30kmhcz
Ukončené případy => Parkování, zastavení, stání => Téma založeno: Číkus 16 Prosince 2020, 21:27:27
-
Dnes mi byl doručen elektronický platební rozkaz (http://acab.cikus.net/200526-brno-odtahy/201216-soud-platebni-rozkaz.pdf).
Protože jsem v tomto ohledu začátečník, rád bych se zkušenějších kolegů zeptal na pár otázek:
1. Neměl by tam být opravdový podpis? Přišlo to dopisem a vyšší soudní parazitka Kunovská to nepodepsala, je tam jen jakýsi obrázek se špatně viditelným logem Adobe Acrobat.
2. Chápu správně, že zmrd Rašovský si nárokoval 3546 Kč a soud mu uznal jen 600 Kč? Z toho 400 Kč byl SOP, to se jim vyplatí :-)
3. U správních řízení se při (neúspěšném) odporu přidává správní poplatek 1000 Kč. Je v ale v tomto případě nějaký důvod odpor nepodat?
4. Chápu správně bod III tak, že musím zaplatit 600 Kč nezávisle na tom, zda podám či nepodám odpor? edit: To je asi blbost, včas podaným odporem se EPR zruší v plném rozsahu.
Pro zajímavost: Zmiňovaná výzva k uhradě dlužné částky mi nebyla nikdy doručena a to chybou pošty (mám důkazy).
-
ad1) na poslední straně úplně dole je určitě vysvětlení tohoto znění:
Toto rozhodnutí obsahuje specifický identifikátor, ma základě kterého je možno ověřit autenticitu
na stránkách justice.cz a získat tak elektronický originál rozhodnutí včetně informace o nabytí právní moci..
ad2) Koukám, že zmrd Rašovský to seká jak Baťa cvičky.. Měl jsem naprosto to identické . Stejná částka 3546,-Kč
na Návrhu EPR a pak v samotném EPR to úřednice snížila na 600,-Kč s vysvětlením, že zmrd na to nemá nárok,
jelikož se jedná jednak o formulářovou žalobu a jednak Statutární města na běžné agendy ( pod ketré spadají formulářové žaloby) si nemají najímat externí kanceláře , jinak jim náklady nebudou uznány a přidává odkaz na nález Ústavního soudu US 2984/09 a US 376/12.
tady mne trochu zaráží, že jim to soud toleruje a trvale jim musí vyvracet protizákonné jednání.
zde by možná pan hh poradil, jestli je možné někde toto jejich trvale opakované protizákonné jednání napadnout.
ad3) odpor podat ... ( V případě odporu s el. podpisem u Městského soudu v Brně pozor -
neumí pracovat s elektronickými podpisy a špatně vedou spisy. Mě doplnění odporu založili datumem k blanketnímu
odporu a soudce si spis ani neprolistoval a rovnou rozhodl s odůvodněním, že odpor nebyl dopněn a nazdar.)
Musel jsem platit odvolání ke Krajskému soudu ,aby ty chyby opravili. No a v rozsudku Městského soudu
už byla částka pro zmrda ve výši 5119 .. A soudkyně nebrala v úvahu, že se jednalo o formulářovou žalobu.
Takže v rámci jednoho soudu dva různí soudci rozhodnou o nákladech úplně jinak - nejsme právní stát
Po dalším kole se soudkyní Skripovou přišel další rozsudek, kde už byly náklady pro zmrda 7418 Kč a to měla navíc
blbě sečtený. momentálně běží u tohoto případu speciální opravný prostředek Žaloba pro zmatečnost ( zde díky za
velkou pomoc panu hh) kvůli dalšímu pochybení této "soudkyně", kterého se dopustila přímo v jednací síni .
pokud jste si jistý, že ta Výzva k zaplacení něčeho( pravděpodobně odtahu) nebyla doručena a máte neprůstřelné důkazy
tak bych podal už odpor včetně těchto důkazů.
-
Neposkytl by mi někdo (už použitý, ideálně úspěšně) odpor proti EPR (pro inspiraci)? Děkuji.
-
Dle vzory.cz (https://www.vzory.cz/vzory/spory-soudy/odpor-proti-elektronickemu-platebnimu-rozkazu/) (vím, že to není příliš relevantní zdroj) by mělo stačit v tuto chvíli podat blanketní odpor.
Důležité však je si dát pozor, pokud (elektronický) platební rozkaz vydal soudce, nikoliv vyšší soudní úředník, pak platebním rozkaz může obsahovat výzvu dle ust. § 114b o.s.ř., tedy aby se žalovaný zároveň ve věci vyjádřil a pokud se řádně nevyjádří a podá pouze blanketní odpor, rozhodne soud následně rozsudkem pro uznání.
Odpor mám v plánu poslat doporučeným dopisem, DS nemám.
Otázkou pak také je, zda nestačí, pokud místo opravdového podpisu přiložím obrázek s logem Adobe Acrobat a informací o elektronickém podpisu. Musí mne případně soud vyzvat k doplnění podpisu? Říkám si, že pokud může papírový dopis podepsat vyšší soudní úřednice Bc. Jarmila Kundovská, můžu snad také.
-
ad1) na poslední straně úplně dole je určitě vysvětlení tohoto znění:
Toto rozhodnutí obsahuje specifický identifikátor, ma základě kterého je možno ověřit autenticitu
na stránkách justice.cz a získat tak elektronický originál rozhodnutí včetně informace o nabytí právní moci..
Má to ale nějakou oporu v zákoně? Do odporu klidně také přiložím specifický identifikátor, na základě kterého bude možnost ověřit autencitu (třeba) na tahnidopiciparazite.cz a získat elektronický originál příkazu odporu.
-
A ještě jedna věc: Má smysl zkoušet od soudu požadovat zaslání kopie soudního spisu, nebo musím zajít nahlédnout osobně?
-
Návrh na reakci. Z případné připomínky budu rád.
Odpor
Podávám tímto odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu č.j. EPR 000000/2020-7.
Podáním odporu je celý platební rozkaz č.j. EPR 000000/2020-7 zrušen v plném rozsahu a to včetně bodu II. výrokové části.
Odvolání
Ačkoli Mgr. Tomáš Rašovský měl a mohl vědět, že má nárok na náhradu nákladů řízení pouze 600 Kč, měl tu drzost požadovat 3564 Kč. Soud mu přiznal nárok na náhradu řízení nákladů pouze 600 Kč, tedy žalobce nebyl v řízení zcela úspěšný. Nárok na náhradu nákladů řízení lze přiznat pouze žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, proto mu nepřísluší ani oněch 600 Kč. Z těchto důvodů podávám odvolání proti výroku o náhradě nákladů řízení č.j. EPR 000000/2020-7.
Žalobci lze tedy propříště doporučit, aby se ve věcech zastupování v soudních řízeních raději obracel na advokáty, kteří nejsou naprosto neschopní.
Žádost o znovuzaslání elektronického platebního rozkazu č.j. EPR 000000/2020-7
Elektronický platební rozkaz č.j. EPR 000000/2020-7 vydaný vyšší soudní úřednicí Bc. Jarmilou Kunovskou nebyl podepsán. Ne, papírové vyhotovení přípisu skutečně nelze podepsat elektronicky. Tímto žádám soud, aby mi znova zaslal elektronický platební rozkaz č.j. EPR 000000/2020-7, ale tentokráte podepsaný.
Stížnost
Vzhledem k výše uvedenému podávám stížnost na postup vyšší soudní úřednice Bc. Jarmily Kunovské. O přijatých opatřeních a způsobu potrestání vyšší správní úřednice Bc. Jarmily Kunovské si přeji být informován.
Námitka podjatosti
Podávám námitku podjatosti proti vyšší soudní úřednici Bc. Jarmile Kunovské a všem jejím nadřízeným.
Žádost o zaslání spisu
Žádám o zaslání kompletní kopie soudního spisu vedeného pod číslem jednacím EPR 000000/2020-7.
Žádost o informace
V souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím žádám o sdělení informace o výši platů vyšší soudní úřednice Bc. Jarmily Kunovské vč. bonusových složek za posledních 24 měsíců.
V souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím žádám o sdělení informace v jaký rok a na jaké fakultě získala vyšší soudní úřednice Bc. Jarmila Kunovská „titul“ Bc.
V souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím žádám o sdělení informace o tělesné výšce vyšší soudní úřednice Bc. Jarmily Kunovské.
Zákaz rozmnožování
Vzhledem k tomu, že tento text je mým autorským dílem, zakazuji vám jej jakkoli rozmnožovat.
S pozdravem
Číkus
-
k bodu Odvolání:
zde to není odvolání, ale doplnění odporu !!!
a zde pletete úspěšnost řízení - myšleno merito případu (odtah) a náklady řízení. Těch 600,-Kč jsou pouze náklady řízení a v dané chvíli není o úspěchu v meritu věci rozhodnuto. Soud jen osekal nesprávně určené náklady řízení.
Doporučení žalobci je asi zbytečné : https://www.brno.cz/sprava-mesta/volene-organy-mesta/rada-mesta-brna/komise-rady-mesta-brna/
Mgr. David Rašovský je možná jen shoda příjmení, ale při počtu 49ks v Brně by to v právním oboru byla velká náhoda.
k bodu Žádost a Stížnost atd : tahle obstrukce je podle mne u soudu zcela zbytečná a naopak Vám může uškodit.
A navíc to určitě je nějak právně ošetřeno.
Spíš bych do odporu uvedl nezákonnost zastupování externí advokátní kanceláří a že žádáte,aby protistrana nemrhala
veřejnými prostředky, které nejsou ze zákona účelově vynaložené.
VSU má jen pravomoc ohledně správnosti nákladů řízení ( zde je nutné použít tarif pro formulářové žaloby)
Takže 200,-Kč je odměna .. A dle InfZ bych žádal od města kolik platí Rašovskému v rámci těchto formulářových žalob.
Obávám se , že i když soud to řízne na 200,-Kč tak reálně zmrd vyfakturuje městu původní částku. A tuhle provázanost
si myslím nikdo nekontroluje.
To by ale bylo nutné mít nějaký zaplacený EPR konkrétního případu bez odporu s takto sníženými náklady řízení a pak
si vyžádat platbu města zmrdovi za tento konkrétní případ.
-
k bodu Odvolání:
zde to není odvolání, ale doplnění odporu !!!
Nerozumím, mohu poprosit o dovysvětlení?
-
Mně se zdá divný ten zákaz "rozmnožování" - nic takového neznám (což neznamená že to neexistuje) a mám pocit, že pokud to na soudu někdo přiloží ke spisu a udělá elektronickou kopii toho spisu a ten spis zveřejní třeba podle inf. zák. nelze na to naroubovat autorský zákon ani náhodou.
Ale třeba se mýlím. Navíc ne vše co kdo prohlásí za autorské dílo také autorským dílem je.
-
Nejdřív reakce na úvodní post a trochu obecných informací k EPR. Samotný princip platebního rozkazu a odporu je dost podobný příkazu a odporu. Jde o procesní nabídku řešení případu bez dalšího řízení a s nižšími náklady. Ta nabídka je formou opt-outu, tedy pokud o ni nemáte zájem, nestačí ignore, je třeba podat (řádně a včas) odpor, ale jde o ryze formální úkon, kromě obecných náležitostí a uvedení, že jde o odpor, nemusí obsahovat nic dalšího, žádné důvody, soud nezkoumá důvody podání odporu ani o něm nerozhoduje, odpor zkrátka rozkaz (stejně jako ve správním řízení příkaz) ruší.
Stejné, resp. velmi podobné příkaznímu řízení podle SprŘ je:
* celkový princip (viz výše)
* obecné náležitosti činění podání (lze poštou, DS, e-mailem či přes justiční ePodatelnu s uznávaným podpisem, prostým e-mailem následně potvrzeným - ale bacha, tady je kratší lhůta a trochu jiné požadavky na potvrzení)
* počítání času u lhůt (počítá se od následujícího dne od události určující počátek, víkendové pravidlo, zachování procesní lhůty při předání podání poště ve lhůtě ...)
* povinnost soudu pomoci/umožnit odstranění formálních vad podání, možnost činit blanketní podání (ale doporučuji nehrotit, Číkus-styl v podobě vzkazů typu šup šup, parazite, koukej mi poslat výzvu podle § 43 o.s.ř. nepovede vzhledem k omezené paletě opravných prostředků k velkým úspěchům)
Co je naopak jiné:
* lhůta na odpor (SprŘ 8 dní, OSŘ 15 dní)
* doručování fikcí - u příkazu dle SprŘ není žádná výjimka, lze doručit stejně jako jiné úkony SO fikcí, což v kombinaci s krátkou lhůtou je pěkné svinstvo (adresát často ani netuší, že se něco děje, a už je mu pravomocně a většinou definitivně uložena nějaká povinnost), podle OSŘ rozkaz (a některé další úkony) doručit fikcí není možné, nedaří-li se doručit do vlastních rukou, zruší soud rozkaz sám (jako by byl podán odpor)
* následný postup - ve správním řízení stačí vyčkat na další krok SO (nařízení jednání, umožnění vyjádření k podkladům ...), v EPR není v 99 % případů pouze samotné EPR, ale máte tam 2v1, spolu s rozkazem je tam výzva podle § 114b OSŘ, takže nechcete-li z bláta (EPR) do louže (rozsudek pro uznání), je kromě samotného odporu třeba čelit i té výzvě - je možné reagovat spolu s odporem, nebo později ve lhůtě dle poučení, ale nelze ignorovat
-
K doručení EPR z poštovní tiskárny, tj. v listinné podobě a bez razítka, podpisu (a samozřejmě i bez elektronického podpisu, protože nějaká vizualizace je irelevantní, poskytuje pouze avízo o tom, že el. podpis někde existuje) - tohle stojí trochu na vodě, ale oporu v právních předpisech to má. Ve spisu musí být originál a ten musí být podepsaný (§ 40b OSŘ) - v případě EPR je spis i originál elektronický a tedy musí být i elektronicky podepsaný (se všemi náležitostmi, tj. podle eIDAS a zákona 297/2016 Sb. musí jít o kvalifikovaný el. podpis a kvalifikované časové razítko). Pokud by originál neexistoval, nebyl podepsaný (nebo byl ten podpis nějak zmršený), nemůže jít o exekuční titul, i když byl stejnopis doručen (na to je tuším i judikatura) - tohle v případě EPR, kde se o technickou stránku věci stará centrální systém spravovaný MSp, asi bude většinou splněno, soudní personál nemanipuluje s těmi dokumenty napřímo (že by tam ty podpisy nějak ručně ve Wordu/Acrobatu šoupali jak je to zrovna napadne), ale mají na to nějaké tablety s blbuvzdorným ovládáním. Ale vždy platí - důvěřuj, ale prověřuj, takže neuškodí sjet to nějakým validátorem podpisu a časového razítka, dohledat podepisující osobu v rozvrhu práce a ověřit její oprávnění v dané věci rozhodovat atp.
Pokud jde o doručovaný stejnopis, který je technicky jen cárem papíru bez jedinečných pečetících atributů, i to má nějakou oporu - § 40b(2) a § 48(4) OSŘ, v nich je i velmi široká delegace pro úpravu technikálií vyhláškou, což je realizováno jednacím řádem (37/1992 Sb.) a jeho § 21b upravuje i použití tzv. hybridní pošty, včetně možnosti ověření a získání elektronické podoby rozhodnutí někde na webu. Osobně to nepovažuju za zdařilou úpravu, ale napadnutelné to asi není.
-
K předestřené argumentaci.
Že si do návrhu žalobce nadstřeluje náklady (např. z důvodu, že nepovažuje žalobu za tzv. formulářovou, případně že má nějaký jiný náhled na to, zda žalobce typu největšího města v zemi (*) má vůbec nárok na náklady zastoupení externí AK), mu v Kocourkově těžko budete vyčítat. Ostatně zažalovat může kdohokoliv kohokoliv o cokoliv, i kdyby se prokázalo nejen to, že takový nárok žalobce neměl, ale dokonce i že o tom věděl a přesto žaloval, není to samo o sobě delikt, nemá to (bez dalšího) jiné následky než prohru ve vyvolaném řízení.
Jsou země, kde jsou na advokáty, ať už skrz závazné normy typu stavovských kodexů, či obecně tamní kulturou, kladeny povinnosti, které slouží spíše veřejnému zájmu než zájmům zastupovaného klienta, např. že advokát nesmí vědomě lhát, nebo dokonce že nesmí podat zkreslenou analýzu (např. zamlčet relevantní právní předpis či judikaturu nepříznivou pro jím reprezentovanou stranu). Kocourkov zatím tak daleko nedošel a IMHO je to spíš dobře, tohle svazování advokátů ve jménu jakéhosi obecného blaha víc problémů generuje než řeší (a v zemi, kde ještě relativně nedávno platilo, že obhajoba je součástí obžaloby, je to zvlášť nebezpečné).
Pokud navíc žalobce nárokoval něco neoprávněného jen v nákladech, tak je to tuplem jedno, protože to ani není součást předmětu řízení, která se musí vypořádat, že zde soud plně nevyhověl nepředstavuje ani částečný neúspěch. O nákladech rozhoduje ex offo soud, žalobce má jen dodat podklady pro jejich vyčíslení, případně se jich může vzdát. Takže ani argument, že žalobce na náklady nemá právo či mají být nějak kráceny z důvodu, že nebyl plně úspěšný, není důvodný.
Další argument, tedy nedoručení či zpackané doručování nějaké výzvy, taky nic nemění na důvodnosti žaloby. Povaha soukromoprávních poměrů tam, kde veřejnoprávní předpis jen lakonicky stanoví, že někdo něco udělá na náklady někoho jiného, není v kocourkovských poměrech jednoznačně dořešena (zejména v situacích, kdy to, co se má udělat, neprovede ten, kdo to má udělat, ale zasmluvní to u nějaké třetí strany). Ale je vcelku zřejmé, že povinnost něco někomu nahradit vzniká už provedením věci a vynaložením nákladu, nikoliv až nějakou výzvou či jiným právním jednáním vůči dlužníkovi. Navíc i tam, kde by nějaká podoba uplatnění práva byla podmínkou vzniku závazku, stane se tak samotným podáním žaloby, tedy vliv by to mohlo mít jen na náklady a počátek prodlení (kvůli úrokům), což jsou ale v daném případě obojí drobné.
(*) podle exprimátora Onderky to prý je opravdu Brno, protože Praha je kraj ...
-
No a konečně k navrhované taktice a draftu multipodání.
Odpor - Formálně v pořádku, akorát není pravda, že by byl zrušen i výrok II., to je výzva ve smyslu § 114b a není součástí rozkazu, viz výše, to usnesení je 2 v 1. Napsat to tam můžete, ale smysl to nemá.
Odvolání - Viz výše, nedůvodné, ale hlavně zbytečné, protože výrok III. přestává existovat podaným odporem. Odvolání proti nákladům dává smysl jen v případě, že nepodáte odpor.
Žádost o znovuzaslání elektronického platebního rozkazu - Viz výše, postup soudu odpovídá obvyklé praxi a zřejmě i relevantní zákoné a podzákonné úpravě (chcete-li v tom i tak rýpat, určitá inspirace je v 21 Cdo 2288/2012-129). Získat nový stejnopis či opis EPR jde, ale nebude to mít žádné právní účinky v probíhajícím řízení (pokud vám ten první EPR řádně doručili) a soud asi bude chtít nějaký poplatek.
Stížnost - Podat lze, ale vzhledem k § 164 ZSS bude asi posouzena jako nepřípustná, jelikož nemíří na průtahy, nevhodné chování ani narušování důstojnosti řízení, ale na postup soudu v rozhodovací činnosti. Navíc není důvodná. Soud ale i tak musí stížnost zúřadovat a lze to pak i někam eskalovat, ale opět, zda to má nějaký smysl je na vás.
Námitka podjatosti - Platí totéž co ve správním řízení - namítat podjatost je právo účastníků, ale podjatost spočívá ve vztahu k věci či angažovaným osobám, nikoliv v (ať už subjektivně či objektivně) chybném rozhodování. Tedy jde o klasickou obstrukci, kterou opět musí soud zúřadovat (tady navíc asi i vyzvat k doplnění důvodů), ale k ničemu jinému než zdržení nepovede. A u daného typu řízení navíc zdržování žalovanému nijak nepomáhá, promlčecí doba po dobu řízení neběží.
Žádost o zaslání spisu - Lze zkusit, soudy mi obvykle kusy spisu posílají, někdy za to chtějí nějaké drobné dle sazebníku (ale nikdy jsem to nepoužíval obstrukčně, a jen na konkrétní listiny, ne komplet spis). Tady ale ve spisu nic zajímavého nebude, jen návrh, který jste dostal, jeho přílohy (které, pokud vám taky neposlali, buď už stejně máte od žalobce přímo, nebo jsou to jen formality), samotný EPR a pak už jen vata (lustrace, doručenky atp.).
Žádost o informace - Lze podat, bude vyřizováno nezávisle na řízení. Žádost o platy bude zamítnuta podle Musilova nálezu (hlídací pes, test proporcionality, co záhadně vždycky vyjde v neprospěch práva na informace ...). Odkud má VSÚ bakaláře vám asi řeknou, a o výšce vyšších či nižších úřednic napíšou, že takovou informací nedisponují a nejsou povinni ji vytvářet.
Zákaz rozmnožování - Text nemá vlastnosti, aby byl autorským dílem ve smyslu AutZ, a i kdyby jo, jelikož byl učiněn v rámci dispozičního úkonu účastníka jako podání soudu, jeho užití v rámci vyřizování tohoto podání pokryje úřední licence. Je to blábol, na který soud nemusí (a nejspíš ani nebude) nijak reagovat. Možná to tam nějakou bábu na podatelně zaskočí a půjde se někoho zeptat, ale tím efekt této poznámky skončí.
-
No a ještě k věci samotné - jestli nemáte nic proti meritu věci, tedy vozidlo skutečně bylo odtaženo, a jeho odtah nařídil strážník v souladu s § 45 ZPPK, tedy tvořilo překážku provozu a nebyl na místě provozovatel ani nikdo jiný, kdo by s tím mohl odjet, a mají to nějak standardně zadokumentované, dříve či později soud prohrajete. Obstruovat se dá a obvykle i úspěšně ve vztahu k délce řízení (soud obvykle moc nespěchá, ani když nikdo neobstruuje), ale nevzdá-li to žalobce, nakonec tomu neuniknete. A s každým uznatelným úkonem protistrany vám naskakují náklady.
Je-li tedy předem víceméně jasné, že jde o LOST, a v EPR to máte navíc jen za náklady 600 Kč (a z toho jen 200 Kč pro žalobce a jeho advokáty, což je zcela jistě pod skutečnými náklady), ani moc nebolí tu prohru akceptovat. I tak si samozřejmě lze projít řízení v duchu motta škola hrou, ale když si spočítáte, kolik vás takový zážitek bude stát na každém úkonu a hlavně, kam ty prachy pak půjdou, asi je lepší si peníze nechat a zážitek si obstarat jinde :)
-
k bodu Odvolání:
zde to není odvolání, ale doplnění odporu !!!
Nerozumím, mohu poprosit o dovysvětlení?
Tak jak je psáno v EPR: do 15 dnů od doručení je možné podat odpor.
A žalovaný, který podal odpor je povinnen se ve lhůtě 30 dnů od uplynutí lhůty k podání odporu proti EPR
vyjádřit ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s EPR. ( tím je myšleno to doplnění odporu)
A pokud to doplnění odporu nazašlete nebo jej soud zašantroší ( jako v mém případě), tak je automaticky
vydán Rozsudek pro uznání ve smyslu ustanovení § 114b odst 5 OSŘ a §153a odst 3 OSŘ.
-
hh, sennheiser> Děkuji za komentáře, postupně se tím zkusím prokousat a dovolím si položit nějaké doplňující dotazy.
Ad doplnění odporu odvoláním:
Nutnost potvrdit odpor odvoláním je ve výroku, nikoli však v poučení. A v poučení je, že podáním odporu je celý EPR zrušen. Odporem je ve skutečnosti zrušena jen část EPR, nikoli však výrok o nutnosti doplnění?
To povídání z vzory.cz (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=10396.msg114082#msg114082), že doplnit je nutné, pokud EPR vydal soudce, ale nikoli pokud to je od vyššího soudního úředníka, není pravdivé?
Ad kopie spisu:
Nemám k dispozici skoro nic krom samotného EPR. Neviděl jsem nařízení k odtahu od MP, protokol o odtahu, výzvu k uhrazení částky za odtah...
Ad náklady:
Jak moc mohou narůstat náklady? Pokud to bude pokračovat stovkou za úkon, není to asi problém.
K věci samotné a co se vlastně stalo:
26.05.2020 - parkovalo vozidlo na místě vyhrazeném pro invalidy a bylo odtaženo. Otázkou je, zda může vozidlo odstavené na místě určeném k parkování (byť pro jiná vozidla) být překážkou v provozu.
10.06.2020 - pokus o doručení doporučeného dopisu, pravděpodobně od odtahovky, poučení nebylo vyplněno. Dle výzvy od pošty uloženo do 22.06.2020 / pozn.1
11.06.2020 - pomocí webového formuláře pošty zažádáno o uložení na jiné poště, kam to mám blíž
15.06.2020 - dle trackingu pošty zásilka vrácena zpět odesílateli (pochybení pošty)
17.06.2020 - neúspěšný pokus o vyzvednutí zásilky, telefonáty na poštu (mám nahrávky)
16.12.2020 - doručen EPR
Argumenty pro další boj:
- vozidlo bylo odtaženo neoprávněně, netvořilo překážku provozu na pozemních komunikacích
- výzva k úhradě dlužné částky mi nebyla nikdy doručena a to nikoli moji chybou
- podle toho co je ve spisu
- vozidlo mohlo přivézt držitele průkazu ZTP
edit: Samozřejmě je zde ještě varianta hodit ručník do ringu a zaplatit (možná aspoň odvolání proti nákladům řízení). A pak to třeba zkusit vymáhat po městapu, že nařízení odtahu bylo nezákonné. Ale je mi to dost proti srsti a navíc bych přišel o "školu hrou".
-
k neoprávněnosti odtahu - MVCR vydalo následující:
http://www.mvcr.cz/soubor/dusledky-neopravneneho-parkovani-pdf (http://www.mvcr.cz/soubor/dusledky-neopravneneho-parkovani-pdf)
https://www.mvcr.cz/webpm/soubor/vyhrazene-parkoviste-a-op-po-1-cervenci-2017.aspx (https://www.mvcr.cz/webpm/soubor/vyhrazene-parkoviste-a-op-po-1-cervenci-2017.aspx)
ad náklady: v případě soudu už pak je při účasti advokáta na jednání sazba jiná.( 1000,-Kč a to i za písmenosti )
ta formulářová je jen , že sedí v teple v kanclu a do excelu nabouchá jen jiný datumy a jména a kostru nechá stejnou.
Každopádně u Městského soudu v Brně Vám soudce nebude brát ohled na to co napsala VSU a o nákladech rozhodne znovu
sám. A pak se jen divím, že jsou najednou použity neformulářové tarify.
V Rozusudku pro uznání je pak uvedena náhrada v částce 5.119,-Kč : SP 400,-Kč , 4 úkony po 1.000,-Kč, 4 režijní paušály po 300,-Kč + DPH 819,-Kč
( tady soudce uvedl v textu 4 úkony místo 3... a stejně níkdo neví za co ten třetí úkon byl, když 1 úkon je převzetí a příprava zastoupení, 2 úkon je písemné podání.. A tím, že mi neakceptovali doplnění odporu, tak protistrana žádný úkon již nemohla ani dělat. Takže ani ten 3 úkon není jasný. Zde mělo být těch 600,-Kč)
V zatím posledním Rozsudku je uvedena již částka 7.418,-Kč : SP 400,-Kč, 4x úkon po 1000,-Kč , 4 režijní režijní paušály po 300,-Kč, 2x úkon po 200,-Kč + 2x náhrada hotových výdajů do podání žaloby po 100,-Kč, + DPH
( proč jsou najednou ty prvotní úkony za 200,-Kč nevím a ani náhrady hotových výdajů před podáním žaloby po 100,-Kč, úkony po té 1000,-Kč jsou 2x písemné podání a 2x jednání u soudu)
Ale je tu krásně vidět jak jedna "soudkyně" v jednom případu rozhoduje o nákladech pokaždé jinak.
A jako bonus je pak Poučení, že proti tomuto Rozsudku není odvolání přípustné. A jak se pak bránit, když kráva neumí správně spočítat náhrady?
dle VSU : převzetí a příprava zastoupení 100,-Kč, písemné podání ve věci samé 100,-Kč ( bez DPH)
dle Skripové v1. :převzetí a příprava zastoupení 1000,-Kč, písemné podání ve věci samé 1000,-Kč + 2x režie 300,-Kč(+DPH)
dle Skripové v2. :převzetí a příprava zastoupení 200,-Kč, písemné podání ve věci samé 200,-Kč + 2x režie 100,-Kč(+ DPH)
Má tohle rozumné vysvětlení?? Nebo prostě Brno?
-
Ad oprávnění VSÚ k vydání výzvy dle § 114b - tohle podle konstantní judikatury NS (např. 21 Cdo 4259/2011, 26 Cdo 3295/2016) možné je, za předpokladu, že to mají řádně podchycené rozvrhem práce. Odkazované texty ze vzory.cz zřejmě vycházejí z překonané judikatury, a taky asi jiného stavu relevantních předpisů (mám dojem, že v otázce vymezení pravomocí VSÚ intervenoval zrušením nějakých částí zákona o VSÚ i Ústavní soud).
Ad doplnění odvoláním. Trochu to motáte dohromady. Přečtěte si EPR pozorně (a spolu s § 114b OSŘ), IMHO tam žádná chyba či nejasnost není. Viz výše, jsou to 2 úkony v jednom - výrok I. je samotný platební rozkaz (ten je ostraněn odporem), výrok II. je kvalifikovaná výzva (podmíněná podáním odporu), na tu je třeba reagovat minimálně explicitním neuznáním nároku (jinak nastává fikce uznání a může být při splnění dalších předpokladů vydán rozsudek pro uznání) a alespoň částečným odkrytím karet, aby soud musel nařídit jednání, nebo uvedením nějakých uvěřitelných důvodů, proč se (zatím) vyjádřit nemůžete. Nákladový výrok III. má akcesorickou povahu k výroku I. (tedy odpor ho zruší taky).
Ad transakční náklady - strop je to, co vidíte v návrhu. Tj. za každý uznatelný úkon právní služby protistrany ve smyslu AT platíte 1573 Kč (1000 Kč samotná odměna, 300 Kč paušální náhrada, 273 Kč náhrada DPH). Připadají tam ale v úvahu odchylné postupy, jednak z důvodu formulářovosti návrhu, jednak podle linie, že takové zcela rutinní vymáhání pohledávek bezprostředně souvisejících s veřejnoprávní působností žalobce si má řešit vlastními silami placenými z veřejných rozpočtů, zastoupení externí AK není účelné. Podle § 14b AT by v případě, že soud setrvá na názoru, že jde o formulářové řízení, měly být náklady zastropovány výší jistiny, tj. 1920 Kč. Ale jak otestoval již kolega sennheiser, pokud soudce, který to od VSÚ přebere, tohle zaignoruje, a spočítá odměnu mechanicky podle AT, jste v háji, máte velmi omezené možnosti - jelikož jde zároveň o tzv. bagatelní řízení bez možnosti odvolání, zbývá vám ústavní stížnost a možná nějaké mimořádné opravné prostředky.
Ad nedoručení výzvy - viz výše, na existenci nároku to nemá vliv (maximálně na náklady a okamžik, od kterého se mají počítat úroky z prodelní).
Ad kopie - jestli jste nedostal ty přílohy, můžete si je zkusit nechat poslat, jelikož existují elektronicky, možná vám to i pošlou třeba na mail, třeba už dokonce existuje i nějaký účastnický dálkový přístup do CEPRu.
-
Takže rada od kvalifikovanějších zní: na EPR nereagovat, sklopit uši a zaplatit. Chápu to správně?
-
přesně jak píše pan hh: lepší si peníze nechat a zážitek obstarat jinde.
Jednak je to na dlouho ( roky) a jednak je tam dosti velké riziko LOST.
Já osobně po zkušenosti s tímto soudem bych do toho už nešel. 2500 vs 10000
Naopak byste to mohl použít jako test na město, kolik ten zmrd od města skutečně dostane za formulářovou žalobu.
A tohle pak klidně i medializovat - tím by se městu i zmrdovi mohlo uškodit víc.
-
Takže rada od kvalifikovanějších zní: na EPR nereagovat, sklopit uši a zaplatit. Chápu to správně?
Až takhle striktně jsem to nemyslel, a rozhodně to neplatí obecně o jakémkoliv EPR.
Jde o to, že ve vláknu se většina otázek, nápadů, co by se dalo dělat, točí kolem procesní stránky věci, případně kolem nějakých sekundárních aspektů (náklady řízení atp.). A to mi přijde jako fokus špatným směrem. Jednak je to dost složitá problematika, a těžko ji zde obecně obsáhnout (pro hrubou představu - správní řád a s ním související problematika se má k civilnímu procesu asi jako ještěrka ke Godzille). Ale v konkrétním případě vás těmi temnými procesními zákoutími klidně nějak provedu (jen není úplně taktické pokládat doplňující dotazy, pak tu totiž brzy bude další konkurenční komentář k OSŘ). Jde o to, jestli máte něco v ruce ohledně meritu věci, tedy nároku města na náhradu nákladů odtahu, s čímž úzce souvisí zákonnost odtahu.
Bylo-li vozidlo z místa, kde nemělo co dělat, postupem souladným s ZPPK odtaženo, a žalobce resp. orgán, který odtah nařídil, to mají řádně zdokumentované, moc velký manévrovací prostor není. Je-li tam něco, čeho se dá chytit, je to jiná. Ještě konkrétněji, budete hrát některou z těchto her.
1) GIVE UP. Nevěříme, že by šlo nárok jako takový zpochybnit, těší nás, že je to nákladově prakticky zadarmo a pro žalobce asi nepříliš výhodné. Za 600 Kč můžete „poděkovat“ poště (protože při doručení výzvy by byla GIVE UP strategie o tuhle částku levnější), ale nebudete jí to mít zas tak za zlé, jak vás znám, s touto institucí bude pokračovat intenzivní spolupráce a toto klopýtnutí jinak harmonické vztahy neohrozí. Lze si vzít nějaká poučení, např. příště nečekat pasivně, zda bude město náklady vymáhat, ale už v okamžiku řešení odtahu shromáždit zásadní informace (k okolnostem odtahu, kdo, na základě čeho a co nařídil atp.) a udělat rozhodnutí, zda to vzdát nebo bojovat.
2) BLUFF. Jako výše nemáte nic v ruce, ale pojmete to jako průzkum bojem, zážitek, vyzkoušení si soudního procesu, případně i včetně nějakého toho vašeho kočkování se státním živlem, a to na zvoleném podvozku relativně bezpečně a levně. Akorát je třeba počítat s tím, že technicky na konci bude s velkou pravděpodobností LOST.
3) FIGHT. Máte něco s reálným potenciálem ke zpochybnění žalovaného nároku (autem přijela invalidní tetička, strážník měl při nařízení odtahu nakřivo čepici ...). Vykašlete se na kraviny (zda lze plaťáky posílat hybridní poštou, stížnosti na bakalářky) a soustředíte se na rozcupování žaloby (ideálně pěkně při jednání, kam za protistranu nejspíš přijde nějaký koncipient - mladý, namachrovaný, blbý, akorát to poslední o sobě ještě neví).
-
K samotné věci. Odtahy probíhají v různých režimech (§ 27(5) ZPPK, § 45(4) ZPPK, § 19b až § 19e PozKom ...). Podle textu návrhu zde odtah nařídil strážník a žaloba tvrdí, že v režimu § 45(4), tj. vozidlo tvořící překážku. Šlo-li o stání na vyhrazeném místě, měl strážník rozhodnout asi spíš podle § 27(5), ale nemám rozmyšlené, co to znamená. Ono je těch otázek, na které neznám odpověď, víc.
1) Nařízení odtahu strážníkem je nepochybně výkonem veřejné moci v přenesené působnosti, a nejde o rozhodnutí, tedy je to tzv. faktický zásah. Není předepsaná žádná forma, zda a jakým způsobem má být nařízení zachyceno. A je tak otázka, pokud strážník měl možnost nařídit odtah dle § 27(5), zda vadí, že je to v nějakém protokolu zachyceno s odkazem na jiný § (a taky nevíme, co v tom protokolu vlastně stojí, třeba tam je jen obecně nařízení odtahu a to hodnocení je až dílem autora žaloby).
2) Ustanovení o překážce fízli obecně nadužívají, vymysleli doktrínu, že nemusí jít o faktické bránění provozu, ale že vozidlo je překážkou vždy, když někde stojí neoprávněně (tedy třeba na V 13, na placeném parkovišti s nezaplaceným/propadlým parkováním, na řádném parkovišti, ale v místě, kam vozidlo nesmělo vůbec vjet). Nevím, jak moc jim to prochází, pokud se někdo brání.
3) Řekněme, že by nařízení odtahu strážníkem bylo nezákonné. Co to ale znamená? Potenciálně poškozený takovým nezákonným zásahem totiž není jen provozovatel, který to má platit, ale i vlastník komunikace, kterému strážník nařídil odtah realizovat. Nemůžete žalobci vyčítat, že odtah provedl (a že shodou okolností je strážník, který to nařídil, jejich zaměstnanec, nehraje roli, vykonával-li veřejnou moc, navíc v přenesené působnosti, není to žalobci přičitatelné), jen musíte tvrdit, že to v takovém případě nemáte povinnost platit a oni ať si zahojí kde chtějí. Město může zkusit argumentovat, že to provozovatel má povinnost platit v každém případě, a bylo-li nařízení nezákonné, může se pak domáhat náhrady dle OdpŠk.
4) Otázka ceny za ten odtah, která nevychází z reálných nákladů (ani za konkrétní případ, ani nějak zprůměrovaných/paušalizovaných), ale z čísla, které si sám žalobce s odkazem na zákon o cenách určil. Opět nevím, jak to de lege lata má být správně, ale o tom, že by ty vymyšlené ceny odpovídaly tomu, co by bylo při stejném objemu zakázek tržně dosažitelné, silně pochybuju. Prokazování ale nebude triviální a břemeno k tomu v řízení nesete vy.
Kromě výše uvedených nejasností je třeba vzít v úvahu ještě jednu věc. Chcete-li boj postavit na nezákonnosti nařízení odtahu, nebude to jednoduché. Civilní soud se tomu nebude chtít věnovat (a dost možná vymyslí i nějaké důvody, proč to není v jeho pravomoci). Ve skutečnosti je to tak, že jako někdo dotčený nezákonným zásahem jste mohl podat správní zásahovou žalobu (pak by z deklarované nezákonnosti správním soudem civilní soud vycházel, pokud by řízení probíhalo, počkal by na výsledek). Lhůta pro ni je pryč. Ale to nevadí, protože pokud na otázce, zda byl zásah zákonný, závisí rozhodnutí soudu, a není tu žádné autoritativní rozhodnutí ani možnost ho získat, musí si to civilní soud posoudit jako předběžnou otázku sám (§ 135 OSŘ). Pokud soud dokopete k tomu, aby se otázkou zabýval (což už by samo o sobě byl pozoruhodný úspěch), nesete veškerá břemena tvrzení a prokazování - tedy ne jako v přestupkovém řízení, kde stačí zkonstruovat nějakou důvodnou pochybnost a řešit a prokazovat musí orgán, tady žádná iniciativa soudu nepadá v úvahu. Chcete-li tvrdit, že jste vezl invalidní tetu či že auto bylo řádně označeno a jen to strážník neviděl, musíte to umět i dokázat.
No a další komplikace je, že vzhledem k bagatelnosti sporu nemáte odvolání. Takže i když vynaložíte velkou energii a vše výše popsané nějak vyřešíte, postavíte přesvědčivou obranu, zajistíte důkazy, soud pravděpodobně většinu toho vůbec nepochopí, žalobě vyhoví a vaši snahu v odůvodnění jen zrekapituluje a pak nějaký blábolem vyhodnotí jako nedůvodnou (v lepším případě, v horším to úplně přejde). Jedinou další obranou je ústavní stížnost, a pokud ji podáte, pravděpodobně se dozvíte, že ÚS není další instancí obecných soudů, že to, co namítáte, nemá ústavně-relevantní rozměr.
Tolik pro představu, co by znamenala hra typu FIGHT.
-
Odpor jsem nakonec nepodal, takže to musím uhradit.
1. Chápu správně, že mám poslat (1920+600) na účet 43-8254480207/0100 pod VS 5170000 a SS 3102000919?
1a. Příkaz říká 1920 žalobci a 600 k rukám zmrda Rašovského. Jiné číslo účtu jsem ale v EPR nenašel (resp to bylo ve formulářové žalobě).
1b. Ten požadovaný úrok 10 % ročně se načítá až po roce jednorázově, nebo se má připočítat poměrná část?
Děkuji!
-
Obecně - náklady máte platit advokátovi (jak je uvedeno ve výroku, to plyne z § 149 OSŘ). Způsob je na vás, v záhlaví máte údaje a sídlo, klidně to tam můžete donést osobně v hotovosti, poslat poštou, zeptat se na číslo účtu (ale jen z toho, že nemáte číslo účtu přímo v EPR, nelze konstruovat prodlení věřitele).
Samotný nárok máte, není-li řečeno jinak, plnit tak, jak plyne z původního závazku (tedy pokud by šlo např. o povinnost ze smlouvy, rozhoduje způsob a místo plnění ve smlouvě). Zde jde o mimosmluvní povinnost a předpis, který je jejím pramenem (§ 45 resp. § 27 ZPPK), nic o místu ani způsobu plnění nestanoví, je třeba se s věřitelem dohodnout, nebo splnit v souladu s příslušnými ustanoveními OZ (viz např. § 1954 an.).
V konkrétním případě bych se řídil tím, co si žalobce napsal do návrhu na EPR, tedy to, co uvádíte (pokud by v předžalobní výzvě byl nějaký jiný účet ohledně jistiny, můžete si vybrat). Úrok z prodlení se počítá podle standardu ACT/ACT (ACT/365/366). Z jistiny 1920 Kč to bude 1920 * 0.10 / 366 Kč denně v roce 2020 a 1920 * 0.10 / 365 Kč denně v nepřestupných letech, počítá se podle skutečného počtu dní (od data uvedeného ve výroku až do připsání na cílový účet, obojí včetně). Ale netrefíte-li to přesně na haléř, žalobce nebude kvůli koruně aktivovat exekutora ani vás vyzývat k doplacení.
-
Ale netrefíte-li to přesně na haléř, žalobce nebude kvůli koruně aktivovat exekutora ani vás vyzývat k doplacení.
Já to počítal tady : https://www.advokatni-kalkulacka.cz/kalkulacky/vypocet-uroku
-
Odesláno 1920+116.46 (https://www.stavebky.cz/standardy-uroceni/)+600.
No a teď bychom se měli podívat na zoubek tomuto:
Naopak byste to mohl použít jako test na město, kolik ten zmrd od města skutečně dostane za formulářovou žalobu.
A tohle pak klidně i medializovat - tím by se městu i zmrdovi mohlo uškodit víc.
Infožádost na MMB?