30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: Paulie86 05 Prosince 2021, 23:20:41
-
Zdravím, prosím o radu.
Projde u soudu plná moc k nahlédnutí do trestního spisu v pravomocně skončené věci zmocněncem (neadvokátem) odsouzeného? Nebo může odsouzený platně zmocnit pouze advokáta?
Že obhájcem v trestním řízení smí být pouze advokát, to vím, nicméně v tomto případě by se fakticky nejednalo o obhajobu jako takovou, ale jen o to samotné jednorázové nahlédnutí+pořízení kopií a nic víc. Lze zákon vykládat až natolik striktně, že v trestní věci nemůže obviněný/odsouzený zmocnit neadvokáta vůbec k ničemu? Díky za rady.
-
Ano, je tomu přesně tak.
-
Zmocnenec nemusi byt advokat
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141#f2678736
§ 65
(1) Obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Totéž právo má zákonný zástupce nebo opatrovník obviněného, poškozeného nebo zúčastněné osoby, jestliže tyto osoby nejsou plně svéprávné nebo je-li jejich svéprávnost omezena. Jiné osoby tak mohou činit se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem státního zástupce nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv.
-
Toť ovšem otázka, jestli vykládat onen § 65 tak, že k obviněnému se vztahuje slovo "advokát" a k poškozenému a zúčastněné osobě slovo "zmocněnec", nebo tak, že pro nahlížení stačí zmocněnec i u obviněného.
Spíš si myslím, že to první a s plnou mocí pro neadvokáta by mě vyhnali, ale kladu si otázku, zda to má cenu vůbec zkoušet.
-
Nejsem pravnik, ale dle toho zneni tak je zminen obhajce = tedy ten povinny advokat, ale samostatne je tam zminen zmocnenec.
Za pokus asi nic nedate a konecne proc do toho pisu nejdete sam a neudelate kopii?
-
Však na nic jiného než na nahlédnutí a kopii by se plná moc ani nevztahovala, bylo by to tam výslovně uvedeno.
Ale pravda, za pokus nic nedám. Postup by byl zhruba takový, že bych datovkou poslal plnou moc spolu se žádostí o nahlédnutí (plus by ji duplicitně poslal i dotyčný) a počkal, co z nich vypadne. Jít k soudu na blind a ve finále třeba zbytečně, to se mi taky zrovna moc nechce.
Eventuálně ještě zvažuji žádost o kopii spisu podle InfZ, ale otázkou je, jakou šanci na úspěch to má. Zkusit obojí zároveň nebo napřed jedno a pak případně druhé?
-
V trestní věci nejde zmocnit k jednotlivým úkonům. Jestli je tam vyjímka v pravomocně rozhodnuté věci nevím, ale u nás v trestní věci musí spis vždycky zařídit náš advokát buď osobně, nebo přes ´´spřátelenou´´ kancelář, která tam pošle koncipienta. Narozdíl od spisu u SO. Nepředpokládám, že by si to náš advokát takto komplikoval takovouto neznalostí sám :)
-
Mám za to, že nahlížení není advokátní úkon a postačí běžné zmocnění pro nahlížení. Doporučuji tam zakomponovat i činit si výpisky a poznámky, a pořizovat si kopie. Sice je to součást práva nahlížení, ale dohadovat se s orgánem asi nechcete. Viz také https://www.epravo.cz/top/clanky/k-pravu-jinych-osob-nahlizet-do-spisu-ve-smyslu-65-odst-1-in-fine-trestniho-radu-109270.html
-
A co kdyby odsouzený poslal žádost o zaslání kopie spisu např. datovou zprávou a odůvodnil to vyhlášeným nouzovým stavem a nebezpečím přenosu infekční nemoci, kdyby se musel dostavit někdo nahlížet do spisu osobně? Za pokus by to stálo.
-
To nevidím jako reálný. Žádost odsouzeného o kopii spisu na 99 procent posoudí jako žádost o nahlédnutí podle TrŘ a řeknou že nasrat.
Zkusím to nejprve bez plné moci jako nezúčastná osoba podle InfZ, pak se uvidí. Pokud mě s tím fucknou, další kroky budou následovat posléze. Každopádně díky za postřehy.
-
Podle InfZ vás téměř jistě "fucknou" s odkazem na § 11(4)(b) (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-106#p11-4-b) - tedy pokud vám nestačí rozsudek (který ale předpokládám odsouzený má) - přitom za "rozsudek" ve smyslu tohoto ustanovení se považuje libovolné meritorní rozhodnutí, i když nejde formálně o rozsudek, ale třeba usnesení, trestní příkaz, platební rozkaz atp.
K původnímu dotazu - trestní řád skutečně předpokládá, že úkony za obviněného bude činit obhájce. Nemá smysl se chytat ustanovení, kde se píše o zmocněnci (to je zkratka pro zmocněnce poškozeného), ani té tzv. jiné osoby (ta by musela prokazovat vlastní právní zájem - a ten není dán tím, že obviněného zastupuje, ani jej nelze jednoduše vygenerovat jiným jinak neškodným projevem vůle obviněného resp. zástupce). Určitá nepatrná šance je v tom, že obhajoba v trestním řízení je konstruovaná jako zvláštní role, není tam (na rozdíl od jiných procesních předpisů) řečeno, že jde o speciální formu zastoupení (tj. že ustanovení o procesním zástupci fungují jako lex specialis vůči klasickému hmotněprávnímu smluvnímu zastoupení podle § 436 an. OZ). Pokud si tedy zjednám obecného (hmotněprávního) zmocněnce, který zjevně není obhájcem, trestní řád o tom neříká nic, tedy to ani nevylučuje. Z klíčových úkonů trestního řízení (hlavního líčení a dalších soudních zasedání, procesních vyšetřovacích úkonů) by sice takového obecného zmocněnce vyfakovali s odkazem na taxativní povahu seznamu účastníků daného úkonu, ale u nahlížení, zejména v neživé věci, by se to při troše dobré vůle dalo přejít.
Z praktického hlediska mi ale přijde zbytečné o tom právničit. Nahlížení u soudu je třeba mít objednané, nechcete-li vážit cestu zbytečně, tak to při domlouvání termínu rovnou zmiňte, že přijdete jako zmocněnec, a uvidíte. Nebo ať dorazí obviněný osobně. A pokud nejde jen o pohodlost a brání mu vážný důvod, tak by neměl být zas takový problém obvolat advokáty v místě soudu a zjistit, kde nemá koncipient do čeho píchnout a za rozumný peníz si zahraje na živý scanner ...