Přispěvatel: Ymmies 11 Června 2015, 00:41:44
Díky.
Přispěvatel: macoch 11 Června 2015, 12:51:44
Přispěvatel: zwerg 12 Října 2015, 21:06:40
Citace
odvolani-infz-anon.rtf
jsem vytvořil body do stížnosti nebo odvolání pro případ, že úřad nechce poslat kopii správního spisu s odkazem na rozsudek NSS 7 Ans 18/2012-23 ze dne 13. 12. 2012. Je to napsáno obecně a lze to použít i v případě, že je žadatel účastník řízení.
Přispěvatel: mila6032 20 Října 2015, 08:56:27
Přispěvatel: hk 18 Února 2016, 17:07:52
Podal jsem žádost dle InfZ, kde jsem žádal o zaslání kompletní spisové dokumentace do datové schránky. Žádost byla samozřejmě městským úřadem zamítnuta a proto jsem se odvolal ke krajskému úřadu. Nepoužil jsem přímo tento vzor, ale čerpal jsem z něj a své odvolání jsem opřel o judikáty v něm uvedené.
Krajský úřad shledal, že má žádost splňovala veškeré náležitosti a jasně specifikovala, že požaduji, aby byla vyřízena dle InfZ. V odůvodnění je uvedeno, že aplikace § 38 správního řádu nemá přednost před InfZ. Proto má být žádost vyřízena dle InfZ. KÚ tak zrušil zamítavé rozhodnutí a věc vrátil k opětovnému projednání.
Kdo si chce počíst, přikládám text odůvodnění.
Přispěvatel: ViktorN 18 Února 2016, 18:19:42
Přispěvatel: hk 11 Března 2016, 18:33:32
Přispěvatel: uziv 11 Března 2016, 19:13:15
Přispěvatel: drinkANDdrive 11 Července 2016, 15:01:35
Přispěvatel: ViktorN 11 Července 2016, 15:30:01
Přispěvatel: hh 11 Července 2016, 17:48:05
Má smysl se odvolávat na zamítavé stanovisko brněnského Magistrátu k zaslání spisu nebo to nemá význam s tím, že to Kraj stejně shodí? Já jen, zda shazují všechno nebo jen něco.Smysl to má vždy v případě, že váš užitek plynoucí z toho, že úřad zaměstnáte, je vyšší, než s tím spojené náklady :) Konkrétně v tomto případě se náklady limitně blíží nule (doručení zdarma v případě DS či e-podatelny, nebo za pár korun obyč. poštou) a strávený čas také nemusí být enormní. Aspoň blanketní nebo skoro-blanketní odvolání je vhodné dát.
Taky nikdy nevíte, třeba zrovna soudruh Rozkydal bude mít dovolenou a dostane to na stůl mladý stážista, který si to posoudí podle sebe, protože nebude tušit, jak příslušný úřad tuhle hru hraje. Nebo se mezitím objeví nějaký nový judikát, metodika atp. Nároky na náhradu škody se promlčí až po 3 letech, takže není od věci mít vyčerpané opravné prostředky pro případ, že by se přecijen časem ukázalo, že postup, který momentálně Brno+JMK rutinně aplikuje, nebyl tak úplně košer.
Přispěvatel: mala.panda 11 Července 2016, 21:04:52
Přispěvatel: lubos 26 Července 2016, 09:32:44
Přispěvatel: pk202 26 Července 2016, 11:05:40
K prolomení by snad moho vést jedině požádat o přeložení do místa bydliště, pak požádat o spis do DS a v případě nevyhovění to tahnout až do Štrasburku.
Přispěvatel: lon 10 Září 2018, 15:34:38
Přispěvatel: Berserk 21 Února 2019, 00:40:49
nejspíš budu první šťastlivec v tomto roce, který to k JMK dostane - už jsem poslal odvolání, vycházel jsem z rozboru ze šablon výše, plus jsem si k tomu dodal nějakou svojí úvahu (směřována ve smyslu rozdílu mezi Infz a SprŘ, kdy se liší kdo koná, kdy koná a jakými prostředky koná a to proto, aby se i zabedněnému povinnému subjektu rozsvítilo, že opravdu nechci nahlížet do spisu).
Chtěl bych se ale zeptat - pokud to tady čte někdo znalejší realizace práva v zemích koruny české: dá se to rozhodnutí JMK, které je v předchozím příspěvku využít jako precedens?
Vím, že náš právní systém není anglo-americký precedenční, ale jestli to byl SprŘ, tak si vybavuji, že někde v zákonech jsem zahlédl, že správní orgán má rozhodovat tak, aby v podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly v rozhodnutích (zásada předvídatelnosti práva)?
Tzn v případě, kdy by mi jiný SO2 podržel SO1 v odmítnutí žádosti za stejných okolností, má cenu třeba s tím jít k soudu a argumentovat tím, že by přece dva orgány státní správy nemohou (no, vím, neměly by) rozhodovat v totožné věci rozdílně?
Díky za nápady
Přispěvatel: 2M 21 Února 2019, 08:46:13
Vím, že náš právní systém není anglo-americký precedenční, ale jestli to byl SprŘ, tak si vybavuji, že někde v zákonech jsem zahlédl, že správní orgán má rozhodovat tak, aby v podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly v rozhodnutích (zásada předvídatelnosti práva)?
Zahlédl jste správně.. to říká správní řád §2(4).
Použít se to dá.. najít podobný případ kde bylo rozhodnuto tak jak chcete je určitě výhoda.
Přispěvatel: Jan Novák 21 Února 2019, 12:33:40
Zahlédl jste správně.. to říká správní řád §2(4).To už jsem zkusil někdy předloni.
Použít se to dá.. najít podobný případ kde bylo rozhodnuto tak jak chcete je určitě výhoda.
To samé inkasní místo, ta samá kráva, ten samý provozovatel, ten samá Helmut. Jednou spis přišel, podruhý nepřišel a nikdo se kvůli tomu nevěšel. Narážky na hospodárnost řízení, podobnost případů atd si nacpali do bot a se spisem jsem se seznámil až při jednání jako Helmutův zmocněnec. K soudu jsem to nehnal, fiktivní Helmut se k soudu bál.
Přispěvatel: Berserk 24 Února 2019, 17:21:09
Tak nechutí kamaráda Helmuta jít k českému soudu jsem se ve svých dišputacích také zabýval a jediné, co mne napadá je napsat žalobu cíleně a přesně tak, že napadám jen neposkytnutí spisu a absolutně nic okolo.Zahlédl jste správně.. to říká správní řád §2(4).To už jsem zkusil někdy předloni.
Použít se to dá.. najít podobný případ kde bylo rozhodnuto tak jak chcete je určitě výhoda.
To samé inkasní místo, ta samá kráva, ten samý provozovatel, ten samá Helmut. Jednou spis přišel, podruhý nepřišel a nikdo se kvůli tomu nevěšel. Narážky na hospodárnost řízení, podobnost případů atd si nacpali do bot a se spisem jsem se seznámil až při jednání jako Helmutův zmocněnec. K soudu jsem to nehnal, fiktivní Helmut se k soudu bál.
Akorát si nejsem jist, že by se v tom agilní soud/ce nechtěl rýpat jakožto zjišťování stavu případu.
Někdy při čtení kauz, či rozhodnutí NSS, mám pocit, že by se dalo aplikovat to anglické přísloví o tom, že když zasedá parlament, tak si nikdo nemůže být jist životem ani majetkem
Odesláno z mého Redmi Note 4 pomocí Tapatalk
Přispěvatel: bonjour 11 Července 2019, 21:04:06
Poslu dale stiznost podle https://www.30kmh.cz/index.php?topic=488.msg1816
Přispěvatel: sennheiser 11 Července 2019, 21:31:56
Vy máte doručeno zamítavé rozhodnutí. Zkuste spíš použít něco z tohoto vlákna https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8236.0 (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8236.0)
A hlavně zkusit taktiku předem rozbití stálých judikatur na které se SO standardně odvolávají a při hlubším se ponoření do problému zjistíte, že se to vlastně vše točí okolo nějaké publikace autorů Brněnské Masarykovy univerzity z roku 2006.
A v říjnu 2009 byla vydána doporučující metodika MVCR, kde jednoznačně zasílání spisu dle InfZ potvrzují.
Přispěvatel: bonjour 11 Července 2019, 21:46:56
Přispěvatel: johncreek 09 Března 2022, 01:30:47
Stalo se mi však, že jsem pomocí InfZ žádal správní spis z řízení, jehož nejsem účastníkem. Je to trochu zamotanej příklad, ale ve zkratce jsem požadoval soupis (ne spis), SO1 mi poskytl spis bez dokumentů vytvořených účastníky, z buzeračních důvodů bylo podáno odvolání (mezitím nějaké žádosti o opatření proti nečinnosti atd.) a SO2 (MHMP) zrušil částečně zamítací rozhodnutí SO1 a vrátil to k novému projednání.
Kromě toho, že SO2 vytkl řadu procesních pochybení SO1 však SO2 vyplodilo zajímavou myšlenku (a defacto návod na postup pro SO1). Jako třetí nezúčastněná osoba nemám vůbec co žádat pomocí InfZ spis. Takové InfZ žádosti by dle MHMP byly přípustné např. kdybych byl podatel podnětu (bonzák) a chtěl zjistit, jak SO postupoval. MHMP SO1 radí, aby žádost posoudil dle samotného charakteru obsahu, kterým byla zjevně žádost o nahlížení do spisu ve smyslu § 38 SprŘ. Dle názoru MHMP by měl o této žádosti SO1 rozhodnout do 30 dnů a vypravit případné negativní usnesení.
Citace
Odvolací orgán je tak toho názoru, že žádost je bezesporu nutné posoudit jako žádost o nahlédnutí do spisu dle ust. § 38 správního řádu. Jelikož v rozsahu, v jakém žádá žadatel o poskytnutí informace, je dána komplexnost v rámci správního řádu, je tedy v tomto rozsahu, zároveň vyloučena aplikace zákona o svobodném přístupu k informacím. Magistrát uzavírá úvahu tím, že tak může zcela beze sporu odkázat na komplexnost úpravy v ust. § 38 a navazujících dalších výše uvedených ustanovení správního řádu.
Odvolací orgán se ve svých závěrech dále opírá o ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu. např. rozhodnutí ze dne 18. 1. 2017, č.j. 3As 193/2014-37, ve kterém sví dřívější zaujatá stanoviska ohledně speciální úpravy ust. § 38 správního řádu vůči InfZ výslovně potvrzuje. ,, Zdejší soud pro úplnost dodává, že se k problematice poskytování infoímací o prob ihajícím nebo skončeném správním řízení konstantě staví tak, že institut nahlížení do spisu podle ust. § 38 správního řádu. je třeba chápat j ako speciální vůči informací podle informačního zákona. “
V souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího správního soudu, viz rozsudky sp. zn. 10 As 118/2018, který konstatuje: „Je-li žádost o informace svou povahou žádostí o nahlížení do spisu, typicky proto, že žadatel chce získat kopie celého spisu či jeho podstatné části, musí žadatel věc řešit cestou žádosti podle ust. § 38 správního řádu, nikoliv cestou žádosti dle InfZ. Podání se v souladu s ust. §37 správního řádu posuzuje dle svého skutečného obsahu na to, jak je označeno. “
TLDR: Specialita § 38 SprŘ. se už zřejmě aplikuje i na nezúčastněné osoby...
Přispěvatel: hh 09 Března 2022, 10:18:12
Nechci to rozepisovat podrobně, aby z toho nebyl návod pro úředníky, ale ad absurdum ta metoda funguje tak, že pokud (z libovolného důvodu) úřad nějakou informaci nechce sdělit, tak postupně prohlásí, že
1) informace je součástí nějakého spisu (to je téměř vždy, a kdyby ne, nikdy není pozdě nějaký spis založit ...)
2) takže žadatel vlastně nechce informaci, ale nahlížet do spisu
3) tedy se na to InfZ nevztahuje (§ 2 odst. 3 InfZ) a žadatel se odkáže na postup podle § 38 SprŘ
4) nahlížení se mu zamítne, protože neprokáže právní zájem
Samozřejmě ne každý si to nechá líbit a protáhne to soudem. Pokud se něco nezměnilo, tak zatím soudy (včetně ÚS) nevidí problém v samotném § 2(3) InfZ - tohle podle záměru zákonodárce mělo být v podstatě technické ustanovení, které bude bránit tomu, aby se redundantně pomocí InfZ nežádalo o informace, jejichž poskytování má nějaký specifický režim. Třeba aby např. do katastru a dalších veřejných seznamů najednou nezačali lidi masivně "nahlížet" pomocí infozákona, nebyly obcházeny případné poplatky, zkrátka aby v tom úřednictvo mělo (ve smyslu k.u.k. byrokracie) pořádek. Nikdy to ale nebylo myšleno jako nástroj na faktické odepření poskytnutí informace.
Konkrétně v případě nahlížení do spisu a neúčastníka sice § 38 teoreticky umožňuje nějaký přístup, ale úplně otáčí výchozí nastavení - podle InfZ (i čl. 17 Listiny) v zásadě má informace dostat kdokoliv a nemusí nikomu nic vysvětlovat, naopak úřad v případě (částečného) odmítnutí musí najít a obhájit zákonný důvod pro omezení přístupu k informacím. Neúčastníci řízení to mají přesně naopak. IMHO se na to § 2(3) vůbec nevztahuje, protože § 38 v tomto případě de facto neupravuje poskytování, ale spíš neposkytování informací. Tohle ale soudy nevidí (dělají, že nevidí) a v zásadě nutí žadatele, aby skutečně žádal podle § 38(2) SprŘ, bylo mu to zamítnuto, a pak se bránil u soudu neústavností pro rozpor s čl. 17 Listiny (resp. neústavní aplikací) tohoto omezení.
Přispěvatel: johncreek 10 Března 2022, 11:22:41
Chápal bych postup, kdy SO1 nejdřív rozhodnutím zamítne InfZ žádost a současně sdělením informuje, že k podání přihlíží jako k žádosti dle § 38 SprŘ. a vydal např. usnesení k té § 38 žádosti. Ale to, že si takhle může správní orgán dle libosti tančit mezi právními rámci mi přijde i potenciálně nebezpečný.
Ad absurdum by k rozsáhle odůvodněnému odporu mohl napsat "Všimli jsme si, že svým charakterem je Vaše podání spíše stížností a proto jsme ho řešili jako stížnost, nikoliv jako odpor."
Přispěvatel: OldSoldier 26 Září 2023, 09:17:03