30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: Tačůd 07 Března 2023, 02:19:33
-
Milí rádcové,
Sesypal se na mne další Příkaz. To se stěžovateli krásně povedlo, jedna akce a dvě pokuty. Jedna od SVS, že chovám několik kusů „drůbeže“ (kozy a prasata a jejich zabezpečení se jim líbilo), a jedna od odboru životního prostředí magistrátu, že prý mi prasata utekla a tím je týrám.
Teď jde tedy o to druhé řízení. Čtu si ten příkaz a přemýšlím, co s ním. Snad toto: prasata utekla, protože je někdo vypustil ze zahrady. Ve vesnici je pár alkoholiků a pár perníkářů, problémová mládež... a soused, kterému na nás neustále něco vadí a rád si stěžuje (nyní mu vadí prasata, protože prý lákají ovády a ti je obtěžují u bazénu (je to blbost, ovádi se nelíhnou v prasečích hovínkách, naopak je přitahuje vlhkost od bazénu). Takže asi není problém si představit, že někoho tahle vypouštěcí činnost náramně baví. Občas nám někdo taky propíchne pneumatiku. Jsme Náplava z Prahy, navíc chováme zvířata, tak jsme snadným terčem.
Vzadu má zahrada vrata a ta vedou do pole. Měl jsem je zabezpečena řetězem se zámkem, ten někdo přecvakl. Přišlo mi zbytečné obětovat další – teď je mám zabezpečena dvěma lany s uzly. Těmi vraty někdo prasata vypustil 2x. Potřetí utekla samice na zahradu k sousedovi, použila ovšem díru, kterou předtím vyhrabal sousedovic pes, když naopak on utekl na naši zahradu.
Plot a vrata nelze zabezpečit tak, že by se nedala otevřít. Na konci zahrady je v noci tma a pusto. Sousedí s polem. Vrata jsou sto metrů od domu a za horizontem. Nikdo po mně nemůže rozumně vyžadovat, abych tam celou noc hlídkoval. Každý plot se dá rozplést, přecvakat, každý řetěz zničit, když je dost času a prostředků. Možná škoda z toho, že někdo vypustí zvířata na pole, není tak velká, abych tam instaloval hlídače, fotopast, vysoké zdi s ostnatým drátem, alarm a podobně. Zvířata se po chvíli sama vrátila do zahrady. Ještě je potřeba podotknout, že prasata kune-kune celou noc spí, a není vůbec snadné je probudit a přimět k nějakému pohybu. Pokud je několik minut intenzivně budíte, pak ovšem nějakou dobu chodí, než zase zalezou do pelíšku.
Příkaz argumentuje tím, že tím, že jsem po zjištění vypuštění zvířat nezavolal policii, nemůžu doložit tvrzení, že vrata někdo otevřel, a proto nemám možnost hájit se tímto způsobem. (Něco jako: nevěříme vám to a prasata jste si v noci ze zahrady vypustil sám)(není to tak, že úřad naopak musí dokázat mně, že jsem něco provedl?) Píše se tam:
„Zákon na ochranu zvířat proti týrání neříká konkrétně, jak mají opatření proti úniku zvířat vypadat, musí však být účinná. Ale pokud k úniku zvířat dojde, lze soudit, že účinná nejsou. Samozřejmě se může stát, že únik způsobí někdo cizí, ať již úmyslně nebo náhodně. Ale chovatel by měl být schopen toto své tvrzení doložit.
Pokud tedy někdo poškodil zavírání branky a prase kvůli tomu uteklo na silnici, měla být na místo přivolána policie. Šlo by o vniknutí na cizí pozemek a mělo by být v zájmu poškozeného, aby věc byla zdokumentována a prošetřena.“
Zní to hezky, ale představte si tu situaci: v úterý večer zjistíte, že vám někdo vypustil prase na pole. Za chvilku se prase samo vrátí, takže za ním zavřete vrata a jdete spát. Máte doma malé děti, ráno v šest s jedním z nich musíte vstát a odvést jej na autobus, jede do školy. Tříletý se u toho vzbudí taky, druhý rodič jej musí hlídat. A půlroční holčička se budí v průběhu noci, jak už to mimina dělávají.
Určitě v ten moment nechcete volat policii (když se navíc dohromady nic nestalo), která za hodinu přijede a začne ohledávat místo a sepisovat protokol. Děti se vyděsí, o spánku si můžete nechat jenom zdát. Policie samozřejmě nic nevyšetří, protože vrata mohl nepozorovaně otevřít kdokoliv a potom prostě odejít. Přecvaklý řetěz i se zámkem zmizel, dotyčný si jej nejspíš odnesl s sebou. Vsadím boty, že policie nepřijede s čuchacím psem, ani nebude nikomu dělat domovní prohlídku a hledat řetěz. Na kraji pole je tráva a ta na sobě nezanechá žádné otisky stop. V noci celá vesnice tvrdě spí a nikdo nikoho samozřejmě neviděl. Nevím jak vám, ale mně by v ten moment volání policie připadlo jako zneužívání jejích služeb. Zavolám ji, i když vím, že nemůže nic vypátrat. Uvidí otevřená vrata, vlastně spíš už zavřená, aby zvířata neutekla znova, zaprotokolují, že tvrdím, že mi někdo vypustil zvířata a že už jsou zase doma, a pojedou zase zpátky. Jako když si zavoláte rychlou záchranku, pokud vám vlastně nic není. Jenom proto, abyste měli papír, že vám něco málo bylo.
Tohle mne tedy napadlo jako linie obrany. Ale nevím, jestli to může ustát, a hlavně, jak to napsat, aby to bylo použitelné. Jsou na to nějaké judikáty třeba?
Moc děkuju za pomoc. Příkaz přikládám.
-
Rýpnutí: Já tam tedy vidím bránu, nikoli vrata.
Jinak je od Vás hrozně hezké, že necháváte příslušníky policie vyspat, ačkoliv již držíte v ruce příkaz správního orgánu, které Vám tvrdí, že tu policii máte volat. Navíc takové policejní auto na příjezdové cestě, ausgerechnet kdyby třeba i blikalo, to má také svůj účinek na blbce, co ty prasata vypouští. Ideálně pak, když se policie jde souseda zeptat, zda něco neviděl.
Jinak bych podal odpor a počkal na rozhodnutí. Argumentace úřadu je úplně mimo, ale obávám se, že jim to bude muset vysvětli až soud.
-
Zatím nevím, jaký je rozdíl mezi bránou a vraty, ale asi se budu muset dovzdělat.
Nikoliv, žádný příkaz jsem v té době v ruce nedržel – naopak, vůbec by mne nenapadlo, že by takovouhle prkotinu někdo mohl někde řešit! A taky neřešil, první dva úniky, myslel jsem, že se mládež občas potřebuje vyblbnout, a neřešil jsem to taky. Pak ale v prosinci prasnice Bára prošla k sousedovi, co mu stále něco vadí, a ten řekl starostovi, se kterým každý den v hospodě pije pivo (v hospodě jsou vždy 4 lidé, včetně majitele hospody – starosta, dva členové zastupitelstva a ten soused), že má napsat na magistrát. Soused jim napsal email, že mi utíkají agresivní prasata a běhají po návsi – což věděl, že není pravda. Vzpomněli si ale na ty předchozí úniky – jednou prase běhalo po dvorku majitele hospody (také má zadní vstup od pole, nemá tam žádná vrata, vchází se volně), jednou večer bylo viděno u silnice neteří starosty – tehdy jsem asi právě podle nich měl volat tu policii.
To moc rád slyším, že argumentace úřadu je úplně mimo, ale – v čem je tedy mimo? Rád bych nasbíral nějaké argumenty.
-
Když už tak — a proč tedy nezavolal polucii soused?
-
A jak bylo to prase vlastně identifikováno? Myslím to 4nohé, ne souseda.
-
kune-kune jsou chlupatý, milý prasata, v celý vesnici asi nikdo jinej prasata nemá. to už by mi asi úřad nevěřil, že nejsou moje. Porovnali by fotku s tím prasetem. Navíc, sám jsem vylíčil, jak to bylo, a tím jsem se k nim přiznal.
Proč nezavolal pachy soused? Asi proto, že to nestih: udělal u mne děsnej vyrvál, vyděsil děti, protože bušil zběsile na okno a ještě měl flintu. Hned jak se vyřval, šli jsme se na zahradu podívat a stačilo nadzvednout plot a prase zase s radostí vběhlo zpátky na naši zahradu.
-
... Navíc, sám jsem vylíčil, jak to bylo, a tím jsem se k nim přiznal....
Opět zářivý příklad toho že s jakýmkoliv orgánem se nebavíme, na otázky neodpovídáme a když tak ve smyslu - v tuto chvíli se k dané věci nebudu vyjadřovat, pokud to bude nutné podám po poradě s právníkem písemné vysvětlení.
-
To, že to jsou moje prasata, je přece jasné a snadno dokazatelné - mají fotky. Kromě toho, když mi oznámili, že prase někde běhá, samozřejmě jsem se šel podívat, jestli je doma, a když nebylo, šel jsem ho hledat. Ono se mezitím vrátilo. Ale svědci věděli, že mi chybí prase a jdu ho hledat.
Jako ano - poučil jsem se v tom smyslu, že úřednice může být docela sympatická, zdálo se mi, že by ji ani nenapadlo mne obvinit z přestupku, cajti taky říkali, že nic proti mně nenašli (a opravdu jí nic, co by bylo proti mně, nepředali) a ona mne pak prostě obviní.
Úřednice, jestli jsem to dobře pochopil, opřela obvinění o to, že mi prasata utekla, takže jsem je neměl dost zajištěna, a pokud to byl čin někoho neznámého, měl jsem si koupit důkaz tím, že bych zavolal policii na čin, kde se absolutně nedalo vypátrat, kdo to byl, ale vlastně ani určit, že se stal - najdou už zavřená vrata, zajištěná provazem, řetěz se zámkem chybí, protože ho někdo odnesl - NIC tam neuvidí. A tohle všechno ta úřednice zjistila i od policie. Je pravda, že ani s policií jsem se nemusel bavit. Nevím ale, jestli by pak referovali o mně a tom, co se stalo, tak příznivě, no a taky mi přijde, že to, jak se věci staly, svědčí spíš v můj prospěch, než že by mi to mělo uškodit: prasata musel někdo vypustit a žádným přiměřeným způsobem tomu nešlo zabránit. Zvlášť, když takovou akci nečekáte.
Minimalistická varianta, kdy bych se s nikým nebavil, by byla: zjistili by, že nějaké prase běhalo po poli... stěžovatel by jim řekl, že to bylo moje prase... předal jim fotky... srovnali by je s mým živým prasetem... prohlásili by, že podoba je dokonalá. Takže mají dokázáno, že moje prase běhalo po poli, a můžou mne obvinit z toho samého přestupku, ne?
-
... předal jim fotky... srovnali by je s mým živým prasetem... prohlásili by, že podoba je dokonalá. Takže mají dokázáno...
NO to už by nebylo jednoduché ... co když to bylo tohle prase
-
Právě :-) Každé kune-kune prase má určitě unikátní pattern barevných skvrn, takže se podle něj dá identifikovat jako podle otisku prstu. Já nějak už po zkušenostech nevěřím, že by úředníci sežrali všechno. Prostě řeknou, že není pravděpodobný, aby se v okolí pohybovalo ještě cizí kune-kune prase... a SO2 to řekne taky a je vymalováno.
Ale krásné prase! Můj samec se jmenuje Miloš.
-
No, ja bych se asi prestal tocit na tom, jestli se neco stalo a jestli jste mel nekoho volat a zmenil bych taktiku na "dokazte, ze doslo k tyrani". Tak nejak nevidim "tyrani zvirete" v tom, ze prase beha po poli... Ale pokud urad ano tak to bude schopny prezkoumatelnym zpusobem obhajit (nebude, pole je pro prase pomerne bezny zivotni prostor..).
-
Udělal u mne děsnej vyrvál, vyděsil děti, protože bušil zběsile na okno a ještě měl flintu.
Ten Vás asi nemá hodně rád. Tu flintu neměl na ochranu zdraví a majetku, tu měl jen, aby Vás vystrašil. A policii nevolal, protože určitě seděl ten den v hospodě, že? Takže kdyby tam pobíhal s flintou za přítomnosti policie, nějakého toho pomahače by napadlo dát mu dýchnout.
Moje rada zní. Našlapujte opatrně a řešte to jen s úřadem, jeho do toho netahejte. Mohl byste skončit hůř. Třeba propíchané pneumatiky, rozbitá okna u domu/auta atp. S argumentací počkejte na rozhodnutí po Vašem odporu. Času je dost.
Následně investujte do řetězu se zámkem a zabezpečení si vyfoťte.
-
No a nějaká fotopast k vratům by se možná taky hodila, třeba by si pak vyfocená osoba dala oraz.
-
Fotopast si ten blbec odnese nejspíš taky.
Leda do výšky na ten strom. Případně dražší model, co snímky rovnou odesílá (ty se dají půjčit 1000 Kč / měsíc).
-
Dle foto je poblíž poměrně vysoký strom, tam by šla fotopast umístit.
-
Fotopast si ten blbec odnese nejspíš taky.
Pokud o ní bude vědět a najde jí. Nehledě na možnost odesílání dat a fotek přes wifi nebo 4g.
Případně to naopak dát co nejviditelněji, aby tam nikdo ani nelez :-)
-
Tak pak třeba maketu za 450,-
-
Týrání je, aspoň myslím, automaticky vyvozeno z toho, že je zvíře mimo svůj výběh. Velmi a často se to zneužívá. Je ovšem fakt, že Miloše vyfotili na kraji silničky. Po silničce sice skoro nic nejezdí, ale mají pravdu v tom, že zvíře přejeto být mohlo. U koček to, pravda, zatím neřeší, ale u hospodářských zvířat docela jo. Silnička je 300 metrů od vrat.
Viní mne přesně z tohoto:
(2) Fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že
g) neučiní opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1 (§ 13 (1) Každý je povinen ... učinit opatření proti úniku zvířat.)
Tenhle zákon je mimochodem hooodně absurdní. Chce bojovat proti množírnám, ale místo toho buzeruje normální zodpovědný chovatele. Například musíte zajistit, aby kočka neměla koťata 4x za dva roky. Pokud nechcete kočku kastrovat a bydlíte na vesnici, nezbude, než ji mít v kleci, abyste zákonu vyhověli. Nebo nasazovat pás cudnosti. Nebo se tam dočtete lahůdky jako „Zvíře nesmí být chováno jako zvíře v zájmovém chovu, ... nebo jestliže se zvíře nemůže adaptovat, přestože tyto podmínky zabezpečeny jsou.“
Flintu měl proto, že šel zrovna na hon, a na poslední chvíli zjistil, že má na zahradě prase. Děti tím ovšem vyděsil řádně, ve spojení s tím, jak řval a byl nepříčetný. On nějaké násilné věci dělat asi nebude, jen řve a udává. Když se opije, brečí prý, jak je negativní. Ale další den nás udá zase za něco jiného.
Přemýšlím, jestli sem nevolat policii každý večer, že mi někdo zvířata zase vypustil. A že už jsou zase v domečku a spí. Vždy mít vyfocen řetěz, který už tam pak nebude, protože byl přestřižen a ukraden.
Osobně si myslím, že už mi zvířata vypouštět nebudou, jedno udání jim stačí a nebudou chtít riskovat, aby je u toho někdo viděl. Do fotopasti investovat nechci, jak říkám: myslím, že už nepřijdou. Asi nechci, abych měl něco takovýho na zahradě, a odhodlal bych se k tomu jen v případě, že by mi šlo o život. Jde mi teď hlavně o to, mít nějaké argumenty pro to správko. Napadá mne zatím jen toto:
- nemůžou mi vyvrátit moje tvrzení, že zvířata musel (úmyslně) vypustit někdo cizí. Nemůžou to postavit jen na tom, že jsem nezavolal policii. Nepřivolání policie přece neznamená, že jsem si to vymyslel, a přivolání policie by nemohlo v dané situaci přinést žádné další důkazy, kromě toho, co bych jim sám tvrdil. Žádné objektivní stopy na místě nezůstaly a ani nemohly zůstat.
Může tohle obstát? Napadá vás něco dalšího, co by se dalo použít?
Kdyby mi prase uteklo dírou, kterou by si udělalo v plotě, pak bych měl opravdu pozemek špatně zabezpečenej a riskoval bych jeho život tím, že jej o 300 metrů dál přejede auto. Ale v zadním plotě žádná díra nebyla, naopak tam byla otevřená brána, která předtím byla zabezpečená řetězem a zámkem. Prase takhle pod plotem uteklo k sousedovi, ale při tom použilo díru, kterou předtím vytvořil sousedův pes. U souseda ale není silnice, jeho pes by s prasetem taky nic nesvedl, tak tam asi žádný reálný nebezpečí praseti nehrozilo, tak by to možná týrání bejt nemuselo.
-
V tom pripade bych se asi vydal cestou svedectvi. Chovatel ucinil opatreni, manzelka (svedek) si z obvibeneho cinil legraci a zvirata umyslne vypustil. Chovatel neporusil, sankcionovat svedka nelze, jelikoz se niceho nedopustil (nema povinnost zajistit). A porad jeste musi urad prezkoumatelne dolozit, ze to zvire bylo tyrano. To, ze ho teoreticky muze neco prejet, neni tyrani. To bych se asi kazdy den dopoustel tyrani deti, napriklad..
-
A co když to nakonec bylo jinak a manželka slyšela, jak soused v jednom ze svých nekonečných sousedských agresivních výstupů vyhrožoval že mu jednou otevře branku a nechá mu prasata utéct a pak mu je v lese s radostí zastřelí?
-
To je krásný nápad, Fogyne! Je milé si uvědomit, že skoro nikdy není nutné házet flintu do žita, když má člověk dostatečnou představivost a znalosti, leccos se dá zachránit. Nevím, jestli bych do toho namáčel přímo manželku, tady na vesnici už bysme asi fakt byli úplně za blázny, že mi manželka v noci vypouští prase, místo aby uspávala děti, ale je to cesta a snad se najdou i další (předem děkuju!). Každopádně mne to ještě víc utvrdilo v tom, že Odpor podám každopádně (nevzdal bych to tak jako tak, ale moc jsem neviděl spolehlivé argumenty na moji podporu). A s podáním odporu asi nebudu dlouho čekat, protože na tomhle paragrafu je nejvyšší sankce 100 000 a tím pádem je prekluze až po třech letech, jestli se nepletu.
Jo, dnes jsem se neformálně zeptal policajta, kterého jsem náhodně potkal, a který tu tehdy byl tu prasečí aféru dokumentovat, jestli jsem nepochybil, když jsem je tehdy v noci nevolal (když mi je někdo vypustil na pole). A hlavně, jestli je mám volat, pokud se to stane ještě jednou. Cajt se chvilku zamyslel a pak řekl, že by nemělo smysl je volat, protože by tu stejně nic nezjistili. Tak ať je prý nevolám ani příště. No – mají to sem 22 km po klikatých silničkách... Dá se nějaké takové sdělení dostat z policie i oficiálně? (Kromě toho, že bych jim zavolal zítra v noci, že mi někdo vypustil prase a že už je zase doma a spí, ať to přijedou zadokumentovat, a hovor si nahrál) Nejsou někde alespoň uvedeny zásady, v jakých situacích se policie volat má a v jakých ne?
-
Musíte být v klidu. Argumenty na Vaši podporu budou, ale napřed musí lidi zde na fóru vidět zdůvodnění rozhodnutí.
A z policie oficiální stanovisko, že něco oznamovat je zbytečné, nedostanete. Vlastně Vám policista oznámil jen jeho osobní názor.
Odkud jste? Kraj? Třeba by roli svědka převzal nějaký aktivní člen zde.
-
Pravda, manzelku bych taky vynechal, to je koneckoncu "ucelove tvrzeni". Ale takove svedectvi tri kamaradu, kteri si delali srandu kdyz sli z hospody uz lze jako ucelove oznacit tezko.. A navic nemusi nikdo presne specifikova kdo z tech tri ten cin provedl, pouze obligatni "ano, prasata jeden z nas tri vypustil, kdo, nebudeme vypovidat"...
-
Okolí Mladé Boleslavi (možná jsem naivní, ale nepředpokládám, že by úřednice z odboru ŽP pročítala fóra... - jedinej, u koho si to představit umím, jsou chronicky známé úřady, které masově obesílají a nachytají tak i lidi, kteří s nimi bojují a tito úředníci se ve vlastním zájmu musejí na fóru dovzdělat :-))
-
Milí rádcové,
Přišla mi pozvánka, tuto středu mne předvolávají k ústnímu jednání. Lze prý předpokládat, že budou shromážděny všechny podklady pro rozhodnutí, dají mi tedy po skončení ústního jednání možnost vyjádřit se k podkladům – není to nepřípustný zkracování procesu?
Budu vám moc vděčen za nějaký návrh strategie – jestli mám chtít, aby ukázali materiální aspekt (jak konkrétně došlo k týrání zvířete tím, že uteklo na pole a k silničce), jestli mám namítat, že jsem žádným rozumným způsobem nemohl zabránit tomu, že někdo zvířata vypustil ze zahrady, jestli mám nějak zdržovat (rychle si ještě ustanovit zmocněnce, namítat podjatost (i když nevím, na základě čeho, musel bych si něco skutečně vymyslet), omluvit se z jednání...) – zdržování mi moc nepomůže, protože je tady delší promlčecí lhůta..., nebo mám třeba navrhnout (jak jste mi tu radili) svědka, který přizná, že prasata vypustil on, nebo dokonce dva svědky, kteří by řekli, že prasata vypustil jeden z nich, ale neřeknou, kdo konkrétně to byl? Žádného takového svědka nemám, ale kdyby chtěl někdo z vás poslat písemné svědectví, nebylo by to asi špatné. Projednává se to v Mladé Boleslavi, mimochodem. Nebo jiné nápady, jakou zvolit strategii?
Prasata byla ovšem na pole vypuštěna 2x, v odstupu několika měsíců, jednou šlo na pole a pak na dvůr k místostarostovi (nemá plot), podruhý šlo na pole a pak k silničce v polích, a potřetí se prase procházelo po zahradě sousedovi. Tam proniklo dírou pod plotem mezi našimi zahradami, kterou předtím vyhrabal sousedův pes, když naopak pronikl na naši zahradu. Ten k nám ovšem pronikl před delší dobou, ne bezprostředně před průnikem prasete. Takže by mohli argumentovat, že jsem si díru měl zabezpečit. Je ovšem možné, že jeho pes ke mně pronikl i v den průniku prasete, udělal za tím účelem novou díru, takže už jsem díru zabezpečit nemohl, protože jsem o tom nevěděl. Prase na sousedovic zahradě nic nezpůsobilo a ani mu tam nehrozilo nebezpečí, tak nevím, jestli i toto může být navlečeno na týrání zvířat, no ale nedivil bych se. Ještě k tomu mohlo dojít tak, že prase opět někdo vypustil ze zahrady na pole a to pak k sousedovi vlezlo nějakou jeho dírou v plotě mezi jeho zahradou a polem. Nikdo jsme prase u jeho úniku neviděli, tak těžko soudit. V tom případě by i ten třetí únik mohl být způsoben tím, že někdo záměrně otevřel vrata z mojí zahrady na pole.
V předvolání se píše něco o tom, že bude výslech svědkŮ – že by pozvali i toho souseda, starostu, nebo policajty?
Nyní ještě zanonymizuju to předvolání a dám ho sem.
Mám z předvolání trému a strach, tak budu vděčný za rady, pomoc a podobně. Moc díky.
-
Snažil jsem se nahrát Předvolání do přílohy, ale vrací se mi hláška:
" Vaše příloha nemůže být nahrána, neboť selhala bezpečnostní kontrola. Prosím obraťte se na administrátora fóra."
Jsou to tři standardní jpg soubory, celkem 1,8 MB.
Zatím jsem je nahrál sem:
http://svet.unas.cz/Predvolani_ANON_1.jpg
http://svet.unas.cz/Predvolani_ANON_2.jpg
http://svet.unas.cz/Predvolani_ANON_3.jpg
Rád je nahraju i sem, až to půjde.
-
Zde je ještě původní Příkaz, z něhož je patrna argumentace úřadu:
http://svet.unas.cz/Prikaz_1_ANON_1.jpg.
http://svet.unas.cz/Prikaz_1_ANON_2.jpg
http://svet.unas.cz/Prikaz_1_ANON_3.jpg
-
V Příkaze říkají, že není důležité, jak plot vypadá, musí ale být účinný. Pokud zvíře uteklo, účinný nebyl. „Samozřejmě se může stát, že únik způsobí někdo cizí, ať již úmyslně nebo náhodně. Ale chovatel by měl být schopen toto své tvrzení doložit.
Pokud tedy někdo poškodil zavírání branky a prase kvůli tomu uteklo na silnici, měla být na místo přivolána policie.“
To mi přijde absurdní. Jak mohu doložit, že někdo přestřihl řetěz a vypustil prase, když tam řetěz už není a prase už je zase doma? Policie mi na dotaz, zda ji mám příště v takovém případě volat, řekla, že určitě ne, že by stejně nic nezjistili. Písemně mi to asi nedají, ale i tak – je přeci absurdní požadovat, aby byla vždy volána policie, jinak bude tvrzení označeno za smyšlené. Nebo ne?
„Samotný fakt, že v současné době je oplocení v pořádku neříká nic o tom,
v jakém stavu bylo před několika měsíci.“ – sám starosta v rámci udání plot fotil, fotku jim poslal. Poukazoval na to, že plot je nízký (asi metr třicet), ale to na prasata bohatě stačí, a díry tam vidět žádné nejsou.
-
Příkaz - doanonymizovat str. 2 uprostřed.
-
V odůvodnění máte špatně anonymizováno.
-
Je třeba se připravit na argumentaci úřadu a znát příslušná ustanovení.
Snad by se to se správným vypovídáním mělo zvládnout. Otázkou je, jak úřad chce prokazovat, že opatření nebyla učiněna.
-
Osobně bych neříkal nic, vyslechnul si vše a reagoval "K tomu se nebudu nyní vyjadřovat, své vyjádření doplním v zákonné lhůtě.". Protože pokud si přečtu, co tazatel zde píše, obávám se, aby tam z něj nevypadnulo něco, čím si uškodí.
Pokud nebudou svědci, tak navrhnout předvolání svědků, kteří v tom mají pařáty.
-
Anonymizace: Díky. Pdf zde tedy smažu a na web dávám zde:
http://svet.unas.cz/Prikaz_1_ANON_1.jpg.
http://svet.unas.cz/Prikaz_1_ANON_2.jpg
http://svet.unas.cz/Prikaz_1_ANON_3.jpg
Eric: zdá se mi, že úřad netvrdí, že opatření nebyla učiněna, ale tvrdí, že pokud zvířata utekla, tak to rovnou znamená, že opatření byla nedostatečná.
Swenak: ano, vyjádřit se chci písemně. A nejen proto, že si vůbec nejsem jistý v argumentaci. Předpokládám, že i to navržení svědků můžu učinit až v tom písemném vyjádření?
Když už tam budu, ofotím si celý spis, soupisku... (ta je součástí spisu, nebo si ji musím vyžádat?)
-
I v zoo jim občas něco uteče a jaké tam mají opatření.
Takže když něco v zoo uteklo, tak tam mají nedostatečné opatření a bylo by vhodné preventivně celou pražskou zoo zavřít?
To že se něco stane, ještě neznamená, že nebylo učiněno dost, aby se to nestalo.
-
Mne to pripadá ako nemiestne aplikovanie princípu objektívnej zodpovednosti - keď sa "to" stalo, tak za "to" môžeš, lebo si mal zaistiť, aby sa "to" nestalo.
-
No hlavně – těžko můžu zajistit, aby někdo nepřišel a nezpůsobil únik. To bych musel mít pancéřovaný plot, a to po mně nemůže nikdo rozumně chtít. Mám plot dvojitý, to by mohlo stačit.
Zvířatům se nic nestalo, ohrožena byla jen teoreticky, kdyby se pásla uprostřed silničky (k tomu nemají důvod) a případné auto nepřizpůsobilo rychlost situaci (stejně tak mohla na silnici být srna, které do ní ještě k tomu znenadání vyskočí).
Prasata v noci poměrně tvrdě spí a nikam chodit nechtějí, někdo jim musel nejen otevřít bránu, ale ještě je i intenzivně budit, aby se vydala na cestu.
Úřad by mi měl dokázat vinu, pokud namítám, že mi někdo zvířata musel vypustit, není na tom nic neuvěřitelného nebo podivného – zášť k přistěhovalcům „Z Prahy“, kteří navíc jako jediní ve vesnici mají dobytek, není nic neobvyklého. Ať mi dokáže, že mi je nikdo nevypustil, ne? Proč bych měl já dokazovat, že mi je někdo vypustil, když po sobě nezanechali žádné stopy?
Tohle všechno vím, ale nevím, jestli takovéto argumenty obstojí, či jak je uvést.
Poradí mi tedy, prosím, někdo? Je to již zítra odpoledne. Případně – mohl by někdo svědčit, jak to bylo?
Jasně, že mohu zítra nevypovídat a vše jim pak poslat písemně, no ale – tu radu budu potřebovat i tak, jen o několik dní později.
Tak předem moc děkuju, za jakékoliv postřehy
-
Jak jsem pochopil tady z fóra, úřad mi dal jeden důvod k odvolání NEBO K NÁMITCE PODJATOSTI?
V Předvolání totiž píšou:
„Lze předpokládat, že v rámci nařízeného ústního jednání budou shromážděny všechny podklady pro vydání rozhodnutí ve věci. Z tohoto důvodu bude účastníkům řízení po skončení ústního jednání dána možnost ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu vyjádřit se k těmto podkladům. V případě, že se k ústnímu jednání účastníci řízení nedostaví a k věci se nevyjádří, může být rozhodnuto v jejich nepřítomnosti (§ 80 odst. 4 zákona o odpovědnosti za přestupky, viz níže)“
Vyjádření se k podkladům by přeci mělo přijít až v další fázi, nelze to slučovat.
Pokud bych DNES ještě datovkou poslal námitku podjatosti (je to sloučení dostatečným důvodem k námitce podjatosti? A není to vlastně jedno, důležité je, že se tím úřad zahltí a zdrží?), úřad by měl do vyřešení námitky posečkat se všema úkonama, který nesnesou odkladu, takže i se zejtřejším ústním jednáním – je to tak? Nebo se pletu?
Pro nováčky, jako jsem já: na fóru se k tomu dá najít (nepoznamenal jsem si tehdy, kdo to napsal, tak se autorům omlouvám, že je neuvádím):
„já to (sloučení) stále beru striktně jako podjatost a současně porušení správního řádu. Ústní jednání a vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí jsou dle mého názoru jednoznačně dva různé správní úkony. Určitě by to líp dokázal vyjádřit hh jako právník, nicméně podstata je snad zřejmá - ústní jednání je procedura celého projednávání, ve kterém obě strany předkládají důkazy apod. Zatímco VkP je prostě závěrečný úkon, po kterém - nebudou-li uvedeny žádné závažné skutečnosti, které by měl úřad zpracovat (na což obvykle stejně sere jak na placatej šutr), se fáze dokazování uzavírá a bude následovat rozhodnutí.
A spojovat oba úkony naráz podle mě jednak nelze, protože to jsou dvě odlišné věci, které na sobě závisí, a zároveň je to tedy ukázková podjatost předjímání vývoje ve smyslu, že ústní jednání a dokazování bude zřejmě jen formální, aby bylo vyhověno zákonu, a je už v plánu předem přejít co nejdřív přímo k rozhodnutí. To je dle mého názoru hrubé porušování procesních práv.“
A ještě: „Správní orgán nemůže před dokazováním vědět na jisto, zda bude mít po něm dostatek podkladů pro vydání rozhodnutí, přestože v pozvánce na ústní jednání něco takového zkouší tvrdit.
Teprve po tomto projednání a dokazování je zřejmé, zda bude nutné důkazy doplnit, nebo zda jsou všechny. Teprve následně musí podle správního řádu vyzvat obviněného, aby se k nim vyjádřil.
Obviněný má právo se hájit jakýmkoli způsobem, který uzná za vhodný. Pokud se rozhodne neúčastnit se na ústním jednání, je to jeho právo. Pokud se rozhodne se nevyjádřit k podkladům, je to jeho právo.
Nicméně pokud se rozhodne se neúčastnit jednání a naopak jasně vyjádří vůli se vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí poté, co budou k dispozici, je povinností správního orgánu mu toto umožnit.
Uspěchaný a nedbalý postup SO1 obviněnému toto právo jednoznačně upřel a tedy nezbývá, než se domáhat nápravy cestou odvolání.“ (či námitkou podjatosti?)
-
Velmi obecně:
Námitka podjatosti se podává bez zbytečného odkladu poté, co vyjdou najevo příslušné skutečnosti. Tady by měla čistě zdržovací charakter. Pokud zdržovat, měla by směřovat proti všem úředním osobám příslušného úřadu, tím o ní sám úřad nemůže rozhodnout.
Sloučení není důvodem, důvodem je vztah úředníka k projednávané věci nebo jejím účastníkům.
Vyjádření se k podkladům nelze provést tak, že se někdo na místě vyjáří pod tlakem k věcem, které vidí poprvé. Podklady je nutno prostudovat. Pokud účastník potřebuje lhůtu, úřad mu musí vyhovět, a pokud se nedostaví, měl by ho obeslat znova, jinak to bude porušení jeho procesních práv, které povede k neplatnosti rozhodnutí; té je však třeba se domoci např. odvoláním.
-
Nemám žádnou předchozí zkušenost s touto konkrétní skutkovou podstatou (a jsem líný k tomu dělat hloubkové rešerše), ale když srovnám zákonný text a odůvodnění příkazu, tak mi přijde, že slabým místem by mohlo být to, jak SO dává rovnítko mezi to, že zvíře uteklo, a že chovatel neučinil opatření proti úniku zvířat.
Zákonný text je tento. Primární povinnost je v § 13 zákona č. 246/1992 Sb. (z. na ochranu zvířat proti týrání): "Každý je povinen [...] a učinit opatření proti úniku zvířat." Skutková podstata přestupku v § 27(2) tam žádnou novou kvalitu nepřidává: "(2) Fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že neučiní opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1"
SO dělá řadu logických zkratek a dost si to posouvá (motivovaný zřejmě jednak snahou shledat obviněného vinným, jednak usnadnit si práci). Dovozuje, že opatření proti úniku, která je chovatel povinen učinit, musí být "účinná", a to, zda jsou či nejsou účinná, dovozuje "poruchově" podle toho, jestli to zvíře někdy uteklo či ne. To v tom zákoně IMHO není, ani to není adekvátní výklad. Povinností je učinit opatření. Nepíše se tam "účinná". Samozřejmě to nelze vykládat úplně absurdně tak, že stačí libovolné, zjevně neúčinné opatření (ve stylu přivázat psa nití), ale to, co tam není vyjádřené, určitě není "taková opatření, aby bylo takřka vyloučené, že zvíře unikne" ale spíš "přiměřená opatření způsobilá za běžných okolností úniku zabránit".
Dále určitě neplatí, že pokud zvíře uniklo, tak (dostatečná) opatření automaticky nebyla učiněna. Tím by asi šlo argumentovat, kdyby k těm únikům docházelo opakovaně, ale pokud jsem pochopil, SO se povedlo shromáždit jakési podklady jen ke 2 únikům, kromě toho aktuálně řešeného ten k sousedovi (kde tvdíte, že to způsobil sousedův pes a stav sousedova plotu, resp. že je tam jakýsi sousedský spor o ten plot). Další pozoruhodná myšlenka SO je ta, že mu v podstatě stačí vědět, že zvíře uniklo, a nezajímá ho aktuální stav opatření. Asi opět podle logiky, že když zvíře uteklo, tak v ten moment opatření zjevně nebyla dostatečná (a už není třeba dokazovat, jaká konkrétně byla/nebyla učiněna).
Tedy má rada je soustředit se na tyto body. Tedy kolik "úniků" má SO zdokumentovaných, zda jsou známy nějaké detaily o tom, jak přesně a z jaké příčiny prasata utekla. A co vše je zdokumentováno ohledně stavu opatření (tj. plotu, branky), a to kdykoliv v průběhu času.
Bude-li SO vyslýchat svědky, tak na tyto věci se soustředit. Pokud tam žádní svědci nebudou, tak bych se SO zeptal, jestli nějaká ta zprostředkovaná vyjádření dodaná přes fízly a starostu budou součástí podkladů, a pokud ano, tak bych trval na tom, aby všechny tyto osoby byli řádně jako svědci vyslechnuti (a kdyby to SO zamítnul, tak to nechat zaprotokolovat, klidně včetně odkazu na to, že jde o právo obviněného podle EÚLP).
Jinak přímo na ÚJ bych s úřadem nijak o smyslu a výkladu zákona nepolemizoval, to si nechte do vyjádření před vydáním rozhodnutí, případně do odvolání. Ale základní argumentační linie bude, že přiměřená opatření jste učinil a prokazují to i provedené důkazy (resp. v žádném případě neprokazují opak). Nemá ale smysl SO ještě ve fázi provádění důkazů napovídat, jak přesně bude vedena obrana.
-
hh: moc děkuju, konečně obsáhlá analýza.
O tom, co úřad ví, vím asi vše, protože mi poslal kopii spisu. V té době v něm ještě nebylo vyjádření policie, které si vyžádali, ale o kterém také vím dost (a ofotím si jej zítra na úřadě).
Tak tedy:
- První únik, místostarosta prase v září objevil na svém dvorku, kam přišlo z pole, zahnal jej směrem k mojí zahradě, tam jsem si prase převzal, protože už jsem jej šel hledat. Místostarosta nejspíš policii vypověděl přesně toto. Neví nic o okolnostech úniku.
- Druhý únik, v listopadu, v noci se prase páslo vedle silnice mezi poli, 300 m od mojí zahrady, prase natočila řidička na video, které má i úřad. Jen na tom videu vidíme prase a ona při tom volá kamarádovi, aby zavolal místostarostovi, že tam je „divočák“. Na prase se potom jel podívat starosta, o tom vypověděl, že prase se páslo vedle silnice, on poznal, že jde o moje prase a jel mne o úniku prasete uvědomit. Víc o okolnostech úniku nikdo neví a tedy asi nic jiného nevypověděli. Než jsem na místo doběhl, prase už tam nebylo, za chvíli se ale samo vrátilo do zahrady.
- Třetí únik byl ten k sousedovi, někdy kolem Vánoc. Nikdo neví, jak tam prase proniklo, jedna hypotéza je, že tam proniklo dírou, kterou vyhrabal jeho pes, druhá, že prase opět někdo pustil na pole a k sousedovi se dostalo z pole nějakou případnou dírou v jeho plotě. Vrata ale otevřena nebyla (nikde jsem to ale neuváděl). Dlouhou tyčí jsem na principu páky nadzvedl plot mezi našimi zahradami a vzniklou štěrbinou prase hned přešlo zpět na moji zahradu. Soused si potom stěžoval starostovi a ten poslal udání na úřad s rozšířenou působností, na jeho výzvu potom ještě starosta plot krátce poté vyfotil, z fotky vyplývá, že plot je pro prase dostatečně vysoký a bez děr a je dvojitý, tedy jeden plot a za ním ještě druhý plot. Takže je nepravděpodobné, že by prase proniklo nějakou dírou v plotě, fotka rozhodně žádnou takovou díru neukazuje, i když starosta byl požádán právě o posouzení stavu plotu z hlediska úniku.
Zdokumentováno mají jenom:
- po posledním úniku, k sousedovi, stav mého plotu směrem do pole, foceno starostou na jejich žádost. Jak jsem psal, z fotky žádné pochybení nevyplývá.
- Potom tam ještě poslali policii, ta asi nafotila totéž, a ve zprávě prý uvádí, že je vše zabezpečeno, jak má být.
- Také tam v té době přišla veterinární zpráva, ta v inspekční zprávě rovněž napsala, že plot je na straně do pole dvojitý a nesledala na něm závady „V pravé zadní části oplocení byla uzavřená vjezdová vrata, zajištěná provazovým úvazem. Podél pletivového plotu v zadní části chovného prostoru bylo druhé oplocení vytvořené provázkovým výpletem na dřevěných kůlech.“. Součástí inspekční zprávy je i sada fotek, z čehož dvě se týkají právě oplocení, je na nich jasně vidět dvojité oplocení mezi zahradou a polem.
- Já jsem k situaci úřadu řekl, že prasata musel někdo vypustit, protože když jsem přišel na zahradu, vrata byla otevřena, řetěz se zámkem chyběl, někdo jej zřejmě přecvaknul. Zvířata se sama vrátila do zahrady, takže jsem vrata zavřel, aby zvířata opět neunikla, a na místě nebyly žádné stopy, které by pomohly vypátrat viníka, takže nemělo smysl volat policii.
- Věřím, že svědci nic dalšího neřekli, to se ostatně dozvím, až si zítra ofotím spis. Pokud v jejich zprostředkovaných výpovědích nic divného nenajdu, mám trvat na jejich výslechu? Aby třeba starosta ještě neřekl, že mi kdysi utekly kozy... A můžu kdyžtak požadovat vyslechnutí svědků až ve svém písemném vyjádření? (nechci vypovídat při ústním jednání, abych neudělal chybu)
„Písemné vyjádření místo ústního“, které zašlu v nějaké lhůtě, co mi dají, a (písemné) „vyjádření se k podkladům pro rozhodnutí“ – jsou tedy dvě různé věci? K tomu vyjádření k podkladům mne musí vyzvat, a to až po obdržení mého písemného vyjádření? A vyjádření se k podkladům můžu udělat písemně přes datovku, nemusím tam už jezdit? Chápu to tak správně?
Děkuju.
-
...
Bude-li SO vyslýchat svědky, tak na tyto věci se soustředit. Pokud tam žádní svědci nebudou, tak bych se SO zeptal, jestli nějaká ta zprostředkovaná vyjádření dodaná přes fízly a starostu budou součástí podkladů, a pokud ano, tak bych trval na tom, aby všechny tyto osoby byli řádně jako svědci vyslechnuti (a kdyby to SO zamítnul, tak to nechat zaprotokolovat, klidně včetně odkazu na to, že jde o právo obviněného podle EÚLP).
...
tady vidím jediné riziko, že by to chtělo mít na případné svědky připravené otázky
kdyby náhodou byli rovněž již předvoláni
-
No napadá mne: viděl jste prase v momentě, kdy uniklo z mojí zahrady? (nikdo nikdy neviděl). Jakmile řekne, že neviděl, tak je možná lepší se ho dál neptat, protože z tohoto rovnou vyplývá, že nemůže svědčit o tom, že uniklo nějakou dírou v plotě, nebo že třeba přeskočilo plot – ne?
Paní vypadá dost důkladně, takže je opravdu možné, že svědky předvolala.
-
Kdyby tam byli svědci, tak to musíte vědět, leda by Vám bylo oznámení o konání svědecké výpovědi "doručeno" nějakou fičůrkou, např. spřízněná poštovní doručovatelka, která to stopí a nechá proběhnout lhůtou.
Takže pokud svědci, tak jedině to, že teprve budou.
-
Museli by mi doručit datovkou - to se nestalo. Aha, takže nemůžou svědky jen tak předvolat k mému ústnímu jednání?
Za chvilku tam jedu, držte palce :-)
-
Tak svědci tam skutečně byli. Ptal jsem se úřednice, jestli mi neměli dát vědět předem, že tam budou svědci, abych si na ně mohl připravit otázky, říkala, že to takto dělají vždycky, že nikdy neobesílají obviněného, že budou přítomni svědci. Jak to tedy je?
Jeden svědek (č. 1) se přišel už dříve omluvit, že dnes nebude moci přijít, tak ho paní úřednice vyzpovídala už v ten moment, s tím, že kdybych k němu měl otázky, předvolají ho znovu. V jeho výpovědi bylo pár nepravd, tak jsem této možnosti využil.
Svědkyně (č. 2) vypověděla jen, že se v noci vracela do vesnice a v poli bylo u silnice prase. Myslela, že to je medvěd ( :-) ), pak myslela, že to je divočák, nakonec jí došlo, že to je asi moje prase, slyšela totiž, že chovám prasata. Zavolala starostovi a prase mezitím odešlo.
Třetí svědek, to byla veselá výpověď. To je totiž ten můj soused, co si primárně stěžoval. Víceméně z výpovědi vyplynulo, že plot nevypadal, že by skrz něj mohlo nějaké zvíře proniknout, ale proniklo. Ukázalo se, že jako první proniklo jeho zvíře na naši zahradu - tedy jeho pes. Protože tam pes pronikl několikrát, mohlo se stát, že ten den, kdy proniklo prase, tak pár hodin před tím třeba k nám pronikl jeho pes, a prase pak psa následovalo směrem k sousedovi. Nikdo neví, jak to vlastně bylo. Soused nejdřív řekl: můj pes byl u vás na zahradě jenom jednou. Za chvíli začal říkat, že jeho pes u nás nikdy nebyl, takže lhal. Orgáni si nepamatovali, že by to byl říkal, ale já to mám nahrané.
V Protokolu se drobet spletli, píšou:
OŽP: "chcete se vyjádřit k podkladům pro vydání rozhodnutí? Máte připomínky?"
já: "žádám o poskytnutí lhůty pro vyjádření, dále žádám, aby byl vyslechnut svědek ___. Vyjádřím se po jeho výpovědi. "
Nejde o vyjádření se k podkladům, ale o vyjádření se v návaznosti na ústní jednání - řekl jsem jim, že se vyjádřím později. Stejně se ještě budou vyslýchat svědci, tak je zatím čas. Žádnou lhůtu nestanovili, nevědí, kdy bude ten výslech svědka.
Musím být u toho výslechu přítomen, nebo můžu napsat, že tam být nepotřebuju? Bylo by fajn, kdyby svědek vysvětlil rozpor, ale nijak to pro mne asi není důležitý, co řekne.
Úřad se nijak nevěnoval tomu, o čem píše hh. Ani já jsem, jak mi poradil, o tom nic neříkal, abych je nenavedl.
Mám otázku: Mám napsat ty pádné argumenty, co mi napsal hh, do Vyjádření v návaznosti na ústní jednání, nebo potom do Vyjádření k podkladům, nebo si to mám nechat na Odvolání? Je nejlepší napsat to do Vyjádření k podkladům, a pokud to budou ignorovat, tak to samé použít v odvolání?
Jinak teda, spis vůbec nemá číslovaný stránky. Soupisku má, na deskách spisu je na to předtištěná tabulka, je tam jenom Pořadový číslo, název a datum vložení. Není tam, kolik má ta která část spisu stránek.
Zejtra mne čeká správko v Praze, tak se na to jdu vyspat.
-
Číslo 2 je autor videonahrávky?
-
Spis a řízení úplně v bordelu! Klasická situace úředníků, kteří nemohou nabrat skill díky velkému počtu přestupkových řízení.
Výslechy musí na Vaši žádost zopakovat, aby jste mohl uplatnit své právo klást svědkovi otázky. Teda pokud ten výslech proběhl bez Vašeho vědomí.
- Vždy doporučuji být přítomen výslechu svědka, i když víte, že ten svědek nemá co říci. Úředník by si mohl do protokolu napsat, co se mu hodí.
- Když se výslechu nechcete účastnit, neomlouvejte se. Držte je v napětí. Účast je Vaše právo, nikoli povinnost.
- Trvejte na přesném protokolování všeho. Že si něco nahrajete Vám je štrůdl platný, když pak podepíšete bez výhrad ten protokol.
-
ano, č.2 je videonahrávka
-
Mám stále otázku: Mám napsat ty pádné argumenty, co mi napsal hh, do Vyjádření v návaznosti na ústní jednání, nebo potom do Vyjádření k podkladům, nebo si to mám nechat na Odvolání? Je nejlepší napsat to do Vyjádření k podkladům, a pokud to budou ignorovat, tak to samé použít v odvolání?
Mohli tedy svědky předvolat i bez toho, že by mi to předem řekli? Nemohl jsem si pro svědky připravit otázky...
Když soused lhal (a já to mám nahrané), co s tím mám dělat? Svědek přece nesmí lhát, ne?
-
Osobně bych do vyjádření k podkladům dal křivé výpovědi souseda, samozřejmě podložené. Vše ostatní bych si nechal do odvolání.
Neinformování o předvolání svědků na ústní jednání je nezhojitelná vada, pokud vím. Stejně tak spis v bordelu. Ale to vše bych řádně zdokumentované napálil až v odvolání. Jinak budou hledat klicky, jak tyto vady „zhojit“.
edit: omlouvám se za mystifikaci...
-
To je dobré vědět, že to jsou nezhojitelné vady (pokud tomu tak opravdu je). To, že mne neinformovali o tom, že tam budou svědci, to se dá doložit velice snadno.
Měl jsem ale na mysli, jestli jim ještě před odvoláním psát argumenty, které mi rozepsal hh: Povinností je učinit opatření proti úniku zvířat, ale v zákoně není, jak účinná musí být, úřad se nezabýval tím, zda a jaká opatření byla učiněna, jen dovozuje, že pokud zvíře uniklo, opatření zjevně nebyla dostatečná, atd. Nemají žádné důkazy, že by plot byl nedostatečný, a když tvrdím, že zvířata někdo vypustil bránou, nemůžou přece říct, že jsem si to vymyslel, protože jsem nezavolal policii (ta by žádné stopy nenašla, protože tam nebyly)? Třeba by úřad pak řízení rovnou zastavil? Všechno toto si můžu nechat do odvolání, ale nebylo by jistější zkusit zastavit řízení už v prvním kole?
Tím bych si trochu vystřílel argumenty. Ale do odvolání by stačilo dát to nepředvolání svědků a stránkování a zrecyklovat tyto argumenty z předchozího odstavce?
Mám si na tu lživou výpověď souseda nějak speciálně stěžovat, nebo dokonce podat podnět k novému řízení o lhaní svědka?
-
Neinformování o předvolání svědků na ústní jednání je nezhojitelná vada, pokud vím.
Máte k tomuto tvrzení nějaký zdroj (ustanovení, judikaturu, komentář, ... )? Díky.
-
Přikládám zde přepis výslechu pana F od minuty 30:28 na nahrávce z výslechu svědků.
Obviněný: Když se váš pes podhrabal na náš pozemek, my jsme si ho tehdy fotili a byl z toho docela poprask, protože jste vykládal, že ten pes zabije všechno, co mu přijde do cesty, zakousne, a teďka je otázka, jestli si pamatujete, kdy to asi bylo? Protože ten pes se podhrabal několikrát, žejo.
Svědek, pan F: Já když říkám, že pán záměrně lže, můj pes tam, ano, byl jednou. Nikdy jsem neprohlásil, že zabije cokoliv, to teda lžete neuvěřitelně. A nic se vám na tom pozemku nestalo (když tam ten pes vlítnul – poznámka obviněného). A bylo to z toho důvodu, že když jste se přistěhoval, se zvířatama, a ta čuba tam byla doma, a netušila, že vy si tam pustíte zvířata, tak zareagovala, jestli dobře víte, tak ten pozemek, od tý doby se to nestalo, protože jsem ten pozemek zabezpečil. Na rozdíl od vás, teda. Dal jsem tam všude kari sítě, k zemi, který jsou vod vás teďkon zvohejbaný.
Obviněný: Takže, souhlasíte s tím, že váš pes byl na našem pozemku?
Svědek, pan F: Nesouhlasím.
Obviněný: Ne? Vždyť jste to před chvílí říkal?
Svědek, pan F: Vzhledem k tomu, že tady jakoby lžete, popřu.
Obviněný: No ale před chvílí jste říkal, že...
Svědek, pan F: Né, vy jste pacholek.
Obviněný: No ale jakmile začnete lhát, tak se to bohužel...
Svědek, pan F: No ale vy lžete, protože nikdy jsem to neprohlásil.
Obviněný: Co jste neprohlásil?
Svědek, pan F: Že zabije moje čuba všecko, co potká.
Obviněný: Né, mně to je taky divný, protože mně přijde hrozně hodná. Ale vy jste to několikrát říkal, že ať si nepřeju, kdyby náhodou nějaký naše zvíře...
Svědek, pan F: Vy takhle lžete? Vy normálně lžete? Jste vysokoškolsky vzdělanej, ale lež, jako to vám jde výborně. To jsem nikdy neřek!
Obviněný: Já jsem se poučil a mám to nahraný, takže není problém to dokázat.
A potom ještě v minutě 36:45:
Svědek, pan F: ... já vám nebudu říkat, jestli tam můj pes byl nebo nebyl, a od tý doby tam nebyl. Jednou tam přilít... a říkat mi tady, že může zakousnout...
------
Pan F nejdřív uvedl, že jeho pes byl u nás na zahradě jen jednou (tedy nikoliv několikrát). Potom jej nějak vyděsilo, že jsem říkal, že o svém psu povídal, že je agresivní, a rozhodl se zapřít i to, že pes u nás byl, i když to jistě ví naprosto přesně a i když to o několik vět dříve sám řekl. Vlastně řekl, že když říkám takové věci, tak bude lhát. A zapřel i to, co před minutou říkal. Jenže on je svědek a lhát by neměl.
-
Neinformování o předvolání svědků na ústní jednání je nezhojitelná vada, pokud vím.
Máte k tomuto tvrzení nějaký zdroj (ustanovení, judikaturu, komentář, ... )? Díky.
Z nějakého důvodu jsem si to myslel... Pokud to tak není, tak se omlouvám za mystifackaci!
-
Je to aspoň nějaká vada, nebo o tom úřad informovat předem vůbec nemusí?
-
Našel jsem http://kraken.slv.cz/5As199/2018 , ale to je asi jiná situace.
V trestním řízení ke svědkovi nevyslechnutému obhajobou - https://www.epravo.cz/top/clanky/kratce-ke-svedecke-vypovedi-jako-dukazu-v-trestnim-rizeni-112254.html .
-
Účastník správního řízení má právo klást svědkům otázky, i když je jejich výslech prováděn mimo ústní jednání. O takto prováděném důkazu musí být včas vyrozuměn.
https://sbirka.nssoud.cz/cz/spravni-rizeni-zjistovani-skutkoveho-stavu-vyslech-svedka.p1201.html
-
Nemožnost klást svědkovi otázky může být vada. Je to vada zhojitelná tím, že se výslech uskuteční znova v přítomnosti obviněného nebo jeho zástupce. Každá situace je vždy trošku odlišná. Takže pokud nějaký svědek byl vyslechnut bez obviněného, ale vlastně jen svojí výpovědí potvrdil to, co jiní svědci, nemusí to být vada řízení.
Například:
Svědek1: "Z okna autobusu jsem tam viděl pobíhat prase. Bylo asi 06:00 hodin."
Svědek2: "Jsem řidič autobusu a ze své pozice jsem prase neviděl. Musím sledovat provoz. Jeli jsme podle řádu, takže bylo cca 06:00."
- Návrh na opakování výslechu v přítomnosti obviněného
Svědek1: "Už jsem to řekl. Viděl jsem prase, nebyl to divočák a bylo 6 ráno."
Svědek2 se nedostavil. Nicméně jeho první výslech vedl pouze k tomu, že potvrdil přibližný čas události, což má i oporu v jízdním řádu. Jeho opětovné nevyslechnutí nebude posouzeno jako vada řízení.
Jinak ten výslech souseda nebyl výslech ale spíše konfrontace. Oba jste do toho dali emoce. A v projednávané věci je skoro irelevantní, co řekl o svém psu. Důležité je to poničení zabezpečení prasat.
-
Zhojeni novou vypovedi svedka si prosim predstavujete jak?
-
O psa jde jen v tom smyslu, že jeho pes bylo první zvíře, které porušilo plot. Tehdy jsme díru po psovi zadělali... ale pokud jeho pes opět pronikl na náš pozemek někdy bezprostředně před tím, než naše prase proniklo k němu, neměli bychom už možnost díru zadělat a těžko potom vinit mne z nezabezpečení plotu, když díru třeba udělal jeho pes a moje prase ji jen využilo po něm. V ostatních dvou případech mi někdo otevřel bránu, ale v tomto zvíře proniklo plotem.
Ano, tohle je jenom detail. Snad jen, že ten soused se sám usvědčil z křivé výpovědi.
Také si myslím, že stěžejní bude, že jsem pozemek zabezpečil přiměřeně, dokonale zabezpečit nejde a zákon o tom ani nemluví. A snad i to, že neměli číslovaný stránky?
-
Zhojeni novou vypovedi svedka si prosim predstavujete jak?
Předvolání, informování obviněného (řádně doručené) o konání opětovného výslechu, uskutečnění. Nezažil jste? Já jo. Jednou na základě žádosti účastníka a jednou na základě odvolací námitky, která měla za následek pokyn odvolacího orgánu k doplnění.
Pokud obviněný své právo nevyužije, má smůlu.
Snad jen, že ten soused se sám usvědčil z křivé výpovědi.
Dá se maximálně říci, že se znevěrohodnil. Ale křivá výpověď už je jinej level.
-
Aha. Neříkal ale nejdřív, že jeho pes u nás byl jednou, a potom, že jeho pes u nás nebyl a že přítomnost psa na naší zahradě zapře, protože jsem lhář? Je možné, že by se nakonec rozhodlo, že to křivá výpověď není, ale - nebylo by fajn to zkusit? Namítnout to v tomhle, nebo v nějakym separátním řízení? Nechci bejt zavilej, ale tenhle soused nám neustále otravuje život.
-
Evidentně. Asi všichni tušíme, že je to on, kdo ty prasátka vypustil.
Otázkou je, jak kvalitně je zaprotokolováno, to co vykládal. Máte ten protokol? můžete alespoň jeho anonymizovanou verzi nahrát?
-
Prvni vypoved je neopakovatelna, nemate konrolu nad tim, jak byly skutecne polozeny otazky, zda nebyly navodne apod. Nemate zaznam jak se svedek choval, vice treba
https://is.ambis.cz/th/thzj7/Katerina_Hollerova_-_bakalarska_prace_-_Vyslech_v_kriminalisticke_praxi.pdf str. 41
-
Ale opětovný výslech svědka již zcela správně s účastí obviněného může vést ke znevěrohodnění svědka, nepoužitelnosti jeho původní výpovědi, nebo dokonce k prokázání, že svědek o skutečnostech lhal. Ideální je, když v původním výslechu lze nějaké otázky označit za kapciózní či návodné. Případně, že svědkovi nebyl dán v úvodu prostor pro popis situace samostatným vyjádřením a rovnou mu byly kladeny otázky. Ve zcela opačném případě může svědek při opakovaném výslechu vypovědět vše v naprosté shodě s původním výslechem a tím SO1 vadu z prvního výslechu zhojí, protože se při rozhodnutí může opřít o ten druhý výslech.
Ale to tady Tačůdovi už hnojíme vlákno.
-
A svedek bude vypovidat co si pamatuje z incidentu, nebo prevazi cerstvejsi vzpominka a bude vypovidat co si pamatuje z posledni vypovedi... to je oc tu bezi
-
A já myslel, že Vám jde o to, jak SO1 zhojí procesní vadu řízení.
-
Prasátka zatím spí - je totiž léto, já se omluvil, že jsem na dovolené, tak k opětovnému výslechu svědka nepřijdu, paní se mne pak slušně emailem zeptala, jestli teda budu až v září... já řek, že to už snad ano. V září tedy bude výslech nedůležitého svědka, já tam asi zase nepřijdu, potom jim pošlu vyjádření, kde použiju argumentaci, co mi tady ukázal hh - a doufám, že řízení zastaví. Pokud ne, tak totéž zopakuju v odvolání... Hezké léto!
-
Tak, do plachet se obul svěží vítr: přišlo Rozhodnutí. První kolo jsem prohrál. Dávám do přílohy. Překvapilo mne, že SO stále trvá na tom, že už samotný fakt, že zvíře uniklo, je dostačujícím důkazem toho, že nebyla podniknuta opatření proti úniku. Přitom, pokud by prase třeba někdo vypustil úmyslně, aby mne poškodil, žádná rozumná opatření by nebyla dost účinná, aby mu v tom zamezila. Plot je dlouhý, místo je opuštěné... Budu automaticky shledán vinným, ať už jsem něco způsobil, či ne?
-
Odvolání bych měl poslat do 16.1.
Tady jsem si zapsal pár reakcí na to Rozhodnutí, který bych do toho odvolání třeba dal. Budu samozřejmě moc rád za rady a nápady, co tam dát.
„Dne 22.11.2022 večer unikl samec nezajištěnou bránou“ – Jak může SO tvrdit, že brána byla nezajištěna? Jak vyplývá i z dalšího textu tohoto Rozhodnutí, brána byla zajištěna dvěma lany, dále řetězem s visacím zámkem. To žalovaný za zajištění pokládá, dokonce za zajištění dostatečné.
„V sobotu 24.9.2022 uniklo jedno z prasat opět nezjištěným způsobem a pohybovalo se u obecního úřadu“ – není pravda, v tento moment jsem nebyl chovatelem těchto prasat, nebyla chována na mém pozemku, nemohla z něho tedy ani uniknout a nemohu být za tento únik ani odpovědný. Viz níže.
„Dne 26.12. 2022 proniklo jedno z prasat dírou v plotě na zahradu domu č. p. xx v obci ….“ – plot poškodila fena ze zahrady domu č.p. xx, tedy fena sousedova, případně soused sám, či někdo z jeho rodiny. Jak řečeno níže, z jeho chování po celou dobu i z jeho svědecké výpovědi vyplývá, že k tomu měl silný motiv. Vzniklou dírou potom prolezlo prase. Nebylo to poprvé, co sousedova fena takto pronikla na náš pozemek, při předchozím průniku jsme já i soused díru zahradili a plot zpevnili, nicméně fena se podhrabala na jiném místě, nebo alespoň tato nová díra byla na jiném místě.
„prasat chovaných v domě čp. 6“ – v domě žádná prasata chována nejsou a nebyla
„trvale bytem Praha 10 – Nusle“ – městská část Nusle se nenachází v městském obvodu Praha 10. Chybné ztotožnění žalovaného.
„Vhledem k tomu, jak bouřlivě debata mezi oběma pány probíhala, není skutečnost, že p. Flodrman nejprve tvrdil o své feně něco jiného, pro OŽP důvodem, aby na něho podal podnět pro přestupek podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se fyzická osoba dopustí tím, že úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení. Není jasné, co by ti tím p. Flodrman sledoval, když v tomto řízení jsou řešeny úniky prasete, nikoliv psa“ – (Soused mi chtěl uškodit, jeho výpověď si vnitřně odporuje, je tedy nedůvěryhodná)
Správní orgán namítá, že „i když je řízení ovládáno mj. zásadou materiální pravdy, nezbavuje to, vzhledem k dikci § 52 správního řádu, účastníka řízení povinnosti označit důkazy na podporu svých tvrzení. Každý je povinen prokázat, co sám tvrdí, pokud má správní orgán právě z jeho tvrzení vycházet“, a že tedy bylo potřeba zavolat k úniku prasete policii. Žalovaný namítá, že to, že by k úniku prasete zavolal policii, by nijak nepomohlo prokázat, zda únik způsobila třetí osoba, či ne. (opsat z mého dopisu, co se tam stalo a že tam žádné stopy, po kterých by policie mohla jít, nezůstaly. Není to závažný trestný čin, nevznikla tam škoda, prase už se samo vrátilo na zahradu, takže by policie (podle jejich vlastních slov) ani nenasadila psovoda. Policie by mohla pouze konstatovat to, co tvrdím i já: prase se vrátilo, řetěz chybí (nelze dokázat, že tam původně byl, protože byl ukraden). Dost možná by se jednalo o zneužití policie.
SO uvádí příklad, že opatření musí být účinná, připodobněním úniku prasat k úniku psa za zvěří na procházce, po špatném nasazení elektronického obojku psovi s hustou srstí. Zásadní rozdíl vidím ovšem v tom, že zatímco u psa, husté srsti a obojku, došlo k chybné úvaze majitele psa, že elektrický impuls projde hustou srstí, zatímco únik prasat byl způsoben cizím zaviněním, úmyslným jednáním. Nelze zcela eliminovat možné působení třetí osoby, která může mít i zlý úmysl (msta, opilecká výtržnost, poškození „přistěhovalce z Prahy“) – míra zabezpečení by pak musela zahrnovat mnohaprvkový kamerový systém (jedna kamera se dá oslepit, pozemek je velký), alarm, neustálou pohotovost, ocelové pláty, ostnatý drát, zkrátka, proměnit zahradu v pevnost, a ani to by nevyloučilo, že někdo bezpečnostní prvky neprolomí.
Dále SO argumentuje, že podobně chybné a trestné (sic!) je ohradit zvířata na pastvině ohradníkem, protože ohradník může selhat. Ohradník může nejen selhat, ale může být i poškozen třetí osobou – ať už záměrně, nebo nedbalostí. Turista může do ohradníku vjet na tříkolce, motorista nerespektuje zákaz vjezdu a omylem zbourá ohradník a ujede, soused chce chovatele poškodit a poruší ohradník na nepřehledném místě – proti takovým útokům je chovatel zcela bezmocný a nelze po něm vyžadovat, aby tato rizika zcela eliminoval, nelze jej za takové jím nezaviněné úniky sankcionovat. SO může argumentovat, že chovatel mohl postavit tak odolný ohradník, který nikdo porušit nemůže, ale to by se opět muselo rovnat vysoké betonové zdi a ocelovou armaturou, a to je zcela neúnosné jak ekonomicky, tak fakticky – chovatel by na takový „ohradník“ nikdy nedostal stavební povolení. A i takový ohradník se dá narušit – například buldozerem nebo velkou palicí. Takovou míru zabezpečení zvířat před únikem samozřejmě nikdo nebuduje a i stádo býků bývá zabezpečeno obyčejným ohradníkem dřevěným nebo elektrickým, který se dá narušit třetí osobou poměrně snadno, ať už z nedbalosti, a tím spíše záměrným jednáním. Nebo třeba živelnou pohromou, spadlým stromem a podobnými zásahy, které nejsou způsobeny a nemohou být ani předvídány chovatelem. A přestože se podobná narušení jistě čas od času stávají, takové zabezpečení se obecně považuje za dostatečné. Nikdy nelze ZCELA vyloučit únik zvířat, žádná opatření nemohou být účinná DOKONALE A V KAŽDÉ SITUACI. Nelze tedy chovatele ze spáchání přestupku obvinit automaticky vždy, když dojde k úniku jeho zvířat, aniž SO stanoví, jak k úniku došlo a kdo jej způsobil.
Je jistě pozoruhodné, že chovateli zvířata „utíkala“ právě a jenom v krátkém období podzimu 2022. V předchozích třech letech ani jednou, v následujícím roce až do současnosti také ani jednou. Opatření chovatele proti úniku přitom byla na podzim 2022 (tedy před počátkem úniků) zdvojena oproti předcházejícím letům (protože soused, pan Flodrman, zdvojení opatření opakovaně vyžadoval a poslal na mne několikrát i kontrolu Státní veterinární správy, která ovšem žádné problémy s mým chovem prasat a zabezpečením zvířat proti úniku neshledala), a přesto zvířata opakovaně unikala právě na podzim 2022. Když byl zdokumentován dostatek úniků, byl podán podnět na SO (pan soused Flodrman a starosta obce spolu každý týden vysedávají do noci v místní hospodě, hostinským je zde rovněž zmíněný pan Hrubý; většinou v hospodě sedí právě a pouze právě tito tři pánové) a od té chvíle zvířata opět, jako zázrakem, unikat přestala, ačkoliv opatření proti úniku potom již zůstala stále stejná (jak jsem již psal, dokonale zvířata ochránit proti úniku nelze, moje opatření jsou přiměřená a za obvyklých okolností dostatečně účinná).
OŽP konstatuje, že ve dnech a hodinách, kdy k úniku prasat došlo, opatření učiněna nebyla. Samotný fakt, že se prasata pohybovala mimo chovný prostor, je toho prý důkazem. – takže: pokud se například nějaký soused sebere a v noci mi přestříhá vzadu oba ploty, čímž způsobí únik zvířat z pastviny, znamená to apriori, že opatření z mé strany učiněna nebyla? Pokud se jiný člověk vydá v noci do hor, na pastvinu s býky nebo ovcemi, palicí poruší ohradník, z vandalství nebo úmyslu, znamená únik zvířat z takto poničeného ohradníku apriori, že chovatel neučinil opatření proti úniku? Jistě ne. Pokud takový chovatel tvrdí, že mu ohradník musel někdo poničit, protože jindy je ohradník stabilní, není přeci důvod jeho tvrzení pokládat za účelové. Pokud mu poškození ohradníku způsobil třeba soused, třeba z důvodu msty nebo závisti, k poškození a následnému úniku mohlo snadno dojít i opakovaně, a to dokonce i na různých místech či různým způsobem. A poškození mohlo být snadno provedeno tak, aby nezanechalo žádné stopy po činu a jeho původci – dokonce se to dá i předpokládat. Žádný soused si jistě nepřeje, aby byl dopaden. Zůstává jenom podezření, třeba tím, že soused neustále vyhledává nějaké spory, reaguje podrážděně, s averzí.
„Kdo měl být chovatelem prasete v den, kdy bylo prase u obecního úřadu, odmítl p. xxxx sdělit. Za chovatele tedy považuje OŽP p. xxxx“. – nechci označením této osoby přivodit tomu druhému chovateli újmu, protože se jedná o osobu mně blízkou, neboť bych újmu, kterou by utrpěla, důvodně pociťoval jako újmu vlastní. Tento druhý chovatel by újmy mohl snadno dojít, pokud bych jej označil, protože, jak jsem dodatečně zjistil, nejspíš neučinil opatření proti úniku zvířat, ačkoliv je učinit mohl.
Ze svědecké výpovědi pana souseda Flodrmana (k dispozici jsem SO poskytl originální nahrávku i transkript) velmi flagrantně vyplývá, že motivem jeho stížnosti v hospodě panu starostovi, který obratem podal stížnost na Magistrát a která se stala podnětem k tomuto správnímu řízení, nebylo ani blaho zvířat, ani snaha cokoliv zlepšit. Motivem jeho stížnosti byla osobní msta, vyplývající z jeho averze vůči mně. Nebylo to zdaleka poprvé, co mu něco vadilo, byl to třeba způsob, jakým řežu dřevo na cirkulárce, naše děti jsou prý moc hlučné, kozel smrdí, prasata mu k jeho bazénku přitahují hovada (odborně rod Bzikavka – bzikavky ovšem do našeho okolí přitahuje spíš odpar vody z jeho bazénu). Neustále vyhrožoval, že pokud nebudu dělat své věci tak, jak chce on, udá mne na úřady. Nemohu zde napsat, že má zvířata vypustil on, protože na to nemám důkazy, ale z jeho výpovědi averze vůči mé osobě přímo čiší. Je jistě pozoruhodné, že vždy, když prase uniklo, bylo vzápětí viděno jím, nebo někým z jeho přátel – s panem Hrubým a panem starostou tvoří nerozlučnou trojici, která každý den v týdnu sedí v jinak osamělé hospodě a pijí spolu pivo. Paní Steinhauserová je s panem starostou spřízněná, mají velice blízký vztah a dělá pro něho různé pomocné práce. Na Xxxxx žije tři sta lidí, ale prase se vždy nějak záhadně dostalo ven a vzápětí jej uviděl a v rámci svých možností i vyfotografoval někdo z těchto čtyř navzájem propojených lidí. Snaha poškodit mne je zřejmá i z podnětu, který pan starosta na magistrát zaslal – píše, že prase je agresivní a působí lidem škody, i když žádné takové zprávy od obyvatel nedostal a na dotaz je ani nebyl schopen ničím doložit.
Je jistě hezké, že pan soused mne nyní potrestal, snad už tím dostane satisfakci a nechá naši rodinu žít v míru a pokoji. Nepřipadá mi ale správné, že k řešení svých sporů se mnou využívá místo lidské dohody nebo občansko-právního soudnictví správní orgány (kromě magistrátu také například Státní veterinární správu), a že správní orgány tuto jeho hru neprohlédly a za peníze daňových poplatníků mne stíhají za záhadné úniky, které byly všechny zkoncentrovány do krátkého časového období, které ale ani nezpůsobily žádnou škodu ani zvířatům, ani obyvatelům obce.
„Vhledem k tomu, jak bouřlivě debata mezi oběma pány probíhala, není skutečnost, že p. Flodrman nejprve tvrdil o své feně něco jiného, pro OŽP důvodem, aby na něho podal podnět pro přestupek podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, kterého se fyzická osoba dopustí tím, že úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení. Není jasné, co by ti tím p. Flodrman sledoval, když v tomto řízení jsou řešeny úniky prasete, nikoliv psa. I když patrně jeho fena v minulosti na pozemek k p. XXXX pronikla, nelze z toho dovozovat, že 26.12.2022 tomu tak muselo rovněž být, protože díru v plotě by prase samo nevytvořilo, jak tvrdí p. XXXX“. – O psa jde jen v tom smyslu, že sousedův pes bylo první zvíře, které porušilo plot. Tehdy jsme díru po psovi zadělali... ale pokud jeho pes opět pronikl na náš pozemek někdy bezprostředně před tím, než naše prase proniklo k němu, neměli bychom už možnost díru zadělat a není potom na místě vinit mne z nezabezpečení plotu, když díru třeba udělal jeho pes a moje prase ji jen využilo po něm. V ostatních dvou případech zvířatům někdo otevřel bránu, ale v tomto zvíře proniklo plotem. Proto skutečnost, zda sousedův pes někdy na náš pozemek pronikl, nebo ne, svoji důležitost má, a soused by ani v této otázce neměl lhát. Bouřlivost debaty přece neznamená, že se při ní svědek křivé výpovědi dopustit smí. Jeho výpověď ukazuje (poslal jsem SO originální nahrávku i její transkript), že svědek se nedrží pravdy, že sám připouští, že bude výpověď měnit podle toho, jak velkou vůči mně zrovna pociťuje averzi, že mu jde především o pomstu, že není jako svědek důvěryhodný. Domnívám se, že jeho výpověď by vůbec neměla být brána v úvahu, žádná její část, protože svědek je nevěrohodný.
Stejně tak by neměla být brána v úvahu výpověď pana Hrubého, protože jeho první (a jediná) výpověď proběhla bez přítomnosti obžalovaného. Prvni vypoved je přitom neopakovatelna, obžalovaný nemá kontrolu nad tim, jak byly skutecne položeny otázky, zda nebyly návodné či kapciózní apod. Nemáte záznam, jak se svědek choval, více třeba
https://is.ambis.cz/th/thzj7/Katerina_Hollerova_-_bakalarska_prace_-_Vyslech_v_kriminalisticke_praxi.pdf, str. 41.
---
Tož, to je pár možností, co mne napadly, že by do odvolání třeba šly nějak použít.
-
Maximální sazba, dle § 27 (12) c) je 100.000 kč. Tak snad se blíží výročí přestupku. Odvolání podat blanketní. Důsledně držet lhůty.
-
Hugo> Výročí přestupku nepomůže, vydáním rozhodnutí o vině se promlčecí lhůta restartovala. A předtím také již minimálně jednou - zahájením správního řízení.
-
Navíc...
Promlčecí doba činí... 3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100000 Kč.
-
Tak tak, prekluze mne z toho tentokrát nevyseká. Musím podat to odvolání, no. Jako - není to částka, která by mne zničila. V životě už jsem ztratil mnohem víc. Ale bylo by hezké nad nimi vyhrát - mně nějak pořád dráždí ta myšlenka, že když máte zvířata a někdo vám je vypouští ven, tak vám za to ještě přišijou přestupek. A ne, fotopast není cesta - plot je dlouhej, a já nechci mít kamery všude po zahradě. Navíc, už přes rok žádný zvíře "neuteklo", takže už bych se tý slasti, že bych souseda načapal, ani nedočkal. Mně asi stačí, když vyhraju tím, že se ubráním tomu nařčení z přestupku.
-
No a co kdyby se někdo přiznal, že Vám ta zvířata tehdy schválně vypustil? Jakého by se dopustil přestupku? Nebylo by to již promlčeno? Vás by to naopak mohlo vyvinit.
-
To je určitě zajímavá, elegantní myšlenka.
Jestli to je nějakej přestupek či trestnej čin, to nevím - asi někdo ze zkušenějších tady. Promlčený už to asi bude, vlastně, ale - i to asi bude vědět líp někdo z vás...
A jak to pak udělat? Teď to bude ve fázi odvolání. Pokud by se někdo z vás chtěl přiznat a poslat mi to (předem ze srdce děkuji!), rád to k odvolání přiložím... Jde to takto vůbec udělat?
-
Já jsem myslel např. někoho Vašeho příbuzného, kamaráda... aby to taky bylo uvěřitelné.
A co by to bylo za přestupek si raději nejprve zkuste dohledat. Ať to nezpůsobí víc škody než užitku. Přiznání před zahájením správního řízení by sice nemělo vadit, ale jisté není nic.
edit: Já do toho nejdu. Já jezdím jako prase, ale prasata z pozemku nepouštím.
-
Tak, on kdokoliv sem může jezdit k někomu na chalupu, nebo třeba pravidelně jezdit kolem nebo chodit za naší zahradou na pěší výlety - evidence o tom nikde není: uvěřitelná a nevyvratitelná situace se dá vymyslet vždy a s kýmkoliv... Byli jsme párkrát i v novinách a TV, kde vychvalovali naši půjčovnu koz, tak pachatelem může být i nějaký nepřítel půjčoven koz, který se o nás dozvěděl z televize...
Jaký přestupek: no ono to je vlastně jedno, protože od jeho spáchání už uplynul jeden rok, promlčecí lhůta nebyla ničím přerušena. Takže až na výjimky, kde je promlčecí lhůta 3 roky, jsou všechny ostatní přestupky (nějaké to poškozování cizí věci, vstup na pozemek, krádež a podobně) jsou už promlčené. Ten přestupek, ze kterého mne viní, zrovna má tříletou lhůtu, ale ten se vztahuje pouze na CHOVATELE, a tím by daný člověk nebyl... Tedy, píše se tam, že "každý... je povinen učinit opatření proti úniku zvířat". Tím ale podle mne myslí právě toho chovatele, jinak by za únik mého prasete mohli vinit třeba i starostu vedlejší vesnice...
-
Ještě by mne zajímalo, co by se stalo, kdyby mi někdo vypustil prase ještě jednou a já tentokrát policajty zavolal. Samozřejmě by nic nezjistili... tím by padnul argument úřadu, že jsem měl policajty minule zavolat (a když jsem je nezavolal, tak je moje výpověď, že prase někdo vypustil, účelová...)
-
A co si pořídit tu kameru, dát ji na branku a pak někdo půstí ven čuňata, když budete spát. Nebudete nikoho volat, buď se zase nějaký dobrák ozve, nebo to zjistíte ráno. Samozřejmě, dát bacha, co tam bude, aby to nešlo moc použít pro dohledání, ale aby blo zjevné, že to někdo udělal. A pak toto použít do odvolání ve smyslu "po incidentu byla instalována kamera a dne....zaznamenala obdobný případ". Jediný problém je, že by se mohlo při tom zlomyslném puštění něco opravdu závažnějšího stát (nehoda při vyhýbaní se, ...).
-
xx
-
To swenak: Máte pravdu, to by mohl být docela dobrý argument, že se u nás doopravdy něco děje. Sice už se dlouho nic nestalo, ale, světe – div se, už je to tu zas. Já tomu tak i věřím: jakmile tam dám kameru, určitě se zase někdo chytí. Možná mi je nějaký maniak i pouští ven každou noc, akorát o tom nevím, protože se zvířátka vždy způsobně vrátí zase domů ještě před úsvitem…
Né, vážně: myslím, že by prase a ani kozy, který by asi šly na noční procházku taky, by nic neprovedly, prostě by se nažraly skromné trávy, co venku je, a zase by přišly domů. Když opodál tentokrát nebude stát nikdo s kamerou udavačskou, tak se opravdu nic nestane. Navíc, zrovna třeba půjdu kozy a prase zkontrolovat a popovídat si s nima a když zjistím, že nejsou doma, najdu je na blízké loučce a naženu je zase domů…
Už čtu na nějakým foru, že program Security Camera CZ udělá z mobilu fotopast (fotky při pohybu před kamerou posílá na druhý mobil). Takže by to šlo pořídit i bez koupě kamery. I když si myslím, že můj levnej mobil v noci moc fotit neumí. Leda, že by někdo operoval už za šera. Třeba se poštěstí… Do úterka už se mi asi nikdo nechytí, tak odvolání holt pošlu bez toho, a jestli se někdo chytí pozdějš, tak to k odvolání můžu přidat a poslat jim dodatečně, ne?
-
To Hořčík: Ne, prase nikdo nekradl, to by to mohl zopakovat kdykoliv později. Ale maso nic moc, je to starší kanec. Jsem si skoro jistej, že to vypouštěl soused, aby to mohl pak nafotit a poslat podnět na úřad. Mám totiž mladší a příjemnější ženu než je ta jeho krůta - tak třeba proto.
Byl dokonce přestřižený řetěz se zámkem. Pak už jsem novej nedával, nemá to cenu, stačí kdekoliv po délce plotu rozplést pletivo – otázka pár minut, ani nepotřebuje kleště. Je to takový ten obyčejný plot z měkkého drátu. Dokud nebude opravdu zle, masivní zeď tam stavět opravdu nebudu. Myslím, že už se i uklidnil, jeden jeho výslech jako svědka mu stačil (docela se ztrapnil). A za pár měsíců se stěhujem.
Krádež prasete by jinak byl docela dobrej motiv, pro někoho cizího. Ale asi by to při neúspěchu zopakoval. No, nebo zjistil, že prase jen tak neomráčí ani nenaloží do auta (je těžký a budí respekt), tak to vzdal po prvním večeru – to je pravda. Ale „uteklo“ 4x a pokaždý ho nafotil někdo z trojice hospodských přátel či jejich kámoška, takže ten motiv závisti je pravděpodobnější.
-
A co kdybyste si vzpomněl, že jste tam tu kameru přece jen měl a vypuštění prasat nahrála...? Koneckonců na záznamu nebývá datum a odlišit jeden den od jiného přezkoumatelně úředník určitě nezvládne... Chápete kam mířím.. ;-)
-
Něco jsem zaslechl, že chtěj zrušit nebo zrušili možnost podat blanketní odvolání. Tak se radši ptám: stále to možné je, nic se nezměnilo? Díky
-
Slyšel jsem to ve spojitosti s dopravníma stavbama. Vláda se holedbala, že zatrhne aktivistům zdržovací taktiky, jako je treba blanketní odvolání. A nevím, jestli se to týká jen dopravních staveb, nebo správka obecně, a jestli už to platí, nebo ne...
-
Na Plzeňsku utekli čuníci (https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-na-plzensku-utekli-cunici-jeden-z-nich-prohnal-hasice-po-zahradach-40457459#source=hp&seq_no=1&dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=abtest244_hpdop_comments_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz)
-
Vrátili se domů na véču?
-
Něco jsem zaslechl, že chtěj zrušit nebo zrušili možnost podat blanketní odvolání. Tak se radši ptám: stále to možné je, nic se nezměnilo? Díky
To, co jste zaslechl, bylo pravděpodobně v souvislosti s novelou tzv. liniového zákona, tam je možnost dodatečně odstraňovat vady podání a doplňovat odvolací důvody skutečně zrušena, srov. § 8,9 zák. 416/2009 Sb. (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-416#p2-8)
Pro přestupkové či obecné správní řízení zatím podobné omezení neplatí, ani nevím o žádných konkrétních plánech či dokonce něčem už v legislativním procesu, ale samozřejmě do budoucna to nelze vyloučit.
-
děkuju za vysvětlení!
-
Tak jsem podal blanket. A pročítal si judikáty a materiál od ombudsmana a myslím, že jsem našel spoustu munice, najmě rozsudek NSS č. j. 2 As 72/2014-43 ze dne 14. 8. 2014 - ten na ten můj případ sedí úplně dokonale. Co nejdřív to všechno uhladím a podám a taky dám sem, ať je tu nějaká reference, kdybyste někdy podobnou situaci museli taky řešit. NSS řekl, že samotnej fakt, že zvíře uteklo, neříká nic o tom, jestli chovatel něco zanedbal nebo ne, a pokud SO neprokáže, co konkrétně chovatel zanedbal a jak, nelze ho vinit.
Tak si docela věřím, že vyhraju. Nemůžu si pomoct, takže jako vždycky je moje odvolání dlouhý a rozvláčný, ale existence toho rozsudku by podle mne mohla rozhodnout, že řízení zastavěj.
-
Znovu aplauduji krátké analýze tohoto případu, kterou mi sem kdysi napsal hh. Ačkoliv s touto skutkovou podstatou, jak sám psal, nemá praxi, myslím, že se mu přesně povedlo vystihnout, na co by se dalo zaměřit, a po prostudování těch judikátů se mi to potvrzuje. Klobouk dolů, fakt. Díky...
-
Toho 17.1. jsem tedy podal blanket. Teď už mám na papíře připraveno i odůvodnění. Mám jim ho poslat bez dalšího, nebo mám počkat, až mne vyzvou? O čas asi hrát nemá cenu, tenhle přestupek se promlčí až po třech letech nečinnosti.
Pokud by mne nevyzvali, znamenalo by to, že odvolání na kraj poslali bez odůvodnění? to by jim kraj asi vrátil, ne? Můžou mne k doplnění vyzvat i po delší době?
Nebo by to znamenalo, že by si na SO1 mysleli, že jsem tím odvolání prošvih, a rozhodnutí by nabylo právní moci? O tom by už mne nijak nezpravovali?
Je teda pravda, že jsem si s odvoláním dal dost práce, a tak bych to ani nechtěl vyhrát na tom, že by to prekludovalo, nebo že by udělali nějakou chybu, třeba že by si nevyžádali odůvodění.
Když tam to odůvodnění teď pošlu, musej ho přijmout a doplnit ním můj blanket, i když mne k doplnění nevyzvali?
díky
-
Já bych počkal na vyzvání. Ještě to není tak dlouho.
-
Určitě počkat na výzvu k doplnění odvolání. Sám proaktivně nedoplňovat.
-
Respektuji názor autora Kočkování s orgánem - vím, že má stovky zkušeností, co se jednání s orgány týče. Můžu se ale zeptat, proč je dobré počkat? Abych věděl pro příště... opakuju, že zdržování pro mne důležitý není, u tohodle přestupku je dlouhá promlčečka. Moc dík
-
Tak mně napadá jeden důvod zdržování a to je že čím delší jsou přestávky mezi jednotlivým projednáváním skutku, tím méně si bude do příště pamatovat orgán a tím spíše může udělat nějakou chybu a sebere mu každá operace více času na načtení.
-
Nejde (jen) o zdržování (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=12322.0). edit: Chyba, omlouvám se.
-
Nejde (jen) o zdržování (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=12322.0).
Ano. Právě se tedy ptám, o co tedy jde, jaká jsou ještě pozitiva, k čemu je dobré posečkat. Nebo - jestli bych tím posláním odůvodnění bez vyzvání něco dokonce podělal.
A ještě: pokud to SO poplete a výzvu k doplnění nepošle (a buď to pošle na SO2, nebo to bude brát, jako že nastala právní moc), co mám dělat dál?
-
Ha, pozdní hodina a já posílám odkaz na špatné téma, omlouvám se.
Tohle jsem myslel:
Nejde jen o zdržování:
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=9749.msg144170#msg144170
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=11189.msg146621#msg146621
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=11189.msg146987#msg146987
-
Můžu to shrnout tak, že pokud SO nevyzve k doplnění, můžu podat správní žalobu, kterou mám velkou šanci vyhrát, a pokud ano, všechno se vrátí do toho bodu, že to doplnění odvolání podat budu moct? Pochopil jsem to správně? To je dost práce navíc a na jejím konci budu zase tam, kde jsem byl, i když je pravda, že to aspoň úředníky trochu zaměstná, což nikdy není na škodu...
-
Vkládám sem návrh toho odvolání, které jsem připraven podat, až k tomu budu vyzván.
Jako asi u mne pokaždé: je neučesané, trochu napřeskáčku, zbytečně dlouhé, některé pasáže irelevantní, špatně se čte. Říkám si: čtivé to být nemusí, úředník by se tím prokousat měl, a pokud ne, dá se toho faktu případně využít.
V závěrečnejch odstavcích jsem ovšem uvedl několik judikátů, o kterých si skromně myslím, že jsou šité přesně na můj případ a že jsou tak přesvědčivé, že se snad nemůže stát, že by to řízení nezastavili. Co myslíte? Doufám, že tenhle případ pomůže i dalším nešťastníkům, kterým někdo vypustil zvířata a úřad je automaticky obvinil z týrání zvířat... Ten zákon proti týrání zvířat je, mimochodem, ďábelský, je to nástroj, jak leckterého důchodce, co má například na vesnici kočičku, lze šikanovat. Chápu, že aktivistům bylo líto zvířátek z množíren, ale vytvářet kvůli tomu drakonické, snadno zneužitelné zákony, to možná není ta nejlepší cesta. Málokdy se stane, že se nějaký zákon zmírní, většinou se naopak zákony zpřísňují, brzo bude regulováno úplně všechno. Ale o tom nechci mluvit, to jen tak na okraj. Tady máte to moje odvolání, judikatury jsou v jeho poslední části.
-
Slova "žalovaný", "obžalovaný" bych nahradil slovem "obviněný", bikóz tady jde o správním řízení.
-
Jasně, díky, tyhle slova si furt a pořád pletu! Občas se podívám, co je správně, pak to zase zapomenu a používám je blbě. Opravím.
-
Já doporučuji nahradit slova "správní orgán, úřední osoba,.." slovy "inkvizice, inkvizitor".. On si pak člověk tak nějak líp uvědomuje s kým má tu "čest"..
-
Není to "hrubá urážka úřadu"? :-)
Pořád dokola mne fascinuje, kolik papíru, času, pozornosti spotřebujou jen na to, aby mne popotahovali za to, že se prase projde za zahradou a trochu se napase! A fascinuje mne, kolik zákonů a jak často i absurdních máme. Víte, že vás můžou potrestat pokutou třeba i 100 000 za to, že vaše kočka má třeba koťata 4x za dva roky? Kočka, která smí chodit ven, to tak většinou má - přichází s outěžkem 2x ročně. Zákon na ochranu zvířat tedy lidi nutí, aby svoje kočky vůbec nepouštěli ven. To je jenom malej příklad, našel bych desítky absurdit...
-
K té kočce a koťatům 4x ročně bych chtěl víc info.
Čistě ze zvědavosti bych rád poznal nalézací metodu, kterou bude nějaký úřad dokazovat, že je to Vaše kočka.
-
Tak já mám kočky očipovaný aby mohly procházet kočičími vrátky ven a zase dovnitř jak se jim zlíbí......ovšem vždy je nechávám vykastrovat takže mi koťata nehrozí :)
-
...aby se chodili vymesovat k sousedum... hrozi lupanec mezi usi a to ze se nevrati...
-
Tak mám několikátou "generaci"
Kočka - 8 let - otrávila se
Kocour - 13 let - utracen - ledviny kaput
Kočka - 12 let - utracena - opakované záchvaty mozkové mrtvice
Kocour - 11 let - utracen - neléčitelná cukrovka
Kočka - 8 let - zatím v pohodě
Takže buď obezřetná zvířata, nebo tolerantní sousedé - jinak co vím vyměšují se většinou na vlastním pozemku, ale couraj všude možně.....
-
Tak ja mam jinou statistiku:
1. sousedka asi 20 kocek, redukovano 5 - prevazne kastrati, byla tak dobra, ze kastrovala i kocky zbylym sousedum
2. soused 4 kocky
3. zbyli sousede dalsi asi 10 kocek v blizkem okoli
vsechny chodily mimo svoji zahradu a pravidelne uklizime jejich darecky, kocicince je nejlepe nacpat majitelu do ust. Prece kocicky jsou, tak sladke a voni po fialkach nehlede na TOXO+ ostatni parazite a nemoci mysi - to je co chcete mi na sve zahrade.
-
Ano, dokazovat se to bude špatně, že to je vaše kočka. Ale jednak někdo ji má čipovanou, jindy bude úřadu stačit svědectví udavače + jeho kamaráda. Vaše tvrzení, že kočka vaše není, je účelové – znáte to. Chovatelem (a tím pádem postižitelnou osobou) je, mimochodem, kdokoliv, kdo se o zvíře stará, podá mu misku se žrádlem nebo vodu… takže vůbec nemusí dokazovat, že jste přímo majitelem. Navíc, v tom zákoně se píše třeba o útěcích zvířat, že KAŽDÝ je povinnen učinit opatření proti úniku… V praxi se úřad bude takovou skutkovou podstatou zaobírat samozřejmě pouze v případě, že vás někdo udá, takže ze zákona je další skvělý prostředek, jak se někomu pomstít… Možná vám nakonec nic nedokáže, ale budete trávit hodiny nad smolením odvolání, a navíc, lidí, kteří jsou schopni se úřadům bránit, je asi jen mizivá menšina…
Kolik má být nebo nemá být na vesnici koček, potažmo myší, to ´je jiná otázka, já se jen pozastavil nad tím, jak blbě je ten zákon napsanej a jak se dá zneužít.
Ale zpátky k praseti: z úřadu se mi stále neozvali, je to už skoro 2 tejdny. Jak můžu zjistit, v jakém je řízení stavu? Jestli už třeba nenabylo právní moci?
-
xx
-
To všichni asi chápeme, že kočky nebudou moc šťastné, když na vesnici budou moct jenom do voliéry, a ne třeba na pole za zahradou, kde si chytaly myši. Právě proto jsem o tom ale psal: ten zákon říká, že musíte udělat opatření proti úniku zvířete. Takže když vás soused nabonzuje, že vám kočka uniká, není vyloučené, že nějaký trapný úředník to bude řešit, když to zákon říká a když dostal na vás to udání. Stejně tak tak ten zákon říká, že kočka nesmí mít koťata 4x za dva roky, takže abyste toho docílil, musíte ji buď vykastrovat, nebo chovat jen v kleci a podobně. Zákon si pročtěte, je tam i spousta dalších perel. A drakonické pokuty, takže to není jen k pousmání. Judikatura sice někdy dopady těch absurdit mírní, ale úředníci vám to napálí stejně, počítají s tím, že většina lidí v judikaturách hledat nebude… Ale to je jen perlička, s tím nic nenaděláme. Jak se tedy můžu dozvědět, zda rozhodnutí nabylo právní moci?
-
Jak se tedy můžu dozvědět, zda rozhodnutí nabylo právní moci?
Rozhodnutí SO1?
-
Ano, SO1. měli mi poslat výzvu k doplnění blanketu, ale neposlali
-
Fu: problém s exkrementy na zahradě máte právě proto, že nemáte kočku - byli jsme ve stejné situaci - neměli jsme kočku a o naši zahradu se praly kočky z celé ulice a v důsledku si ji značkovaly.
V okamžiku pořízení kočky se toto změnilo. Párkrát jsme našli pečlivě naaranžované hovno naší kočky a od koček je pokoj. Je to území té naší kočky a basta.
Stejný problém hlásí všichni v ulici, kdo nemají vlastní kočku - kočky z celé ulice (včetně té naší) chodí značkovat neobsazenou zahradu.
-
Poku bylo podáno proti rozhodnutí SO1 včasné odvolání (klidně blanketní) a doposud nebylo doručeno rozhodnutí SO2 o zamítnutí tohoto odvolání, rozhodnutí SO1 není pravomocné.
A pokud Vám neposlali výzvu k doplnění, tím lépe.
-
Já vím, že by pravomocné být nemělo. Ale co když to úřad neví a pravomocným ho učinil, prostě proto, že si myslí, že když na odvolání není odůvodnění, je neplatné a hledí na něj, jako by podáno nebylo? Jak se můžu dozvědět, že je rozhodnutí pravomocné? Posílají o tom vyrozumění? Asi ne, ne?
-
Tak v tom případě prostě pravomocné není. Pokud má úřední parazit jiný názor, je to jeho problém.
-
Není to ale spíš tak, že pravomocné je, se všemi důsledky, dokud ho nenapadnu (nevím, zda pak musím podat správní žalobu, nebo ho lze napadnout i jinak)? Je jasné, že pak to úřad nemá šanci obhájit, ale musím se o tom nejdřív dozvědět… A bylo by asi výhodnější se to dozvědět dřív, než mi na tu pokutu přijde exekuce…
Rád se nechám poučit (sám budu rád, pokud to je tak, jak píšete)
-
Ne, není. Úřední parazit nemůže jen tak "učinit rozhodnutí pravomocným". Že je rozhodnutí SO1 pravomocné se dozvíte tak, že Vám bude doručeno rozhodnutí SO2 o zamítnutí odvolání. (variantu, že byste sám vzal odvolání zpět vynechávám)
Doporučuji vyčkávat a nic nedělat.
-
Pokud bude SO1 myslet, že odvolání je nedostatečné a tudíž vůbec nebylo podáno (je to nesmysl, ale ta tetka třeba nic o blanketních odvoláních a nutnosti poučení neví?), tak se SO2 vůbec nedozví, že nějaké odvolání bylo podáno a nemá co zamítnout. Pokud si SO1 bude myslet, že odvolání podáno nebylo, tak mne třeba ani neuvědomí o tom, že bylo zamítnuto, když podle něj vůbec nebylo podáno, ne? Opět, hrubá chyba, ale - nemůže se to stát?
A pokud tedy dojde k tomu, že SO2 (blanketní) odvolání zamítne, co mám dělat potom? Vím, tahle situace ještě nenastala, ptám se spíš ze zvídavosti...
-
... a pokud by to SO1 bral tak, jak píšu, tak by rozhodnutí nemusel "učinit pravomocným", ale ono by nabylo právní moci samo, prostě proto, že podle nich "odvolání nebylo podáno"...
-
Pokud SO2 odvolání zamítne, stane se jeho doručením rozhodnutí SO1 pravomocným. Pak můžete podat správní žalobu.
-
Neřešte ptákoviny. Na nedopravní agendě je sice možná odvolání méně běžná událost, ale že by vůbec netušili, jak s ním naložit, to snad nehrozí ani na personálně hůře vybaveném úřadu. Tak jako tak, odvolání, i kdyby mělo nějaké vady, musí SO1 postoupit nadřízenému SO2 a minimálně tam na 99% přijdou na to, že je to nedoplněný blanket a buď to SO1 vrátí, nebo sami vyzvou. Kdyby to teoreticky SO1 považoval za non-podání a úplně ignoroval, tím líp, po roce se to promlčí. Kdyby mezitím zkoušeli vymáhat pokutu, obrana existuje (a téměř jistě nastane aspoň jeden pokus dostat z vás platbu neformálně před nějakou formou exekuce). Že by SO2 rovnou odvolání zamítnul je také málo pravděpodobné, ale kdyby, taky dobrý, je tam jen pokuta, tedy nic co by vám bezprostředně zasáhlo do života, a správní žalobu minimálně v prvním kole máte takřka loženou.
-
Dobrá, počkám, co nastane.
Ještě jen doplňující otázka, třeba pro příště:
Můžu se někde dozvědět, zda (nějaké, jakékoliv) rozhodnutí nabylo právní moci? A rozhodnutí, kde jsem byl účastníkem jednání? Kromě toho, že bych se zeptal té úřednice... O tom, že rozhodnutí vydali, mne už zpravili. Předpokládám, že pokud by nabylo právní moci (kdyby jim třeba to odvolání vůbec nedošlo, což tedy s datovkou nehrozí), tak o tom už mne nijak zpravovat nemusí?
Nechci bazírovat na maličkostech, tohle mne opravdu dost zajímá... (už dám pokoj a ozvu se až, pokud něco přijde)
-
Kdybyste chtěl mít absolutní jistotu a zvažoval všelijaké okrajové případy, tak to máte těžké, nabytí PM zpravidla nastává tzv. ze zákona, tedy v okamžiku, kdy nastanou všechny právní skutečnosti, se kterými je nabytí PM spojeno. O tom, kdy přesně něco nabylo PM, tedy nikdo nerozhoduje (správním) aktem, stane se to "samo". SO rozhodující v posledním stupni má ale povinnost na stejnopis rozhodnutí ve spisu vyznačit doložku PM (ale tohle vyznačení má pouze deklaratorní povahu, tedy pokud by to SO udělal blbě, ať už z nepozornosti či z jiného názoru na nějakou rozhodnou skutečnost, pořád platí to, co nastalo ve skutečnosti, ne to, co tam SO v doložce prdnul).
Čistě prakticky v nekomplikovaných případech ale není co řešit. Pravomocné je rozhodnutí, proti kterému se nedá dále odvolat, a které bylo všem účastníkům oznámeno. Tedy jste-li jediný účastník, nejdřív určíte, kdy vám bylo doručeno (pozor na fikci doručení), a je-li to potvrzující rozhodnutí o odvolání, nastává PM zároveň s doručením, je-li to rozhodnutí v prvním stupni, kde je přípustné odvolání, které nikdo z těch, kdo k tomu byli oprávněni, nepodal, nastává PM následující den po posledním dni lhůty k podání odvolání (v případě, že osob s právem podat odvolání bylo víc a lhůta jim neběžela současně, tak den po uplynutí té poslední). Pokud si chcete ověřit, že jste dospěl ke stejnému číslo jako SO, můžete si nechat svůj stejnopis rozhodnutí opatřit doložkou PM, případně nahlédnout do spisu nebo si tuto informaci vyžádat v režimu § 36 odst. 2 správního řádu.
Sporné případy nastávají, pokud není jasné, jestli a kdy bylo (se všemi právními účinky) doručeno, jestli a kdy bylo podáno odvolání, jak dlouhá byla lhůta k podání odvolání (prodlužování v případě vadného poučení, opomenutí účastníci). Pokud bylo ohledně doručení fikcí podána žádost dle § 24(2) správního řádu či ohledně odvolání žádost dle § 41 správního řádu nebo probíhá nějaký podobný proces, záleží též na jeho výsledku. A hafo dalších okrajových situací či jejich kombinací ...
-
Zatím mi stále nic nepřišlo. Už je to měsíc a den, co jsem podal blanket... Ať už se stalo cokoliv, zdá se mi, že SO1 pochybil - buď mi měl dát bez zbytečné prodlevy vědět, že blanket musím doplnit, nebo třeba napsat, že řízení zastavuje, ale nedostal jsem nic. Nevím, proč se úředníci tak hrnou do zahajování správního řízení i v bagatelních věcech, když ani netuší, jak se správní řízení má vést... tetka mohla mít klid, kdyby se na to byla vykašlala. Neměl bych si na její nekompetentnost někde stěžovat, preventivně už teď? Představuju si, že to asi i jako blanket poslali na kraj, a tam to teď leží... snad teda aspoň na kraji někoho napadne, že by se blanket měl doplnit... Přeji hezké předjaří
-
Na to pozor. Očekával jsem podobně, nakonec dorazilo rozhodnutí SO2, že se blanketu nevyhovuje. Že SO1 nevyzval k doplnění jsem mohl žalovat u soudu..
-
Fogyn> A podal jste pak správní žalobu?
Já takový chybný postup ze strany úředního parazita považuji za (pro pyráta) ideální. Takže za mě nikoli "na to pozor", ale "v to doufejte".
-
Nepodal. Dnes už vím o nějakém rozsudku, kde to soud vrátil právě proto, že SO nevyzval k doplnění blanketu, tenkrát jsem nevěděl... Viz https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8206.120
-
Tak, vážení a milí, přišel mi Velikonoční pozdrav. SO1 skutečně poslal moje blanketní odvolání SO2 a SO2 vydal rozhodnutí, které jsem si teď vyzvedl.
Samozřejmě, SO2 se nijak nenamáhal ani mne vyzvat, abych blanketní odvolání doplnil, ani se nenamáhal jakkoliv přemýšlet, a prostě rozhodnutí SO1 jenom potvrdil. Rozhodutí sem hodím, ale vcelku na něm není nic zajímavého, myslím. Hezká je na něm především tato pasáž: "Proti tomuto rozhodnutí podal odvolatel včas odvolání. Text odvolání uvádí lakonicky, že se odvolatel odvolává proti výše uvedenému odvolání, aniž uvedl
důvody." - to je geniální.
No. Ani jsem zprvu nepočítal s tím, že budu muset v týhle věci podávat ještě i správní žalobu, no ale samozřejmě parazity nenechám, aby takhle bezostyšně a tupě porušovali zásady správního řízení. O tom, že by si mohli nastudovat judikáty a rozhodovat v souladu s nima, zatím ani nemluvím.
Protože jsem správní žalobu ještě nikdy nepodával, prosím o pár rad. Samozřejmě se budu snažit vygooglovat, co budu moct, ale zkušenost je zkušenost.... Takže:
- Je ještě nějaká jiná možnost než žaloba, jak přimět správní orgán k nápravě situace? Myslím tím teď to, že mne ani SO1, ani SO2 nevyzvaly k doplnění blanketního odvolání.
- Pokutu + správní poplatek mám zaplatit hned? Předpokládal bych, že jo, protože rozhodnutí, myslím, nabylo právní moci.
- Jsou u podání správní žaloby nějaký věci, který bych měl vědět, neměl opomenout atd?
- Můžu správní žalobu podat datovkou?
- peprný odvolání už mám připravený, jen ho poslat, předpokládám ale, že mám správní žalobu založit čistě na tom, že jsem nebyl vyzván k doplnění blanketu, a veškerou věcnou argumentaci si mám nechat až na pokračování správního řízení? Co přesně může být výrokem správního soudu? Že mne musí vyzvat k doplnění blanketu, takže přesně k tomuhle soud SO1 vyzve a přesně tam se řízení obnoví? Takže pošlu doplnění blanketu a ty ho znova pošlou na kraj?
- Jak SO1, tak SO2 pochybily. Jakým způsobem proti tomu můžu protestovat, kromě té žaloby? Můžu si stěžovat u nadřízených na nekompetentnost úředníka, a podobně?
- Jak dlouho mám asi očekávat, že ta správní žaloba bude trvat, do rozsudku?
- už mne asi žádná nekompetentnost neudiví - může se stát, že i správní soud řekne, že mne k doplnění blanketu vyzvat nemuseli, i když jsou na mý straně judikáty?
Moc děkuju za všechny rady, teď je budu potřebovat.
-
https://acab.cikus.net/210809-multiparkovani-3/240208-soud-rozsudek-d.pdf (https://acab.cikus.net/210809-multiparkovani-3/240208-soud-rozsudek-d.pdf)
SO MUSÍ!! vyzvat k doplnění blanketního odvolání.
-
Zajímavé, asi si to každý kraj řeší, jak chce. V mém případě čerstvě SO2 shodil rozhodnutí SO1 zejména proto, že mne SO1 nevyzval k doplnění blanketního odvolání (byly tam i další důvody, ty ale byly zmíněny spíše pro pořádek). Ani na bordel na úřadech se nedá spolehnout >:(
-
Já vím, že MUSÍ vyzvat. Čekali jsme, že alespoň SO2 si to uvědomí a vrátí to SO1 právě k doplnění blanketu. Ale kdepak. Sakra, nemají SO povinnost postupovat podle správního řádu a nemají povinnost zohledňovat judikáty? Nejde je za to nějak trestat? Chystám se je minimálně zesměšnit, třeba v tisku, ale zasloužej si trest a suspendaci. Oni maj dohlížet nad dodržováním zákonů, přitom zákony neznaj. Není to divný?
Stále ale nevím: musím podávat tu žalobu, nebo stačí je nějak upozornit na zjevnou nezákonnost jejich postupu? Jenže, vydali rozhodnutí a proti němu není odvolání, tak asi nic než žaloba v úvahu nepřipadá, ne?
-
tady tedy to brilatní zamítnutí blanketního odvolání, v příloze
-
Pokud by se podobná situace opakovala i v dalších správních řízeních se stejným úředníkem, tak by z toho bylo možné vyvodit úmysl a podat TO.
-
Tak jsem zatím vygoogloval, že Žalobu proti rozhodnutí správního orgánu můžu podat datovkou. Soud mne pak vyzve, abych v nějaký lhůtě zaplatil 3000 Kč na účet krajskýho soudu.
Žaloba by měla obsahovat:
- správné označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení žalobci
- uvedení toho, co má soud udělat („žalobní petit“ - zpravidla se žalobce domáhá toho, aby konkrétní rozhodnutí správního orgánu bylo zrušeno),
- úplné a správné vymezení žalobních bodů, tj. uvedení toho, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce rozhodnutí za nezákonné.
- Návrh na na náhradu nákladů řízení (3000 Kč)
- opis napadeného rozhodnutí
Taky jsem pochopil, že na to mám dva měsíce. Nevím, jestli má nějakej smysl to podání oddalovat (jestli se počítá tahle doba do prekluze, když správní řízení už teď neběží... No a taky tohle je přestupek s prodlouženou prekluzí, tak bych se asi stejně nedočkal...)
Ačkoliv pochybil už SO1, když mne nevyzval k doplnění blanketu, účastníkem řízení je ten SO, kterej rozhodoval v posledním stupni, takže mám žalovat SO2, předpokládám.
-
Jde podat podnět k přezkumu mimo odvolací řízení, ale i kdyby se podal, žaloba je jistější.
-
Kontrolní otázka: Co by se stalo, kdyby bylo podáno obojí, tedy podnět k přezkumu i žaloba? A podnět k přezkumu by byl vyřizen kladně, dříve než žaloba? Předpokládám, že pak by soud žalobu zamítnul a soudní poplatky by žalobce musel hradit z vlastní kapsy. Je to tak?
-
Žalobu lze i stáhnout.
-
Mám tedy do žaloby dát jen to, že mne nevyzvali k doplnění blanketu? Nebo už tam mám dát to všechno, co potom dám do odvolání (důvody, proč věcně nemají pravdu)?
Má smysl podat žalobu až ke konci dvouměsíční lhůty, nebo to je jedno?
Pokutu za „prohrané“ správko 2000+1000 mám tedy normálně zaplatit, SO mi ty peníze v případě mojí výhry pak automaticky vrátí? A vrátí to už v momentě obnovy řízení (to by asi měl, když řízení bude dál pokračovat a nic vlastně rozhodnuto není)? Nebo o to mám v momentě obnovy řízení požádat? A jak?
Můžu tedy podat žalobu datovkou?
-
Co se týče podání žaloby... Teď už o termíny nehrajete, takže bych tak nějak nečekal a podal to hned, jak budete mít vše připravené.
Správko máte (prozatím) prohrané, tudíž je lepší vše uhradit. Až vyhrajete soud, tak úřad vyzvete k zaplacení daňového přeplatku (doufám, že to píšu správně).
Co se týče obsahu žaloby, tady mám pocit, že je lepší to tam vše napálit rovnou, protože zásada koncentrace řízení. Plnotučné odvolání máte nejspíš připravené, tak ho vezměte a přidejte na začátek že nevyzvali.
A k čemu jinému by datovka asi tak byla...?
-
Koncentrace řízení: to jo, ale teĎ mne napadlo, že tím bych se připravil o jeden stupeň řízení: pokud budu žalovat jen to, že mne nevyzvali, obnoví se řízení a já budu konečně moct řádně podat odvolání, na který musí SO2 řádně reagovat.
Pokud odvolání SO2 zamítne, zase podám žalobu, ale to už bude jiná žaloba, takže se domnívám, že není co koncentrovat. Je to tak?
Na druhou stranu, argument, proč do jedný žaloby dát obojí, takže to, že mne nevyzvali, a pak věcnej obsah, by byl pro mne ten, že tu první část skoro určitě vyhraju, takže bych si tím "zaplatil" i žalobu o tom věcnym obsahu. Na druhou stranu - musel by mi SO vrátit celej soudní poplatek, pokud bych vyhrál jenom půlku žaloby? Nebo jen půlku? Pokud bych vyhrál obě části žaloby, pak bych asi vyhrál (dvakrát) i v případě, že bych nejdřív zažaloval to nevyzvání a pak bych zažaloval, že se nevypořádali s odvoláním... - ne?
-
Co se týče podání žaloby... Teď už o termíny nehrajete, takže bych tak nějak nečekal a podal to hned, jak budete mít vše připravené.
Pokud bude žalobní petit pouze na vrácení k SO a výzvu k doplnění odvolání, lhůta 2 měsíců k podání správní žaloby se nepočítá do promlčecí doby původního přestupku? Lhůta se přece staví po dobu, po kterou se vedlo soudní řízení správní. Kam tedy patří ty dva měsíce lhůty na podání správní žaloby? Předem díky za objasnění.