30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: Hugo 24 Října 2022, 22:21:15
-
Dobrý večer všem,
výbor pobočného spolku odhlasoval, že členské příspěvky se budou vybírat pouze na oficiální bankovní účet. Pokud se tak nestane daná část pobočného spolku nebude moci žádat o dotace z NSA (Národní sportovní agentura) i ostatní dotace.
Já svoji cestu mám. Odešlu členské příspěvky z mého zahraničního účtu. Rozhodně nebudu chtít doplácet poplatky z příchozí platby. A fun factor bude značný.
Dle zákona není povinností být majitelem bankovního účtu.
Ještě bych chápal, změnu stanov schválenou valnou hromadou pobočného spolku.
Nějaké nápady? Případná žaloba není problém.
-
Nevím, jestli jde ze zahraničního účtu odeslat na český účet variabilní symbol jako identifikaci platby, pokud je to příjemcem vyžadováno?
-
To není můj problém, budou to muset přiřadit ručně. Doložím kvitanci zahraniční banky.
Hledám cestu, jak do toho hodit vidle.
Jestli se dá uplatnit
136/2011
§ 5 (1) Každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout.
A jestli není podmiňování získání dotace diskriminační. Zejména pokud je to jednostranný úkon.
A na koho se případně obrátit? ČNB? Nebo na soud, kvůli tomu, že výbor překročil pravomoc určenou stanovami?
-
Účet mít nemusíte. Ale platbu na účet může provést každý na poště složenkou typu A.
Zda mají právo podmínit příjem platby pouze na účet netuším.
-
Zkusil jsem ČNB, jestli mi dá nějaký návod.
-
omlouvám se za lehký úkrok stranou, ale pointa zřejmě běžela okolo ani na mě nemrkla - co je za problém s tuzemskou platbou?
nebo nechcete, aby příjemce znal vaše tuzemské bankovní spojení?
zahraniční platba bude dražší, ne?
k tématu - ze zahraničního účtu (aspoň co znám) nejde poslat platba s variabilním symbolem, jak jej známe; řešit to jde poznámkou k platbě, "payment details", příjemce to automaticky nezpracuje, obzvláště pokud tam bude kombinace textu a čísel
-
Hádám, že Hugo se chce pokusit tu platbu poslat v režimu BEN (tedy že veškeré poplatky všech zúčastněných bank půjdou k tíži příjemce), případně SHA, a pak se při absenci explicitní úpravy ve stanovách hodlá zřejmě kočkovat o to, jestli tímto způsobem danou platební povinnost splnil či ne.
Nechci moralizovat, ale ve vztahu k nějakému sportovnímu spolku (ve kterém je patrně tazatel dobrovolně a z jiných důvodů, než aby se statutáry vedl žabomyší války), mi to přijde trochu jako zbytečné kverulantství. Pokud se vrátím k původnímu dotazu, nějaké obecné vidle, které by se do toho daly hodit, nevidím. Jako překročení kompetencí výboru to nevypadá (i když bez znalosti platných stanov je to jen odhad) a žádné univerzální právo na možnost platby v hotovosti neexistuje (citovaný fragment ze zákona o oběhu bankovek a mincí má jiný význam).
-
Předpokládal bych i, že ten zahraniční účet bude v cizí měně a účet spolku v CZK, a vznikne tak i problém s převodem měny, tedy není jisté, kolik banka připíše.
-
O moji vlastní platbu reálně nejde. Jestli to pošlu ze zahraničí v CZK nebo se to předvede.
A kočkování s výborem je povinnost, z pozice kontrolní komise. Bylo vždy zvykem, že se členské poplatky hradily buď na účet nebo v hotovosti na členské schůzi a hospodář následně vložil na účet. Což využívala minimálně polovina členů. A už teď se k tomu nestaví kladně ti co o tom ví.
Každopádně, diskriminovat takto zásadně zákonné platidlo mi nepřijde v pořádku. Nakonec tam ten hospodář bude muset dojít a za každého jednotlivce to poslat poštovní poukázkou a náklady na to se ani nedají proplatit z oddílu.
-
Jen pozor aby kočkování nemělo nešťastný konec, pokud by se kočkovaní chtěli kočkovatele zbavit a mají dobře nastavené stanovy, špatnou úhradou respektive neuhrazením poplatku by ho mohli docela úspěšně vytlačit.
-
Dovolím si aktuální vlákno rozšířit o další spor.
Jedná se o úhrady cesťáku za dopravu sportovců na turnaj. Většinou řídí trenér vlastní soukromé vozidlo. Samozřejmě chce úhradu dle Vyhlášky č. 511/2021 Sb.. Spolek má momentálně výši úhrady nižší. Je možné vztahu spolek/člen nedodržet úhradovou vyhlášku?
-
O fungování spolků (a zejména těch sportovních) vím kulový, ale nevidím důvod, proč by otázku náhrad nešlo upravit autonomně. Vyhláška má relevanci pouze ve vztahu k § 157 ZP, tedy pro použití auta zaměstnancem při výkonu závislé práce, tak pokud ten trenér není zaměstnancem spolku, nijak se ho to netýká.
-
To má podle mě jednoduché řešení. Trenér se může šprajcnout a žádné auto nebrat.
-
Trenér/oddíl může vykázat klidně dvě vozidla, místo jednoho. V tom problém nevidím.
Trenér je ve vztahu ke spolku dohodář. Opět díky moc, pane hh.
-
Trenér je ve vztahu ke spolku dohodář.
Což je ale docela podstatná informace, kterou jste zamlčel. V původním dotazu jste explicitně uváděl vztah spolek-člen, plus implicitně se dala očekávat nějaká ústní ad hoc smlouva (např. o dílo). Pokud to ale je DPP/DPČ, tak jde o zaměstnance a jsme v režimu zákoníku práce, pro korektní zodpovězení dotazu není dost informací (minimálně by bylo třeba vidět tu dohodu, zda se v ní něco o náhradách píše).
Jinak pracovní právo též není mým koníčkem, ale co jsem v rychlosti našel, tak u DPP/DPČ automaticky nárok na náhrady nevzniká. Ale pozor, pokud v té dohodě bude zmíněno pouze, že se náhrady poskytují (bez podrobností - které, v jaké výši, podle čeho se počítají), pak se tím plně aktivuje režim platný pro zaměstnance v pracovním poměru (tj. nárok minimálně dle vyhlášky, případně dle nějakých kolektivních smluv atp.). Nastavit dohody tak, že se náhrady poskytují podle nějakého jiného klíče a v nižší výši než dle vyhlášky, v principu IMHO jde, ale v pracovním právu je velké množství pastí, do kterých se přitom dá spadnout (a obvykle do té pasti spadne zaměstnavatel). Takže bude záviset nejen na záměru, ale i na konkrétním provedení.
-
Jako překročení kompetencí výboru to nevypadá (i když bez znalosti platných stanov je to jen odhad) a žádné univerzální právo na možnost platby v hotovosti neexistuje (citovaný fragment ze zákona o oběhu bankovek a mincí má jiný význam).
Vážený hh, jaký jiný význam 136/2011 § 5 (1) máte na mysli? Oprávnění odmítnout je dle mě myšleno, pro případy:
a) více než 50 tuzemských mincí v jedné platbě (§ 5 odst. 2 písm. c) ZOBM)
b) pamětní bankovky, pamětní mince nebo tuzemské bankovky a mince
prohlášené ČNB za neplatné (§ 5 odst. 2 písm. b) ZOBM)
c) nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince (§ 9 odst. 2
písm. c) ZOBM)
d) necelé tuzemské bankovky a mince (§ 9 odst. 1 písm. c) ZOBM)
e) ostatní běžně poškozené tuzemské bankovky a mince – pouze obchodník
jako podnikající fyzická osoba (§ 9 odst. 1 písm. d) ZOBM)
f) bankovky a mince, u nichž existuje důvodné podezření, že jsou padělané
nebo pozměněné (§ 12 odst. 1 ZOBM) – pouze obchodník jako
podnikající fyzická osoba
Vycházím z rozporu mezi ČNB a MF, viz článek https://zpravy.aktualne.cz/finance/za-odmitani-hotovosti-budou-zrejme-sankce/r~155db48cc2e711ebb98b0cc47ab5f122/
Není to úplně shodné, ale stanovisko ČNB je zřejmé.
-
Reakce ČNB je klasika. Hlavně si nepálit prsty.
Podle ustanovení § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČNB“), jsou platné bankovky a mince vydané Českou národní bankou zákonnými penězi ve své nominální hodnotě při všech platbách na území České republiky. Citované ustanovení § 16 odst. 1 zákona o ČNB pak doplňuje § 5 odst. 1 zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOBM“), který stanoví, že každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout. Právnická osoba (jiná než ČNB a úvěrová instituce provádějící pokladní operace) je oprávněna odmítnout příjem hotovosti, jestliže se jedná o:
a) více než 50 tuzemských mincí v jedné platbě
b) pamětní bankovky, pamětní mince nebo tuzemské bankovky a mince prohlášené ČNB za neplatné
c) nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince
d) necelé tuzemské bankovky a mince.
Nad rámec shora vyjmenovaných případů vyplývajících ze ZOBM lze podle názoru ČNB při splnění určitých předpokladů tuzemskou hotovost neakceptovat rovněž tehdy, jedná-li se o tzv. distanční obchody (obchody uzavírané prostředky komunikace na dálku, nejčastěji elektronicky).
V souvislosti s výše uvedeným doplňujeme, že odmítáním plateb v hotovosti se nerozumí situace, kdy se smluvní strany platně dohodnou na specifickém způsobu platby za určité plnění (např. na úhradě bankovním převodem). Z informací, které jste nám poskytl, máme nicméně za to, že ve Vámi popisovaném případě k platné dohodě smluvních stran nedošlo.
Pro úplnost sdělujeme, že ZOBM nepovažuje neoprávněnou neakceptaci tuzemské hotovosti (s výjimkou úvěrových institucí provádějících pokladní operace) za přestupek, a tudíž za takové jednání nestanovuje žádnou sankci.
Uvidíme jestli to bude stačit.