30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: akit 20 Července 2016, 10:40:15
-
Jsem spoluvlastníkem (s podílem cca 60%) zemědělské stavby (prasečák, nyní nevyužívaný-chátrá) v bývalém areálu JZD. Jsou další tři vlastníci stavby a ještě je i jiný vlastník pozemku pod stavbou. Nikdo z nich na nabídku k odkupu mého podílu nereagoval. Na UZSVM mi paní řekla, že mohu zkusit dát podnět k darování na stát, ale že je asi tak 0,5% šance, že to projde.
Zkusím ještě nabídnout přes aukro, na realitku, ale předpokládám, že to bude bez úspěchu.
Skutečně neexistuje žádná možnost, jak se nemovitosti, kterou nechci vlastnit, vzdát?
Na webu jsem po dlouhém hledání nic nenalezl, pročetl jsem nového občana - ten mi přijde, že toto vůbec neřeší.
-
(N)OZ výslovně připouští derelikci (opuštění) nemovitosti. Pokud to má nastat aktivním jednáním vlastníka a ne na základě nějaké právní domněnky, musí mít takové jednání písemnou formu (srov. § 560 OZ). Protože na katastru na to budou určitě koukat jak tele na nový vrata, tak bych pro lepší efekt takovou věc rovnou sepsal formou veřejné listiny u notáře. Pak bych s tím naběhnul na katastr - vzal bych si s sebou velkou colu a popcorn, sednul si do do první řady a bavil se tím divadlem, které tam to lejstro vyvolá :)
Jen teorie, v praxi jsem zatím nikoho, kdo by se takto zbavoval nemovitosti, nepotkal.
-
S tou colou a popcornem jste mne dostal do kolen... ;D ;D ;D Budu muset asi na WC... (jestli to stihnu)
Ale teď zas k věci. V NOZ jsem k věci dohledal toto:
§1045 odst. 2 - Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu.
§1050 odst. 2 - Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za to, že ji opustil. Nemovitost jsem nabyl 2013. To fakt musím čekat do r. 2023? Nebo je tam tedy možnost tím aktivním jednáním (nějaké prohlášení) sdělit, že k věci nevykonávám vlastnické právo a že jí tedy nutno lze považovat za opuštěnou? Kde je definován pojem "výkon vlastnického práva"? Je to třeba reálné užívání věci? Protože ohledně derelikce jsme se trochu bavili s paní z ÚZSVM a ta mi tvrdila, že opuštění nelze použít, pokud z věci platím daň z nemovitosti (přitom tu platit nechci ale musím, jinak bych se vystavoval sankcím od FÚ). Je ještě nějak jinak definována opuštěná věc? Nestačí prostě čestné prohlášení, že stavba není cca 20 let nikterak využívána, chátrá, k tomu dodat nějaké fotečky, atd...
§3067 - Je-li opuštěna nemovitá věc, počne běžet doba uvedená v § 1050 odst. 2 ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Shodou okolností stejný rok jako nabytí vlastnictví mého podílu k té stavbě.
Na katastru mi tvrdili, že se nelze vzdát nemovitosti jednostranným aktem. Ale to opuštění tedy přeci jednostranný akt je a mělo by to přejít automaticky na stát (ÚZSVM), i když to nechce, protože podle §1045 odst. 2 NOZ je to automatika.
Myslíte, že ta veřejná listina od notáře bude mít nějakou větší váhu?
-
Jak říkám, je to jen teorie. Mám dojem, že při přípravě NOZ to prodělalo nějaký vývoj, že různé verze návrhu NOZ měly podrobnější úpravu, ve které stát měl možnost nestát se vlastníkem derelinkované nemovité věci (aby se o ni nemusel starat, zajistit zbourání atp.), ale nakonec to vypadlo. Nicméně
- § 1045 - ano, opuštěné movité věci podléhají volné okupaci, ale nemovité věci bere stát, vás se to ovšem netýká, povede-li se vám tu věc zcizit, nemusí vás trápit, kdo bude novým šťastným vlastníkem či půjde o věc ničí
- § 1050 - tohle je (vyvratitelná) domněnka a samozřejmě to není výlučný způsob, jak věc opustit, logicky to musí jít i přímým projevem vůle, navíc má smysl jen u práv nezapsaných v katastru nebo zapsaných blbě, protože pokud je skutečný vlastník zapsán v KN, dává tím najevo, že věc drží a nehodlá ji opouštět
- § 3067 je jen předhodné ustanovení, které lhůtu pro domněnku opuštění startuje až od účinnosti OZ, ne od okamžiku, kdy se vlastník přestal starat - jelikož se vás netýká § 1050 (jste zapsaný v KN), není podstatný ani tento
Na ÚZSVM, který o tu barabiznu logicky nestojí a reálně mu hrozí, že mu bez možnosti tomu zabránit připadne, bych fakt na rady nechodil. A když už, tak bych po vyslovení každého názoru chtěl znát jeho pramen (zákon, judikaturu, ...), ne jen „protože si to myslíme“, „protože to říkala paní XY na školení“ nebo „protože by stát přišel o daně“.
Podle mého povrchního chápání naprosto nic nebrání tomu jednostranným projevem vůle věc opustit a nechat to do veřejného seznamu zapsat. Notář má smysl, protože pokud přesvědčíte jeho (což by neměl být zas takový problém, OZ to nezakazuje a notář smí úkon odmítnout, jen když je v rozporu se zákonem, nikoliv když si jen není jist, zda to lze či ne) tak to bude mít na KN lepší efekt, než když tam napochodujete s nějakým vlastním výtvorem. V zákonu o KN ani detailech jejich činnosti se ale moc nevyznám, takže fakt netuším, jak se na to budou tvářit, nicméně je-li opuštění možné, musí existovat cesta, jak k zápisu takového stavu KN donutit (v krajním případě by to asi šlo cestou negativní určovací žaloby).
EDIT: Ještě jsem na to téma našel nějaká moudra od samotného tvůrce NOZu: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10474
-
hh, děkuji za (jako vždy) cenné rady a důležitý odkaz...
Nakonec jsem se u ČÚZK dopracoval asi přes 10 lidí konečně na paní metodičku v Praze, jež věděla, která bije, takže i pro ostatní, pokud by něco podobného řešili (jako že toho asi moc nebude, protože i vedoucí právník na nejmenovaném ČÚZK, kam spadám, mi tvrdil, že to nejde a že "opuštěná nemovitost" je nemovitost, která nemá vlastníka).
Derelikce nemovitosti - postup při zápisu do KN:
§ 1045 odst. 2 NOZ - opuštěná (např. i vzdání se vlastnictví) nemovitost připadá do vlastnictví státu (ÚZSVM). Existují určité logické výjimky (nemovitost zatížená exekucí apod.)
Nutno na katastr doložit návrh na vklad, jehož součástí bude:
a) v písemné formě (§560 NOZ) prohlášení vlastníka nemovitosti o vzdání se vlastnictví (opuštění) - podpis nemusí být úř. ověřený
b) souhlasné prohlášení o změně vlastnického práva mezi vlastníkem opouštěné věci a ČR (ÚZSVM) - pokud na nemovitosti neváznou určité právní vady (např. již zmíněná exekuce) - kterou ÚZSVM nemůže nepodepsat, resp. může, ale pak by přicházela do úvahy předžalobní výzva či samotná žaloba, která je předem vyhraná - podpis vlastníka opouštěné nemovitosti úř. ověřený, u ÚZSVM být nemusí, protože vzory podpisů pracovníků ÚZSVM má ČÚZK u sebe (taky zajímavá informace).
Tak uvidím, jak to dopadne a na čem se to zadrhne...
-
viz níže
-
Tak další vývoj ve věci je následný.
Domluva mezi generálními ÚZSVM a KÚ, že se derilikované nemovitosti budou přepisovat na stát na základě souhlasného prohlášení mezi derelikujícím a ÚZSVM jakoby nebyla. Místně příslušné oddělení ÚZSVM souhlasné prohlášení dosud nepodepsalo (při argumentaci existence výše uvedené písemné domluvy mi je řečeno, že to je jen "nějaká" domluva => pracoviště ÚZSVM se chovají jakoby nebyla). Podepsané souhlasné prohlášení nemám ani po zaslané předžalobní výzvě. To by neměl být Ú jako úřad, ale Ú jako ústav.
Takže jsem byl na KÚ s mým Prohlášením o derelikci a narazil jsem na nějakého chápajícího pracovníka na právním, se kterým jsem sepsal návrh na vklad - "výmaz vlastnického práva", kterýžto ovšem není vůbec katastrálním zákonem řešen (de iure nejde) a tím pádem ani v předtištěném formuláři volba výmaz vkladem vlastnického práva není logicky možná - je tam prázdá kolonka:
(http://lpcd.wz.cz/katastr.jpg)
Přesto jsme to tam vyplnili rúčo do té prázdné kolonky, zacáloval jsem tisícovku (o kterou přinejhorším přijdu) - teď však mi víc zajímá, jak si s tím KÚ naloží. Jestli mi skutečně KÚ vypíše z vlastnictví, tak právník dostane flašku. Pokud se mi tu nemovitost povede zcizit, je mi opravdu jedno, že tam nebude jako nový vlastník ČR - ÚZSVM, ale nikdo. A ať si to pak stát řeší sám.
-
http://www.lidovky.cz/paradox-cirkev-se-chce-zbavit-kostela-dwt-/zpravy-domov.aspx?c=A161025_203346_ln_domov_ELE (http://www.lidovky.cz/paradox-cirkev-se-chce-zbavit-kostela-dwt-/zpravy-domov.aspx?c=A161025_203346_ln_domov_ELE)
-
Ty vole, rozpadnuta halda sutrov a stat chce po "vlastnikovi", ktory o tie sutre nema absolutne ziaden zaujem, aby z nich za 20M spravil novy kostol? Akurat tak nasrat, jedneho dna by tam dosiel buldozer s nakladakom a skaly zaviezol pod nejaku stavbu a bolo by hotovo...
-
Ty vole, rozpadnuta halda sutrov a stat chce po "vlastnikovi", ktory o tie sutre nema absolutne ziaden zaujem, aby z nich za 20M spravil novy kostol? Akurat tak nasrat, jedneho dna by tam dosiel buldozer s nakladakom a skaly zaviezol pod nejaku stavbu a bolo by hotovo...
Tak ona vlastni je cirkev a docela se napakovala - zasada vlastnictví zavazuje vam asi nic nerika....
-
No, já bych rychlými soudy poněkud šetřil. Problém je v tom, že za komunismu se kostely mnohde prostě opravovat nesměly. Ideální stav kostela byl tehdy prostě „opuštěný a na spadnutí“. A často faráři museli opravy dělat tajně a ze své vlastní mzdy, protože ze sbírek toho moc nebylo. Stát na nic nepřispíval a majetek církvi kompletně ukradl v 50. letech, takže opravovat nebylo z čeho. A tak někteří faráři (zejména z těch chudších farností) stáli před výběrem co nechat spadnout a co jakž takž s vypětím všech sil udržovat (a myslím tím docela hodně konkrétní případy, o kterých vím). Ohledně tohoto konkrétního kostela nic bližšího nevím a proto bych velmi nerad vynášel zbrklé soudy. A tak dodržujme zásadu „pro in dubio reo“ i v tomto případě…
-
S dovolením bych zase přešel od kostela k prasečáku (k mému případu).
ÚZSVM konečně reagoval (zkracuji a zjednodušuji), že jsem spekulant, protože se snažím zbavit budovy s nulovou hodnotou (rozuměj: souhlasné prohlášení ÚZSVM nepodepíše).
Na to reaguji už jen pro sebe povzdechem, že asi jen nesvéprávný člověk by se zbavoval nemovitosti s hodnotou, tedy derelikce nemovitosti by prakticky nikdy podle ÚZSVM nemohla nastat.
S mým návrhem na katastru nemovitostí si asi neví moc rady... Pokud by návrh zamítli, budu to asi řešit žalobou (zatím není aktuální).
Teď přejdu k dani z nemovitosti.
Do 31.1. podám dílčí daňové přiznání, kde "odepíšu" onu derelikovanou nemovitost.
Podle § 8 (1) zák. 338/1992 Sb. je poplatníkem daně ze staveb vlastník, přičemž své vlastnictví zpochybním u FÚ následovně:
1) Předložím své písemné prohlášení o derelikci (listinu)
2) Aktivní derelikce je jednostranný neadresný právní úkon a její účinky nastávají dnem podpisu listiny (svědčí tomu i dosavadní judikatura, např. rozs. NS 28 Cdo 3563/2008)
3) Zápis v katastru nemovitostí má pouze deklaratorní význam, nikoliv konstitutivní.
Předpokládám, že by za této kontelace FÚ po mě neměl chtít platit daň z nemovitosti, i když bude v katastru nemovitostí stále na mne k 1.1.2017 vedená.
Má tato moje úvaha nějakou trhlinu?
-
Tak a mířím si to ke krajskému soudu. Katastrální úřad návrh zamítl. Procesně je to rozhodnutí katastrofa - nejfatálnější je, že nevyčkal lhůty (kterou sám stanovil) na mé vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí. Poprosím zkušené právně vzdělané krutobijce, zda by se mi na to nekoukli. Jestli tam nepíšu nějaké hlouposti, či zda tam něco nemám doplnit. Věcně je to taky (z mého pohledu) nedostatečně zargumentované z jejich strany ("tento názor vyplývá ze samotné povahy vlastnického práva...", "podle názoru katastrálního úřadu připadá v úvahu", "účastník řízení na kterého by přešlo vlastnické právo,..., není v návrhu na vklad uveden" přičemž je v NOZ jednoznačně definován, atp.)
Do žaloby jdu hlavně proto, že právní erudice právníka katastrálního úřadu, se kterým jsem návrh konzultoval předem a který to vyřizuje, mi připadá tak na úrovni topiče, který neví co je biomasa.
Co jsem se tak o té žalobě podle části páté o.s.ř. dočetl, tak:
- bude mě to nejspíš stát na soudním poplatku jednoho Masaryka (?) 3000
- dle §250a(1) o.s.ř. katastrální úřad není účastník řízení
- je vůbec katastrální úřad není žalovanou stranou neboť se jedná o řízení návrhové nesporné* když není účastníkem řízení? podle §79(3) o.s.ř. to vypadá, že by žalováni byli zbylí spoluvlastníci nemovitosti (účastníci) - no to by byl ale dobře logický nonsens; těm je úplně jedno a není jim do toho nic, že já chci opustit svůj vlastnický podíl (to by pak bylo lepší do žaloby napsat, že je za účastníky řízení nepovažuji).
- soud nemůže rozhodnutí zrušit, takže buď žalobu zamítne nebo rozhodnutí věcně změní (což by se mohlo jevit fajn, ale mám pocit, že když by soud měl upravovat rozhodnutí, tak spíše žalobu zamítne, aby s tím neměl moc práce ?)
- je otázka, zda vůbec vytýkat procesní záležitosti, když se nepodává (ač tomu úplně nerozumím) správní žaloba.
- pokud by mi soud vyhověl, mám nějakou šanci, jak vymoci zaplacený soudní poplatek po katastru? Jediná možnost by asi byla odpuštění poplatku soudem neboť není strany, která by mi mohla uhradit náklady. Ale co, kdybych to vyhrál (= ponížil orgán), byla by to i tak dobrá satisfakce, za to ty tři tácy stojí... No a v opačném případě by mi zase trochu kleslo sebevědomí a byl bych (chvíli)poslušný ovčan
Čím více o tom čtu, tím více se mi to zamotává.. Ale baví mi to... ;D
Děkuji za jakékoliv rady či tipy..
-
Sice nejsem zkušený, právně vzdělaný krutobijec, ale nemělo by se to žalovat spíš podle soudního řádu správního (150/2002 Sb.)?
-
No to by mi skutečně přišlo logičtější, ale je to skutečně podle o.s.ř. => vyplývá to z § 18 odst. 5 zák 256/2013 (katastrální zákon) a vlastně to plyne i z o.s.ř. => § 249(2)
Nevím, zda to nevysvětlím krkolomně, ale je to nějak tak, že ke správnímu soudu jdou rozhodnutí správních orgánů, které rozhodují o věcech ve veřejném zájmu a k obecnému soudu rozhodnutí správních orgánů, které rozhodují o soukromoprávných věcech
-
Aha, díky za vysvětlení. No tak snad vám tu na to koukne i někdo fundovanější. :)
-
Tak a mířím si to ke krajskému soudu. Katastrální úřad návrh zamítl.
Jdete na to v principu dobře, ale má to mouchy, např. petit musíte formulovat jinak, v řízení podle části 5. OSŘ soud to rozhodnutí nemění ale nahrazuje vlastním rozsudkem, takže to musí být zhruba takto (jen nástřel, radši si najděte nějaký vzor)
I. Soud povoluje na základě prohlášení XXX ze dne XXX o opuštění nemovité věci výmaz vlastnického práva XX k pozemku XX vkladem do katastru nemovitostí.
II. Tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí Katastrálního úřadu XX ze dne XX, č. j. XX.
III. (náklady řízení)
Jinak takhle v rychlosti si nejsem jistý, zda jde o (jediný) správný postup, kromě domáhání se změny toho rozhodnutí podle č. páté OSŘ zde přichází v úvahu ještě určovací žaloba podle § 80 OSŘ (žalobce vy, žalovaný ČR, o určení, že vy nejste, resp. ČR je vlastníkem). Rozsudek by pak nahradil to souhlasné prohlášení a na základě něj by katastr vložil rovnou vlastnické právo ČR místo vašeho.
Ale berte to s rezervou, tohle není úplně můj šálek čaje a nemám teď možnost to nějak hlouběji studovat. Každopádně to, do čeho jste se pustil, je tučné sousto i pro profesionála, jestli to myslíte vážně, tak to radši dejte nějakému šikovnému advokátovi.
-
Trosku bych se bal, ze soud rozhodne nepriznive pro nejakou relativne formalni chybu (navrh jsem zde nenasel, rozhodnuti KU taktez, ale vse co se tyka katastru je neuveritelne formalisticke).
Vyvaroval bych se cehokoliv, cim si popudite proti sobe soudce. Treba bych vyhazel tvrzeni jako "Tato žaloba je podána včas." Proste zrekapitulujte... a trosku bych to nahustil, zbytecna tvrzeni vyhodit (jako ze ucastnikem rizeni je zalobce), nebo co rikal nejaky pravnik na KU ... on neni pramenem prava, ani nenavrhujete dukaz, atd. ).
Hodne stesti.
-
Z rychlíku jsem se na problematiku opouštění nemovitých věcí podíval a lehce jsem to i konzultoval. Pracovní závěr je, že správný postup v případě, že se zákonný okupant opuštěné nemovitosti k realizaci svého práva nemá (tj. odmítá např. sepsat souhlasné prohlášení, na základě kterého by se do KN vložilo vlastnické právo státu), je podání návrhu na zahájení vkladového řízení (§§ 14 an. katastrálního zákona) jehož předmětem bude výmaz vlastnického práva a podkladem bude buď veřejná listina o opuštění (pokud by si to vlastník nechal sepsat u notáře) nebo soukromá listina - potvrzení o zániku práva podle § 66(1)(b) katastrální vyhlášky 357/2013 Sb., která podle § 66(3) musí mít určité náležitosti - mj. odkaz na příslušné zákonné ustanovení, podle kterého právo zaniká (zde bych se rozšoupnul a odkázal na všechny relevantní §§ OZ, ať si je KN přebere sám).
To v zásadě odpovítá tomu, co akit podle popisu výše udělal. Problém s chybějící kolonkou bych řešil podobně, protože podle § 14 katastrálního zákona musí být návrh podán na předepsaném formuláři. Celý návrh jsme neviděli, ani rozhodnutí o něm, takže těžko říct, jestli tam byl nějaký problém, např. náležitosti potvrzení o zániku. Pokud jde o účastníky, tak stát není důvod jako účastníka označit.
Obranou proti zamítnutí návrhu je pak skutečně žaloba podle části páté OSŘ. Na její revizi už nemám sílu - opravte petit (viz výše), souhlasím i s připomínkami mhi, celkově to úplně zbytečně píšete jako žalobu podle SŘS. Zde nemá smysl rozebírat každý blábol, který KN do rozhodnutí napsal, a už vůbec ne řešit nějaká procesní pochybení, logika tohoto typu řízení je, že pokud se ukáže, že rozhodnutí (jeho výrok) měl vypadat jinak, tak se všechno, co udělal SO, zahodí, a soud si to rozhodne sám, včetně případného dokazování. Není potřeba nijak vypořádávat původní argumentaci, správní orgán ani není účastníkem řízení (jeho úkolem je jen dodat spis a případně vyjádření).
Modelově, pokud SO rozhodnutí založil na poznatku, že ovce je černá, v žalobě nebudete vysvětlovat, proč není černá (z čehož neplyne, jakou má barvu), a už vůbec ne, co je chybného na argumentaci SO, podle které je černá (z čehož dokonce neplyne ani to, že není černá, jen že to je nedostatečně odůvodněno). Budete prostě tvrdit a dokládat, že ta ovce je bílá a na SO reagovat jen v případě, že se vaše argumenty s těmi v původním rozhodnutí přímo střetnou.
-
hh: Proc to nepodat jako normalni navrh na formulari s tim, ze ucastnici jsou navrhovatel a CR, pripojena listina ze ktere vyplyva opusteni, odkaz do zakona aby to pochopil i pravnik KU :), a hotovo? Neni potreba ani vymyslet zvlastni kolonku?
Jenom doplnim, ze dle meho nazoru by se zaloba mela jak pise hh omezit na:
- (byl) jsem vlastnikem: k dukazu vypis z KN
- sepsana listina o opusteni: k dukazu
- podan navrh na vklad, zaplacen SP: K dukazu navrh
- rozhodnuti KU: k dukazu kopie
- nezbyva nez podat zalobu ... v zalobe mit vsude data a ozn. listin aby se vnich VSU/asistent mohl rychle orientovat
- stav veci, popsat kdy a jak prechazi vlastnictvi na stat, proc mel KU povolit vklad (zde teprve bude pravni argumentace)
- vyporadal bych se i s co nejvice smysluplnymi argumenty z rozhodnuti KU, nesmyslne nejak v rychlosti vyridit
- lehce bych natuknul i predchozi snahu jednani s dalsimi majiteli a statem, aby soud videl, ze byla neuspesna (tedy ze majitel vyzkousel vsechny jednodussi cesty a soud obtezuje az kdyz neni cesty jine ;-) )
- spravny petit
Skutecne co nejstrucneji, vazit kazde vety, zvyraznit jen to opravdu dulezite. Snad jsem na nic nezapomnel.
-
hh: Proc to nepodat jako normalni navrh na formulari s tim, ze ucastnici jsou navrhovatel a CR, pripojena listina ze ktere vyplyva opusteni, odkaz do zakona aby to pochopil i pravnik KU :), a hotovo? Neni potreba ani vymyslet zvlastni kolonku?
Tohle jsou právě ty detaily fungování katastru, kterým nerozumím. Z hlediska hmotného soukromého práva je to jasné, opuštění je jednostranný úkon vlastníka a vlastnické právo přechází ze zákona na stát. Z hlediska zápisu do katastru je ale rozdíl, zda budete žádat o vklad vlastnického práva státu (které zároveň vymaže původního vlastníka), nebo jen o vklad výmazu (aka výmaz vkladem) s tím, že co si KN počne s nemovitostmi bez vlastníka a jak stát naloží s tím, že něco vlastní, ale nemá to zapsané do veřejného seznamu, už není váš problém. Na variantu č. 1 potřebujete procesní aktivitu státu v rámci vkladového řízení - to právo tam KN proti vůli nového vlastníka nezapíše (zde se v tom začínám ztrácet, protože pro tento názor jsem nenašel žádnou oporu, nicméně takto jsem nakoupil od kolegy, který se tváří, že tomu rozumí). Na variantu 2 stát nepotřebujete, ani nějakou jeho aktivitu, dokonce ani jako účastníka vkladového řízení, protože ve smyslu § 13 katastrálního zákona jeho právo nevzniká (ono sice vzniklo už tím opuštěním, ale v rámci vkladového řízení, které zní čistě na výmaz, není tento vznik vlastnického práva předmětem konkrétního správního řízení).
Problém s formulářem je v tom, že v něm je kolonka na zápis i výmaz všech práv, která se do KN zapisují, s výjimkou výmazu vlastnického práva - tam se jaksi nepočítá s tím, že by bylo možné provést pouze výmaz, aniž by se zároveň zapisoval nový vlastník. Zákon nic takového ale IMHO nezakazuje, ale stanoví, že to musí být na tom formuláři - tedy jistá míra improvizace je nezbytná.
-
Ja vidim nekolik problemu, pokud pominu ten nejzakladnejsi, ze KU zrejme tuto situaci neumi prilis resit (vezmeme-li v potaz jake problemy jsou s tak jednoduchymi vecmi jako ruzna bremena/zastavy/vlastnictvi/hranice/apod.)
Prvne nejsem si jist, zda vlastnicka prava zanikaji sepsanim opusteni, podle me to je jen k datu te listiny, ale az zapisem do KN (ted' varim z vody). Pokud by to tak nebylo, melo by stacit opustit nemovitost (listina + dorucit) a nechat CR (UZSVM) konat uz samostatne, at' si to na katastru zapise sam (+pripadne zalobou), ne? Zrejme by musel i konat KN z uredni povinnosti (mam s timto dobrou historku, kdy jsem dosahl zapisu v KN "bez navrhu"). Zvazovala se moznost, ze by to KN zapsal bez navrhu, pouze KN notifikovat o opusteni, jak to delaji treba exekutori? (Tady varim uplne z vody).
Pouziti formulare ktery si upravim uz neni uplne pouziti formulare ... myslim si, kdyz budu hodne velky formalista.
Muze CR nejak brojit proti vlastnictvi opustene nemovitosti? Podle me je prostor velmi omezen na nejake extremy (hrube ucelova jednani, apod.), takze proc jejich vlastnictvi nezapsat normalne vkladem na formulari, ktery soucasne vymaze moje vlastnicke pravo?
-
mhi: Neumím v diskusi pokračovat, protože tomu nerozumím, a po hodinovém rozhovoru s člověkem, který se tváří, že tomu rozumí, přičemž jsem mu kladl podobné otázky, tak jsem dospěl k názoru, že opravdu nemusím vědět všechno a nebudu-li k tomu donucen, tak v této oblasti klidně rád zůstanu v blažené nevědomosti :)
-
Bohužel jsem se domníval, že se zde již po 04.01. (reakci pana hh) nerozvine takováto další plodná diskuse, takže jsem jen dle rady pana hh upravil petit a žalobu podal, aniž bych se sem podíval.
To, že je žaloba podána včas jsem se tam snažil dostat, aby to bylo souladné s § 246 odst. 2 o.s.ř. Tak snad jsem tím, ani dalšími věcmi (vytýkané vysvětlování o barvě ovce) tak moc soudce nepopudil.
Konzultoval jsem to telefonicky s panem Mgr., který to ještě konzultoval s panem JUDr. Z těchto konzultací vyplynulo, že formálně i věcně je ta žaloba (s upraveným petitem) ok. Škoda, že jsem sem ještě nezašel... No co už. Každopádně pan Mgr. mi radí, abych, pokud mi soud neodpustí soudní poplatek, jej nehradil, a řešil to následně u KatÚ přepisem na nějakého ochotného bezďáka. Existuje-li byť nepatrná pravděpodobnost, že by soud mohl rozhodnout kladně, tak ten poplatek rád uhradím (a budu ho třeba vymáhat nějakou následnou žalobou po KatÚ).
- lehce bych natuknul i predchozi snahu jednani s dalsimi majiteli a statem, aby soud videl, ze byla neuspesna (tedy ze majitel vyzkousel vsechny jednodussi cesty a soud obtezuje az kdyz neni cesty jine ;-) )
To tam mám: Žalobce, byť neztotožněn s názorem katastrálního úřadu o potřebě předložení souhlasného prohlášení, snažil se (marně; od léta r. 2016) získat podpis pod souhlasné prohlášení od ÚZSVM (státu). Stát však odmítá souhlasné prohlášení podepsat. Žalobce ještě předtím nemovitost nabízel k odkupu (darování) zbylým spoluvlastníkům nemovitosti a dalším vybraným osobám, avšak bez odezvy. Žalobce tak vyčerpal před derelikcí všechny možnosti pro standardní převod vlastnického práva a nezbylo mu, pokud fakticky nevykonává vlastnické právo, než nemovitost jednostranně opustit v souladu s NOZ.
Celý návrh jsme neviděli, ani rozhodnutí o něm, takže těžko říct, jestli tam byl nějaký problém, např. náležitosti potvrzení o zániku.
Trosku bych se bal, ze soud rozhodne nepriznive pro nejakou relativne formalni chybu (navrh jsem zde nenasel, rozhodnuti KU taktez, ale vse co se tyka katastru je neuveritelne formalisticke).
Návrh byl podán ve smyslu návrhu na výmaz vlastnického práva a doložena k tomu písemná derelikce. Papírový návrh jsem sepisoval s právníkem KatÚ v jeho kanceláři a podal jsem jej na podatelně bez vytvoření kopie. Pokud by bylo potřeba, zajistím kopii návrhu a hodím ho sem. Rozhodnutí v pdf přikládám. Je vpravdě velmi formalistické. Jediné, co tam je věcné, je na dva řádky, ve kterých se vysvětluje, že právní skutečnosti návrhu nebyly posuzovány pro hrubé nedostatky návrhu. Hrubými nedostatky míní:
- nepředložení souhlasného prohlášení
- neoznačení účastníků řízení (stát)
Prvne nejsem si jist, zda vlastnicka prava zanikaji sepsanim opusteni
Domnívám se, že tomu u jednostranného aktu nemůže být jinak. Opuštěná věc připadá do vlastnictví státu v okamžiku, kdy ji vlastník opustil, tedy samotnou derelikcí - viz Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11.03.2009, sp.zn. NS 28 Cdo 3563/2008 (tam šlo sice o movitost, ale v tom by neměl být věcně rozdíl)
Zvazovala se moznost, ze by to KN zapsal bez navrhu, pouze KN notifikovat o opusteni, jak to delaji treba exekutori? (Tady varim uplne z vody).
Tuto věc jsem zvažoval, ale po nastudování kat. zák. jsem jí zavrhl. Tam je tuším jednoznačná identifikace toho, co lze bez návrhu (poznámkou) zapsat a kdo tak může činit (zmínění exekutoři, tuším obce,...)
Hodne stesti.
Díky moc ;)
-
O pripadnem zaplacenem SoP rozhodne soud rozsudkem v tomto rizeni, neni potreba dalsi rizeni jako tomu je napr. u "nespravneho uredniho postupu".
Rozhodnuti KU jak ho ctu rika, ze jste mel podat navrh na vklad ve prospech CR (to bych cekal, psal jsem to vyse). Predpokladam, ze kdybyste oznacil nabyvatele a nedolozil souhlas, tak by to taky shodili. No asi to je jedno, soud nejak rozhodne, at' zije hlava 22.
-
Tak mi vyměřil soud poplatek a to poučení je takové zmatečné, viz obr.
Teď mi jde o to, zda tedy se odvolávat proti tomu usnesení či stačí prostý Návrh na osvobození od poplatku.
Předpokládám, že pak musí vyčkat více než ty určené 3 dny, než rozhodne předseda senátu o osvobození/neosvobození? Nebo mám nějak do toho návrhu připisovat, že žádám o prodloužení lhůty k zaplacení poplatku do rozhodnutí o osvobození?
Koncept návrhu na osvobození od poplatku přiložen v pdf. Pokud tam píšu nějaké hlouposti či bylo-li by potřeba tam ještě něco doplnit, budu vděčný za reakci.
Díky.
-
Podejte jen ten návrh, usnesení o poplatkové povinnosti není nikdy vytesáno do kamene, kdykoliv soud zjistí, že to je s poplatky nějak jinak (např. i na základě podané žádosti o osvobození), může předchozí rozhodnutí zrušit nebo změnit bez ohledu na jeho právní moc (srov. § 12 zákona o SOP). Zároveň panuje značná benevolence při placení, protože poplatek je možné zaplatit i poté, co bylo vydáno usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení SOP, které samozřejmě soud nevydá, dokud bude rozhodovat o (ne)osvobození, tj. i když bude usnesení formálně existovat, je podáním návrhu na osvobození jeho účinek fakticky suspenzován.
Sekundárně pokud jde o to zmatené poučení, tak mám dojem, že především není pravda, že proti poplatkovému usnesení v řízení podle částí páté OSŘ by nebylo přípustné odvolání, § 14 zákona o SOP dopadá IMHO jen na řízení podle SŘS. Ale možná to je zakotvené někde jinde, takže absolutně bez záruky. Každopádně chcete-li soud trochu potrápit, nic vám nebrání udělat obojí, tj. podat návrh na osvobození a zároveň z opatrnosti odvolání s odkazem na to poučení. Oni si s tím jistě nějak poradí - procesování poplatkové povinnosti a jejích nejrůznějších variant tvoří vedle počítání nákladů řízení jádro činnosti našich soudů ...
-
hh, díky. Také jsem nenalezl nic jiného než § 14 zák. 549/1991.
Nicméně Mgr. Asistentka mi po telefonu sdělila, že je špatně to podpoučení. Ujistila, že do doby rozhodnutí o (ne)osvobození od poplatku nebudou řízení zastavovat. Jak to skutečně je, zjišťovat dál nebudu. Jak píšete, není to stejně podstatné a asi by nebylo moudré (a nepovažuji to ani za účelné) se odvolávat a jakkoliv si popuzovat soud v této fázi proti sobě.
Mmch, pane hh, jak byste postupoval Vy? Známý Mgr. mi radí po případném neosvobození do toho hodit vidle a najít nějakého ochotného bezdomovce, na kterého by se to přepsalo (bylo by to +2.000 v můj prospěch). Já jsem pořád spíše nakloněn k tomu ty 3.000 uhradit (jsa zvědav na argumentaci soudu /ať už rozhodne jakkoliv/).
-
Osobně bych ty 3000 obětoval, ale spíše ze zvědavosti nad tím, jak to soudy nakonec vyřeší. Pak to má samozřejmě i etický rozměr, jestli tedy přepis na bezdomovce za flašku je úplně to pravé ořechové, a zda není lepší i za cenu vyšších nákladů se alespoň pokusit o standardní řešení, než někomu prohlubovat jeho ekonomickou smrt. Pragmaticky je samozřejmě to, co vám známý radí, efektivnějším řešením problému, jak se zbavit placení daně a případné odpovědnosti, až ruina spadne na někoho, kdo tam neměl co dělat.
Jaké jsou šance neumím odhadnout. Jsem přesvědčen, že aktivní opuštění musí být možné, ale jak plyne i z diskuse výše, nepanuje jednotný názor na to, jak to konkrétně provést, zejména zda tedy usilovat jen o výmaz vašeho vlastnického práva nebo rovnou o přepis na stát, zda u soudu brojit proti postupu katastru, proti ÚZSVM nebo se třeba jen obecně domáhat určení vlastnictví pozitivní či negativní určovací žalobou. Vy jste zvolil jednu z těch možností, možná že v detailech se něco dalo udělat v řízení na katastru i v žalobě lépe, ale úplně bez šance to není. Také nelze vyloučit, pokud to tedy soud neshodí na nějaké formalitě, že i při neúspěchu se dozvíte něco k věci, na čem bude možné postavit opakovaný pokus.
-
Má cenu nějak brojit proti usnesení (viz příloha)?
Jde mi o to, abych si soud proti sobě zbytečně nepopudil. O odpuštění poplatku rozhoduje stejný soudce jako o věci samé?
Díky.
-
Brojit nemá smysl, důvodem pro osvobození jsou skutečně takřka výhradně majetkové poměry.
Nicméně chcete-li, klidně se odvolejte, nehrozí, že byste tím někoho popudil.
O osvobození od SOP rozhoduje formálně předseda senátu (o věci samotné pak senát jako celek) - reálně o obojím rozhoduje ten člen senátu, který má věc podle interního rozvrhu přidělenou (něco jako zpravodaj), v případě osvobození od SOP to navíc fakticky může být klidně i nějaký asistent či vyšší soudní úředník.
-
Pro informaci - soud stále probíhá, nedávno si teprve vyžádal spis od KatÚ..
Teď z druhé fronty.
Na finančák jsem na začátku t.r. zaslal dílčí přiznání k dani z nemovitých věcí (zrušit list č. X z důvodu ukončení vlastnictví). K tomu průvodní dopis vč. doložené písemné derelikce. Pro příklad - částka dle dílčího přiznání měla býti 4000 Kč.
Finanční správa poslala před dvěma týdny složenku na původní částku - pro příklad 5000 Kč. Takže jsem se jim to snažil na FÚ vysvětlit - paní vedoucí se radí s metodickým oddělením na kraji, ale doporučuje zaplatit 5000 Kč do doby vyřešení (ještě se s ničím takovým nesetkali).
Já jsem v tomto případě spíše pro to, zaplatit 4000. Jednak si myslím, že takto se to spíše vyřeší a druhak mi hraje do karet i znění zákona 338/1992, kdy pro stavby je dle § 8 (1) poplatníkem vlastník zdanitelné stavby nebo zdanitelné jednotky.
Napřed se mně totiž na FÚ snažili přesvědčit, že jejich zákon odkazuje na vlastnictví zapsané v KN (to by mi pak nezbylo nic jiného než sklopit uši a cálovat těch 5000). Po nastudování zákona se mi však jeví, že takto je to precizováno jen pro pozemky:
§2 (1) Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky evidované v katastru nemovitostí.
To, že je systém finanční správy automaticky navázán na KN mne asi nezajímá - ať si to vyřeší ručně.
Díky za Váš názor.
Edit:
Takže jsem zaplatil ty 4000.
Umím si představit i situaci, že soud, který řeší vypsání stavby z KN, by se mohl podívat na daňové přiznání k nemovitosti a mohl by argumentovat, že když z toho platím daň, tak to vlastním.
-
Upgrade.
Krajský soudem přbral další účastnici - Českou republiku (ÚZSVM) a naopak nepokládá ostatní spoluvlastníky za účastníky (jak jsem se logicky domníval i já, že jimi nejsou).
Na září nařízeno jednání k věci.
ÚZSVM jako důkazy k věci předkládá již dříve mi zaslané sdělení, že mi opravdu, ale opravdu souhlasné prohlášení nepodepíše vč. jejich pseudoargumentů, že jsem vlastně spekulant příčící se dobrým mravům a jako další důkaz přidává rozsudek Městského soudu v Pze z 27.02.2017 čj. 26 C 9/2016 -23. Tento rozsudek nemohu na netu najít. Poprosil jsem paní soudkyni a zdá se, že mi jej pošle, ale přesto, pokud byste to někdo našel, budu vděčný za odkaz. V příloze zprávy pro zajímavost zmíněný rozsudek. Jak jsem ho tak zběžně prolít', tak není šance to přepsat na stát, když nepodepíše souhlasné prohlášení. Já mám tu žalobu koncipovánu tak, že to chci pouze vypsat z mého vlastnictví, takže uvidíme...
Ještě se zeptám - má teď smysl posílat soudu moje argumenty proti důkazům ÚZSVM nebo si to mám pěkně písemně připravit a nechat si to až na jednání?
ÚZSVM dále uplatňuje náhradu nákladu řízení - pokud mu to soud posvětí, kdo mu je bude hratit, když se nejedná o žalovanou stranu? Česká republika České republice?
-
Jop, myslím - bez hlubší znalosti věci, dodávám - že tady se to povede - budou argumentovat tím, že to nechtějí. Vy v podstatě tím, že vám to je jedno, že se toho majetku zbavujete. Že to pak podle zákona musí připadnout stádu, tzn. jim, je vám buřt :D
-
V příloze zprávy pro zajímavost zmíněný rozsudek. Jak jsem ho tak zběžně prolít', tak není šance to přepsat na stát, když nepodepíše souhlasné prohlášení. Já mám tu žalobu koncipovánu tak, že to chci pouze vypsat z mého vlastnictví, takže uvidíme...
Přijde mi, že tady někdo zatím neúspěšně zkusil prošlápnout jinou ze zvažovaných variant, tj. zápis vlastnického práva státu, nikoliv jen výmaz. Jádro rozsudku obsahuje přesně to, co jsem popisoval jako nakoupené od kolegy v tomto příspěvku https://www.30kmh.cz/index.php?topic=3243.msg40802#msg40802, tj. že v řízení na katastru nelze zapsat něčí vlastnické právo proti jeho vůli. Vy testujete výmaz, třetí variantou by pak bylo nahradit chybějící souhlas ÚZSVM soudem (žalobou na určení vlastnictví, případně žalobou na náhradu projevu vůle) a pak to přepsat s tím.
Ještě se zeptám - má teď smysl posílat soudu moje argumenty proti důkazům ÚZSVM nebo si to mám pěkně písemně připravit a nechat si to až na jednání?
No to je na vás. Jelikož celá věc je trochu jako Hlava XXII (hmotné právo jednoznačně obsahuje možnost jednostranného opuštění nemovitosti, ale katastrální zákon s tím nepočítá), tak by možná místo superprecizní právní argumentace mohlo zafungovat toto nějak výstižně konstatovat - což se asi lépe podá skutečně na jednání, než někde uprostřed repliky. Stejně tak pokud má stát nějaké kecy, jak na něj cosi účelově zkoušíte, tak zdůraznit, že opravdu tu ruinu nechcete, využíváte (a nikoliv zneužíváte) jen práva, které vám výslovně dává NOZ a má-li stát nějaký problém s tím, že mu opuštěná nemovitost připadne bez ohledu na to, zda o ni stojí, tak bohužel pro něj v právním státě je platnými zákony vázán i stát.
ÚZSVM dále uplatňuje náhradu nákladu řízení - pokud mu to soud posvětí, kdo mu je bude hratit, když se nejedná o žalovanou stranu? Česká republika České republice?
Náklady by dostat neměl podle standardní doktríny, že takový spor nijak nevybočuje z agendy, kvůli které je ÚZSVM zřízen a má na ni své lidi placené ze svého rozpočtu, negeneruje mu to žádné extra náklady. Sekundárně můžete poukázat i na to, že dle vás ČR účastníkem není, meritem je jednostranné právní jednání, kterým jste se zbavil nemovitosti a chtěl jste to takto jen zapsat do KN, tj. jde v dané fázi o rozhodování jen o vašem soukromém subjektivním právu, nikoliv o vlastnickém právu státu, takže ani nebyl důvod ČR do řízení jako účastníka přibírat.
-
Krajsky soud rozhodl pro me neprizinve, nicmene nepriznal UZSVM uhradu nakladu. Dal uz jsem to nehodlal resit..
UZSVM se odvolal proti vyroku o uhrade nakladu.
Ted vrchni soud usnesenim priznal UZSVM naklady k me tizi. Dovolani nepripustne. Je mozne brojit proti tomu rozhodnuti vrchniho soudu nejak jinak? A ma to vyznam? Uz jsem z toho docela unaven a myslim si sve uz nejen o prislusnicich, ale i soudcich...
-
Nebylo by jednodušší odchytit někde bezdomovce, zatáhnout ho s kupní/darovací smlouvou na CzechPoint a věnovat mu lahev alkoholu?
-
Ano, to je jiste nejsnazsi cesta.. Ale nejspis se ji nevydam. Uz treba z duvodu, ze od r. 2016 nejsem vlastnik (sepsal jsem listinu o derelikci) a kdybych to prepisoval na nekoho, tak tim vlastne rikam, ze jsem stale zustal vlastnikem...
-
Tak vývoj v kauze je následující. Jistá společnost, která se zabývá skupováním podílů nabídla za tento podíl 35.000,- Kč, takže jsem jim to odkejval a už vidím plombu na katastru.
Nevíte, k čemu jim je dobrý podíl na nemovitosti, která má nulovou či spíše zápornou hodnotu?
-
Možná kupují i pozemek a chtějí mít možnost budovu přestavět nebo zlikvidovat?
-
Je to vepřín v bývalém areálu JZD, spoluvlastníci budovy jsou čtyři, pátý je vlastník pozemku pod stavbou.
-
Je to dlouhodobá spekulace na růst ceny nemovitosti. Až bude mít někdo zájem zde podnikat, tak mu to rádi prodají s náležitým ziskem. 35 tisíc nejsou žádné velké peníze, aby si nemohli dovolit počkat delší dobu.