30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - doručování => Téma založeno: Behemot 22 Ledna 2018, 08:35:44
-
Máme poslední den lhůty a na poště A, kam si to mám jít podle lístku vyzvednout, se dozvídám, že zásilka je na poště B, kam jsem odeslán.
Dle mého názoru se jim na to můžu vysrat, nemůže mi přece nikdo prokázat fikci proto, že to pošta posere, já nejsem povinen to za ně žehlit a jezdit si to vyzvedávat jinam, než kde to je podle výzvy k vyzvednutí zásilky uložený, nemám pravdu?
Pokud z nich vymlátím potvrzení že to tam není, tak nemůže nastat fikce a to, že to následně vhodí do schrány, je pro mne irelevantní, protože neprokážou, že sem se s tím mohl seznámit, je tak? Kasliky jsou veřejně přístupný a von to někdo ukrad, já sem nic nedostal.
-
Bohužel asi může.. jak jsem pochopil tak fikce doručení nastane i když jste dopis nedostal a nebyl vhozený do schránky.
-
No mám ten pocit, že pokud bude mít potvrzení z pošty, že tam byl a nic nedostal a následně se písemnost ztratí, bude mít slušnou šanci na zpochybnění fikce doručení.
-
Pudu tam odpoledne před zavíračkou, to tam bude i jiná parta než ráno, a nebude už možný to stihnout vyzvednout jinde. Tak todle snad musí jít prorazit.
-
Heh, tak to nakonec zvládli do večera ještě dotáhnout…tak třeba příště :)
-
Todle bude ještě velice zajímavej případ, protože stádní podnik vůbec není připraven na to, že tam někdo něco posere (i když se to stává denně v množství větším, než malém) a potvrzení prej v tomto stylu nevydává a nikdo mi nic nedá. Podle infolinky mají za to, že je doručeno, protože to prej vhodili do schránky. No checht, to je sice hezký, ale nemají můj podpis, takže vhozeno nevhozeno, já sem nikdá nic nedostal. Tady se nevhazuje, tady se to donese na centrální recepci a ta doručuje adresátům - v tomto případě to vstrčí do dřevěnýho veřejně přístupnýho kasliku, odkud si to může kdokoli kdykoli vybrat. Zákonná fikce nemůže nastat, protože to před tím posrali ONI. Jenže to je jim na banánu a odmítají mi to potvrdit ::)
Byla mi doporučena jakási jiná reklamace a že to prošetří, to samozřejmě zkusim hned zítra. Pokud by s tímto měl kdokoli jakýkoli zkušenosti, uvítám, bude se to asi dost hodit.
-
stádní podnik vůbec není připraven na to, že tam někdo něco posere
Můj Helmut jednou netrpělivě čekal na vhození po dvou výzvách, tak se po pár dnech ozval počtě, kde to teda maj. Pošta se pět dní po sobě dušovala, že to tam doručovatelka určitě vhodila. Tak jsem se pak ptal na reklamaci zásilky a ten systém je nastaven na to, že reklamuje pouze odesílatel. V trackovacím systému zásilka dodnes čeká na doručení. Stav ztraceno tam zjevně nemají.
Ve spisu jsem pak viděl, že to opravdu reklamovali a pošta jim vrátila 38kč zpět. Parazita samozřejmě nijak nerozhodilo, že jeho výzva k podání vysvětlení prokazatelně nikomu nedošla a vydal rozhodnutí.
Takže celá pošta funguje na slepé důvěře v (většinově oprávněnou) poctivost doručovatelek - Pokud by to nebyl úřední dopis, který má nějakou zpětnou vazbu, tak si to pošťačka nechá nebo zahodí a pošta řekne, že bylo doručeno a tím to hasne.
-
Tak sem se dobral takovýho polořešení no…výzvu samozřejmě nenašli, týpek mi aspoň růčo napsal na sledování cosi s razítkem a že se mám poptat na té poště, kde to bylo skutečně fyzicky uloženo - tam mi daj i informaci, kdo to odeslal.
Tak se tam příležitostně votočim, budu dělat, jako že nic a až ofiko zjistim odkud, tak na úřad zavolám, že pošta to posrala, esli tam něco maj a uplatní mi teda § 41 a pošlou rozhodnutí znova…o nějakej měsíc se to protáhne a není tam riziko, že s tím papírkem mě pošlou do prdele, teda do exekuce…
-
Sem si zatim vyzved lejstro (že ověřená kopie) a akorát jdu sepsat navrácení v předchozí stav.
Mimochodem sem si s vedoucím pokecal na téma nepříslušnejch datovek a máme asi další judikaturu do nabídky - v případě odeslání jinou datofkou se na to údajně pohlíží jako na odeslání e-mailem - má to být potvrzeno písemně. Tak se zdá, že si může úřad vybrat jak se mu zlíbí to posoudit…
-
Mimochodem sem si s vedoucím pokecal na téma nepříslušnejch datovek a máme asi další judikaturu do nabídky - v případě odeslání jinou datofkou se na to údajně pohlíží jako na odeslání e-mailem - má to být potvrzeno písemně. Tak se zdá, že si může úřad vybrat jak se mu zlíbí to posoudit…
Můžete to nějak konkretizovat? Který vedoucí? Jaká nepříslušná datovka, úplně jiné osoby, nebo i jiná datovka stejné osoby (např. FO vs. PFO vs. PFO_ADVOK)? Co si může úřad vybrat jak se mu zlíbí? Bavíme se o doručování směrem účastník -> orgán? Podle kterého předpisu?
Já toto docela sleduji a řekl bych, že nic z toho, co naznačujete, neodpovídá aktuálnímu stavu judikatury, ty nejspornější věci jsou už rok rozseknuty stanoviskem Plsn 1/2015, proti kterému zatím nepozoruji žádné náznaky rebelie (ani od soudů, ani od úřadů), naopak se spíš čeká, že v některých dílčích věcech, kde se rozchází judikatura NSS a NS (např. doručení fikcí do DS o víkendu) se NSS přizpůsobí.
Pokud jde o podání z nesprávné DS, tak pokud je to DS stejné osoby, nehraje to žádnou roli. Pokud z DS jiné osoby, tak buď tam je uznávaný podpis, který cokoliv odvoditelné z ISDS přebije (jak fikci podpisu, tak informaci o držiteli DS, ze které to bylo podáno), nebo tam není, pak se ale zpravidla uplatní fikce podpisu a orgán k takovému podání nemůže jednoduše nepřihlížet (resp. čekat na jeho potvrzení), ale měl by minimálně připustit možnost, že to držitel DS podal jako zástupce a vyzvat jej k doložení PM.
-
Zajel jsem si osobně pro rozhodnutí tady v tomto případě, pže to pošta zkonila. Tam jsem se pak bavil s vedoucím (pže OÚO nebyla k dispozici) jak případně posílat, pokud to pošta takdle bordelí (podobná situace se nyní opakovala znovu se zásilkou z Číny) a že mám nyní k dispozici jen nepříslušnou schránku (fremní na moje jméno), tak bych si asi musel zřídit svou na FO.
Údajně má v tomto podle něj judikatura jasno už pár měsíců po zavedení DS, a sice popsaným způsobem - podání je stejné, jako např. poslání e-mailu úřadu (bez ElPo) a musí být písemně potvrzeno. Označení judikatury mi neřek, bavili jsme se jen perhuba. Pokud ještě navíc existují dvě různé metody, jak na to pohlížet, jak jste psal vedle:
Pak se na to podání vztahuje tzv. fikce podpisu podle § 18 ElÚkon. O nepodepsané podání tedy nejde, ani nemůže mít z tohoto důvodu vadu, ani nemůže jít o nepotvrzené nepodepsané podání ve smyslu § 37(4) SprŘ, ke kterému by se nepřihlíželo. V čem se ale judikatura trochu vymkla z kloubů je řešení otázky, komu konkrétně svědčí ta fikce podpisu, zejména pokud do té DS má přístup více osob a/nebo jde o DS PO. Tady bohužel trochu končí selský rozum. Možná řešení jsou v zásadě 2 - buď budeme na to podání nahlížet jako na podepsané tou FO, která jej fakticky odeslala (tj. tzv. oprávněná osoba ve smyslu ElÚkon, jejíž přihlašovací údaje byly použity pro přístup do DS), nebo to vždy připsat držiteli DS. Obě řešení jsou problematická - v tom prvním případě by všechno musel posílat osobně sám držitel (či u PO statutár) a jiné pověřené osoby by musely dokládat PM, druhé řešení zase znamená, že každá sekretářka se zřízeným přístupem do DS a oprávněním odesílat zprávy de facto disponuje generální plnou mocí jednat vůči orgánům za držitele, což si patrně ne každý v okamžiku zřízení přístupu uvědomuje. Nicméně ze dvou blbých řešení si soudy zatím podle očekávání vybrali to blbější - tedy to druhé. Aplikováno na váš případ to znamená, že odpor za vás podala ta PO, tedy zcela konkrétně že by CÚ na to podání měl pohlížet, jako by tam byl vlastnoruční podpis jejího jednatele či jiné osoby oprávněné za tu PO jednat. Což nemůže mít samo o sobě účinky podaného odporu (ten může podat jen osoba, které se příkazem ukládá povinnost, srov. § 150(3) SprŘ), ale i tak to neznamená, že by to CÚ mohl zcela ignorovat. Úřad totiž nemůže vědět, jestli ta PO nejednala jako váš zástupce (ano, zástupcem může být i PO) a tedy ji měl vyzvat k doložení PM. Je tedy otázka zda to udělal. Pokud ne, tak na tom lze postavit jakž takž nadějnou obranu (možná by nebylo od věci začít tím, že tu PM doplníte bez vyzvání).
Je samozřejmě docela dobře možné, že ta judikatura, o které mistr mluvil, je dávno překonaná, alebrž datofky už tu máme hodně dlouho a předpokládám, že v této oblasti je docela živo. Akorát to k úředníkům do této středočeské poloprdele ještě nedorazilo :D
-
Jestli tvrdil, že je v tom jasno už od účinnosti ElÚkon či krátce poté, tak byl nejspíš mimo mísu a nemá smysl to více pitvat.
Potenciálně sporné mohou být 2 věci, jedna z nich je ta, kterou citujete a řešili jsme výše, tedy jak pohlížet na fiktivní podpis při podání z DS PO. Tohle je primárně problém legislativy, fikce podpisu zkrátka není v případě PO úplně domyšlená (historicky šlo částečně i o záměr, v době přijetí byly DS tlačeny silou, a fikce podpisu, tj. možnost komunikovat přes DS s veřejnou správou bez dalších formalit či nutnosti si pořizovat EP, byla klíčovým argumentem a částečně měla vyvažovat, že se tento nevyzkoušený vynález paušálně befelem zavedl všem PO v OR, takové „detaily“, kdo a jakým způsobem za PO v různých situacích jedná, zákonodárce netrápily). Nicméně tohle Plsn 1/2015 vcelku jednoznačně řeší, já si sice můžu myslet, že z několika možných blbých řešení je tohle to nejblbější, a že to třeba časem dozraje k nějaké revizi (v lepším případě provedené zákonodárcem), ale z hlediska běžné praxe je to, řečeno s panem prezidentem, fait accompli.
Pokud z toho vyjdeme, tedy že když něco posílá z DS PO její jednatel, je podání vybaveno podpisem této PO (ať už je tím myšleno cokoliv), nikoliv podpisem té konkrétní oprávněné či pověřené FO, tak druhý potenciálně sporný moment nastává v tom, jak nahlížet na podání, které podle obsahu obsahuje úkon osoby A, ale podepsaná je pod tím osoba B - což přesahuje problematiku DS, tohle nastává i u listinné podoby podání. Pokud jde z něčeho dovodit, že B patrně jedná jako zástupce, není co řešit, adresát nemůže k podání nepřihlížet a pokud mu něco chybí, třeba PM (případně mu nestačí prostá kopie), má to řešit postupem pro odstranění vad. Horší to je v situaci, že není řečeno nic, nebo je podání obsahově natolik zmatené, že ani nejde pořádně poznat, zda mělo jít o úkon osoby A či B - to je pak třeba řešit s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem (a je k tomu taky hafo judikatury). Což může být i vaše situace s odporem, kde jste PM doložil dodatečně, pokud to je stále živé, tak je třeba vyčkat na protistranu, jak se k tomu postaví, a pak případně reagovat.
Do budoucna stačí v případě, že z nějakého důvodu opravdu chcete DS osoby B využívat k podání za osobu A (která nemá uznávaný EP), hodit do podání informaci o tom, že B je zástupce, a připojit PM (obvykle stačí prostá kopie, tj. klidně scan s ručními podpisy).
-
Jak jsem psal vedle, úřad poslal vyjádření, že vyzvali k odstranění vad podání někdy v listopadu a dál to neřeší, nabylo to PM. (Upozornění na nedoplatek ovšem poslali zase písemně na adresu TP, akorát že obyčejně, ehm.) Přičemž pravděpodobně obeslali písemně doručovací adresu v tom odporu (ke kterýmu by neměli přihlížet, dokud není vada odstraněna a ten odpor je vzat na milost), to asi z nějakýho důvodu nedorazilo. Žádnou další - ani TP, ani datofku. Víc nevim, pudu nahlídnout do spisu, zdá se, že zevlej tady přes nádraží, akorát že jenom pondělí-středa ::)
-
Už se v té anabázi trochu ztrácím - je to pořád tento případ (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5779.0)? Kdyžtak mne opravte, jsem líný to celé znovu pročítat. Celníci vydali příkaz. Ať už ho doručovali jakkoliv blbě, tak materiálně evidentně doručen byl (lze dovodit z odporu podaného jeho adresátem, byť v roli jednatele operujícího z DS jiné osoby). Na tento odpor, který možná neměl všechny náležitosti (jde asi především o podpis, resp. jeho fikci dle § 18(2) ElÚkon či zmocnění), reagoval celník výzvou k odstranění vad dle § 37 SprŘ? Pokud ano, tak to zjevně nepovažoval za elektronické nepodepsané podání, ke kterému by se bez dalšího nepřihlíželo (což odpovídá i našemu náhledu, když to přišlo z DS, tak tam minimálně ten fiktivní podpis byl), tedy tímto případným argumentem, který zatím padl jen ústně s odkazem na jakousi blíže neurčenou prehistorickou judikaturu, se není třeba trápit.
Otázka tedy zní, jaký byl další osud té výzvy - kam byla a jak byla doručována, zda a kdy jste se s ní fakticky seznámil (a zda a ke kterému okamžiku může vaše seznámení se s ní prokázat úřad) a co bylo obsahem. Pokud byla doručena, byť fikcí, a v určené lhůtě jste nereagoval, je patrně názor úřadu, že příkaz nabyl PM, opodstatněný (pokud se vám to tedy nepovedlo prolomit žádostmi dle § 24 a/nebo § 41 SprŘ). Pokud doručena nebyla, dá se s tím pracovat.
Jinak formálně je obranou proti neakceptovanému odporu žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti dle § 80 adresovaná nadřízenému SO a když to nepomůže, tak nečinnostní žaloba. Je to dost neintuitivní, ale soudy jsou na tu konstrukci náležitě hrdé (vada prý není v tom, že příkaz je chybně vydáván za pravomocný, ale že pokud byl podán odpor, měl SO pokračovat v řízení a rozhodnout a pokud to nedělá, je nezákonně nečinný), tak nezbývá než se tomu přizpůsobit :(
-
No, tvrdí, že mají doručeno fikcí. Kam to poslali ale vůbec netuším, resp. jak jsem tam psal, pravděpodobně obeslali (podle nich) subjekt obchodní_značka-jméno s tím, ať vyjasní, kdo to podával. To z nějakýho důvodu nedorazilo.
Jak jsem se tam ptal, neměli v případě nejasnosti obeslat adres víc?
-
Fyzické osobě měli doručovat na trvalý pobyt (nemá-li v evidenci doručovací adresu). Moc nechápu co tam cpou tu obchodní značku, jestli je to dovětek v živnostenském rejstříku u PFO či co - neodstranění staré známky je jen přestupek řidiče, což je vždy FO, není důvod s řidičem zacházet jako s PFO, i kdyby to byl podnikatel.
Jediná nejasná situace by byla, kdyby v imperfektním podání (zde odporu) byla zároveň zavedena adresa pro doručování - tj. tam by teoreticky mohlo dojít k tomu, že SO neví zda k tomu má přihlížet (zda to vůbec je vůle osoby, jejíž procesní úkon je obsahem podání) a měl by to buď poslat na obě adresy, nebo alespoň velmi opatrně posoudit (přičemž v pochybnostech by měla mít prioritu adresa trvalá, kde je každý tak jako tak povinen poštu pod sankcí fiktivního doručení přijímat).
-
Tuto adresu jsem do odporu dal jako doručovací. Voni si nebyli jisti, jestli to je nějakej třetí subjekt, tak prej vyzvali k ujasnění, a poslali nejspíš, což se někde asi potratilo nebo nevim. Na jisto to budu vědět ať budu mít spis.
Otázkou, jak jsem se teda ptal i tam ve vlákně, kam v případě takové nejasnosti poslat výzvu musí? Mě by dávalo smysl, aby poslali na všechny tři adresy - ostatně MHMP v podobným případě obeslal všechno. Minimálně někam by to dorazilo, dvě zásilky najednou pošta ztratit nezvládne (listovní, nebo kombinace listovní a DZ).
-
No viz výše, když si to adresát vezme, tak je úplně jedno, kam či kolikrát mu to poslali. Má-li ale zafungovat fikce, tak to musí poslat na tu správnou adresu dle algoritmu v § 20. Je-li pochybnost ohledně toho, zda či jakou adresu pro doručování si účastník zvolil, tak na trvalou, a dle okolností případně redundantně i na tu pochybnou doručovací. Asi nemá smysl rozepisovat obecně všechny varianty dokud nezjistíte jak to bylo zde.
-
Mno, soudruh se sice chvilku nezdál, ale je to stejnej kripl, jako obvykle. Poté, co jsem mu dle dohody poslal žádost o prominutí zmeškání úkonu s doložením toho, co bylo k dispozici, tak se v ní kroutí, že jsem ji měl odeslat do 15 dnů ode dne vhození do schrány - ehm, proti čemuž jaksi žádost směřuje, dopic mi nebyl vydán a nic jsem jako že nedostal, že, a přiložit ten zmeškanej úkon. Každopádně vhození do schránky nemá ani ouřad, ani pošta jak dokázat (pominu-li technická specifika na místě, kdy vhození do schrány pošta vůbec nedělá), tak jak může od toho počítat nějakou lhůtu?
No, jaksi, ehm, to doručení je právě neplatný, tudíž ve lhůtě 15 dní od skutečného zjištění věci - tj. vydání úřední kopie rozhodnutí na místě na úřadě - jsem podal nejprve žádost o prominutí. Následně separátním podáním stále ve lhůtě ten úkon - podání odvolání. Je prakticky vymahatelný to, že to jsou fyzicky dvě separátní podání a ne jedno? Pokud je to stále ve lhůtě?
No proti usnesení každopádně podám odvolání a současně teda doplním blanket z vlastní iniciativy plným odvoláním, nechť to buď odešlou na kraj jako podnět k přezkumu, nebo - pokud kraj mezitím zruší to usnesení (což asi není úplně reálný) - jako řádný odvolací důvody. Začíná to bejt slušně zamotaný ;D
Co by se mimochodem stalo, kdyby někdo za půl roku přezkum zamítl a za rok pak někdo zrušil to usnesení o zamítnutí prominutí lhůty a navrácení v předchozí stav, čímž by se z toho zpětně stalo řádné odválání a ne podnět pro přezkum (který by už byl zamítnutý)? Na SČK se totiž může stát naprosto vše :D
-
No, jaksi, ehm, to doručení je právě neplatný, tudíž ve lhůtě 15 dní od skutečného zjištění věci - tj. vydání úřední kopie rozhodnutí na místě na úřadě - jsem podal nejprve žádost o prominutí. Následně separátním podáním stále ve lhůtě ten úkon - podání odvolání. Je prakticky vymahatelný to, že to jsou fyzicky dvě separátní podání a ne jedno? Pokud je to stále ve lhůtě?
To byla chyba.. Správní řád §41(2)
(2) Požádat o prominutí zmeškání úkonu účastník může do 15 dnů ode dne, kdy pominula překážka, která podateli bránila úkon učinit. S požádáním je třeba spojit zmeškaný úkon, jinak se jím správní orgán nezabývá. Zmeškání úkonu nelze prominout, jestliže ode dne, kdy měl být úkon učiněn, uplynul jeden rok.
-
Na druhé straně mění to něco na věci, když bylo podání učiněno o něco později, ale obojí ve lhůtě těch 15 dnů? Můžou to brát tak, že jsem na to zapomněl a z vlastní vůle to včas (=stále ve lhůtě) opravil. A pokud teda v podání něco chybělo, neměli náhodou vyzvat k doplnění? Mě to přijde dost ekvivalentní situaci s blanketem.
Samozřejmě pomíjím to, že jsem konal zejména i s tím, jak jsem byl vyzván. Jistě, po telefonu/per huba jak to není nahraný, tak jako by to neexistovalo…ouřada zapře i svoji matku, když to nebude písemně nebo nahraný…
-
Mno, soudruh se sice chvilku nezdál, ale je to stejnej kripl, jako obvykle. Poté, co jsem mu dle dohody poslal žádost o prominutí zmeškání úkonu s doložením toho, co bylo k dispozici, tak se v ní kroutí, že jsem ji měl odeslat do 15 dnů ode dne vhození do schrány - ehm, proti čemuž jaksi žádost směřuje, dopic mi nebyl vydán a nic jsem jako že nedostal, že, a přiložit ten zmeškanej úkon. Každopádně vhození do schránky nemá ani ouřad, ani pošta jak dokázat (pominu-li technická specifika na místě, kdy vhození do schrány pošta vůbec nedělá), tak jak může od toho počítat nějakou lhůtu?
Žádáte o co, aby bylo rozhodnuto, že dopis nebyl doručen (případně byl doručen jindy), tj. podle § 24(2) SprŘ, nebo podle § 41 SprŘ o to, aby vám bylo prominuto zmeškání podání odvolání? Každopádně v obou případech nesete důkazní břemeno mj. i k tomu, že je žádost podána včas.
Z vlákna se mi nepovedlo přesně zjistit, co se dělo poté, co jste v poslední den úložní lhůty zjistil, že je zásilka na jiné poště - možná kdybyste místo velkohubých výkřiků zkusil být trochu věcný, dostali bychom se dál. Pokud jste následně šel do spisu, čímž vám bylo rozhodnutí doručeno (hádám, že jde o rozhodnutí, když do něj dáváte odvolání), tak já bych asi postupoval podle toho, jestli od (spekulativně) neplatné fikce doručení do nahlížení uplynula lhůta pro odvolání. Pokud ne, podal bych alespoň blanket, pokud tedy těch pár dní není z nějakého důvodu rozhodujících.
Pokud už odvolání ve lhůtě od fikce nelze podat, dal bych jej ve lhůtě od nahlížení (s tvrzením, že mi bylo doručeno právě tím nahlížením vzhledem k tomu, že k fikci nedošlo pro nesplnění zákonných předpokladů, konkrétně výzva podle § 23(4) SprŘ neobsahovala údaj o tom, kde si lze písemnost vyzvednout). Vedle toho bych asi z procesní opatrnosti podal i žádost podle § 24(2) SprŘ, ale ta je víceméně redundantní - slouží totiž pro řešení případů, kde byl zákonný postup dodržen a k náhradnímu doručení by došlo, nicméně vážné nezaviněné důvody zabránily adresátovi si zásilku převzít, v daném případě ovšem můžete argumentovat podobně, případně a maiori ad minus jestliže pro neúčinnost fikce stačí závažný nezaviněný důvod na straně adresáta, tím spíš jím je i chyba na straně doručujícího orgánu či pošty.
No, jaksi, ehm, to doručení je právě neplatný, tudíž ve lhůtě 15 dní od skutečného zjištění věci - tj. vydání úřední kopie rozhodnutí na místě na úřadě - jsem podal nejprve žádost o prominutí. Následně separátním podáním stále ve lhůtě ten úkon - podání odvolání. Je prakticky vymahatelný to, že to jsou fyzicky dvě separátní podání a ne jedno? Pokud je to stále ve lhůtě? [...] Začíná to bejt slušně zamotaný ;D
Viz výše, IMHO ve vaší situaci vůbec nedávalo smysl žádat podle § 41 o navrácení v předešlý stav. Když už jste to udělal, tak vás 2M správně upozornil, že tato žádost je bez souvisejícího úkonu neprojednatelná. Nevím z hlavy, zda jsou nějaké noty pro řešení situace, že obě části (žádost i úkon) jsou podány včas, ale nikoliv najednou, na základě selského rozumu a obecných principů mám za to, že pokud mezi oběma podáními žadatele SO neudělal žádný úkon, měl by to posoudit jako jeden celek (trvání na tom, že spojení je třeba spojit znamená, že to musí být scvaknuté sešívačkou, by snad orgán neměl ustát). Pokud po neúplné žádosti ale před obdržením zmeškaného úkonu SO něco poslal (např. zamítnutí žádosti či vyrozumění o tom, že se jí nebude zabývat) ale lhůta dosud neuplynula, ničemu nebránilo podat žádost spojenou s úkonem znovu - byl-li učiněn jen úkon a nebyla zopakována žádost, považoval bych trvání na tom za přepjatý formalismus, i když tady už je pozice SO o něco silnější. Úplně nejlepší by bylo ovšem tyto triviální chyby nedělat, máte pravdu, že to je „zamotaný“, ale nejsem si jist, zda ve váš prospěch.
Co by se mimochodem stalo, kdyby někdo za půl roku přezkum zamítl a za rok pak někdo zrušil to usnesení o zamítnutí prominutí lhůty a navrácení v předchozí stav, čímž by se z toho zpětně stalo řádné odválání a ne podnět pro přezkum (který by už byl zamítnutý)?
Podnět k přezkumu se nezamítá, zda bude přezkumné řízení jakožto dozorčí prostředek provedeno si posoudí nadřízený SO a buď to udělá, nebo ne. Kdyby se následně zjistilo, že odvolání bylo řádné, normálně by se pokračovalo v řízení. Zajímavější by bylo, pokud by přezkum byl proveden a výsledkem bylo zrušení rozhodnutí, nicméně následně by se ukázalo, že odvolání bylo včasné a tím pádem i celé přezkumné řízení nezákonné, jelikož se zabývalo nepravomocným rozhodnutím.
-
Uvedeno to tady je, ale asi to trochu zapadlo promícháním s druhým vláknem. Nedělal jsem nic, nebylo co - bylo to jinde, já fakt nemám čas někde objíždět půl Prahy a zjišťovat co kde je a není. Pošta bude trvat na tom, že vhodila, byť to tady ani nelze a hlavně, není to garantovaný způsob - nemůžou prokázat, že to vhodili a já to dostal.
Přesněji řečeno, dostavi jsem se asi 30 sekund před zavíračkou (skutečně jsem byl celej den pryč, mám svědka) že budu požadovat rovnou ten den potvrzení, že teda mi to nevydávají, protože pochybila počta. Chlápek mi vzal lístek a dal mi úplně jinou zásilku, než na kterou byla výzva, což jsem zjistil o pár dní pozděj a začal jednat, ale to už tu výzvu k vyzvednutí zapřeli (a údajně ji pak nenašli). Vlastní iniciativou jsem pak zjistil co to bylo, od koho to bylo, vytáhl z chlápka na přepážce aspoň jakési slabé potvrzení a na základě zjištění po telefonu že to opravdu bylo z tohoto úřadu a co to je jsem si to pak jel do spisu prohlídnout. Von tam nebyl, vedoucí mi teda vytiskl kopii toho rozhodnutí z kompu, přímo spis mi neukázal. Po telefonu mi bylo potvrzeno, že mám zažádat o navrácení v předešlý stav a poslat co k tomu mám.
Zastávám právě pozici, že po zjištění co to bylo (rozhodnutí) jsem - ode dne vydání kopie, což je skutečně stav, kdy jsem to zjistil (=bylo doručeno) - podal žádost o navrácení v předchozí stav. Ta věc předtím nabyla právní moci fikcí - proti tomu jsem brojil. Ten den doručení rozhodnutí vystavením ověřené kopie přímo na úřadě beru právě jako den, kdy jsem se dozvěděl o zmeškaném úkonu, a od kterého i platí lhůta pro odvolání za předpokladu, že to prominou a navrátí v předchozí stav - což by, jak jsem pochopil, bylo vystavení nového rozhnodutí ode dne vydání kopie.
I když je fakt, že to vypadá trochu překombinovaně a vlastně to nedává tak smysl. Kdyby to navrátili v předešlý stav, tak by to bylo vrastě před vydání toho rozhodnutí - a to by vydali znovu od úplně jiného, pozdějšího data, že? A skutečně dává větší smysl požádat prostě o určení neplatnosti doručení. Podám teda separátně žádost podle § 24 a podmínek § 41 o určení neplatnosti doručení. V každým případě ale radši dám i odvolání proti usnesení, při dnešní rozhodovací praxi by mi pak vyčetli, že postup orgána byl špatně a já měl to odvolání podat, ale protože jsem tak neučinil, tak nemám nárok. Jistota je kulomet. Když nic jinýho, aspoň budou mít na kraji co dělat a projednají ještě míň dalších odvolaček :D
-
Rozdíl mezi § 24(2) a § 41 jsem tu už opakovaně vysvětloval, pro detaily viz např. usnesení KS v Plzni č. j. 17 A 29/2013-27. Nesmíte se nechat zmást odkazem na § 41 z § 24, to je jen legislativní zkratka, aby do § 24 nemusel zákonodárce relevantní části § 41 opisovat.
Je fakt, že to moc nechápou nejen účastníci, ale ani úředníci, takže často z toho je pěkný guláš přičiněním obou stran. Též je fakt, že dost situací lze i při vědomí rozdílu mezi předmětnými instituty řešit oběma z nich - buď se domáhám určení pozdějšího data doručení a úkon pak dělám nezávisle na té žádosti řádně a včas (počítáno od korigovaného data), nebo formální datum doručení neřeším, tedy dělám úkon pozdě, ale žádám o prominutí tohoto zmeškání z nezaviněných důvodů pro které jsem se s doručovanou písemností nemohl včas seznámit. Neplatí to vždy, ale tam, kde to připadá v úvahu, já osobně postupuji tak, že požádám v jednom podání o obojí spolu i s nějakým vysvětlením pochopitelným pro průměrného úředníka, že to činím z procesní opatrnosti a že je mi vcelku jedno, co s těmi žádostmi formálně udělá, povede-li to k přijetí úkonu.
U vás konkrétně, jak píšu v předchozím příspěvku, by se to vůbec nemělo řešit přes tyto žádosti, protože pokud byla výzva k vyzvednutí chybná, nemělo by k fikci dojít vůbec (nejsou splněny podmínky, tj. nenastala ze zákona, není třeba to korigovat žádostí; ta se má použít v situaci, kdy zákonné podmínky fikce nastaly, ale k tomu se stalo ještě něco dalšího, což dle zákona může doručení fikcí zneplatnit, ale pouze rozhodnutím SO při dodržení procesního postupu - žádost, lhůty atp.). Samozřejmě toto by mělo být uvedeno v tom odvolání (či jeho doplnění), aby měl odvolací SO při posuzování včasnosti vůbec šanci to zohlednit. Pokud jste se dobrovolně zbavil té výzvy s uvedením chybné pošty, tak vaše smůla, budete mít prokazování složitější.
Samozřejmě podat si vedle toho žádost dle § 24(2) či dle § 41, případně obě, můžete, ale musí to mít nějakou hlavu a patu. Třeba u té podle § 41 tvrdíte, že pro případ, že vám tedy bylo doručeno fikcí, jste odvolání dříve podat nemohl, protože vám v tom zabránily vážné a vámi nezaviněné důvody. Což bude trochu problém, protože pokud jste 10. den byl v souladu s výzvou na poště a tam vás vyhodili, je to OK (tohle jste nezavinil a důvod nepodání odvolání to zjevně je), pokud se následně vhozená obálka „ztratila“, je to už horší, protože tohle byste měl prokazovat (obvykle sice musí prokazovat SO, aby měl doručeno, ale tady SO doručeno má a vy jste v režimu žádosti a máte prokazovat vy), ale i kdyby se toto nějak přešlo, tak víte-li, že vám něco bylo doručováno, a po tom jednom neúspěšném pokusu před zavíračkou neuděláte 2 týdny nic, těžko můžete tvrdit, že jste na to nemohl reagovat nezaviněně.
Jinak navrácením v předešlý stav se nemyslí před rozhodnutí, to je taková divná formulace, chápejte to tak, jak se píše v prvním odstavci, tedy že jde o prominutí zmeškání úkonu (to navrácení je myšleno tak, že se anulují účinky marného uplynutí lhůty).
-
No čekal dva týdny, si to představujete trochu jak ten úřad, každej na mě čeká, ne? Jasně, každej den sem tomu nevěnoval dvě hodiny, to je fakt. Vono se to taky dělá blbě a to i když mám jako jednatel docela pružnou dobu, stejně musím taky dělat něco jinýho, než od 8 do 18 lítat po poště, kde se nikdo k ničemu nemá a dotyční pracovníci tam taky nejsou každej den. Nicméně i tak, když si vás na poště přehazují jak horkej brambor, dovolat se na infolinku je na 8 pokusů denně, nikdo se k ničemu nemá, chyba je to vždycky někoho jinýho, žádnej problém se vlastně nestal - tady vidím vhozeno do schrány, tak co chcete - to se zjišťuje dost blbě, že? Taky jsem se na to mohl vysrat rovnou a rozjet to kolečko až by přišel exekutor, ale z vlastní iniciativy jsem se dopátral k tomu, kdo a co. To se snad počítá, ne? :D
Pošta mi tu výzvu vzala a tvrdí, že ji nenašli. Já si taky nevšim hned, že mi dali jinou zásilku, ale až když jsem pak koukal na lístek té zásilky, kterou mi vydali, a zjistil, že je už vydaná, tak mi to došlo, a to jsem to tam začal řešit hned. Oba dva si to pamatují a určitě to budou schopni dosvědčit, včetně obecné rozsáhlé praxe, že se tam děje asi tak deset let, že hoděj výzvu a zásilku pak odvezou jinam. Mimochodem podobnej bordel se opakoval o týden později znovu, a tam už jsem si to vyfotil, a jako důkaz pro podporu mého tvrzení, že místní pošta je poslední týdny bordel na kolečkách, jim to poslal. Označil jsem taky svědky na pobočce a telefon, že si tam úřad ani nezavolal aby je vytěžil, natož je předvolal k PV, je snad jejich laxnost - já nejsem ouřada, abych je tam předvolával.
Takže po vyběhání všeho a rozhovoru s panem zástupcem jsem podle pokynů poslal žádost podle § 41, včetně rozsáhlýho odůvodnění. O pár dní pozděj sem poslal blanket. Teď dorazilo usnesení o zamítnutí, další věc na počtě je z P1, takže to bude jinej úřad, čili z tohoto úřadu nic dalšího nemám.
-
Vy musíte mít hroznou smůlu. Nicméně obávám se, že brečíte na špatným hrobě a není mi jasné, o co vám jde.
Jestli jsem to pochopil, ten váš bordel na kolečkách vám úřední dopis uložil na jiné poště, než kterou uvedl do výzvy, poslední den úložní doby jste si ho chtěl vyzvednout a nezadařilo se to, následně vám jej vhodili do schránky. Takže kdybyste chtěl, v pohodě jste mohl reagovat, žádné 2 hodiny denně nebylo třeba vynakládat.
Pokud jste chtěl té chyby využít, měl jste to udělat chytřeji. Každopádně téma považuji za vyčerpané, snažil jsem se dle svého nejlepšího vědomí a svědomí popsat, jaké možnosti jste měl a jaké máte, a na jaké problémy můžete narazit. Nepodsouvejte mi, že si něco představuju, já jen odhaduji, co se stane, když budete po měsíci žádat o prominutí zmeškání odvolání proti rozhodnutí, u jehož doručení sice nastala nějaká nepravidelnost, ale o jehož existenci jste prokazatelně věděl, ovšem nechal jste to být, protože jste hrozně zaneprázdněný. Pokud si myslíte, že si to uhájíte, a že energie a čas vložené do nejistého boje o žádost podle § 41 jsou lépe investované, než kdybyste si pro to lejstro došel včas, vaše věc.
Zbytek toho nářku prosím adresujte na nějakou poštovní lampárnu, ne sem.