30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: Kevil 16 Prosince 2022, 02:35:20
-
V hospodě jsem řekl, že "Císařpán je vůl". Císařpán nic nedělal ale jeden z jeho zaměstnanců, který to náhodou slyšel na mě podal podnět v rámci občansko správního řízení za pomluvu Císařpána. Úřad se tím zabýval a dal mi pokutu.
Je možné, aby někdo jiný podal podnět, za někoho jiného, když se ho věc netýkala a úřad se s tím pak zabýval? Je na to nějaký paragraf? Jde mi o právní stránku věci.
-
Úplně běžně policista oznamuje, co se ho netýká osobně, někde někdo pobuřoval, ohrozil někoho na přechodu nebo rychlou jízdou,... v dotazu mi to připadá na stejné úrovni. Obecně ve správním řádu gumová formulace "Správní orgán je povinen přijímat podněty":
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#p42
-
Díky za vysvětlení ;). Ještě me napadá, zda podání někým jiným neřešil v nějakém podobném případu např. Ústavní či Nejvyšší soud (případně Správní soud)?
-
Spíš se obávám, že jste se špatně, pokud vůbec, bránil. Jednalo-li se o přestupek dle par. 7 odst. 1 a) zák. 251/2016 Sb., pak podle odst. 7 téhož par. lze řízení zahájit pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. Pokud je pravdivý výrok, že císařpán (osoba postižená spácháním přestupku) neudělal nic, pak souhlas absentoval a řízení nebylo možno vést. Dále pak pachatele nebylo možno usvědčit jinak, než že se sám přiznal, jinak si dokazování například bez technických prostředků nedokážu představit. Konečně úřad měl nejprve zjistit, zda vůbec k přestupku došlo. Ale je to samozřejmě akademická debata, nikdo z nás u toho nebyl a dokumenty jsme neviděli. Zvážil bych opravný prostředek, ale ten se musí podat včas a správně.
-
K tématu ještě viz https://theses.cz/id/lznv1c/Pestupky_proti_obanskmu_souit_dle_zak._._2502016_Sb._-_Di.pdf .
Obsahuje mj. popis různých variant daného přestupku, procesní postupy a pravidla, kterými se úřad musí řídit.
Podání oznámení jinou civilní osobou nezúčastněnou na řízení jsem tam nenašel.
-
Přestože podnět podal někdo jiný, projednávání pak již bohužel bylo se souhlasem osoby, které se věc týkala, písemně se k tomu vyjádřila. I tak mi připadá zvláštní, že osoba o které jsem mluvil žádný podnět sama nepodala a přesto se tím správní prgán na podnět někoho jiné začal vůbec zabývat. Bral bych to tak, že asi nedošlo k nějaké zásadní pomluvě dané osoby, pokud podnět nepodala ona sama.
Může to také souviset i stím, že se daná osoba chtěla vyhnout mediální pozornosti a proto sama podnět nepodala.
-
Zkuste obranu "nedostavením se k jednání" - horko těžko vás někdo identifikuje když se nedostavíte. Já takto vyhrál už tři správka.. Prostě jsem nepřišel a ... nic. za rok konec.
-
A bylo nějak prokázáno, že Císařpán vůl není? Nějaký znalecký, nebo odborný posudek?
-
I v takovém případě lze někoho usvědčit jen pokud tomu sám hodně pomůže.
-
Ještě by mě zajímalo, zda může správní orgán, kterému poslal zaměstnanec císaře podnět předat věc podle § 64 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky jinému správnímu orgánu. V daném paragrafu se o možnosti nějakého předání nikde nepíše a zda tedy neměl daný orgán věc odložit jako nedůvodnou.
Myslím si, že podnět nemůže "řešit" jiný správní orgán, než příslušný orgán podle místa bydliště obviněného. Došlo tak k porušení zákona.
-
V tom paragrafu se to ale píše, že to má předat:
Správní orgán věc bezodkladně předá věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, pokud není věcně nebo místně příslušný.
-
V tom konkrétním paragrafu a odstavci (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-500#cast2) § 64 odst 2) fakt nic o předání není. Kde to vidíte ?
Jak postupovat, pokud správní orgán předal nesprávně věc k řešení jinému správnímu orgánu a ten vydal (nezákonné) rozhodnutí ?
-
Je to par. 12 SpŘ. Předá usnesením a oznámí to tomu, kdo podání učinil.
Obecně pokud rozhodnutí vydá nepříslušný orgán, jedná se o rozhodnutí nicotné (par. 77 SpŘ) a tudíž jeho právní účinky nenastávají, nicotnosti je ale třeba se dovolat postupem dle par. 77 odst. 3 SpŘ.
Je tam i určitý manévrovací prostor ve vztahu k prekluzi.
-
Psal jste ale původně, že je to podle zákona o odpovědnosti za přestupky, ne podle správního řádu.
Ještě by mě zajímalo, zda může správní orgán, kterému poslal zaměstnanec císaře podnět předat věc podle § 64 odst. 2 zákona o odpovědnosti za přestupky jinému správnímu orgánu. ...
zák.č.250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
§ 64
Předání věci
(2) Správní orgán věc bezodkladně předá věcně a místně příslušnému správnímu orgánu, pokud není věcně nebo místně příslušný. ...
-
Mimochodem, není to ustanovení 64(2) vlastně duplicitní k par. 12 SpŘ, na který jsem odkazoval?
250/2016 Sb. neobsahuje výluku použití SpŘ, pokud dobře vidím. Ale způsob předání je v každém z těch dvou zákonů stanoven jinak (pouhé usnesení vs. oznámení podateli).
-
Možná záleží na stavu řízení? Tedy jestli ještě nebylo nebo již bylo zahájeno správní řízení např. příkazem?
-
@Eric
Díky za upozornění na nicotnost, použiji to. Napadlo mě, zda by tím věc měla definitivně skončit. Myslím si, že by ji znovu nemohl řešit původní, místně správně příslušný orgán, který věc poslal k řešení nesprávnému orgánu (ten již vydal rozhodnutí) v duchu, že nelze 2x opakovaně řešit stejnou věc.
-
Dvakrát řešit tutéž věc lze, pouze nelze dvakrát trestat, musel by se zrušit předchozí trest před vydáním nového.
https://sbirka.nssoud.cz/cz/spravni-trestani-zasada-ne-bis-in-idem.p1845.html (https://sbirka.nssoud.cz/cz/spravni-trestani-zasada-ne-bis-in-idem.p1845.html)
-
Berme to ale tak, že bez znalosti dokumentů je to víceméně jen akademická debata.
-
Díky všem za účinnou pomoc. Dám vědět, jak to dopadlo ;)