupek vozidlem Adama (tedy ještě před 1.7.2017)
01/2018 - s Adamem zahájeno řízení o přestupku řidiče
05/2018 - správní orgán zjistil, že nelze prokázat, kdo byl řidičem (a Adam odmítl sdělit, kdo vlastně tehdy řídil) a řízení o přestupku Adama zastavil
1. Když se úřad 06/2018 dozví o skutečnosti svědčící o tom, že řídil Bohouš, může proti Bohoušovi zahájit řízení o přestupku (a následně jej pokutovat), ačkoli od skutku již uběhl více než rok? Předpokládám (doufám), že to resetování lhůty nemůže platit, když se jednalo o jinou osobu. Měnilo by se na skutečnosti něco, kdyby se SO o Bohoušovi dozvěděl ještě před ukončení řízení s Adamem?
2. Pokud se úřad pokusí o sprdel na Adama, musí mu nejprve doručit odpustkovou výzvu? (přestupek lze řešit blokově)
3. Adam v již zastaveném řízení odmítl sdělit totožnost řidiče, lze to pro účely sprdele považovat za to, že SO dostatečně ale neúspěšně zjišťoval totožnost řidiče?
Děkuji.
-
Ad 1) Nemůže, subjektivní lhůty se vždy vztahují ke konkrétnímu účastníkovi. Jinak by mohl SO před prekluzí obvinit třeba vlastního vrátného, pak to druhý den zastavit, protože se prokázalo, že v době skutku seděl na vrátnici, no a měl by na další rok vyřešeno. V trestním právu to funguje stejně, pokud OČTŘ celou promlčecí dobu využijí na to, že stíhají nesprávnou osobu, ale neudělají žádný úkon vůči skutečnému pachateli, mají smůlu.
Ad 2) Ano, že odpustek musí předcházet sprdeli (lze-li řešit podkladový přestupek blokově a není-li řidič z podkladů znám) řeší judikatura, tuším z KS v HK pobočka Pardubice. Snad zatím nebyla překonaná, na fóru lze dohledat.
Ad 3) Pokud si SO střihnul pokus o přestupkové řízení s řidičem (ne nutně přímo s Adamem), tak má v zásadě na prdel nabito bez dalšího a nepotřebuje nějakou dodatečnou nespolupráci. Už k tomu, aby ale vůbec s Adamem (či jiným řidičem) zahájil řízení potřebuje nějaké dostatečně podložené podezření - ne nutně jistotu, ale nesmí (neměl by) řízení proti konkrétní osobě zahajovat jen jako formu nátlaku, že se mu třeba přizná. Tedy v případě, že tento postup dodržel, evidentně kroky ke zjištění řidiče udělal (už před zahájením přestupkového řízení). Zajímavé by samozřejmě bylo, pokud by SO např. automaticky provozovatele-FO či v případě PO nějakého statutára či jinak propojenou osobu obvinil (na nějaké podezření by se vykašlal), v tomto řízení by z něj zkoušel něco dostat a pokud by to nevedlo k pokutě, tak by to zastavil a hladce přešel na sprdel. Takový postup by samozřejmě byl protiprávní, ale při znalosti toho, co všechno už NSS ohledně nezbytných kroků pokryl, se neodvažuji názor soudů predikovat. Nicméně SO nemá důvod si takto komplikovat práci, když má mnohem snazší vyzkoušenou cestu (při ignoraci turbo, při nějakém bonzu 1 výzvu).
-
Součástí odpustkové výzvy však patrně bude i možnost udat řidiče. Adam udá Bohouše. Případně jej pro jistotu udá i před odpustkovou výzvou (kdyby na ni chtěl SO nedopatřením zapomenout).
Bohouš si je ovšem vědom promlčení a milerád se ke spáchání přestupku dozná, čímž úřadu znemožní sprdel.
-
To ano, ale to předpokládá SO rychlosti zpomalené želvy. Pokud by odpustek přišel až po roce, tak SO prohrál předem, odpovědnost řidiče za přestupek zanikla z jiného důvodu, než pro který je možné sprdel následně projednat, ostatně touto dobou už všechny staré a dosud neřešené potenciální sprdele jsou v tomto stavu (je již více než rok od účinnosti PřesZ).
-
Uběhl rok od doručení sprdelního příkazu. WIN.