30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - doručování => Téma založeno: 300zm 14 Března 2018, 09:52:08
-
Nechť došlo k údálostem v tomto pořadí:
(i) došlo k prvnímu pokusu o doručení písemnosti provozovateli vozidla
(ii) provozovatel odcestoval a byl prokazatelně nepřítomen
(iii) vypršela 10-denní lhůta a písemnost byla vhozena do schránky; lhůta pro odpověď v písemnosti je 15 dnů
(iv) provozovatel se vrátil a našel písemnost ve schránce; 15-denní lhůta zatím nevypršela
Je pak lepší se držet 15-denní lhůty od fikce nebo žádat o určení neplatnosti doručení nebo provést úkon do 15 dnů od návratu provozovatele a žádat o prominutí zmeškání? Díky!
-
Amatérský pohled:
Pokud chcete odpovědět, nezkoušel bych kvůli několika málo dnům prozkoumávat bojem úskalí § 41 SprŘ (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500/zneni-20180101#p41). Podle odst. 2 S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá, tedy reálně žádnou výhodu v tom nevidím.
Matadoři by určitě tu správnou a neprůstřelnou cestu našli.
-
Při datu doručení dle fikce určitě nelze žádat o prominutí zmeškání úkonu podle § 41 SprŘ, protože zatím nic zmeškáno není a pokud následně necháte lhůtu propadnout, nebude dán závažný důvod (sice jste se s výzvou seznámil o něco později, ale úkon jste mohl provést včas). Je ale možné žádat podle § 24(2) SprŘ o určení okamžiku doručení nikoliv fikcí, ale k okamžiku faktického doručení (tj. zřejmě ke dni návratu a nalezení písemnosti ve schránce). Tuto žádost musíte podat do 15 dní od pominutí překážky, a jelikož se to shoduje se lhůtou k úkonu dle doručované písemnosti, provedete nejpozději ve stejné lhůtě úkon (klidně stejným podáním) a pak budete čekat, zda SO žádosti vyhoví.
Co přesně to je za písemnost? Jestli „odpovědí“ má být udání řidiče či doplnění důvodů odvolání, tak tam není třeba se stresovat, taková lhůta není prekluzivní. Má smysl to řešit v případě placení odpustku (to nelze po lhůtě), nebo v případě odstranění vad podání takového druhu, že bez něj nebude SO k původnímu podání přihlížet (např. nepodepsaný odpor).
-
Co přesně to je za písemnost? Jestli „odpovědí“ má být udání řidiče či doplnění důvodů odvolání, tak tam není třeba se stresovat, taková lhůta není prekluzivní. Má smysl to řešit v případě placení odpustku (to nelze po lhůtě), nebo v případě odstranění vad podání takového druhu, že bez něj nebude SO k původnímu podání přihlížet (např. nepodepsaný odpor).
Jde o udání řidiče a provozovatel již nenachází jiné možnosti než výzvě vyhovět a řidiče nahlásit. Není zde sice takový stres jako u odpustku, ale bylo by nepříjemné, kdyby v té době nad 15 dní správní orgán odložil a zahájil SprDel. Správní orgán reaguje velmi rychle.
-
Při datu doručení dle fikce určitě nelze žádat o prominutí zmeškání úkonu podle § 41 SprŘ, protože zatím nic zmeškáno není a pokud následně necháte lhůtu propadnout, nebude dán závažný důvod (sice jste se s výzvou seznámil o něco později, ale úkon jste mohl provést včas). Je ale možné žádat podle § 24(2) SprŘ o určení okamžiku doručení nikoliv fikcí, ale k okamžiku faktického doručení (tj. zřejmě ke dni návratu a nalezení písemnosti ve schránce). Tuto žádost musíte podat do 15 dní od pominutí překážky, a jelikož se to shoduje se lhůtou k úkonu dle doručované písemnosti, provedete nejpozději ve stejné lhůtě úkon (klidně stejným podáním) a pak budete čekat, zda SO žádosti vyhoví.
Ještě k tomuto. Jde právě o to, jestli správní orgán v takovém případě musí žádosti vyhovět nebo ne (správní orgán by mohl tvrdit, že si provozovatel mohl vyzvednout písemnost dříve, a provozovatel by mohl tvrdit, že žádné oznámení o zásilce ve schránce nebylo; netuším, jak by se posuzovalo). Provozovatel zatím nemá se SprDelí tu čest, ale předpokládá, že řidič se případně bude bránit jednodušeji než provozovatel. Na druhou stranu, pokud by případně došlo k nezákonnému zahájení SprDele, tak by to byl game over. Otázka je, jakou šanci taková konstrukce má.
-
Zkuste to konkrétněji, na tyhle obecné co by kdyby neumím reagovat.
Ohledně žádosti o určení pozdějšího data doručení dle § 24(2) SprŘ máte podmínky přímo v tomto ustanovení, tj. musí jít o dočasnou nepřítomnost (myšleno v místě doručování) nebo jiný vážný důvod, nesmí to být adresátem zaviněné, a musí to sám žadatel prokázat. Podle § 41(4) SprŘ za těchto podmínek SO žádosti vyhoví (musí vyhovět, pomineme-li případnou výjimku podle odst. 5, nejde o správní uvážení). Nicméně garantovat výsledek nelze, protože závisí na konkrétním posouzení - např. co to je dočasná nepřítomnost, zda na základě dodaných podkladů to bude mít SO za prokázané, jak si vyřeší otázku zavinění ... Typicky pokud budu 14 dní na služební cestě či dovolené, po návratu najdu něco ve schránce a obratem pošlu příslušnou žádost doplněnou o nějaké důkazy (letenky, účet z hotelu, cesťák ...) tak by neměl být problém (a pokud bude, lze se odvolat).
-
Typicky pokud budu 14 dní na služební cestě či dovolené, po návratu najdu něco ve schránce a obratem pošlu příslušnou žádost doplněnou o nějaké důkazy (letenky, účet z hotelu, cesťák ...) tak by neměl být problém (a pokud bude, lze se odvolat).
Ano, s tímto už má obviněný dobrou zkušenost: správní orgán to hrotil s dokazováním nepřítomnosti (letenky nestačily) a projel odvolání. Ovšem případ, který nyní řeším, je rozdílný v tom, že prvni pokus o doručení proběhl, když adresát ještě nebyl na služební cestě, a jde mi o to, jestli i v tomto případě lze úspěšně žádat o určení okamžiku doručení na den, kdy se adresát vrátil ze služební cesty a našel ve schránce dopis, nebo jestli tento postup nemá šanci na úspěch, protože si dopis mohl vyzvednout před tím, než odcestoval.
-
Tam je to otevřené, ale obecně bych předpokládal zamítnutí, protože pokud den D byla vhozena výzva, D + x adresát odcestoval (0 < x < 10) tak jistě mohl a měl si minimálně tu schránku před odjezdem zkontrolovat a tedy s výzvou se seznámit (neudělal-li to, jak tam zavinění bránící aplikaci daného institutu). Pak je otázka, co dělal dál - mohl si to vyzvednout, někoho k tomu zmocnit, pokud cestoval po ČR, mohl si to nechat doslat či připravit na jiné poště, mohl požádat doručující orgán o doručení jinam/jinak (např. e-mailem) nebo se alepoň neformálně informovat o co jde. Pokud nedělal nic a řeší to až po návratu, má velmi pravděpodobně smůlu.
Samozřejmě lze si představit určité mezní případy, např. D v průběhu dne přijde výzva, D večer přijdu z práce, výzvu najdu, pošta už je zavřená a D+1 ráno v 4.00 odlétám do Chile a pokračuju s tamním vojenským námořnictvem na stanici J.G.M., tak jde asi o dostatečně vážný důvod, abych to řešil až po návratu. Když ale nechám marně uplynout 8 z 10 dnů úložní doby a následně mi vyzvednutí „zhatí“ návštěva babičky v sousední vesnici, je to poněkud jiná situace. Mezi těmito extrémy očekávejte bod zlomu spíše poblíž té polární výpravy než návštěvy babičky ...
-
A záznam pošty o tom, že v den D vhodila výzvu do schránky (a uložila zásilku na poště) se zároveň považuje za dostatečný argument pro to, že adresát po návratu tu výzvu našel a věděl o ní? Může SO tvrdit, že měl adresát dostatečný čas si vyzvednout zásilku ode dne D, i když reálně se adresát mohl o zásilce dozvědět teprve v D+10, kdy se mu objevila ve schránce?
Jakože: ano, platí fikce doručení toho dopisu po uplynutí lhůty ... ale platí i fikce doručení té poštovní výzvy, se kterou by SO mohl jakkoli pracovat?
-
Fikce doručení výzvy neplatí, ale to je (z pohledu orgánů) kryto zaviněním adresáta a důkazním břemenem. Např. budu tvrdit, že jsem si zásilku nevyzvednul proto, že se výzva ztratila (např. ji děti vyhodily spolu s letáky). To by obecně mohl být důvod pro aplikaci § 24(2) SprŘ, ale musel bych to prokázat (což bude něco jako dokazovat neexistenci boha) a i kdyby se to nějak povedlo, SO by uzavřel, že jsem tu situaci alespoň v nedbalostní formě zavinil.
-
Vhození výzvy stačí na tvrzení že o zásilce vědět mohl a měl..
asi by prošlo třebas že výzvu vyzvedl jiný člen domácnosti a pak už to nestihl adresátovi před odjezdem dát..