30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: sennheiser 01 Září 2022, 12:34:57
-
Je možné, aby si někdo nafingoval ručitele za úvěr, aniž by ručitel byl fyzicky přítomen při podepisování???
Matce přišel doporučený dopis, že má platit splátku za úvěr 9.000,-Kč a když nezaplatí, tak se na ni převede celý v hodnotě 300.000,-Kč. A je to ručení za člověka, kterému před 17 lety prodávala dům po své matce a podepisovala u notáře ( realitky) jen smlouvu o prodeji..
Toho člověka fyzicky nikdy neviděla a ani s ním nemluvila.
Mohl nějak zneužít ten podpis ze smlouvy o prodeji domu??
-
Možné je vše.
Spíš bych kontaktoval tu společnost a chtěl vidět ten papír podle jakého jí považuje za ručitele.
A rovnou bych podal TO.
-
Je možné, aby si někdo nafingoval ručitele za úvěr, aniž by ručitel byl fyzicky přítomen při podepisování???
Aby bylo ručitelské prohlášení platné, musí mít písemnou formu (§ 2018 OZ, v OZ/1964 to bylo podobně). Je to jednostranný úkon, takže nikdo jiný kromě ručitele u toho být nemusí (a obecně i smlouvy a jiné vícestranné úkony se dají uzavírat tak, že se strany fyzicky nikdy nepotkají). Pokud se ale ptáte, zda je běžné, aby věřitel přijal ručitelské prohlášení, aniž by ručitele fyzicky viděl, tak to fakt netuším. U spotřebitelského úvěru v řádech statisíců to možná není úplně neuvěřitelné, ale minimálně bych čekal, že v takovém případě bude věřitel požadovat, aby podpis na listině byl aspoň legalizovaný.
Matce přišel doporučený dopis, že má platit splátku za úvěr 9.000,-Kč a když nezaplatí, tak se na ni převede celý v hodnotě 300.000,-Kč. A je to ručení za člověka, kterému před 17 lety prodávala dům po své matce a podepisovala u notáře ( realitky) jen smlouvu o prodeji..
Ať už podepsala před 17 lety cokoliv, případný tehdy uzavřený ručitelský závazek by byl dávno promlčený. Varianta, že někdo údaje ze staré smlouvy (nebo dokonce fyzické části původních listin), nějak zneužil k podvodu, je velice pravděpodobná. Viz výše, je-li si matka jistá, že nic nepodepsala (a nemá nějaké výpadky paměti či podobné obtíže), podat obratem TO a věřiteli stručně odpovědět, že žádné ručení za pana X nepodepsala, a že ve věci podává TO. Kontaktovat dlužníka nedoporučuji - je-li to nějaké nedorozumění, vysvětlí se to i bez něj, a jsou-li sovy tím, čím se zdají být, tak stejně není o čem se s ním bavit.
-
Nechcete sem nahrát anonymizovanou verzi toho dopisu?
Nebo sem napište číslo účtu, na který má probíhat ta splátka.
-
Ano , tam jsem mířil, zda věřiteli stačí třeba i nějaká neověřená plná moc a nemusí vůbec vidět ručitele..
Jde o Českou spořitelnu, takže tam bych čekal nějaké sofistikovanější prověřování.
Jj je si naprosto jistá.
Zkusíme zajiít na pobočku, zda dokážou vytáhnout ze systému doklad o ručení a pak hned nejspíš na PČR.
-
to Panek.. Možnost podvodného dopisu jsem už prověřoval - je pravý , přišel doporučeně , číslo účtu je opravdu účet ČS a i na infolince věděli, že tam je dluh a ručitelství.
-
Ano, tam jsem mířil, zda věřiteli stačí třeba i nějaká neověřená plná moc a nemusí vůbec vidět ručitele..
Čistě podle zákona tam jedinou podmínkou je písemná forma. Tj. musí to být nějaký dokument a na něm podpis ručitele (i dnes zpravidla papírový, ale mohl by být i elektronický). Nemusí to být veřejná listina (= notář), nemusí být podpis ověřený, a nemusí u toho být žádní svědkové (jako třeba u některých způsobů pořízení závěti) a nemusí se kontrolovat jeden či více dokladů.
Ale když už jdete nejdřív do banky a pak až na PČR, pokud se tam s váma budou bavit, tak se zeptejte, jaká je jejich praxe u konkrétního produktu. Jedna věc je, že přijmout ubrousek z hospody s nápisem "Prohlašuji, že za Frantu zaplatím dnešní dluh. Pepa" sice stačí z hlediska soukromého práva, ale příčetný věřitel (a zejména ten institucionální) by měl mít o dost vyšší laťku. Obecně bych čekal, že budou ručitele lustrovat srovnatelně s dlužníkem (tedy si ho minimálně budou chtít ztotožnit, proklepnout v registrech atp.).
-
A ještě je tu kromě PČR také Finanční arbitr. Nevím jak ručení, ale za oznámení nic nedáte.
Pak ještě doporučuji projet si toho původního dlužníka insolvenčním rejstříkem.
-
Z mé zkušenosti žádná společnost pod dozorem ČNB neověřenou PoA nikdy nepřijme.
Co se týče konkrétní situace, ručitel by měl být v bance založen jako tzv. osoba, nikoli klient.
Tedy být ztotožněn pracovníkem banky dle ID, včetně kopie/scanu ID (tímto si nejsem jist v roce 2005) a podepsáno Prohlášení. Nemusí mít žádný produkt.
Kdysi bylo celkem běžné, že pobočkáři si dlouhodobé termínované vklady převážně seniorů ( bez elektronického bankovnictví) nechávali do kapsy a dělali další šmeliny.
Nečekejte vstřícnost od banky, že by chtěli řešit Váš problém. Podejte TO.
-
Nečekejte vstřícnost od banky, že by chtěli řešit Váš problém. Podejte TO.
Já bych dokonce varoval před tím navštívit nejprve banku. Banka má totiž jediný zájem - podojit kohokoliv o peníze. Původní dlužník evidentně neplatí, tak je na ráně Vaše matka. A už vůbec se nedomnívejte, že Česká spořitelna se bude chovat korektně. Za vším jsou lidé a příslušný referent může ve chvíli kdy zjistí že do toho šťuráte různě vylepšovat pozici banky jenom proto aby ho nesmetl zákon padajícího hovna.
Pokud jste alespoň z 90% přesvědčen že jde o podvod podejte rovnou TO.
-
Já chtěl z té ČS vytáhnout jen doklad o tom ručitelství..jakou má formu, ze kdy je atd..
A to by snad dát měli. Nic jinýho s něma řešit nechci- zatím.
Jestli třeba v rámci té smlouvy o prodeji nebyla nějaká skrčka..Ale to by asi nečekali tak dlouho.
Matka si vybavuje jen, že tam byl snad nějaký problém v rámci katastru nemovitosti - ale už si samozřejmě nepamatuje co. Je to 17 let.
Zítra se ještě i kouknu jestli někde na půdě nevyhrabeme tu smlouvu o prodeji - ale možná už je vyhozená..
Není třeba teoreticky možný, že by v rámci prodeje jí realitka podstrčila papír s ručením za úvěr?
Byl by tento úkon ještě po těch 17 letech platný? Když by měl třeba nějaký 20 letý úvěr ? jestli takové existují?
Ať už podepsala před 17 lety cokoliv, případný tehdy uzavřený ručitelský závazek by byl dávno promlčený.
Trošku mne pan hh a pan Hugo znejistili, tak probírám všechny možné varianty..
Prvně je potřeba asi zjistit, od kdy ten úvěr je a zda byl placen.
Na PČR chci jit s nějakým konkrétním papírem, který budu napadat..
Ať už falzum ručitelství od nového vlastníka nemovitosti nebo nějaký podvrh od realitky..
( a tam by muselo být nějaké spolčení realitky s tím člověkem - jinak by to nemělo smysl)
-
Ručení jako takové může trvat velmi dlouho. Není-li explicitně omezeno přímo v ručitelském prohlášení či dohodou s věřitelem, je jediným limitem existence zajištěného dluhu. Promlčuje se ale právo věřitele požadovat po ručiteli plnění - a tady je skutečně krajně nepravděpodobné, že by nějaký dluh (částečně) existoval 17 let, celou dobu by dlužník normálně splácel, ale až v posledních 3 letech by nastala situace, kdy by poprvé mohl věřitel požadovat po ručiteli plnění místo dlužníka. Zmíněné parametry - 300000 nesplacená jistina, a 9000 splátka odpovídají spíš nějakému čerstvému spotřebitelskému úvěru, než čemukoliv 17 let starému.
Kupní smlouva by měla být uložena na katastru (17 let je sice dlouhá doba, ale nikoliv pro úřad typu ČÚZK - listiny, které byly podkladem vkladu, se neskartují, archivují tam i pozemkové knihy ještě z 19. století).
Teoreticky je možný lecos - ale nemá smysl se trápit nějakými spekulacemi. Postup je jednoduchý - podejte TO, úplně bohatě jako podklad stačí to, co píšete zde, tedy výzva ke splnění (údajného) ručitelského závazku od ČS + prohlášení matky, že si není vědoma, že by něco takového podepsala, a že to nasvědčuje, že by mohl být v té souvislosti spáchán nějaký trestný čin, např. podvod. Neukazujte na nikoho prstem, ani se nepokoušejte ten příběh nějak domýšlet, to je práce pro fízly.
Můžete klidně zkusit předehru v bance, jak plánujete. Jsem k tomu lehce skeptický - pokud nebudete mít promyšlenou komunikační strategii a vše rovnou vybalíte, nejspíš jim rychle dojde, že fakt něco smrdí, a že i pro banku z toho plyne řada rizik (že se z toho úvěru stává toxické aktivum, že nejspíš něco sami zvrtali a těžko říct, zda by to nemohlo mít další následky, krom jiného by z toho třeba mohla být negativní publicita ...). A v tu chvíli automaticky všichni přejdou do defenzivy (každý si bude primárně krýt vlastní záda, a sekundárně jednat v zájmu banky).
-
Z mé zkušenosti žádná společnost pod dozorem ČNB neověřenou PoA nikdy nepřijme.
V konkrétním případě by PoA (předpokládám, že myslíte plnou moc) byla krajně podezřelá, i kdyby byla ověřená. Aby (budoucí) dlužník jako zástupce ručitele za něj uzavřel ručení ke svému dluhu, to je podobné, jako kdyby lékař doporučil svému pacientovi, aby si nechal vzít zdravou ledvinu, kterou shodou okolností tento lékař nutně potřebuje sám pro sebe. To by byl úplně ukázkový konflikt zájmů zástupce a zastoupeného (jak materiálně, tak typově vzhledem k faktu, že by zástupce za zastoupeného jednal ve věci, ve které je sám angažovaný). Především to ale nedává smysl - buď banka trvá na tom, aby ručitel ručení převzal osobně u nich, pak PM nic neřeší, nebo to nevadí distančně, pak je ale nesmysl nosit ověřenou PM a v zastoupení pak činit samotné právní jednání, když stačí místo té PM přinést rovnou (stejným způsobem ověřené) ručitelské prohlášení.
-
hh na to šel pěkně logicky a i já zastávám tento názor.
Zmíněné parametry - 300000 nesplacená jistina, a 9000 splátka odpovídají spíš nějakému čerstvému spotřebitelskému úvěru, než čemukoliv 17 let starému.
Spolčení realitky a kupujícího před 17 kvůli 300 tis. dnes, je nesmysl. Bizardní teorie: Leda by to tam nějak propašovali, aby kupující ten úvěr vůbec dostal. Pak docházelo k řádnému splácení a ten nový majitel, co to před 17 koupil, teď třeba zemřel. Tomu však neodpovídá logika v tom smyslu, že pokud něco proběhlo při prodeji toho domu, tak tam taky proběhlo zástavní právo ve prospěch banky, takže ta by se uspokojovala na předmětu zástavy. Jak říká hh, pravděpodobně půjde o nový spotřebitelský úvěr, který nikdo ani nezačal splácet. Vypadá na 300000 úvěr se splácením na 36 měsíců.
-
Kupní smlouva by měla být uložena na katastru (17 let je sice dlouhá doba, ale nikoliv pro úřad typu ČÚZK - listiny, které byly podkladem vkladu, se neskartují, archivují tam i pozemkové knihy ještě z 19. století).
Kupní smlouvu lze získat z katastru i dálkově přes webové stránky cuzk.cz. Sám jsem letos takto vytahoval smlouvu z roku 2006. Trvalo to cca. 1 pracovní den (předpokládám, že nějaký zaměstnanec katastru musel na základě požadavku do archivu pro fyzickou kopii a tu oskenovat a vzniklé pdf digitálně podepsat) a byl tam nějaký zanedbatelný poplatek v řádu stokorun (ten by asi byl i při žádosti na pobočce).
Nicméně se taky kloním k tomu, že v té 17 let staré smlouvě pravděpodobně nebude nic relevantního k tomuto případu (teoreticky může smlouva posloužit k porovnání identické shody podpisu vůči ručitelskému dokumentu ležícímu v ČS).
Já bych dokonce varoval před tím navštívit nejprve banku. Banka má totiž jediný zájem - podojit kohokoliv o peníze. Původní dlužník evidentně neplatí, tak je na ráně Vaše matka. A už vůbec se nedomnívejte, že Česká spořitelna se bude chovat korektně. Za vším jsou lidé a příslušný referent může ve chvíli kdy zjistí že do toho šťuráte různě vylepšovat pozici banky jenom proto aby ho nesmetl zákon padajícího hovna.
Toto mi přijde upřímně dost mimo. Pokud paní neplánuje ČS začít měsíčně platit zmíněnou splátku, tak se ČS tak jako tak brzo dozví, že něco smrdí... Na tom požádat banku o relevantní smluvní dokumentaci nevidím nic špatného. Mimochodem, pokud došlo k podvodu, ČS sama bude mít zájem podat TO, jelikož škoda půjde ve finále za ní a pokud bude pachatel odsouzen, ČS tím získá vykonatelný titul vůči pachateli (pouze na jistinu, ale to je podružné).
Jinak obecně kromě "podstrčeného nebo zkopírovaného podpisu" si dovedu představit zneužití 17 let staré smlouvy v jiném smyslu. Tj. prosté zneužití znalosti osobních údajů - do banky mohla přijít figurantka se zfalšovanou nebo ukradenou občankou a osobně relevantní dokument podepsat (kvůli té občance je to trochu přitažené za vlasy, ale možné to je).
-
Samozřejmě TO.
Ještě bych zauvažoval, zda v posledním cca roce, dvou nebylo něco jako:
- ztracené doklady (byť obratem nalezené)
- kopírování dokladů
- podpis nějakého "zaručeně neškodného" papíru kamarádovi
A v peněžním ústavu bych opravdu raději moc neupozorňoval. Pokud jde o podvod, buď v něm nějaký pracovník banky jel nebo k němu nedbalostí přispěl. Proč tedy dávat echo předem?
-
Pak docházelo k řádnému splácení a ten nový majitel, co to před 17 koupil, teď třeba zemřel.
To není úplně mimo mísu. V případě odmítnutí dědictví, např. při předlužení zemřelého, je ručitel "na ráně".
-
Částečné rozuzlení: Nejspíše pochybení v ČS před 17 lety, kdy nezaložili LV a zůstal tam dokument ohledně zástavního práva na nemovitost s původními vlastníky. A teď další pochybení, kdy si vymáhací oddělení neověřilo aktuálního vlastníka nemovitosti.
Tak bylo zažádáno o výmaz původních vlastníků.. A do 2 dnů pak mají poslat potvrzení o tom, že matka není ručitel v rámci tohoto úvěru. Celkový úvěr byl na 500.000 a byl skutečně od roku 2005. A jednalo se o úvěr ze stavebního spoření Buřinka,
Jen mě trošku zarazilo, že jak nám paní ukázala průběh plateb za poslední rok, tak je tam každý měsíc platba 3500,-Kč ( a úroky jsou tam okolo 2400,-Kč) a poslední platba proběhla 18.8.2022 ( tak jak tedy můžou vymáhat, když platí?? )
-
To je ještě divočejší a skoro to vypadá, jako když v ČS začali hasit průser.....
Přesto ale, chápu-li dobře, "ukázaný průběh plateb" je platbami současných vlastníků, tedy stávajících dlužníků z úvěru, který si brali na koupi pozemku.
O "výmaz původních vlastníků" bylo zažádáno kde? Na katastru nebo v systému ČS. A hlavně, jak vzniklo to spojení vaše matka = ručitel. Právě teď bych to TO podal, aby to ČS začala řešit skutečně oficiálně a zcela po pravdě popsala genezi této záležitosti. Že si neověří skutečného vlastníka, který je navíc dlužníkem z úvěru a naroubují ručení na jinou osobu, to je skutečně velký úlet.
Početně to nějak nesedí - úroky Buřinky v roce 2005 byly 6% max. Pokud je celková splátka 3500 Kč, pak byl úrok "okolo 2400" maximálně v 1. a 2. roce, pak už klesal a po 17 letech dělá nějakých 650 Kč. Zůstatek dluhu by měl být okolo 115 tis. Kč. Tedy kde přišla ČS na převod 300 tis. Kč (1. zpráva), když je to nyní jinak?
-
Taky mi to příjde nějaké krkolomné.
A taky bych si vyžádal potvrzení, že nebyl na maminku do registrů dlužníků proveden žádný zápis.
-
ANo, ukázaný průbeh plateb jsou platby toho současného vlastníka.
O výmaz bylo zažádáno v systémech ČS.. Na katastru je to v pořádku, tam je vlastníkem zapsaný od toho roku 2005 jen ten současný majitel.
To spojení vzniklo tím papírem ( Smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitosti ke smlouvě o úvěru) , kde je uvedena matka jako majitelka nemovitosti. A pak si tam už asi ČS nezařadila LV současného majitele.
Ke splátkám .. ukázala nám pouze výpis za poslední rok.. Netuším tedy jak a kolik platil v předchozích letech. AKtuální stav tam byl nějakých 286.000,-Kč
Ano to neověření současného skutečného vlastníka mě také zarazilo.. Paní namítala cosi ve stylu, že vymáhací oddělení nemohlo předpokládat, že se změnil majitel, když je na nemovitosti zástavní právo.
-
Taky se mi to přijde krajně podezřelé (a je-li to skutečně celé jen o bordelu v ČS, tak mé nikterak valné mínění o této instituci musím korigovat ještě o několik laťek dolů).
Pokud je na KN vše správně a matka v dané záležitosti nemá žádný živý smluvní vztah v ČS, tak bych řekl, že se k nim chováte zbytečně submisivně - sice chápu, že ve finále nezáleží na tom, jak se co nazve, ale kdyby se mi to stalo, tak bych jako oběť takového šlendriánu rozhodně "nežádal" o nějaký "výmaz" či opravu něčeho v ČS. Na ten formální dopis bych jim stručně odepsal, že jde podle všeho o jejich omyl, jak se ostatně i ukázalo při projednání na pobočce (té a té, tehdy a tehdy), a že doufáte, že si to co nejdříve dají do pořádku a již vás v této záležitosti nebudou obtěžovat.
Jinak to celé vypadá jako zmatení pojmů. Zástava a ručení je něco úplně jiného. U ručení je rukojmím osoba, tj. věřitel se může hojit na této osobě (tak, že ji vyzve, aby platila místo dlužníka, a pokud nesplní dobrovolně, může ji normálně žalovat, a s pravomocným rozsudkem pak jít za exekutorem). U zástavního práva je "rukojmím" ta zastavená věc - bez ohledu na to, kdo je aktuálně jejím vlastníkem (a do jisté míry i nezávisle na tom, kdo vlastně tu zástavu zřídil) se za podmínek neplnění zajištěného dluhu prostě věřitel uspokojí na té zástavě (typicky tak, že se ta zástava prodá). Pokud dopise matku oslovovali jako ručitelku, a ne jako zástavního dlužníka, tak se jednoznačně pokoušeli uplatnit práva z (domnělého) ručení, nikoliv zástavního práva. Argument, že někdo "nemohl předpokládat" změnu vlastníka zástavy, je sám o sobě taky hloupý, disponovat se zastavenou věcí normálně jde. Jiná věc je, že obvyklou praxí bank je kromě samotného zřízení zástavního práva i další omezení v podobě zákazů zcizení a zatížení věci, a to opět v podobě věcného práva (tedy váznoucího na dané věci, působícího vůči všem a zapisovaného do KN) - ale opět, něco takového předpokládat a neudělat crosscheck proti KN je ze strany banky epický fail.
-
Souhlas s kolegou Gumidos. ČS hasí nějaký průser.
Pokud nechcete podávat TO, nechte situaci prověřit ČNB. Finanční arbitr se tím nebude zabývat, dle mě.
-
Velice děkuji všem za výše uvedené rady..
Zde pro úplnost a přehlednost sled :
1. DOC 1 ... dopis co přišel matce ( a stejný i její sestře)
2. DOC 2 ... dokument na základě kterého ČS "vylosovala" jména po kterých chce ručit ( platit)
3. DOC 3 .... Lejstro co sesmolila úřednice ČS a ještě se omlouvala, že Buřinka na to dodnes nemá žádné předepsané formuláře :-)
-
Vaší matce přišel jednoznačně ultimativní dopis, navíc označený jako "poslední výzva" (byly nějaké předchozí?), kde je popsána řada hrozeb počínaje zesplatněním dluhu a konče účtováním nějakých sankcí, nákladů a plateb + přeprodání pohledávky komukoliv. Reakcí na to ze strany vaší matky, je návštěva nějaké slepice z přepážky, dle gramatiky odněkud z Užgorodu a sepsání podivné žádosti o výmaz zástavy.
Pravděpodobně jste vůbec nepochopil, či nečetl a nesdělil dále rozdíl mezi zástavou a ručením, které již popsal hh.
Pokud to v roce 2005 proběhlo dle vašeho popisu, byla zástava provedena zcela v pořádku - zástavu provede prodávající, jako vlastník nemovitosti, aby byl kupujícímu poskytnut úvěr. Následně dojde k převodu nemovitosti, tedy je zapsán nový vlastník (kupující) a se zástavou se již nic neprovádí do dne, kdy je pohledávky plně uhrazena.
Tedy se domnívám, že ta "žádost" z přepážky je zcela mimo mísu.
Uvedená slepice, či ta předchozí, co vám ukazovala platby, vám především měla ukázat titul, ze kterého je dovozováno ručitelství vaší matky, případně byste na půdě ty původní dokumenty měl velmi rychle vyhrabat. A především pochopit, že už nejednáte s přepážkou stavební spořitelny.
Osobně se domnívám, že takto velký bordel ani ČS nemá a někde bude nějaký háček.....
-
ad1) Poslední výzva... Je to tak, že Poslední výzva chodí až ručiteli.. Předchozí chodí dlužníkovi.
ad2) Já chápu rozdíl mezi zástavou a ručitelstvím ( pan hh to vysvětlil jednoznačně, ale to bylo až po návštěvě pobočky)
jsem si totiž dovozoval, že i když je nemovitost jako zástava, tak že se při nějakých dluzích nejdříve obešlou vlastníci,
aby se třeba nevydražil dům, když by vlastníci byli schopni dluh zaplatit. Ale máte pravdu, pak nemůže být vlastník nazván
ručitelem v tom pravém slova smyslu.
ad3) na pobočce byl požadavek na doložení dokumentu, ze je matka ručitelka, slepice po telefonatu někam na centrálu
si nechala poslat ten dokument - a byl to ten viz DOC 2.
ad4) slepice sama řekla, že je tam chyba v rámci uvedení vlastnictví a řekla, že se jen napíše žádost o výmaz.
a zde máte pravdu.. je to podivná žádost , jelikož poskytovatel zástavy se nerovná ručitel.
Stále tedy není jasné, kde se vzal ten termín ručitel vůči mé matce ( a její sestře)
Já se opravdu v této problematice nijak moc neorientuji, ale zatím selským rozumem mi přijde, že v ČS nemají dokument
o převodu nemovitosti na nového vlastníka.. Jestli ho tam někdo měl dát (kdo) a nebo to ČS někam zabordelila to už asi nikdo nezjistí.
Ale jak se z původního vlastníka nemovitosti stal ručitel si také tedy nejak nedokážu vysvětlit, když jako zástava byl ten barák.
Pokud tomu dobře rozmumím, tak podepsáním dokumentu 2 / smlouva o zřízení zástavního práva/ se nikdy nemůže podepisující stát ručitelem.
( ten výpis plateb a výše uvedené řešila pořád ta jedna slepice)
no nic vydám se na půdu..
UPDATE: na půdě nalezeno: Smlouva o prodeji- podepsán prodávající, kupující, ( nic o ručení)
: Ta stejná smlouva o zřízení zástavního práva co mají v bance ( matka a její sestra uvedny jako zástavci)
: Zprotředkovatelská smlouva s realitkou
: Dokumenty z katastru
-
Kolegové naznačují, že Vám zřejmě hrozí megaprůšvih, což stále nevidíte.
(A na tu prezentovanou žádost z přepážky se z hlediska globálního aspektu celého případu a úrovně jednání zúčastněných osob dá říct nanejvýš to, že není směroplatná ...)
-
ANo, vidím to a do 30.9 to musím řešit..
Já jen chtěl jít na PČR aspoň s nějakým dokumentem v ruce.
Ale dám na rady a půjdu tam rovnou - navíc ten dokument co teď mám tak nejspíš nedokazuje nic ohledně ručení
a tudiž mohu argumentovat tím, že ČS na základě tohoto dokumentu si vytvořila konstrukt ručitele. A to už asi hraničí s trestním činem
-
Na vašem místě bych podal TO, jak doporučují pánové výše a držel bych se zejména doporučení pana hh. Určitě bych v TO na nikoho neukazoval ani nic nedomýšlel. To by se také mohlo obrátit proti vám, pokud by se ukázalo, že maminka něco opomněla.
Nejpravděpodobnější mi přijde jedna z těchto teorií:
1) spořitelna v tom má chlív a někdo v době, kdy maminka prodávala dům, udělal nějakou chybu. V takovém případě ČS zájem fízlů popožene dát věci do pořádku co nejdříve.
2) byla zneužita identita vaší maminky při procesu podepisování zástavních či kupních smluv nebo později.
3) maminka jen zapomněla že pánovi m.j. také podepsala ručitelství
V každém případě doporučuji na nic nečekat a TO podat - moje zkušenost je, že stačí i obyčejný e-mail na státní zastupitelství - promptně se k policajtům dostane. Listiny lze zaslat jako scany.
Na druhé straně TO není všespásné a mašinerii vymáhání nijak nemusí zastavit, pokud věc není jen bordel v CS. Takže bych nelenil a zároveň napsal doporučený dopis do spořitelny, kdy maminka uvede, že si žádného ručitelství není vědoma a požadavku z tohoto důvodu nevyhoví, též bych CS v dopise vyzval k předložení listiny, která její ručitelství osvědčuje. DOC 2 takovou listinou není - to je zástavní smlouva. Ručitelské prohlášení či smlouva je klíčové - buď vůbec neexistuje a jedná se o bordel v CS, nebo existuje a potom to vše tak jednoduché být nemusí.
Přeji mnoho štěstí.
-
Jelikoz se pohybuju v blizkosti financniho sektoru, tak si dovolim nekolik poznamek.
Predne, nepovazuji TO za idealne reseni teto situace, protoze tam trestny cin nevidim, spis (pokud zde uvedene informace jsou uplne) slendrian nekde na pobocce SSCS a na vymahacim oddeleni. Pro posouzeni toho by bylo vhodne, kdyby jste sem mohl nahrat kompletni zastavni smlouvu. Nemyslim, ze to je velmi pravdepodobne, ale v te smlouve (vzhledem k tomu, ze je 20 let stara a tehdy poskytovani uveru byla spise dzungle) muze byt nejake ustanoveni, ze zastavce ruci za zbytek dluhu, pokud hodnota zastavy neni dostatecna.
A jako dalsi krok doporucuji podani stiznosti na SSCS na CNB, kde uvede fakta (podpis zastavni smlouvy v 2005, vymahaci dopis v 2022, odpoved banky, ze je to na zaklade zastavni smlouvy) a uvedete, ze v bance zjevne nerozlisuji zastavni pravo a ruceni a tim poskozuji Vasi maminku a ze banka tedy postupuje v rozporu ze vsemi relevantnimi pravnimi predpisy na ochranu spotrebitele a zakonem o bankach. To bance uskodi o dost vice jako nejake TO, protoze (pokud to je cele relevantni a je pochybeni na strane SSCS) to na banku upre pohled celeho bankovniho dohledu a z toho nebudou vubec nadseni https://www.cnb.cz/cs/verejnost/kontakty/stiznosti-na-financni-instituce/
Jen dejte pozor na to, ze vase protistrana je SSCS a ne CS, to vymahani je pouze outsorcovane do CS.
-
Martye: nemůžu souhlasit. Podáním TO, které pokud to byl pouze ten šlendrián bude odloženo. Z důvody odložení je stížnost k ČNB lepší.
SSCS je 100% vlastněna CS. Ani tak nelze vymáhat (cokoliv) bez informování dlužníka, různá IČ. Tedy minimálně měla Buřinka informovat klientku, že existuje pohledávka a její vymáhání je outsourcované k CS. Zda to jde případně obejít jedním bodem v obchodních podmínkách by nám mohl objasnit pan hh.
Pokud kolega Sennheiser (nebo někdo jemu) něco nevynechal je vhodné to řešit TO.
-
Nevím, jaký trestný čin by to mohl být, pokud podvod, tak tam je třeba vznik pŕímé škody 10000 Kč, a oni po ní chtěli zaplatit jen 9000 Kč. Mohl by to být asi přestupek podvod. Já bych do toho policii ani ČNB nebo finančního arbitra vůbec netahal, při představě, že matka bude muset možná absolvovat nějaké výslechy, bude obtěžována výzvami k doplnění podkladů apod., aby se pak dozvěděla, že došlo někde v bance nebo vymáhací agentuře k omylu? To už asi stejně ví.
-
Nejde o těch 9 tis, ale o to, že na ní chtějí hodit celý dluh 300 tis.
-
No nechtějí, omylem jí zaslali výzvu k zaplacení 9000 Kč, až pokud by nezaplatila 9000 Kč, hrozilo by ji vymáhání zbytku dluhu 300000 Kč. Ale přímá škoda je jen 9000 Kč. Prostě dlužník mà jen malý skluz ve splácení, který dělá i s poplatky 9000 Kč.
-
Je uváděna jako ručitel u dluhu s aktuální výší cca. 300k.
Když bude zneužíta Vaše identita k ručení ve výši 300k (původně třeba 2mio). Tak i kdyby dlužník celou dobu fungoval a bezproblémově platil, stále se bude jednat o TČ, zřejmě podvodu.
Edit: šotek
-
Ad alois - jestli čtu dobře předchozí texty, dlužník žádný skluz nemá.
-
Já bych do toho policii ani ČNB nebo finančního arbitra vůbec netahal, při představě, že matka bude muset možná absolvovat nějaké výslechy, bude obtěžována výzvami k doplnění podkladů apod., aby se pak dozvěděla, že došlo někde v bance nebo vymáhací agentuře k omylu? To už asi stejně ví.
CNB nic nebude chtit po matce, vse si zjisti sama
-
to Martye: smlouvu celou dávám do přílohy .. Nic o ručitelích jako osobách tam opravdu není.
a hlavně mi není jasné, jak vůbec mohou chtít vymáhat, když ten člověk platí . I kdyby tam nějaký dluh byl z dřívějška, tak přece každou aktuální splátkou se umořuje ten "nejstarší " dluh . A těch necelých 9000 zase není tak moc. A pokud proběhly výzvy už dříve na dlužníka, tak každý měsíc zaplatil nějakou část. A pokud se platí a je vidět snaha o placení, tak přece by žádné vymáhání nastat snad ani nemělo.
A vypadá to, že ten úvěr měl na 27 let ..
-
Je uváděna jako ručitel u dluhu s aktuální výší cca. 300k.
Když bude zneužíta Vaše identita k ručení ve výši 300k (původně třeba 2mio). Tak i kdyby dlužník celou dobu fungoval a bezproblémově platil, stále se bude jednat o TČ, zřejmě podvodu.
Edit: šotek
Ke spáchání podvodu je vyžadován úmysl, to není jako u dopravních přestupků, které lze spáchat i z nedbalosti. A oni už přece od banky vědí, že došlo jen k nějakému omylu.
-
Jak už bylo psáno, pokud ČS hasí nějaký průser, tak to samozřejmě nepřizná. A bude to hrát na nějakou administrativní chybu.
Pokud spáchám podvod, tak přece nestačí, když to budu po odhalení vydávat za pouhou chybu v Matrixu.
-
Smlouvu jsem přečetl a žádnou past tam nevidím, zejména ani náznak, že by kromě zřízení zástavy obsahovala i ručitelské prohlášení. Když přejdu nějaké kosmetické vady a neobratné formulace, asi hlavním nedostatkem té smlouvy je, že to je nějaká obecná šablona a vůbec nepočítá s tím, že zástavce (který v moment uzavření smlouvy je vlastníkem zástavy) není totožný s (budoucím) obligačním dlužníkem z poskytnutého úvěru, a že účelem celé transakce je financování koupě té zástavy. Např. tam je nějaké ujednání o zesplatnění všech zajištěných úvěrů, pokud by došlo k realizaci zástavy ... což by ale samozřejmě bylo vůči skutečnému dlužníkovi neúčinné, protože ten vůbec není účastníkem této smlouvy (je v ní sice zmíněn, ale k ničemu se tam nezavazuje a hlavně pod ní ani není podepsaný).
Něco takového bych jako prodávající fakt nepodepsal ... není sice nijak neobvyklé, že se nejdřív zřídí zástava, a pak až čerpá úvěr a převádí nemovitost, ale zástavce by za ten podpis měl něco dostat, ideálně v podobě obligace banky (např. závazek čerpání úvěru poslat přímo na jeho účet nebo do nějaké úschovy vázané na prodej domu, a závazek tu zástavu zrušit, pokud by k transakci nedošlo).
Dále je tam zákaz zástavu zcizit bez předchozího souhlasu věřitele ... což by částečně mohlo vysvětlovat, proč v tom má ČS bordel a eviduje pořád původní zástavce jako "ručitele". Nicméně pokud skutečně účelem toho úvěru bylo financování koupě téhož domu, pochybuji, že by se o tom prodeji spořitelna nedozvěděla (minimálně to určitě dokládal dlužník).
Zatím se tedy zdá, že je to jen bordel v ČS. Není nutné to eskalovat k OČTŘ či ČNB, ale minimálně bych požadoval písemné "storno" toho dopisu a ujištění o tom, že ČS resp. SSČS nepovažuje matku ani za zástavního dlužníka, ani za ručitele - a nikoliv od slepice na přepážce, ale podepsané někým, jehož oprávnění za banku v této věci jednat je nepochybné.
-
Jelikoz se pohybuju v blizkosti financniho sektoru, tak si dovolim nekolik poznamek. Predne, nepovazuji TO za idealne reseni teto situace, protoze tam trestny cin nevidim, spis (pokud zde uvedene informace jsou uplne) slendrian nekde na pobocce SSCS a na vymahacim oddeleni.
Také si dovolím pár poznámek k vhodnosti TO.
Tazatel zvolil jako první krok návštěvu banky a zdá se, že se věc vysvětlila (což ale nevylučuje, že tam ještě nějaká zrada může být, ale nemalujme čerta na zeď). Podávat TO teď už skutečně asi není na programu, ale to neznamená, že to původně nebyla validní strategie.
Když trochu odbočím, existují tři základní motivace k podání TO. Tím prvním je řekněme "whistleblowing", tj. někdo se o nějaké nepravosti dozví, a sám tam není přímo angažovaný, ani jako (potenciální) poškozený či někdo, do jehož práv by ta věc měla mít dopad, ale prostě nechce, aby to někomu jen tak prošlo, resp. chce, aby "se to vyšetřilo". Druhá motivace je "šikanózní", podatel chce někomu škodit či na něj vyvíjet tlak. No a tou třetí je snaha získat nějaké informace resp. krýt si záda (např. jako osoba s povinností péče řádného hospodáře se něco dozvím, co by mohlo mít na svěřené statky dopad). Kdo fórum čte déle, asi tuší, že nejsem žádný velký fanda generování TO místo pozdravu. Zejména bych odrazoval od těch šikanózních (i proto, že se to snadno může obrátit proti oznamovateli), a u "whistleblowingu" bývá neostrá hranice mezi děláním "správné věci" a udavačstvím, nejde to paušalizovat a každý si to v konkrétní situaci musí srovnat v hlavě sám. Naopak u toho třetího typu není nad čím váhat, pokud tam je aspoň náznak, že mohlo dojít k nějakému TČ, a potenciálně se mě to týká a sám jsem si jistý, že tam nemám nějaké kostlivce - je to jedna z mála situací, kde mohou být fízlové aspoň trochu užiteční. Konkrétně zde, pokud někdo dostane dopis, že údajně ručí za statisícové úvěry, a že je na spadnutí realizace tohoto ručení, a dopis pochází od jedné z největších bank v zemi, podezření na nějakou černotu je jasné. Technokrati, kteří to ex post pitvají a spekulují o hranici škody 10000 Kč a podobných detailech (navíc vybaveni informacemi, které v době položení dotazu nebyly k dispozici) si nejspíš neuvědomují rozdíl mezi trestním oznámením a trestním rozsudkem. U TO nemusím mít konkrétního pachatele, přesný popis skutku, do halíře vyčíslenou škodu, ani finální právní kvalifikaci, bohatě stačí nějaké indicie, že by se mohlo o jednat o TČ (zde konkrétně např. o podvod ve stádiu pokusu). Že ve skutečnosti za tím není žádný zločin, ale totální amatérismus ze strany banky, oznamovatel fakt nemohl předpokládat.
-
Má-li snad někdo pochyby, že by v této bance (resp. bankovní skupině) nemohlo dojít k nějakému přešlapu, pak něco zde:
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-bankerka-vybilila-duchodci-ucet-u-soudu-dostala-podminku-40404265. Poškozený důchodce v tomto případě TO nepodal, podala ho banka, leč přesto "za nějakou dobu mu byl zřízen nový účet a peníze na něj vráceny". Z popisu jejího opravdu konspiračního postupu lze mít pochyb o duševní svěžesti pracovnice Zuzany Vajskébrové, leč stalo se.... a je to docela čerstvá zpráva. Mám pocit, že banka dluží důchodci úroky za dobu zcizení peněz, odpovídající minimálně sazbě neschváleného přečerpání a vůbec lepší zadostiučinění, než "omluvu vedoucí za kolegyni" - ale to je boj toho důchodce.
Takže pokud je to ve stavu výhrůžek a dosud ke škodám ještě nedošlo, pak by z důvodu reputačních rizik banka mohla klidně poněkud mlžit. Pokud by se banka nějak cukala či neprojevila přiměřenou míru spolupráce, pak bych jí to vrátil v maximální míře tím TO (odůvodněným případným mlžením banky), podnětem ČNB i podáním ÚOOÚ, pokud zpracovává nesprávné údaje. A též pozor na výhrůžku uvedením registrech-aby jiná aktivní slepice už neprovedla nějaké zápisy.
-
Děkuji všem za rady a názory.. Dnes další pokračování... pan hh si opět může pomyslnou laťku mínění o ČS posunout o další stupínky niže.:-)
Matce volala ta slepice z banky ( ta z Užgorodu) , že si ověřila, že se jedná opravdu o chybu v jejich zápisech a že se za to omlouvá.
Matka - proškolena- samozřejmě řekla, že to chce písemně, jak bylo dohodnuto na schůzce. A slípka ji na to řekla, že si myslela, že to bude stačit jen takto po telefonu.. Že je to administrativně náročné a že ji chtěla ušetřit případnou cestu na poštu ... OMG..
A když bylo trváno na písemné formě potvrzení, že v rámci uvedené smlouvy není ručitelka, tak ji bylo sděleno, že to probere s nadřízenými a ještě se ozve.
-
Nevím, mně se zdá ale logické, že něco takového nemůže napsat každý zaměstnanec banky. Matka podepsala nějakou smlouvu a chce ji teď vlastně doplnit od druhé smluvní strany o písemné potvrzení, že v té smlouvě není ručitelkou, jestli to chapu správně. Takže ta smlouva asi zas tak jasná nebude, když toto potvrzení požaduje? Pochopil bych, kdyby požadovala jen potvrzení o tom, že byla vyzvána k úhradě 9000 Kč omylem.
-
SMlouva je jasná ( a i pan hh to výše potvrdil), že nestaví matku do pozice ručitele. A banka to v tom dopise udělala.
Takže je pak logické, že požaduje potvrzení o tom, že není ručitelkou jak ji v tom dopise oslovují.
Vidím to tak, že napíšu text, který budeme chtít od banky potvrdit .. Něco ve stylu:
Potvrzujeme neplatnost písemnosti č.xxx, kde je z naší strany jako ručitel neoprávněně označena paní xyz.
Dále uvádíme, že pani xyz není vedena jako ručitel u smlouvy o úvěr č......
Když tohle není schopna pipka sesmolit sama a nechat podespsat nějakým nadřízeným.
-
No je to vlastně změna nebo doplnění smlouvy, alespoň mně to tak připadá, když tam má být napsáno přímo číslo úvěru. To asi nejde udělat jen tak z rozhodnutí jednoho byť i vedoucího zaměstnance.
-
SMlouva je jasná ( a i pan hh to výše potvrdil), že nestaví matku do pozice ručitele. A banka to v tom dopise udělala.
Nyní už asi chápu uvažování bankéřky Zuzany Vajskébrové, která vybílila důchodci účet...:-), je to jakýsi etalon uvažování skupiny ČS. Slepice prý chtěla ušetřit matce cestu na poštu:-)
"pan hh výše potvrdil" že z dokumentu, který jste připojil, neplyne žádný ručitelský závazek. Ani sama ČS, vystupující jako zmocněnec stavební spořitelny, ovšem nikde v dopise netvrdí, že matku považuje za ručitele z titulu zástavní smlouvy. Tedy na otázku, co je důvodem toho, že banka nazývá vaší matku "ručitelem" existuje zatím pouze odpověď slepice z přepážky, "že se stala chyba".
Tohle přece opravdu nejde takto uzavřít. I při představě naprosto minimalistického jednání bez špetky slušnosti, si prostě neumím představit, že na neoprávněnou písemnou výzvu k platbě nebude následovat nějaké "storno" této platby.
Dosud nemáte "postaveno na jisto" že žádný dokument o ručitelství vaší matky neexistuje - tedy je třeba to dořešit. A protože výhružný dopis přišel z ČS - poslal bych vyjádření k tomuto konkrétnímu dopisu jeho odesílateli.
PS: hlavně, že se tato instituce vytahuje svým "bankovním ombudsmanem" - tak ho využijte a pošlete mu psaníčko :)
-
nejsem rozhodně nějaký expert na banky a finance
jen si dovolím upozornit, že by se tímto osoba mohla ocitnout v registru dlužníků
a přiznávám, že naprosto netuším, je-li následně vymazána bez jakékoli stopy nebo i zde platí
" u uvedeného klienta evidujeme záznam v registru dlužníků z xx.xx.xxxx"
což se kdykoli nemusí úplně hodit
-
Já mám zkušenost, že to vymažou bez stopy. Může si to ale sama ověřit, úvěrové registry dají výpis jednou ročně zdarma na žádost dle GDPR.
https://www.mesec.cz/clanky/jak-ziskat-bezplatne-vypisy-z-uverovych-registru-tip-z-praxe/ (https://www.mesec.cz/clanky/jak-ziskat-bezplatne-vypisy-z-uverovych-registru-tip-z-praxe/)
-
No je to vlastně změna nebo doplnění smlouvy, alespoň mně to tak připadá, když tam má být napsáno přímo číslo úvěru. To asi nejde udělat jen tak z rozhodnutí jednoho byť i vedoucího zaměstnance.
Já fakt nevím, jak to mají banky interně, ale vůči zákazníkovi platí § 430 OZ, tj. pokud se někdo na pobočce tváří jako osoba oprávněná jednat s klienty a činí tak obvyklým způsobem, banku to zavazuje.
Nicméně jsme v oblasti soukromého práva a technicky vzato, nechce-li sennheiser ČS rovnou žalovat, nemá žádné jiné páky, jak donutit banku něco konkrétního dělat (tj. např. poslat mu dopis konkrétního znění a ještě si diktovat, kdo ho má podepsat). V dané situaci má ale banka řadu důvodů, aby takovému požadavku vyhověla dobrovolně, a pokud to tak nevyhodnotí slepice na přepážce, nemělo by být těžké to eskalovat a vhodnou komunikací brzy najít někoho, kdo to pochopí i bez angažování advokáta a vyhrožování soudem.
Výzva k plnění z ručení je právním jednáním, tj. projevem vůle, který je způsobilý založit či měnit něčí práva a povinnosti. Nejde o změnu smlouvy (tu ani obvykle nejde dělat jednostranně), ale svým významem to ve vztahu mezi odesílatelem a adresátem je dost podstatná událost, kterou adresát rozhodně nemůže ignorovat. Problém zde je, že to právní jednání je nejspíš tzv. zdánlivé, tedy nevyvolává žádný účinek, protože mu chybí podklad (neexistuje nejspíš žádné ručení, ani jiný právní důvod, pro který by na základě takové výzvy byla osoba "matka" povinna něco dělat). Že dopis nevyvolá zamýšlený účinek ale neznamená, že nemůže třeba způsobit škodu - ať už pokud by se tím adresát řídil (protože u banky opravdu nikdo nečeká, že bude dělat takové chyby), nebo pokud by vynaložil netriviální náklady na řešení té výzvy (včetně třeba nákladů právního zastoupení). Srov. např. § 579(2) OZ (ten se sice týká neplatného jednání, ale a minori ad maius je samozřejmě aplikovatelný i na jednání zdánlivé). Pokud banka uznává, že šlo omyl, požadovat, aby o tom vydala potvrzení ve stejné nebo vyšší formě, než kterou mělo původní problematické jednání, je tak zcela legitimní.
-
Myslím, že stačí shrnout v bodech a časové osy aktuální problém. Odeslat to slípce z pobočky a do veřejné kopie přidat mail: podatelna@cnb.cz s drobným vyjádřením pro ČNB.
Ke všem úkonům se vede auditní stopa. Od začátku to není z mého pohledu běžná administrativní chyba. Chce to trochu více tlačit.
-
V pátek došel matce i její sestře "hromadný email" - viz příloha
Bez uvedení jmen, čísla smlouvy..
Matka volala hned na to číslo, že chce pořádný potvrzení se jmény a číslem smlouvy a doporučeně.
Na to jí ta slepice č.2 řekla, že ji to takto musí stačit, že oni už nic dalšího posílat nebudou.
Rozmýšlím.. jestli v pondělí tam zavolat a slepici č.2 seřvat a nebo to postoupit a) vedení Buřinky b) ČNB
A nějakou větičku , že se za způsobené problémy omlouvají - tak to už bych asi chtěl moc..
-
Možná nechtějí psát do emailu jména kvůli GDPR?
-
Tak ČS je opravdu ústav k pohledání.. v úterý matce přišla další Poslední výzva ručiteli k úhradě dlužné částky... Vystavená 20.9.
12 dní od emailového potvrzení o výmazu jako zástavce.
V první Poslední výzvě byla částka cca 9 tis a splatnost 30.9.
V druhé Poslední výzvě je částka cca 4.5tis a splatnost 31.10.
Nehraničí to už nyní s nějakým trestným činem ze strany ČS?
Pujdu to řešit s nějakým nadřízeným té slepice z Užgorodu.
-
NS ze dne 22. 5. 2018, sp. zn. 32 Cdo 871/2018: „Náklady na právní pomoc advokáta při obraně proti bezdůvodnému vymáhání práv ze smlouvy jsou v příčinné souvislosti s porušením povinnosti spočívajícím v takovém vymáhání.“
Navrhoval bych znovu neztrácet čas nějakým osobním naháněním slepic či (nadřízených) kohoutů po bance, ale na dopis bych reagoval taky dopisem, klidně recipročně též nadepsaným "poslední výzva", jehož obsahem bude, že to je ze strany matky poslední pokus o urovnání záležitosti neformálně, a pokud ČS nepošle požadované prohlášení o neexistenci ručení a uvedení své evidence do souladu s realitou, že věc předáte advokátovi, a náklady na jeho služby následně bance vyúčtujete.
-
Je vidět, že taktika "jednáme stále dokola s přepážkami" té věci mimořádně svědčí.
-
je to též na zásah Úřadu pro ochranu os. údajů. Vy jste upozornil buřinku, že má v evidenci bordel a oni přesto neprovedli opravu nesprávně vedených údajů. Tedy porušení GDPR. Pošlete to, dotaz z GDPR obvykle přinutí příslušné složky k reakci a rychlejší činnosti.
-
pane hh , máte pravdu.. nebudu ztrácet čas lítáním po kurníku..
Jdu napsat dopis a řešit to tak jak oni - formálně , doporučenými dopisy..
Děkuji za tip ohledně nákladů.
-
Děkuji za tip ohledně nákladů.
Našel jsem to náhodou při řešení jiného případu, a ne že by na tom až tak záleželo, ale v tom odkazovaném NS judikátu je to skoro jako přes kopírák vaše situace - taky tam někdo dostal nesmyslnou výzvu k plnění od banky, předal to advokátovi, po jehož odpovědi banka dala pokoj (jestli to předtím zkoušeli nějak "po dobrém" se tam nepíše), a pak druhým směrem vymáhal náklady z titulu způsobené škody, a ve finále vyhrál.
Stejným způsobem to hrotit ve vašem případě asi není nutné, ale použít v dalším kole odkaz na ten rozsudek a pohrozit, že to skutečně advokátovi předáte, klidně i v kombinaci se zaklínadlem GDPR, jak navrhuje gumidos, by na bankovní drůbež mohlo udělat dojem ...
-
Jak píše hh.
A zároveň v tom samém dopise žádat o výmaz osobních údajů z databáze ČS a následné potvrzení provedení výmazu.
-
Myslím, že je to blbost. Nosný problém je mnohem závažnější, než právo "být zapomenut" a proto bych to neplevelil zbytečností. Krom toho - pro banky platí poněkud specifičtější pravidla o uchovávání údajů, včetně zpracování po odvolání souhlasu, případně i bez souhlasu.
Pokud má sennheiser, resp. jeho matka, chuť se v tom dále rýpat, může vznést obecnou žádost s uplatněním plného rozsahu práva na přístup k údajům - ale až po dořešení základního problému.
-
Tak jsem sesmolil dopis SSČS ( čerpány formulace a rady z tohoto vlákna... děkuji všem)
Stejnou verzi předám i její sestře.
A na ČNB dám jen stručný popis o co se jedná a přiložím výše uvedený dopis + dokumenty - smlouvy, výpis KN atd.
-
V záhlaví máte v závorce zkratku SČSS, která je správná, leč nikoliv pro Českou spořitelnu!! Naopak dále v dopise uvádíte pro Stavební spořitelnu České spořitelny zkratku "ČS", takže jste v tom udělal docela bordel. Dále pak popisujete, že poslední výzvu obdržela matka "od ČS", což, přestože je správně označeno, neodpovídá vámi uvedeným zkratkám.
Ale oni si to nejspíše nějak přeberou.....
Pokud jste to už poslal, nejde s tím stejně nic dělat - šlo to ale napsat v polovičním rozsahu. Doufám, že jste nějak popsal svůj zájem na věci - například "že jste byl matkou pověřen k vyřízení" a nepošlou vás do zadele s odkazem na mlčenlivost, když už jste to netextoval přímo jako podání odeslané přímo vaší matkou (nechápu proč)
-
Díky za postřehy, teprve to budu odesílat ... tu zkratku opravím Odesílatel je Česká spořitelna a.s. v zastoupení Stavební spořitelny České spořitelny ..
Takže otázka je ,jak definovat příjemce opačně.. SSČS prostřednictvím ČS? Obdobně jako u odvolání ..
A ten styl opravím jako, že to psala matka... ( psaní v ženském rodě mi nějak nenaskočilo :-) )
Ano šlo to poslat i zkráceně, ale mám pocit, že v tom ústavu mají delší vedení, tak jsem to raději poslal polopatisticky, aby se neměli na co vymlouvat.
-
Tak výzvu jsme ČS odeslali 8.10. Vzhledem k tomu, že ani za měsíc nepřišla od ČS žádná odpověď, tak se to poslalo na ČNB, kde byla podána stížnost na jednání ČS ( zaslána lehce upravená kopie výzvy co šla na ČS)
A dnes přišla odpověď od ČNB :
Česká národní banka Vám děkuje za Vaše podání, které v rámci svých kompetencí využije při výkonu dohledu nad Bankou. Česká národní banka si Vás dovoluje informovat, že může při výkonu dohledu v oblasti bankovnictví postupovat pouze v souladu a v mezích zákonů, zejména zákona o České národní bance a zákona o bankách. Bližší informace týkající se úkolů a činností České národní banky při dohledu nad subjekty finančního trhu včetně relevantních zákonů najdete na https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/.
Vezměte, prosím, na vědomí, že Česká národní banka nemá pravomoc rozhodovat jednotlivé spory mezi Bankou a jejími klienty. Orgánem pro řešení sporu mezi Bankou a klientem je soud nebo Finanční arbitr (https://www.finarbitr.cz). České národní bance nepřísluší rovněž poskytování právního poradenství.
Česká národní banka Vás však ubezpečuje, že Vaše podání pro ni představuje důležitý zdroj informací o jednání Banky. Vaše podání může pomoci České národní bance k posouzení, zda Banka při své činnosti postupuje v souladu s požadavky právních předpisů, jejichž dodržování Česká národní banka dohlíží a k ověření nastavení interních pravidel a postupů Banky.
S ohledem na skutečnost, že šetření Vašeho podání nebylo dosud ukončeno, Vám Česká národní banka sděluje, že prozatím neshledala důvody k zahájení řízení z moci úřední.
Tak aktuálně je matka pořád vedena ve stavu ručitele s hrozbou placení a nevím jakou pákou někoho donutit, aby se tento stav změnil. Že by teď už ta PČR ?
-
Mě už by ruply nervy dávno a TČ už by bylo podané.
Jinak ČNB je orgán zcela k ničemu.
Posílal jsem tam stížnost, kde pojišťovna zcela jednoznačně porušovala zákon a čnb odpověděla papírem stejných blábolů a nikdy více se už nikdo neozval.
-
Přišla matce po tom 20.9.2022 další "poslední výzva" ?
-
ne další Poslední výzva už nepřišla.. Ale tím, že nemá žádné oficiální zneplatnění, tak nemůžeme vědět, jestli už třeba neprobíhá nějaké vymáhání přes exekutory ( fáze kdy si zjišťují majetek atd)
Tak asi prozatím napíšu stížnost na postup jejich ombudsmanovi-- nejen že neoprávněně někoho vedou jako ručitele, ale ani nereagují na zaslanou písemnost. A popřemýšlím o tom TO.
Ta ČNB hodně zklamala - kdo jiný má řešit bordel v jejich systémech, kde porušují zákon, když ne ČNB ?
-
ČNB neřeší nic a na stížnosti a podněty právního typu odpovídá ředitelka odboru komunikace a mluvčí, údajně absolventka filosofie. Nemá vůbec smysl tam něco podávat a nadřízený orgán to nemá.
Podobně teď nejspíš funguje i ERÚ.
-
No to je síla -- takže tyhle odborné věci opravdu řeší tahle paní... pak už chápu tu odpověď.
https://www.mediar.cz/odbor-komunikace-cnb-povede-petra-krmelova-ze-seznam-zprav/
Pod tím dopisem je i podepsána.
-
Užiteční idioti, co uklovali politickou konkurenci, teď musí dostat trafiky, jinak by mohli začít klovat do svých "chlebodárců". Ostatně, reportéři jsou placeni za kauzy a teď je netřeba kauz na vládnoucí politickou garnituru.
-
Panek : +1*
-
Asi bych se nebál poslat stížnost na způsob vyřízení. Zde nejde o řešení smluvního vztahu - ten byl zcela jiný. Buřinka si v podstatě tento ručitelský smluvní vztah vymyslela, porušila zákon a v dohledové povinnosti ČNB by to být mohlo. Jen ať se starají.
Ostatní navrhovaná řešení zůstávají otevřená, vyjma TO, které už asi pozbylo smyslu. Jednoznačně bych ale po ČS i Buřince požadoval sdělení dle GDPR veškerých informací a vztahů, které k vaší matce zpracovávají.
-
Problém je, že stížnost na vyřízení nejspíš zase příjde Krmelcové a ta z ní udělá opakovanou, která se rovnou hází do koše. Spíš bych se snažil najít nějaký přímý kontakt na Michla (nebo ředitele toho dozoru, který bude nejspíš zcela anonymní a jeho údaje si nikdo nesmí pamatovat).
-
Finálně vyřešeno.. po téměř 4 měsících.
Poslán dopis na ombudsmanku ČS a po pár dnech přišel omluvný dopis včetně potvrzení s razítkem, že matka nemá v ČS a ani v Buřince, žádný aktivní ručitelský vztah a není ani vedena jako poskytovatel zajištění předmětného úvěru.
+ další dopis, kde se omlouvají, že došlo k mnoha pochybením
1) údaj o poskytovateli zajištění nebyl v ČSAS chybou systému aktualizovan
2) chybné oslovování matky jako ručitele
3) chybné zasílání opakované výzvy, jelikož se systémy aktualizuji 1x měsíčně
4) chyba při vyřizování stížnosti -někomunikace ze strany ČSAS - pochybení pracovníka-
A poslali k tomu matce balíček kosmetiky a další den došel ještě další balíček s koženou peněženkou ( prázdnou)
Tak nevím jestli ta peneženka nemá nějaký skrytý význam, jako že má šetřit, kdyby se to náhodou opakovalo a už nebyli tak "vstřícní".
Moc díky všem za rady a pomoc
P.S. ČNB se už na moji reakci s nesouhlasem nijak neozvala.
-
Klasika. ČNB s ERU a podobnejma institucema jsou pro běžného člověka úplně k ničemu. Jako odpovědi chodí vzorové formuláře a neviděl jsem kromě pár medializovaných případů, že by něco skutečně řešili.
-
Já jednou u ČNB uspěl, resp. nereagovali šablonou a pojišťovna pak doplácela pár desítek tisíc, ale pár dalších pokusů u ČNB už byly jenom šablony, jak vlastně nic nemůžou dělat.