30kmhcz
Přestupek (dříve správní delikt) provozovatele (tzv. řešení osoby blízké) => Výzva provozovateli - starší případy => Téma založeno: Hroch 26 Června 2014, 08:14:38
-
Buďte zdrávi vespolek,
Dnes mě napadl možný argument který by šel užít v boji proti SPRDEL u úsekových měření. Úsekové měření totiž ze svého principu zaznamená průjezd (čas, SPZ) vozidla místem A a B. A vzdálenost mezi body A a B děleno rozdíl časů nám dávají průměrnou rychlost. To co je na tom důležité je že je průměrná a v žádném případě nesleduje celou cestu vozidla mezi body. Tím pádem se dá řící že je možné že vůz se pohyboval polovinu dráhy rychlostí rychlostí 80km/h a druhou polovinu rychlostí 40km/h - výsledkem bude průměrná rychlost 70km/h. Není pochyb že někde na dráze mezi bodem A a B byla rychlost překročena, nicméně je dohad o kolik.
Díky tomu mě napadá argument pro SPRDEL: Nebylo prokázáno že se jedná o přestupek který je možný projednat v blokovém řízení. Je možné že předmětné vozidlo po projetí prvním měřícím bodem na pár chvil zastavilo aby se následně řítilo rychlostí 100km/h (případně rychleji mimo město). Díky tomu není možné právní delikt projednat, protože jednoznačně nenastali podmínky kdy lze SPRDEL projednat.
Co myslíte, je taková "nejistota" použitelná?
-
Buďte zdrávi vespolek,
Dnes mě napadl možný argument který by šel užít v boji proti SPRDEL u úsekových měření. Úsekové měření totiž ze svého principu zaznamená průjezd (čas, SPZ) vozidla místem A a B. A vzdálenost mezi body A a B děleno rozdíl časů nám dávají průměrnou rychlost. To co je na tom důležité je že je průměrná a v žádném případě nesleduje celou cestu vozidla mezi body. Tím pádem se dá řící že je možné že vůz se pohyboval polovinu dráhy rychlostí rychlostí 80km/h a druhou polovinu rychlostí 40km/h - výsledkem bude průměrná rychlost 70km/h. Není pochyb že někde na dráze mezi bodem A a B byla rychlost překročena, nicméně je dohad o kolik.
Tohle už judikatura řešila. Shodili to s tím, že pokud průměrná rychlost překračuje nejvyšší povolenou, tak je jisté, že minimálně této rychlosti bylo dosaženo. A pokud bylo dosaženo i vyšší rychlosti, ale pachatel je postihován za průměrnou, je postupováno v jeho prospěch.
Díky tomu mě napadá argument pro SPRDEL: Nebylo prokázáno že se jedná o přestupek který je možný projednat v blokovém řízení. Je možné že předmětné vozidlo po projetí prvním měřícím bodem na pár chvil zastavilo aby se následně řítilo rychlostí 100km/h (případně rychleji mimo město). Díky tomu není možné právní delikt projednat, protože jednoznačně nenastali podmínky kdy lze SPRDEL projednat.
Tvrzení, která jsou krajně nepravděpodobná a na první pohled smyšlená, šanci na úspěch příliš nemají. Argumentovali by časem projetí úseku, dobou nutnou k zastavení a následné akceleraci apod. a určitě by nějak spytlíkovali, že se to takto stát nemohlo.
-
Buďte zdrávi vespolek,
Dnes mě napadl možný argument který by šel užít v boji proti SPRDEL u úsekových měření. Úsekové měření totiž ze svého principu zaznamená průjezd (čas, SPZ) vozidla místem A a B. A vzdálenost mezi body A a B děleno rozdíl časů nám dávají průměrnou rychlost. To co je na tom důležité je že je průměrná a v žádném případě nesleduje celou cestu vozidla mezi body. Tím pádem se dá řící že je možné že vůz se pohyboval polovinu dráhy rychlostí rychlostí 80km/h a druhou polovinu rychlostí 40km/h - výsledkem bude průměrná rychlost 70km/h. Není pochyb že někde na dráze mezi bodem A a B byla rychlost překročena, nicméně je dohad o kolik.
Tohle už judikatura řešila. Shodili to s tím, že pokud průměrná rychlost překračuje nejvyšší povolenou, tak je jisté, že minimálně této rychlosti bylo dosaženo. A pokud bylo dosaženo i vyšší rychlosti, ale pachatel je postihován za průměrnou, je postupováno v jeho prospěch.
V takovém případě by ovšem mělo jít tenhle argument otočit pro případ SPRDELe, protože pro provozovatele je lepší, když bylo dosaženo rychlosti vyšší, za kterou už ho nemůžou stíhat za SPRDEL. Ergo by dávalo smysl požadovat důkaz, že rychlost vozidla nepřekročila limit pro SPRDEL. Hm …
-
Mě ohledně tohohle napadlo, jestli jsou kamery zapojene na měření, jak je to se Strakonickou okolo Chuchle.
Tam je v jednom úseku měření několikrát změněná povolená rychlost a, pro velké pesimisty, alespoň část silnice vede místy, kde nikoho ani hlukem omezit nejde.
Jak můžou tam vybírat, když nejsou schopni říct ve kterém úseku a o kolik člověk překročil rychlost a úplně jim chybí materiální znak z téhož důvodu? Nebo tam šmejdi neměří?
-
Co se týče úsekového měření v okolí Chuchle, tak tam jsou kamery před benzínkou Robil Oil, v Lahovičkách a těsně za Lahovickým mostem. V tom úseku se několikrát měnilo značení, současný stav je
směrem z centra:
1) kousek za první sadou kamer končí povolená 80km/hod (platí tedy omezení ve městě 50km/hod)
2) od odbočky do Velké Chuchle (před závodištěm), znovu 80km/hod
3) na začátku Lahoviček značka konec 80km/hod
4) za Lahovickým mostem opět 80km/hod
Mezi prvními dvěma sady kamer se možná měří, ale nic se (už dlouho) neposílá, jezdím tam téměř denně, nic nechodí. Občas se tam ale producírují policejní Superby a Pasáty a chytají z aut.
Do centra jsou kamery pouze v Lahovičkách (50km/hod) omezení a tam se určitě měří a výzvy k zaplacení odpustku chodí.
-
Je to k ničemu, protože sprdel není výzva. Omezení na blokové pokuty se týká jen výzvy. Ale třeba to úřad neví.
-
Díky tomu mě napadá argument pro SPRDEL: Nebylo prokázáno že se jedná o přestupek který je možný projednat v blokovém řízení. Je možné že předmětné vozidlo po projetí prvním měřícím bodem na pár chvil zastavilo aby se následně řítilo rychlostí 100km/h (případně rychleji mimo město). Díky tomu není možné právní delikt projednat, protože jednoznačně nenastali podmínky kdy lze SPRDEL projednat.
Tvrzení, která jsou krajně nepravděpodobná a na první pohled smyšlená, šanci na úspěch příliš nemají. Argumentovali by časem projetí úseku, dobou nutnou k zastavení a následné akceleraci apod. a určitě by nějak spytlíkovali, že se to takto stát nemohlo.
V tomhle případě bych celkově tu situaci nebral v žádném případě jako nepravděpodobnou. Je ji jen zapotřebí upravit vždy pro daný úsek. Může se začít například z druhé strany - Řidič vjel do měřeného úseku rychlostí překračující povolenou o min 50km/h. všiml si ale kamer a začal okamžitě brzdit. Tím pádem se může průměrná rychlost naprosto bez problémů dostat do rozmezí mezi povolenou a povolenou+50. Myslím si že to že někdo po projetí kamer urputně brzdí není zase tak ojedinělý jev. Nebo před projetím druhého měřícího bodu.
-
Přesně jak napsal jkraus222:
Řidič určitě překročil rychlost nejméně o nějakou hodnotu. Možná ji překročil i více, ale podle zásady in dubio pro reo se uvažuje nejnižší možné překročení.
-
Přesně jak napsal jkraus222:
Řidič určitě překročil rychlost nejméně o nějakou hodnotu. Možná ji překročil i více, ale podle zásady in dubio pro reo se uvažuje nejnižší možné překročení.
V tomto směru je ovšem pravidlo in dubio pro reo porušeno, pokud se provozovatel dopustil správního deliktu nesdělení totožnosti řidiče. V takovou chvíli by naopak tohle pravidlo mělo říct, že možná překročil o moc, takže za to nemůže být provozovatel popotahován. Absurdní.