30kmhcz

Procesní záležitosti => Rozsudky NSS a ÚS => Téma založeno: jkraus222 02 Ledna 2014, 15:22:54

Název: Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: jkraus222 02 Ledna 2014, 15:22:54
http://prestupky.blogspot.cz/2011/08/judikatura-relevantni-pro-prestupkove.html

Právník Jan Potměšil a jeho výtahy z judikatury od roku 2009 do současnosti. Sám k tomu píše:

Pro účely rychlého nalezení příslušné judikatury, která je relevantní pro přestupkové řízení, ať už se jedná o výklad zákona o přestupcích, správního řádu či jiných norem, zde zveřejňuji na jedné stránce citaci a stručný výtah judikátů, které sleduji cca od roku 2009 (relevance uváděných informací odvisí od souvislosti s přestupkovým řízením, nejde o komplexní shrnutí toho kterého rozhodnutí). Uvítám samozřejmě tipy na další judikáty užitečné či jinak zajímavé pro "přestupkáře".

Stránka je aktualizována nepravidelně, pokud možno 4x ročně. Odpovědnost za výběr judikátů zde uvedených i jejich interpretaci nese výhradně autor.
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: Huntfilihunt 02 Ledna 2014, 18:39:08
Zachytil jsem zajímavý článek na webu epravo http://www.epravo.cz/top/clanky/zastini-objektivni-odpovednost-provozovatele-vozidla-bodovy-system-ridicu-89737.html pojednávající na téma objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla. Neb jsem zastáncem názoru, že zákon ukládající objektivně nesplnitelnou povinnost je v podstatě protiústavní, velmi mě zaujal ve jmenovaném článku hlavně bod [7] Falk vs. Netherlands č. 66273/01 ze dne 19.10.2004 odkazující na rozhodnutí ESLP. Pravděpodobně smyslu tohoto rozhodnutí se drželi tvůrci zdejšího zákona... Nejsem právník, byl jsem tedy v článku prakticky 100% odkázán na rozbor (podání) právníkem píšícím článek. Zajímal by mě ale názor právníka, řekněme s názory z druhé strany barikády...
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: jkraus222 03 Ledna 2014, 09:35:49
Těžko posuzovat, nakolik je znění toho nizozemského zákona shodné s českým zněním. Třeba to tam vymysleli a formulovali lépe než Huml  :)

V praxi bych se každopádně zaměřoval především na samotný přestupek, protože stále platí rovnice neexistuje přestupek (formální i materiální aspekt a zavinění, plus okolnosti vylučující odpovědnost, tzn. krajní nouze) = neexistuje správní delikt.
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: kverulant 04 Ledna 2014, 20:46:02
http://prestupky.blogspot.cz/2011/08/judikatura-relevantni-pro-prestupkove.html

Právník Jan Potměšil a jeho výtahy z judikatury od roku 2009 do současnosti.

Zajímavé. Zvlášť s přihlednutím k tomu, že ten právník je z Odboru bezpečnostní politiky, oddělení bezpečnostně právní MV.
Mgr. Jan Potměšil e-mail: jan.potmesil@mvcr.cz
- See more at: http://www.blisty.cz/art/71600.html#sthash.OlG9umRt.dpuf

Sám sebe označuje za byrokrata působícího ve státní správě :).
Název: Překlad relevatních ustanovení rozsudku ve věci Falk v Nizozemsko
Přispěvatel: Snowman 29 Září 2014, 19:02:46
Chtěl bych se s ostatními podělit o právní překlad rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který ve věci Falk v Nizozemsko za určitých okolností akceptoval objektivní odpovědnost vlastníka vozidla. Uvedená nizozemská úprava měla sloužit jako vzor při přijímání příslušné úpravy v ČR.
Nejsem schopen přeložit příslušná ustanovení nizozemského zákona, na základě kterých byla sankce uložena panu Falkovi, neboť mé znalosti nizozemštiny jsou značně omezené. Přikládám však právní překlad nejdůležitější části rozsudku ve věci pana Falka (z angličtiny), kde se Evropský soud pro lidská práva zabývá právě objektivní odpovědností provozovatele vozidla a překlad příslušných nizozemského zákona z rozsudku z angličtiny:


Soud zdůrazňuje, že i drobné dopravní přestupky představují „trestní obvinění“ ve smyslu článku 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. ...
Právo každé osoby na presumpci neviny a požadavek na obžalobu, aby nesla důkazní břemeno proti obviněnému, není absolutní, neboť skutkové nebo právní domněnky fungují v každém trestně-právním systému a nejsou v principu zakázány Evropskou úmluvou o ochraně lidkských práv a základních svobod, pokud stát zůstává v rozumných limitech a bere v potaz důležitost toho, co je v sázce a práva obhajoby. Jinými slovy řečeno, příslušná opatření a prostředky musí být rozumně proporcionální a musí sledovat legitimní účel…
Při posuzování toho, zda byl v tomto projednávaném případě princip proporcionality zohledněn, soud chápe, že uložená objektivní odpovědnost byla zavedena, aby byla zajištěna bezpečnost na silnicích a to tak, aby dopravní přestupky, zjištěné technickými nebo jinými prostředky a spáchané řidičem, jehož identita nemohla být zjištěna v reálném čase, nebyly nepotrestány a zároveň aby obžalování a potrestání těchto dopravních přestupků nepředstavovalo neakceptovatelnou zátěž pro domácní soudní instituce. Soud dále podotýká, že osoba, které byla udělena pokuta dle článku 5 příslušného nizozemského zákona, může napadnout udělenou pokutu před příslušným soudem s plnou přezkumnou pravomocí a v jakémkoliv z těchto procesů není příslušná osoba ponechána bez obrany ato tak, že může uvádět argumenty dle článku 8 příslušného nizozemského zákona a/nebo tvrdit, že v příslušné době měla policie reálnou možnost zastavit vozidlo a zjistit identitu řidiče.
Za těchto okolností, shodně jako Nejvyšší soud Nizozemska, tento soud neshledává článek 5 příslušného nizozemského zákona – který ukládá povinnost zapsanému vlastníkovi vozidla, aby převzal odpovědnost za své rozhodnutí dovolit jiné osobě užívat své vozidlo – nekompatibilním s článkem 6 § 2 Úmluvy.

Pro úplnost překlad z angličtiny příslušných článků 5 a 8 nizozemského zákona, na které se odvolává ESLP (a které pravděpodobně sloužily panu Humlovi jako vzor.)

V případech, kdy byl přestupek spáchán registrovaným motorovým vozidlem a identita skutečného řidiče nemohla být zjištěna v reálném čase, uloží se pokuta zapsanému vlastníkovi vozidla (Článek 5), to neplatí, pokud zapsaný vlastník prokáže, že jeho/její vozidlo bylo použito jinou osobou proti jeho/její vůli a že vlastník nebyl schopen zabránit tomuto užití, nebo že vozidlo bylo komerčně pronajato na dobu přesahující tři měsíce nebo že v uvedené době již bylo vozidlo prodáno jiné osobě, která poskytla písemnou záruku proti odpovědnosti (Článek 8.

Takže je vidět, že i v Nizozemsku, na které se pan Huml tak rád odvolával, není ta odpovědnost až tak úplně absolutní.

Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: Rudá Zmije 29 Září 2014, 22:31:33
Zaujala mne tato část:

Citace
a/nebo tvrdit, že v příslušné době měla policie reálnou možnost zastavit vozidlo a zjistit identitu řidiče.

Je jasné, že argumentů máme obecně dost, ale možná by se dalo toto přidat, minimálně třeba v Praze? Je mi jasné, že "automatizované technické prostředky" nejsou monitorovány "živě" ale vyhodnocovány zpětně, nicméně proč by to tak mělo být? Když mne změří na magistrále směrem do centra, jak jedu "zabijáckých" 100km/h na silnici, která je prakticky dálnicí, ať na mne pošlou Passata, ne? :)
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: Mršťa 29 Září 2014, 22:59:32
Zaujala mne tato část:
Citace
a/nebo tvrdit, že v příslušné době měla policie reálnou možnost zastavit vozidlo a zjistit identitu řidiče.

Taky tak, ve středních čechách jsem se již několikrát setkal s dopravkou, která radary nastavuje na automatizovaný provoz a co stihne zastavit řeší a co nestihne, tak oznamuje na sprdel.

Dva borci co jeli společně si řekli o radu, jeli za sebou a jednoho zastavili a druhého nestihli. Prvního zkoušeli na blokovku, naštěstí poučen je poslal do prd... a druhému přišla výzva k uhrazení určené částky. Oba se již delší dobu válí po odvolání na kraji, samozřejmě jsem mimo další napadal automatizovaný prostředek používaný bez obsluhy a nerovné řešení přestupců, buď stavět každého nebo nikoho.

Takže i přesto, že za každou cenu honí čárky, měří na místech, kde se nestala ani jedna dopravní nehoda atd., tak měli reálnou možnost zastavit vozidlo a zjistit identitu řidiče.
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: Jojoba 12 Března 2023, 19:26:35
zdravím, je to už sice déle, ale problematika stále živá - nemáte bližší zkušenosti / poznatky k měření v automatizovaném režimu ? Co ještě "je" a co už není ? Např. udávají automatizovaný - a průběžně do něho zasahují - např. přepnutím rychlostního limitu při měření za jízdy ap. Díky.
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: IZS 12 Března 2023, 23:07:09
Pokud se nic nezměnilo (přičemž oblast měření rychlosti příliš nesleduji) neexistuje judikát, který by explicitně řekl, že automatizovaný režim měření RAMERu instalovaného na vozidle paušálně spadá pod kategorii zařízení používané bez obsluhy při dohledu nad bezpečnosti PPK.
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: Jojoba 22 Března 2023, 19:48:54
Z dostupných podkladů jsem přesvědčen, že automatizovaný se vztahuje  na část činnosti měření, bez přípomoci obsluhy při měření za jízdy nemyslitelné, u stacionáru rovněž jen částečně. i když odlišně. Viz návod.

Prosím o pomoc s dohledáním  judikátu/případu, kdy na základě zaznamenaných souřadnic místa měření rychlosti výrazně mimo silnici v poli soud konstatoval údaje GPS jako pomocné/vedlejší/informativní. V posledních týdnech jsem toho prošel moc a totok mi někam zapadlo, nenašel ani přes různé rejstříky rozhodnutí. Velice prosím o podporu, mám to velmi aktuální.
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: unlimited 26 Března 2023, 16:10:28
Nemáte tak úplně pravdu. Judikatura na to je a ATP je konstatní judikaturou považováno i měření z vozidla a to v automatizovaném systému a nebo laserem ze stativu, kdy se pouze nastaví měření a dále se již do nastaveného měření nesahá. Další podmínkou je, že řidič podězřelý z přestupku není na místě zastaven.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 5. 2018, č.j. 9 As 213/2017 - 37:

Z uvedeného ustanovení plyne, že k tomu, aby mohl být provozovatel vozidla sankcionován za rychlost, musí dojít ke změření rychlosti vozidla automatizovaným technickým prostředkem (dále jen „ATP“), k jehož provozu není třeba obsluhy.
Žádný právní předpis nedefinuje to, co se rozumí ATP používaným bez obsluhy, jak plyne také z judikatury krajského i Nejvyššího správního soudu. Bude se jednat především o technické prostředky trvale nainstalované a zpravidla pevně zabudované na určitém místě, které nevyžadují přítomnost obsluhujícího personálu. Takové měřidlo je obsluhou toliko umístěno, nainstalováno, případně spuštěno, avšak samotné měření již probíhá automaticky bez toho, aby obsluha takové zařízení ovládala. Charakter ATP je tak dán automatizovaným měřením, které probíhá bez vlivu obsluhy.
Pro posouzení toho, zda se jedná o ATP, je zcela nerozhodné, že se jedná o rychloměr, který lze používat pouze v souladu s návodem k obsluze (u každého přístroje je nutno při nastavení, resp. uvedení do provozu, dbát na dodržení podmínek výrobcem uvedených v návodu k obsluze), i to, že dle záznamu o měření byl rychloměr nastaven konkrétní osobou, jejíž jméno je v záznamu uvedeno (neboť každý silniční radar někdo musí nastavit bez ohledu na to, zda je umístěn na mýtné bráně, pevném stálém stanovišti u silnice, nebo je umístěn ad hoc). Podstatné je pouze to, zda je rychloměr schopen fungovat samostatně, tedy automaticky zaznamenávat a vyhodnocovat rychlost všech projíždějících vozidel, nebo zda je k výběru a měření rychlosti konkrétního vozidla nutná součinnost lidské obsluhy.
V případě jakéhokoli stacionárního rychloměru je nezbytné přístroj před uvedením do provozu správně nastavit a umístit v souladu s pokyny výrobce tak, aby byla zajištěna jeho správná funkčnost. Tato skutečnost však sama o sobě neznamená, že by se nejednalo o ATP používaný bez obsluhy, nebo to, že by se jednalo o přístroj, který je používán ke změření rychlosti příslušníkem (městské) policie.
To, že obsluha rychloměr nastaví, ustaví do správné polohy, vybírá měřící stanoviště apod. je pro způsob měření (automaticky nebo manuální režim) zcela irelevantní. Takovou argumentaci by bylo možné následně vztáhnout k jakémukoliv rychloměru, protože každý (i stacionární) rychloměr musí někdo nastavit, upravit do správné polohy a dokonce i vybrat měřící stanoviště. Jinak by za ATP bylo možno ad absurdum považovat pouze takový rychloměr, který se sám nastaví, ustaví do správné polohy a dokonce si vybere samostatně měřící stanoviště, což ani při současném technologickém pokroku není reálně představitelné.
Nelze rozlišovat mezi ATP na základě toho, zda jsou nastaveny jen jednou a následně se stále nachází na jediném místě nebo jsou opakovaně nastavovány a umisťovány na rozličných stanovištích. Jediným dělícím kritériem je režim měření, tedy automatický, kdy jsou snímána veškerá projíždějící vozidla a zaznamenávána jejich rychlost, a manuální, kdy výběr měřeného vozu a měření rychlosti provádí sama obsluha rychloměru.
Tvrzení, že z návodu k použití radaru Ramer AD9T vyplývá, že přístroj není schopen fungovat bez lidské obsluhy, stěžovatel nijak nedoložil, neboť v jím předložené části návodu nic takového obsaženo není. Naopak je toto tvrzení v přímém rozporu se záznamem o přestupku, ze kterého vyplývá automatický režim rychloměru. Skutečnost, že se k rychloměru obsluha připojuje přes WiFi, není důvodem pro závěr, že je to obsluha rychloměru, kdo provádí měření. Bez možnosti konektivity by samotný radar nebyl prakticky k ničemu, neboť by z něj nebylo možno získat uložená data, a je zcela irelevantní, jaký komunikační protokol výrobce zvolil, tedy výběr dat a možnost nastavení zařízení prostřednictvím USB portu, WiFi nebo ethernetu.
Samotný „stativ“, na kterém je radar umístěn, je nepodstatný. Mezi stranami je nesporné, že byl použit radar Ramer AD9T. Stejný rychloměr typu Ramer AD9 může být umístěn v pevné „budce“ u silnice, na mýtné bráně, na trojnožce, nebo v zavazadlovém prostoru služebního vozidla. Nic z toho ale nevypovídá o tom, jak tento rychloměr měří, a je holým nesmyslem rozlišovat při definici ATP např. mezi stejnými rychloměry typu Ramer AD9 podle toho, jak jsou nainstalovány.

Nad to rozsudek NSS č.j. 9 As 220/2018 - 72 ze dne 27. 9. 2018:

Jak plyne z rozsudku krajského i judikatury Nejvyššího správního soudu, žádný právní předpis nedefinuje, co se rozumí automatem ve smyslu § 125f odst. 2 písm. a) zákona o silničním provozu. Jedná se především o technické prostředky trvale nainstalované a zpravidla pevně zabudované na určitém místě, které nevyžadují přítomnost obsluhujícího personálu. Takové měřidlo je obsluhou toliko umístěno, nainstalováno, případně spuštěno, avšak samotné měření již probíhá automaticky bez toho, aby obsluha takové zařízení ovládala. Charakter automatu je tak dán automatizovaným měřením, které probíhá bez vlivu obsluhy.
Pro posouzení toho, zda se jedná o automat, je zcela nerozhodné, že dle záznamu o měření byl rychloměr nastaven konkrétní osobou, jejíž jméno je v záznamu uvedeno. Tato skutečnost však sama o sobě neznamená, že by se nejednalo o automat. V případě jakéhokoli stacionárního rychloměru je nezbytné přístroj před uvedením do provozu správně nastavit a umístit v souladu s pokyny výrobce tak, aby byla zajištěna jeho správná funkčnost. To, že obsluha rychloměr nastaví, ustaví do správné polohy, vybírá měřící   stanoviště apod. je pro způsob měření (automaticky nebo manuální režim) zcela irelevantní. Takovou argumentaci by bylo možné následně vztáhnout k jakémukoliv rychloměru, protože každý (i stacionární) rychloměr musí někdo nastavit, upravit do správné polohy a dokonce i vybrat měřící stanoviště. Jinak by za automat bylo možno ad absurdum považovat pouze takový rychloměr, který se sám nastaví, ustaví do správné polohy a dokonce si vybere samostatně měřící stanoviště, což ani při současném technologickém pokroku není reálně představitelné. Podstatné je pouze to, zda je rychloměr schopen fungovat samostatně, tedy automaticky zaznamenávat a vyhodnocovat rychlost všech projíždějících vozidel, nebo zda je k výběru a měření rychlosti konkrétního vozidla nutná součinnost lidské obsluhy.
Závěr stanoviska Ministerstva dopravy, č. j. 102/2013-160-ODS/4, tedy že automatické měření není takové, u kterého se nacházejí policisté a některá vozidla zastavují, je s ohledem na výše uvedené irelevantní. Navíc není s výše uvedeným nijak v rozporu.
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: Eric 26 Března 2023, 22:02:08
Nemám čas to hledat, ale mohl by se někdo podívat do důvodové zprávy k zákonu, zda tento závěr soudu není v rozporu se záměrem zákonodárce?
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: unlimited 29 Března 2023, 09:56:52
Záměr zákonodárce byl ještě horší než judikatura. Navíc pokud již existuje ustálená judikatura, je argumentace důvodovu zprávu bezpředmětná.
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: Jojoba 29 Března 2023, 11:22:20
Prosím o pomoc s dohledáním  judikátu/případu, kdy na základě zaznamenaných souřadnic místa měření rychlosti výrazně mimo silnici v poli soud konstatoval údaje GPS jako pomocné/vedlejší/informativní. V posledních týdnech jsem toho prošel moc a totok mi někam zapadlo, nenašel ani přes různé rejstříky rozhodnutí. Velice prosím o podporu, mám to velmi aktuální.
Neměl by někdo povědomost...?
Název: Re:Judikatura relevantní pro přestupkové řízení - citace a stručný výtah judikátů
Přispěvatel: unlimited 30 Března 2023, 01:15:48
Takovej judikát neznám. Vyzkoušejte https://vyhledavac.nssoud.cz/

Zde zadejte oblasti úpravy: "Přestupky", případně dodejte další informace do políčka "hledání v textu", které si pamatujete o případu (např. SO1, SO2, KS, místo, typ přestupku - nejlépe v paragrafovaném znění do uvozovek - například v případě zákazu předjíždění "§ 125c odst. 1 písm. f) bod 7", v případě překročení rychlosti v nejnižším intervalu "§ 125c odst. 1 písm. f) bod 2" apod...