30kmhcz
Přestupek (dříve správní delikt) provozovatele (tzv. řešení osoby blízké) => Správní delikt provozovatele vozidla v dalším stádiu => Téma založeno: Berserk 27 Června 2019, 17:42:15
-
Dobrý letní podvečer ve spolek,
mám jednu hezkou filozofickou úvahu, která by možná mohla zahýbat stojatými vodami řešení a kasírování SprDele tak, jak jsou výběrčí odpustků doposud zvyklí.
narazil jsem zde na jednu notně fousatou diskuzi ohledně místa spáchání správního deliktu. Je z doby před vydáním 250/2016, který měl/má sjednotit řešení přestupků na jedno místo a vyparát tento aspekt ze všech ostatních zákonů, kde se to opakovalo.
Princip:
1) u přestupku řidiče je obvykle velmi přesně známo místo jeho spáchání, tudíž se snadno dovodí místně příslušný správní orgán, který jej řeší a jehož úřad je též příjemcem pokuty.
2) u přestupku provozovatele se správní orgán může jenom domnívat, kde se provozovatel nacházel, když řidič jím provozovaného vozidla páchal přestupek. PřesZ říká, že pokud místo spáchání přestupku nelze určit, tak se za místně příslušný orgán bere ten, který je v místě trvalého bydliště pachatele (zjednodušeně)
Konkrétní dikce paragrafů je takováto:
PřesZ - 250/2016
§ 62
Místní příslušnost
(1) K řízení je místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu byl přestupek spáchán.
(2) Nelze-li místní příslušnost správního orgánu určit podle odstavce 1 nebo byl-li přestupek spáchán v cizině a podezřelý z přestupku je státním občanem České republiky nebo osobou bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, je k řízení místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu podezřelý z přestupku má nebo naposledy měl trvalý pobyt.
ZPPK - 361/2000
§ 125f
Přestupek provozovatele vozidla
(5) Obecní úřad obce s rozšířenou působností přestupek podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, jehož znaky porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích vykazuje, a
Když se na tu situaci podívám jednoduše, tak bych mohl říct, že v tomto případě je ZPPK lex specialis, takže se ustanovení v PřesZ nepoužijí.
A nejspíš to tak mohlo platit, protože zprasek s. zmr. Humla se vlepil do zákona docela nekoncepčně. Jenže to bylo za platnosti původního 200/1990.
Ale přece v čase pak přišel nový přestupkový zákon, který měl to řízení sjednotit a hlavně vytknout všechny přestupkové věci z ostatních zákonů do jednoho místa, takže ta vazba specialis a generalis by zde již s novým PřesZ neměla být aktuální...
Jak to tedy vlastně je?
Platí, že PřesZ je lex generalis, ač je mladší, než ZPPK, který je v § 125f lex specialis, ale v jiných přestupcích se zase pojede podle PřesZ ?
Anebo je toto solidní kladivo na Sprdel u přespolních pachatelů, protože je šance, že jejich sprdele se budou řešit u nich doma?
Díky za názory
-
Nepříslušnost správního orgánu při zahájení SPRDELe (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=2197.msg19840#msg19840)
Myslím že se s novým přestupkovým zákonem nic nezměnilo. Ale díky za připomínku, mám teď případy hoooodně daleko (až v Čechách :) ), tak to zkusím namítnout v odvolání. Ale nic moc si od toho neslibuji.
-
Proč řešíte specialitu? Vždyť se vám tam žádné normy nepřekrývají, aby bylo potřeba řešit která a podle kterého pravidla má přednost.
Příslušnost orgánu k vedení řízení je otázkou procesního práva. To je jako celek nejobecněji upraveno v SprŘ, proti tomu jsou ve vztahu speciality procesněprávní ustanovení PřesZ a proti tomu by zase byly speciální případná odchylná ustanovení týkající se jen konkrétního přestupku (vymezená ve zvláštním zákoně někde poblíž hmotněprávní úpravy daného přestupku).
Ohledně věcné příslušnosti je jasno. SprŘ ji sám nijak (ani subsidiárně neurčuje), obsahuje v § 10 výhradu zákona. Tj. musí to určit jiný zákon. Smysl té výhrady ja takový, že opravdu musí - protože bez ní by stále mohl zvláštní zákon jako lex specialis otázku příslušnosti nějak upravit, ale taky by při chybějící úpravě mohla být dovozována implicitně, případně plynout z podzákonného předpisu atp. Ohledně přestupků obecně je toto naplněno v § 60 PřesZ - defaultně úřad ORP, pro vyjmenované přestupky obec, a zvláštní zákon může případně určit jinak. Zvláštní zákon to opravdu určuje, v § 125e ZPPK, ale ne jinak, je to redundantní.
Ohledně místní příslušnosti obecně platí § 11 SprŘ. Ten je ale zcela překryt § 62 PřesZ. A tím to končí, přímo v ZPPK nevidím nic, co by se týkalo místní příslušnost. Ustanovení, které citujete (§ 125f odst. 5) neříká nic o tom, který úřad ORP to má být.
uziv: Ohledně určení místa spáchání u sprdele se trochu situace změnila, a to právě o ten § 62 PřesZ. Původně to bylo krajně pochybné. Sprdel nebyl přestupek, tedy defaultně by to spadlo dle SprŘ do bydliště. Nicméně vakuum vzniklé neexistencí obecné úpravy správních deliktů se látalo vším možným, v tehdejší verzi § 125e ZPPK byl odkaz na přestupkovou působnost, což se vykládalo tak, že se analogicky použijí i ustanovení o místní příslušnosti z PřesZ/1990. Ten byl ale proti stávající verzi hloupější, v § 55 to bylo natvrdo podle místa spáchání, nějak se tedy určit muselo (že to u sprdele je sporné je každému jasné, ale nevím o tom, že by se to nějak rozlousklo). Teď ale platí komlexnější úprava, která připouští, že místo spáchání taky nemusí jít určit, to by pak příslušnost umístilo do pobytu/sídla provozovatele. Proti takovému výkladu se samozřejmě budou SO s nasazením veškerých prostředků bránit, protože by to totálně rozbilo inkasní model. Nedávám tomu velkou šanci, ale za průzkum bojem to stojí.
-
hh díky za rozbor, respektive vysvětlení!
Jak nejsem právník, tak jsem si nebyl jist, jestli by se nějakou kostrbatou právní konstrukcí (o kterou se nejspíš budou pokoušet) SO nepokusil dokázat, že podle ZPPK je tím orgánem ten samý, na jehož území byl přestupek řidiče(m) spáchán.
Jestli to takto nestojí na jisto, tak jak psal uziv níže - další bod, a za mne možná ani ne do odvolačky, ale rovnou do řízení o přestupku před vydáním rozhodnutí.
Do odvolačky pak asi jen napadnout, jak přiblble se s tím nejspíš SO1, ve snaze nerozbít mašinku na peníze, vypořádá...
Odesláno z mého Redmi Note 4 pomocí Tapatalk
-
Má to 2 roviny. Jednak objektivní, ryze právní. Podle té by šlo analyzovat, kde je vlastně delikt spočívající v nezajištění spáchán. Je to omisivní jednání? Distanční delikt? Nebo dokonce tranzitní delikt? Právní teorie i judikatura soudů (analogicky použitelná i trestněprávní) k tomu vodítka dává - závěrem by nejpravděpodobněji bohužel pro nás bylo, že jde o distanční delikt a místem spáchání je jak místo, kde provozovatel něco (ne)konal, tak místo, kde nastal následek. Dosavadní praxe by tak obstála, protože ORP dle místa porušení pravidel PPK logicky učiní úkon jako první (§ 11 odst. 2 SprŘ). Na § 62(2,3) PřesZ vůbec nedojde, protože příslušnost šlo určit podle místa spáchání.
Druhou rovinou je známá věc, že tuzemská definice sprdele je megapaskvil. Zákonodárce měl na výběr řadu právně čistších možností - např. rakouskou cestu, která zjednodušeně řečeno zavádí domněnku či fikci, že provozovatel byl řidičem (vyžadovalo by to sice patch Listiny, ale jak ukazuje zkušenost našeho jižního souseda, je to řešitelné a i u ESLP to prošlo). Nebo jiný model, kde se přizná, že ze strany provozovatele jde o něco jako ručení, tedy že nejde o delikt provozovatele, ale povinnost za nějakých podmínek platit pokutu, kterou by jinak platil nezjištěný řidič (mělo by to blíž fiskálnímu než přestupkovému právu). Ne že by to pak bylo výrazně lepší, ale aspoň by bylo jasno, a obrana by se taky dala stavět přehledněji. Místo toho kocourkovská cesta spočívá v tom, že formálně jakoby provozovatel páchá nějaký protiprávní čin (spočívající v „nezajištění“, ale nikdo neumí říct, jak by to mohl splnit jinak, než že bude řídit výhradně sám), ale ve skutečnosti nikoho detaily této povinnosti provozovatele nezajímají, hlavně že odpovídá (nález ÚS, který měl být o zrušení § 10(3) ZPPK, se anatomií dané povinnosti a její splnitelností prakticky nezabýval, místo toho jen plácal páté přes deváte kolem, převážně v duchu hesla účel světí prostředky).
-
No je to stále zajímavější a zajímavější.
Přemýšlím o tom, jak postavit argumentaci tak, aby v prvním střetu se SO neshořela jako papírový čert.
Na jednu stranu je to tu - pro neprávníka zajímavé - vysvětlení ohledně distančního a dalších typů deliktů, kterými by se nejpíš případný soud zaštiťoval.
Co píšete dává perfekní smysl: pokud např. někde naložím kamion tak, že je přetížený, případně ho naložím tak blbě, že se během přepravy náklad přesune tak, že přetíží třeba jednu nápravu a někde totál jinde to změří automatická váha, tak mi to zapadá do toho patternu, že někdo někde něco podělal/zanedbal, ale projevilo se to jinde a orgáni nechtějí bloumat nad tím, kdo se má chopit výběru pokutičky.
Sprdel je oprvadu paskvil, který tam byl naroubován narychlo právním diletantem, což se projevuje právě těmito nedomyšlenostmi kolem.
Když už se takhle musím do něčeho ponořit, tak si většinou pomáhám komentáři, nebo důvodovou zprávou zákona.
Tam jsem se chtěl podívat, jak je to myšleno s tím SO, který má SprDel řešit.
A tady přichází to zajímavé: ona k tomuhle není. Respektive není k sehnání.
Existuje k ostatním ptákovinám, které se v tomto patchi 361/2000 svezly.
Ale k tomuto konkrétně ne.
Něco prý zpětně stvořilo MDČR (což je mimochodem tragikomicky Orwellovské), akorát se po tom nějak zavřely vody.
V seznamu odpovědí na žádosti podl InfZ to MDČR už nemá, až tak bylo odpovězeno někdy v roce 2017, ale to jsem taky musel hledat už v nakešovaných stránkách.
Web, na kterém to mělo být ke stažení a na který odkazuje i jedna diskuze zde na serveru taky nefunguje (alepoň včera byl kaput)...
Jsem paranoidní, nebo opravdu má někdo zájem na tom, aby tento "skvost" reverzního zákonodárství zmizel ze světa :-) ?
Odesláno z mého Lenovo YT3-X90L pomocí Tapatalk
-
Zde je celkem pět důvodových zpráv. Bohužel zprávy neobsahují datum stvoření, ale myslím, že ta finální dodatečně vytvořená je ta s tím nejdelším názvem. Muselo by se hledat na stránkách poslanecké sněmovny, tam je k dispozici důvodová zpráva platná ve chvíli projednávání. Protože SPRDEL byla protlačena dodatečně, tak tam pochopitelně ještě nebyla zmíněná, takže vše, co je potom v důvodové zprávě navíc proti parlamentní verzi, je, jak říká hh, "vlhký sen úředníka".
-
Tedy mimochodem, když PřesZ definuje toto:
(2) Nelze-li místní příslušnost správního orgánu určit podle odstavce 1 nebo byl-li přestupek spáchán v cizině a podezřelý z přestupku je státním občanem České republiky nebo osobou bez státní příslušnosti, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, je k řízení místně příslušný správní orgán, v jehož správním obvodu podezřelý z přestupku má nebo naposledy měl trvalý pobyt.
Jak by to mohlo dopadnout, když ohlásím trvalý pobyt mimo ČR, zároveň zůstanu občanem a "spáchám" přestupek provozovatele? Minimálně by to byl zajímavý námět na slovíčkařský experiment.
- státním občanem ČR jsem nadále,
- povolen trvalý pobyt mám,
- mám nebo jsem naposledy měl trvalý byt mimo ČR,
- mimo ČR nejspíše nebude místně příslušný správní orgán
-
Zde je celkem pět důvodových zpráv. Bohužel zprávy neobsahují datum stvoření, ale myslím, že ta finální dodatečně vytvořená je ta s tím nejdelším názvem. Muselo by se hledat na stránkách poslanecké sněmovny, tam je k dispozici důvodová zpráva platná ve chvíli projednávání. Protože SPRDEL byla protlačena dodatečně, tak tam pochopitelně ještě nebyla zmíněná, takže vše, co je potom v důvodové zprávě navíc proti parlamentní verzi, je, jak říká hh, "vlhký sen úředníka".
Díky za poskytnutí. Je to ta nejdelší, jak píšete.
Na ty ostatní jsem taky na stránkách PSP ČR narazil, ale jak jsem psal výše, to zásadní tam chybělo.
Jak jsem dopsal ten minulý příspěvek, tak jsem hnedka napsal e-mail na MDČR s žádostí dle 106 a ještě přidal přátelský štulec v podobě upozornění, že tuto informaci už podle všeho jednou poskytli, ale v rozporu s tímto zákonem, není momentálně přístupná v seznamu zveřejněných informací.
Experimentuji s žádostmi dle 106 (o 106 :-) ) e-mailem, protože je poněkud nepraktické to dostávat do datové schránky, do které se občas člověk nedostane, tak uvidíme, jak se ministerstvo pochlapí...
Odesláno z mého Lenovo YT3-X90L pomocí Tapatalk
-
Jak by to mohlo dopadnout, když ohlásím trvalý pobyt mimo ČR, zároveň zůstanu občanem a "spáchám" přestupek provozovatele?
Dopadlo by to úplně stejně, jako do dopadá dosud - řešil by to SO dle místa porušení předpisů, s odkazem na místo spáchání. Pokud by se do toho začalo vrtat s tím, že je třeba rozlišovat spáchání přestupku (nezjištěného) řidiče a spáchání přestupku provozovatele, lze to patrně zachránit výše naznačenou argumentací (že místem spáchání distančního deliktu je i místo, kde nastal následek).
Jinak zřejmě nemá smysl plýtvat mozkovou kapacitou na rozbití algoritmu určení místní příslušnosti - jednak proto, že zřejmě nemá významnější slabinu (ultimátní kritérium v § 62(4), tj. kde vyšel přestupek najevo, vždy někomu příslušnost založí), ale i kdyby existoval skutečně nerozhodnutelný případ, vždy tu je možnost příslušného KÚ či MD příslušný SO prostě určit na základě správního uvážení dle § 11(2) SprŘ.
-
Ad plýtvání mozkovou kapacitou na rozbíjení toho algoritmu určení příslušného SO: jde o to, koho donutíme plýtvat.
Mám za to, že vůbec není špatné, když SO, které na základě Humlozprasku inkasují (dle mne v rozporu s dobrými mravy, bohužel nikoliv protizákonně), ochutnají recept, podle kterého nám vaří meducínu, a užijí si sepsání zdůvodnění toho, proč by měly inkasovat právě ony a ne úřad v místě trvalého bydliště provozovatele.
Po dobu, co se budou trápit tímto alespoň nebudou škodit jinde...
Odesláno z mého Redmi Note 4 pomocí Tapatalk
-
Ano, jako mlha či klacek hozený do cesty to fungovat může, ale skutečně prosadit, že provozovatele má inkasovat jeho domovský úřad ORP (což by pokutový byznys rozbilo úplně stejně účinně, jako kdyby výnos šel rovnou do eráru), bohužel za současné právní úpravy asi nepůjde. Zkoušet to ovšem není nesmyslné, už proto, že to třeba někoho zaměstná či vystraší ...