30kmhcz
Ukončené případy => Rychlost => Téma založeno: Kuba_ 11 Ledna 2021, 17:39:39
-
Ahoj,
tentokrát jsem v pozici provozovatele (PO), kterému v rámci sprdele (rychlost) byl zaslán Příkaz, i když jsem jako provozovatel označil ve Výzvě osobu, která skutečně vozidlo řídila (vozidlo bylo této /opravdu reálné/ osobě svěřeno na základě smlouvy o pronájmu). Argumentem úřadu, kdy finální Příkaz k zaplacení pokuty posílá zpět na provozovatele, je konstatování, že sice Výzvu osobě, jež vůz řídila, doručila fikcí /vhození do schránky/, ale protože tato osoba na výzvu nereagovala, má úřad za to, že provozovatel nezajistil, aby řidič dodržoval platné předpisy a je na něj přesunuta objektivní zodpovědnost. Mám za to, že toto úřad udělat nemůže, ledaže by nebyly zjištěny údaje o totožnosti řidiče - tyto údaje ale byly úřadu předány a je jeho problém, že s osobou nedokáže komunikovat. Nebo mi něco podstatného uniklo? Díky předem!
-
Obávám se, že úřad postupoval správně.
Pro příště udávejte spolupracující řidiče.
-
Vypadá to, že se po delší době kyvadlo sprdelní judikatury velmi mírně přehouplo ve prospěch provozovatelů, viz např. NSS 9 As 260/2018-21 (Sb.NSS 113/2020): „Jestliže provozovatel vozidla označí za řidiče osobu, k níž sdělí dostatečné údaje, a věrohodně tvrdí, že dané vozidlo mohla tato osoba řídit, bude mít správní orgán zpravidla dostatek indicií k tomu, aby se pokusil nalézt pachatele přestupku. Není naplněním nezbytných kroků ke zjištění pachatele přestupku ve smyslu § 125f odst. 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (ve znění účinném do 30. 6. 2017), pouze jediné doručení předvolání k podání vysvětlení, na něž označená osoba nereaguje, ale správní orgán musí učinit další smysluplný úkon směřující ke zjištění pachatele (např. předvedení dotčené osoby či ověření její aktuální adresy v příslušných registrech).“
Nebo toto svěží dílko z pera K. Šimky (stejného soudce, který vyhlásil otevřenou válku finanční správě ve věci zajišťovacích příkazů) 2 As 293/2018-25 (Sb.NSS 2290/2020): „Pokud autopůjčovna jako provozovatelka vozidla sdělí správnímu orgánu, která konkrétní osoba, byť by se jednalo o cizince, měla v době spáchání údajného přestupku od ní vozidlo půjčeno, je to zpravidla dostatečný důvod pro zahájení řízení o přestupku proti této osobě. Poskytne-li autopůjčovna jako provozovatelka vozidla tímto způsobem součinnost, zpravidla nepřipadá v úvahu její odpovědnost za správní delikt provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017.“ Dále v textu se píše něco jako, že to byl žalobkyní uvedený řidič, kdo měl předmětné vozidlo v nájmu na základě smluvního ujednání s žalobkyní.
Rozsudků NSS v podobném duchu (ale jak to bývá, i pár nepříznivých) je za poslední rok víc, mohli bychom si je rozebrat a aktualizovat výcucy v sekci Rozsudky NSS a ÚS (pokud to tedy neudělají paní Ono a její muž Seto).
-
Že úřad postupoval formálně správně by ale nemělo panu Kubovi bránit v tom se proti tomuto postupu za PO ohradit (je-li jejím statutárem). Máme tady příklady SO1, které se neštítí ukládat občanům pořádkové pokuty, pokud se na jejich Výzvy k podání vysvětlení nedostaví. Takže je otázka, jestli SO1 opravdu učinil všechny nezbytné kroky ke zjištění pachatele (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-361#p125f-5), a nebo udělal jen úplné minimum.
-
Pánové, děkuji moc za rychlou rozborku a příklad judikátů. Můj use-case bohužel není mít po ruce spolupracujícího řidiče, krávy s ním většinou nepasu. Ale věřím si, že není marné podat odpor a zabojovat.
-
Nebo toto svěží dílko z pera K. Šimky (stejného soudce, který vyhlásil otevřenou válku finanční správě ve věci zajišťovacích příkazů) 2 As 293/2018-25 (Sb.NSS 2290/2020): „Pokud autopůjčovna jako provozovatelka vozidla sdělí správnímu orgánu, která konkrétní osoba, byť by se jednalo o cizince, měla v době spáchání údajného přestupku od ní vozidlo půjčeno, je to zpravidla dostatečný důvod pro zahájení řízení o přestupku proti této osobě. Poskytne-li autopůjčovna jako provozovatelka vozidla tímto způsobem součinnost, zpravidla nepřipadá v úvahu její odpovědnost za správní delikt provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 30. 6. 2017.“ Dále v textu se píše něco jako, že to byl žalobkyní uvedený řidič, kdo měl předmětné vozidlo v nájmu na základě smluvního ujednání s žalobkyní.
Tímto je myšlena výzva k podání vysvětlení (před-procesní fáze SŘ) a nebo rovnou správní řízení (příkaz a jedem...)? Představa, že by správní orgány rovnou opáčily udání řidiče (a přeskočily fázi podání vysvětlení) příkazem je snad nereálná.
-
johncreek> Není to nereálné (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8952.0).
-
johncreek> Není to nereálné (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=8952.0).
Právě toto jsem měl na mysli, když jsem se ptal. Ve vašem případě to asi spíš byl jakýsi podivný pokus se "pomstít", neb jste "známá firma" :D Formálně vzato to ale považuji za procesní pochybení. Nicméně kdyby se to mělo stát standardem..
-
Tak překvapivě rychle po podání odporu (cca 10 dní) soudružka metodička z MM Plzeň sepsala a odeslala vyjádření, že se správní řízení zastavuje, jelikož správní orgán neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku.
-
Určitě vyjádření? Nebude to spíše usnesení?
Dejte nám to sem v anonymizované podobě.
-
Určitě, přikládám Usnesení :-)
-
Čistě teoreticky, když existuje judikatura v můj prospěch, ale zároveň i opačná, musí SO přihlédnout k té, která je pozdějšího data? Jak se vlastně v případech, kdy existuje judikát pro i proti postupuje (v případě, že jsou oba přiléhající mému případu)?
-
Takže WIN. Gratulace!