30kmhcz
Přestupek (dříve správní delikt) provozovatele (tzv. řešení osoby blízké) => Správní delikt provozovatele vozidla v dalším stádiu => Téma založeno: jirka510 21 Června 2017, 23:32:56
-
Zdravím,
v srpnu 2015 nezjištěná osoba zaparkovala moje auto na ulici s tramvajovým pásem a vzdálenost auta k nejbližší kolejnici nebyla údajně požadovaných 3,5m, ale zhruba 2m. Vozidlo bylo odtaženo (ačkoliv nebránilo provozu), poté jsem ho vyzvedl (za mastné výpalné) a odmítl podat informace o řidiči vozidla. V říjnu 2015 jsem jako provozovatel vozidla dostal výzvu k uhrazení určené částky, na kterou jsem nereagoval. Poté se dlouho nedělo nic až teď v červnu 2017 přišel příkaz k zaplacení pokuty a poplatku za správní řízení (SprDel). Mám v plánu podat odpor.
Můj dotaz je ohledně prekluzních lhůt: je to tak, že prekluze na přestupky jsou 2 roky, tj. v tomto případě do srpna 2017? Nebo překlopením do SprDel začala běžet nějaká nová lhůta? Stačí oddálit právní moc případného rozhodnutí za srpen 2017 nebo to ve fázi rozhodnutí už není podstatné? Jaký postup byste mi doporučili?
Díky za pomoc
-
Podejte odpor, tím se to zruší a řízení jede dál.
-
Na 100 x odpovězené dotazy se možná odpovědi dočkáte, nicméně ve vlastním zájmu studujte
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=4187.0
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=705.0
http://road-fens.cz/
Ukazuje se značná šance pro fyzické osoby nepodnikající přes nový přestupkový zákon https://www.30kmh.cz/index.php?topic=4072.0
vzdálenost auta k nejbližší kolejnici nebyla údajně požadovaných 3,5m, ale zhruba 2m. Vozidlo bylo odtaženo (ačkoliv nebránilo provozu)
Jak byste si představoval vozidlo, bránící provozu ... třeba zaparkované přímo na kolejích? 2 metry od kolejnice je mezera pro jednostopé vozidlo.
-
Díky za ty odkazy. Já jsem se hledat poctivě snažil, ale zrovna ohledně těch prekluzních lhůt jsem to nikde nenašel. Jde mi o to, jestli má smysl pouze hrát o čas nebo je potřeba něco víc.
-
4 roky viz § 125e odst. 3+5 ZPPK (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361/zneni-20160919#p125e-5).
Cesta k úspěchu vede přes nový přestupkový zákon a zatím nevydaný patch k němu, viz link v minulém příspěvku. Díra bude krátká, pár dní, ale teoreticky by tou dírou měly jít ošéfovat všechny SprDele, zahájené a neukončené před nabytím účinnosti patche.
-
Aha, takže pokud byl zjištěn přestupek před změnou zákona, ale do Sprdele spadne až po patchi, tak to se do toho nevejde?
-
Díky enzyme za tip.
Jestli to tedy chápu správně, od 1.7.2017 platí v rámci nového PřesZ, že "Fyzická osoba je pachatelem, jestliže svým zaviněným jednáním naplnila znaky přestupku nebo jeho pokusu, je-li trestný." a díky díře se to vztahuje i na SprDel, což bude opraveno o několik dní později tím "patchem". Je to tak?
Můžeš mě prosím ještě nasměrovat, co tedy musím udělat, abych této díry mohl využít? Poslat dopis, že na základě § 13 odst. 1 NewPřesZ jsem mohl přestupek spáchat pouze, pokud by to bylo mým zaviněným jednáním (což řeknu, že nebylo) a dále na základě § 112 odst. 1 NewPřesZ že se to vztahuje na můj případ SprDel, protože je to pro mě příznivější? Musel by mít takový dopis nějakou speciální formu? A to bych ho musel poslat přesně v tom několikadenním období od 1.7.2017 do začátku platnosti patche?
Omlouvám se, že se hodně ptám, ale pro laika není orientace v problematice úplně jednoduchá. Snažím se přestupky nedělat, takže toto je vlastně můj jediný a tím pádem nemám zkušenosti.
-
Vyčkejte do konce června, pokud do té doby patch ve sbírce opravdu nevyjde, určitě se zde objeví nějaké noty. Využít to půjde u všech skutků, které byly spáchány před účinností patche a kde o sprdeli zatím nebylo pravomocně rozhodnuto (tj. jak ty, kde zatím nebylo řízení zahájeno, tak ty, kde řízení běží či kde už bylo rozhodnuto nepravomocně a běží odvolací řízení). Trefovat se do časového okna nebude potřeba.
-
Patch stihli.. i když za cenu nedodržení 15 dní mezi vydáním ve sbírce a platností zákona.. ale s tím by se muselo jít k NSS a nebo ÚS..
-
Teď už je to zákon 183/2017
-
Mění se lecos. U přestupků (ve smyslu původního PřesZ/1990) zůstává podobný režim, jen se upravily parametry, místo 1 rok / 2 roky je to nově 1/3 a u přestupků s horní sazbou pokuty 100k a víc pak 3/5. Tedy utažení šroubu, ale ne až tak zásadní. U ostatních dosavadních deliktů (včetně pro řidiče/provozovatele zásadního „sprdele“ dle § 125f) se stává neúčinnou veškerá dosavadní partikulární úprava promlčení (jako např. ty 2/4 roky u sprdele) a začíná pro ně platit totéž co pro přestupky. Což je u sprdele dokonce lehké povolení šroubu, protože na zahájení už nejsou 2 roky, ale jen rok, a na provedení řízení v jednom stupni také jen rok (místo dosavadních až 4), na nejzazší možné trvání řízení od spáchání do právní moci rozhodnutí pak 3 roky (původně 4).
-
Ano, dosavadním správním deliktům a jiným správním deliktům se nově říká přestupek. Je to jen terminologický posun, jinak to funguje pořád zhruba stejně.
Na staré věci musíte číst přechodná ustanovení. Skutky spáchané před účinností nové úpravy se primárně posoudí podle dosavadní (hmotněprávní) úpravy a již zahájené řízení se dokončí podle stávajících (tj. původních předpisů, zde SprŘ). S promlčením je to složité, už jsem to zde též komentoval. Základní ustanovení, které jistě i SO najde, je § 112(2) PřesZ/2016, podle něj by nemělo k promlčení dojít dříve, než by se tak stalo podle dostavadních předpisů (tj. v případě již zahájeného sprdele 4 roky od spáchání). Je to ale sporné, protože ustanovení o lhůtách byla zrušena nejen virtuálně § 112 PřesZ, ale i explicitně doprovodným změnovým zákonem a ten žádná předchodná ustanovení nemá, a dále promlčení je v našem (a obecně kontinentálním) právu chápáno jako institut hmotněprávní a při změně hmotného práva dopadajícího na delikt by měla být aplikována zásada posouzení skutku podle příznivější úpravy (retroaktivia ve prospěch obviněného).
Kdyby nešlo o přechodnou věc, tak při rozhodnutí o vině 26.10., podání odvolání a ročním hnití na KÚ by skutečně k promčení došlo. Relevantní by v tomto případě bylo vydání rozhodnutí (tj. již 26.10., kdy to opustilo úřad, tj. předáno poště či odesláno do DS, nikoliv až doručení). Dokonce i kdyby odvolací orgán rozhodnutí zrušil a vrátil věc SO1, tak by k promlčení došlo, pokud by nové rozhodnutí o vině nestihnul SO1 vydat do 26.10. následujícího roku, tím zrušením by totiž k přerušení promlčecí lhůty nedošlo.
-
No pokud se vzdáte touhy mít jasno a rozhodnuto, tak nejlépe nijak. U přetížených úřadů dost věcí umírá tak, že řízení formálně nikdy neskončí, už zkrátka nic nepřijde. Pokud máte nějaké zvrácené důvody se připomínat, tak máte zhruba 2 možnosti - buď standardní urgenci, tj. domáhat se aktivity, aniž byste jim podsouval, jaká by měla být (urgence může být jen neformální, nebo žádost o opatření proti nečinnosti podle § 80 SprŘ, případně obojí, v tomto pořadí). Nebo jim zkrátka pošlete podání (nadepsané např. vyjádření či stanovisko, námitka promlčení je něco trochu jiného, tomuto termitu se vyhněte) kde vysvětlíte, jak a proč by měli postupovat.
Adresovat vše KÚ (opatření proti nečinnosti lze i jemu nadřízenému orgánu, tj. zde patrně MD). Ta poslední možnost (napovídat úřadu, co má dělat) mi nepřijde úplně taktická, zejména když výklad, který lze od orgánů očekávat, vede k závěru, že promčeno nic není. Velmi pravděpodobně to úředníka jen namotivuje k intenzivní snaze udělat cokoliv jiného jen ne to, co mu navrhujete.
-
Protože tomu promlčení spousta lidí nerozumí tak jsem to zkusil sepsat do návodu.. doufám že mám všechno správně.
Prosím o kontrolu.
A taky nevím jaká je nejlepší sekce pro to.
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=5064.0
-
díky za sepsání návodu .. jen bych se zeptal jestli se jedná o promlčení ( ztrátu nároku) a nebo prekluzi ( zánik práva) případně jestli v daných podmínkách ( přestupky provozovatele) je to totéž...?
A pokud to vztáhnu na můj případ, kdy jsem dostal teď v pátek ze Šlapanic Výzvu k zaplacení odpustku 1000 ( 92 v 80) ze dne 14.10.2016. Měl bych tedy do 15 dnů jen zažádat o spis a pak třeba prásknout nějakého řidiče a zkusit to natáhnout do toho 14.10.2017 , kdy by mělo dojít podle všeho k promlčení/prekluzi??
-
díky za sepsání návodu .. jen bych se zeptal jestli se jedná o promlčení ( ztrátu nároku) a nebo prekluzi ( zánik práva) případně jestli v daných podmínkách ( přestupky provozovatele) je to totéž...?
Z těchto variant patrně c) - je to totéž. Rozlišování promlčení/prekluze se praktikuje v občanském právu jde hlavně o postup stran v řízení, ono totiž ani promlčené právo neznamená automaticky ztrátu nároku (tj. možnosti jej prostřednictvím státu vymoci), ta nastane jen v případě, že promlčení žalovaná strana v řízení včas namítne. Ve správním trestání to je pojmově celkově poněkud problematické - spáchání deliktu patrně generuje u pachatele povinnost strpět zákonný trest, ale zda tomu odpovídá i nějaké právo státu pachatele potrestat, které by se plynutím času promlčovalo či zanikalo, o tom by mělo smysl uvažovat v systému, který by byl postaven na zásadě oportunity a akuzačním řízení. De lege lata ale stát má povinnost stíhat všechny přestupky a rozhoduje v inkvizičním řízení, takže jakékoliv úvahy o právu státu, který vlastně ani není stranou sporu a nemá možnost autonomního rozhodování, jsou jen ryze akademické. Asi nejsprávnější je mluvit o zániku odpovědnosti (což odpovídá i pojetí promlčení jakožto institutu hmotněprávního), pokud už by bylo nutné si vybrat ze slov promlčení a prekluze, tak si klidně můžete hodit mincí, protože blíže k faktickému významu je slovo prekluze, ale slovo promlčení zase používá text platného předpisu.
A pokud to vztáhnu na můj případ, kdy jsem dostal teď v pátek ze Šlapanic Výzvu k zaplacení odpustku 1000 ( 92 v 80) ze dne 14.10.2016. Měl bych tedy do 15 dnů jen zažádat o spis a pak třeba prásknout nějakého řidiče a zkusit to natáhnout do toho 14.10.2017 , kdy by mělo dojít podle všeho k promlčení/prekluzi??
Viz výše, je to sporné. Podle přechodných ustanovení PřesZ/2016 jsou pro staré sprdele zachovány původní lhůty 2/4, ale existuje řada právních argumentů pro posouzení dle nové úpravy, než to nějak probublá úřady a soudy, tak těžko říct (vzhledem k omezenému množství případů, kterých se to může týkat, se to možná autoritativně nerozsekne nikdy).
-
sennheiser: Lepší než zkoušet promlčení SprDelu bude to uhrát na promlčení přestupku.. samozřejmě jste uvědomnělý a řidiče napráskáte, ale nejdřív potřebujete ujasnit nějaký dotaz k odpustku.. jestli do odpustku nedali poučení k podání vysvětlení tak chcete poučení..
Pak napráskáte řidiče a ten po prekluzi řekne že řídil někdo jiný a ten se zároveň k tomu i přizná.
-
to hh: díky za podrobné vysvětlení..
to 2M: to mám právě na mysli - promlčení přestupku ... Je to zatím jen "výzva provozovateli vozidla".
poučení tam je , ale nevím jestli je dostatečné - co případně napadnout - z důvodu zdržovací taktiky..
Ale tak, aby to nehodili na turbo model.
Nebo jim jen napsat, at mi poslou fotku ,abych 100% mohl identifikovat ridice?
(http://www.imgup.cz/images/2017/08/22/scan20170822.md.jpg)
-
Já bych měl právě rád jasno.
No pokud vám nevadí, že když nějak donutíte KÚ k aktivitě, tak velmi pravděpodobně uzavře, že podle § 112(2) PřesZ věc promlčená není a rozhodne o ní, no a pokud tím rozhodnutím bude potvrzení rozhodnutí SO1, bude se další kolo vyjasňování konat u správního soudu, tak beze všeho. Čímž vás od toho neodrazuji, pokud si to chystáte jako cestu k soudu, který bude řešit právně zajímavou otázku, tak i fandím. Pokud k soudu nechcete a hodláte si jen od úředníka za 2500 Kč koupit jeho právní názor, tak mi to moc smysl nedává.
K položeným dotazům. Pokud je zahájeno řízení, tak může skončit jen rozhodnutím nebo zastavením. Obojí se samozřejmě doručí účastníkovi, tj. zde obviněnému (nikoliv podezřelému - tahle nálepka se dává před zahájením řízení). V praxi se sice stává, že se nikomu nic neposílá, když předmět řízení už stejně odpadl, ale to není správně, protože takové řízení formálně stále běží, SO běží lhůty, lze se bránit proti nečinnosti. Zastavit řízení jen nějakým záznamem/usnesením do spisu nelze.
Pokud k zániku odpovědnosti v důsledku promlčení dojde v průběhu odvolacího řízení po postoupení věci SO2, tak to zastaví SO2 podle § 90(4) SprŘ. Před postoupením by to mohl zastavit i SO1 autoremedurou, pokud by to neodporovalo podanému odvolání. Jinak ale platí, že pokud SO1 něco rozhodl, je tím i sám vázán a nemůže to rozhodnutí libovolně měnit či rušit (autoremedura je výjimka), proto to musí rozhodnout SO2.