30kmhcz
Ukončené případy => Alkohol => Téma založeno: Paika 25 Května 2017, 13:29:53
-
Zdravím a prosím o radu. Zkoušel jsem pročíst starší dotazy, ale na můj případ jsem nic nenašel a mrzí mne, že jsem tyto rady neznal dřív.
Byl jsel jsem zastaven, zkontrolován a podroben dechové zkoušce - nadýchal jsem 0,39 po 5 min 0,35. Ptali se co jsem pil a kdy, ale nebavil jsem se s nimi, tak nějak sem spíš mlčel. Zabavili ŘP, sepsali lejstro, kde stroze popisují co se stalo a kolik naměřili. Dopsal jsem na jejich pokyn"bez výhrad" a podepsal.
Už vím, že jsem udělal několik chyb, ale také jsem se dočetl o 10% rozdílu. U mne je to tedy o setinku, ale přesto tester se do této hranice nevejde - je zde nějaká šance to na to uhrát?
Předem díky!
-
Určitě. Jen musíte počkat, až něco přijde.
-
Uff, to by bylo skvělé, už to fakt neudělám, bez ŘP jsem nahranej.
Takže počkat na tu jakousi první obsílku o zadržení ŘP a tam se nějak odvolat? Zpochybnit tester?
A zvládnu odpověď sám nebo je třeba začít shánět právníka? Sem chudej, kdyby šlo jen trochu svépomocí, velice přivítám. Ale zase pokud by šance byla o poznání menší, radši se zadlužím, ŘP nutnost...
-
na tohle není právník potřeba. Jen je potřeba jim říct, že zdržení jim naúčtujete, tak ať máknou.
-
A jak se dá zadržení ŘP nechat proplatit? Po konzultaci s právníkem mi bylo řečeno, že i když se skutek pro který byl ŘP zadržen neprokázal, neznamená to, že stát pochybil a pravděpodobnost výhry sporu o finanční odškodnění je mizivá.
-
Přijde vám od úřadu obce s rozšířenou působností (ORP) v jejímž obvodu byl ŘP zadržen oznámení o zahájení řízení o zadržení ŘP podle § 118c ZPPK (mělo by to být relativně brzy, policista by měl zadržený průkaz poslat bezodkladně, úřad má lhůtu 5 dní, plus pár dní pro poštu). Kdyby se více než týden nic nedělo, můžete to telefonicky zkusit prověřit a popohnat, pokud na to hodně spěcháte.
Následně se vyjádříte. Když vše dobře půjde, mělo by stačit poukázat na nedodržení metodiky ČMI č. 114-MP-C008-08, tj. rozdíl větší než 10 %.
-
a pamatujte si, že jste nic nepřiznával a vyjadřovat se k tomu už nebudete.
-
Děkuji za pomoc.
Mám datovku, takže předpokládám, že by to mělo přistát tam. A bude stačit jako odpověď takové strohé sdělení? Většinou jsou to všechno romány - pokud by se dal někde nějaký vzor nebo něco, od čeho bych se mohl odpíchnout, budu vděčný.
-
A jak se dá zadržení ŘP nechat proplatit? Po konzultaci s právníkem mi bylo řečeno, že i když se skutek pro který byl ŘP zadržen neprokázal, neznamená to, že stát pochybil a pravděpodobnost výhry sporu o finanční odškodnění je mizivá.
Na tohle se nedá jednoznačně odpovědět. Zadržení ŘP má poměrně komplikovanou povahu, prvotně (v podání PČR) jde o tzv. faktický zásah, který je ale následně potvrzen formou klasického správního rozhodnutí. U odškodnění by se muselo nejdřív posoudit, kde došlo k chybě. První možnost je, že úřad vůbec zadržení nepotvrdí (nerozhodne o zadržení a ŘP vrátí podle § 118c(2)(a) ZPPK) - pak se teoreticky můžete domáhat náhrady škody za nesprávný úřední postup PČR, ale budete muset prokázat, že postupovali nesprávně (např. zadrželi ŘP pro rychlou jízdu atp.). Druhá možnost je, že to úřad potvrdí. Pak jste v režimu odpovědnosti za nezákonné rozhodnutí, tj. musíte se proti rozhodnutí o zadržení nejprve odvolat, v případě neúspěchu pak dosáhnout jeho zrušení jinou cestou (ve správním soudnictví, v přezkumu atp.) Pak lze uplatnit škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. Případně lze i cílit na průtahy, kdyby nebyly dodržovány lhůty.
A samozřejmě, neplatí, že by neuložení sankce v přestupkovém řízení (např. pro prekluzi) automaticky znamenalo nezákonnost rozhodnutí o zadržení ŘP (což ja pravděpodobně to, na co odkazoval ten, s kým jste to konzultoval). Musela by se prokázat nezákonnost toho rozhodnutí podle § 118c ZPPK, která v principu může spočívat buď meritorně v tom, že tu nebyly podmínky pro zadržení podle §§ 118a,118b ZPPK, nebo procesně, že úřad nesprávně postupoval v řízení, kterým měl jejich splnění ověřit.
-
Tak pokud bylo měření neplatné, pak bylo neplatné i zadržení z důvodu "naměření". A samotné doznání nic neznamená, pokud není podloženo měřením.
Pokud se budu přiznávat, že jsem vypil litr rumu a měřák ukáže nulu (nebo jiné číslo, ale v rozporu s metodikou), pak jistě k zadržení není důvod.
-
Když to vztáhneme k tomu konkrétnímu případu, tak tam je naprosto jasně podložené podezření na řízení pod vlivem z důvodu pozitivní orientační zkoušky. Je úplně fuk, že nebyla dodržena metodika (kterou je potřeba dodržet v případě, že to dýchání má být použito jako klíčový důkaz v řízení), dokonce by ani nevadilo, kdyby to nebyl Drager ale nějaký ten retro balónek či jiný měřák.
Takže tady je zadržení policajtem v pořádku a u úřadu bude záležet, jaké podklady bude mít v okamžiku rozhodování. Bude-li upozorněn na nedostatečnost podkladů pro rozhodnutí o přestupku, tak by měl ŘP vrátit, ale ani potvrzení zadržení by nebylo prima facie nezákonné.
-
Paika: Reaguji na to, co jste mi posílal v SZ. To vyjádření jste se chystal úřadu poslat preventivně, nebo už něco přišlo? Pokud ano, bylo již zahájeno řízení o zadržení ŘP? A řízení o samotném přestupku?
-
Koukám že pán je nějaký koumák, co rozesílá SZ na všechny strany. mě ji poslal taky. Od teď je budu ignorovat.
-
Pan koumák se hluboce omlouvá - poslal jsem dotaz Vám dvěma, kteří jste mi odpovídali. Do kožichu jsem již dostal od kolegy .) byla to neznalost jak to tu chodí, časový press a snaha více můj případ nevystavovat veřejnosti - dotaz jsem anonymizoval až po přečtení upozornění a mezitím si jej přečetlo hodně lidí a zbytečně jsem se v původní verzi odkopal. Ještě jednou se Vám omlouvám a děkuji za Váš čas.
-
hh: V neděli jsem si vyzvedl z datové schránky toto:
Věc: Oznámení o zahájení řízení o zadržení řidičského průkazu
Magistrát hlavního města Prahy, Odbor dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení,
v přenesené působnosti podle ust. § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, ve znění
pozdějších předpisů, jako příslušný správní orgán – obecní úřad obce s rozšířenou působností
podle ust. § 118c odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o
změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „zákon č. 361/2000 Sb.“), Vám
tímto podle ust. § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
oznamuje, že dnem doručení tohoto oznámení, z důvodů uvedených v ust. § 118a odst. 1 písm.
d) zákona č. 361/2000 Sb., ve vztahu k ust. § 118b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., zahajuje
řízení ve věci zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo
o trestném činu podle ust. § 118c odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.
Podkladem pro zahájení řízení se stalo oznámení policie podle § 118b odst. 4 zákona č.
361/2000 Sb., že Vám byl podle ust. § 118b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. policistou Policie
České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha II, místního oddělení Smíchov dne
24.05.2017 zadržen řidičský průkaz evidenční číslo XXXXXXX, z důvodu, že jste dne 24.05.2017 kolem XXXX hod řídil motorové
vozidlo a jste podezřelý, že jste řídil uvedené motorové vozidlo bezprostředně po
požití alkoholického nápoje nebo v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy jste ještě
byl pod vlivem alkoholu, což bylo zjištěno dechovou zkouškou s pozitivním výsledkem.
Řízení o zadržení řidičského průkazu je zvláštním druhem řízení, jehož předmětem není
posoudit, zda jste spáchal/a trestný čin nebo přestupek, ale zda zadržení řidičského průkazu, ke
kterému je policista oprávněn dle ust. § 118b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., za podmínek
uvedených v ust. § 118a odst. 1 písm. a) až h) tohoto zákona, pro výše uvedený skutek proběhlo
v souladu s právní úpravou.
P o u č e n í
Po posouzení povahy věci ve smyslu ust. § 49 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění
pozdějších předpisů, správní orgán usoudil, že není nezbytné, aby se o věci konalo ústní jednání.
Z uvedených důvodů Vás správní orgán poučuje, ve smyslu ust. § 36 odst. 3 správního řádu, o
Vašem právu vyjádřit se ve lhůtě do 5 dnů od obdržení tohoto oznámení k podkladu pro vydání
rozhodnutí, ke způsobu jeho zjištění a o možnosti případně navrhnout doplnění podkladu pro
rozhodnutí. Z tohoto vyjádření musí být patrno, kdo je činí (jméno, příjmení, datum narození a
místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování podle § 19 odst. 3 správního
řádu), které věci se týká a co se navrhuje. Podání musí dále obsahovat označení správního
orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí (viz
ust. § 37 odst. 2 správního řádu). Toto vyjádření je nutno učinit písemně nebo ústně do
protokolu anebo v elektronické podobě (podepsané elektronickým podpisem podle zákona č.
297/2016 Sb.). Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem
uvedeným v předchozí větě, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména
prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu (viz ust. § 37
odst. 4 správního řádu).
Dále Vás správní orgán poučuje ve smyslu dalších ustanovení správního řádu:
- ust. § 33 odst. 1 (Účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení
se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu.
V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. )
- ust. § 36 odst. 1 (Nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat
důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí;
správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své
návrhy.)
- ust. § 36 odst. 2 (Účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud
o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení, nestanoví-li
zákon jinak.)
- ust. § 36 odst. 5 (Účastník, jeho zástupce nebo podpůrce je povinen předložit
na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se
pro účely tohoto zákona rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je
uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě
bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě
jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad
předkládá, jako jeho oprávněného držitele.)
- ust. § 38 odst. 1 (Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, a to i
v případě, že je rozhodnutí ve věci již v právní moci.)
- ust. § 38 odst. 4 (S právem nahlížet do spisu je spojeno právo činit si výpisy a
právo na to, aby správní orgán pořídil kopie spisu nebo jeho části.)
- ust. § 52 (Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení.
Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které
jsou potřebné ke zjištění stavu věci.)
- ust. § 62 odst. 1 (Správní orgán může rozhodnutím uložit pořádkovou pokutu
až do výše 50000 Kč tomu, kdo v řízení závažně ztěžuje jeho postup tím, že se
bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu, nebo navzdory
předchozímu napomenutí ruší pořádek, nebo neuposlechne pokynu úřední
osoby.)
- ust. § 63 odst. 1 (Toho, kdo nepřístojným chováním ruší pořádek při ústním
jednání nebo ohledání na místě, popřípadě při jiném úkonu, může správní
orgán po předchozím upozornění vykázat z místa, kde se úkon koná.)
- ust. § 79 odst. 6 (Povinnost nahradit náklady řízení, které by jinak správnímu
orgánu nebyly vznikly, může správní orgán uložit tomu, kdo jejich vznik
způsobil porušením své povinnosti.).
Pokud ve stanovené lhůtě svého práva vyjádřit se k podkladu pro rozhodnutí nevyužijete,
popřípadě neuplatníte své návrhy na jeho doplnění, bude rozhodnuto i bez tohoto.
-
A po zapracování připomínek mr. opase jsem sesmolil toto:
Věc: Vyjádření k oznámení o zadržení řidičského průkazu XXXXXX, dne 24. 5. 2017
K zadržení řidičského průkazu XXXXXX, z důvodu, že dne 24. 05. 2017 kolem XXXXX hod jsem řídil motorové vozidlo XXXXX a jsem podezřelý, že jsem řídil uvedené motorové vozidlo údajně bezprostředně po požití alkoholického nápoje, uvádím, že jsem žádný alkohol nepožíval a proto jsem i na otázky příslušníků PČR žádný alkohol nepřiznával a zpochybňuji výsledek dechové zkoušky. Jelikož výsledek 0,35‰ a 0,39‰ vykazuje rozdíl větší než 10%, došlo k nedodržení metodiky ČMI č. 114-MP-C008-08 a tedy k neoprávněnému zadržení řidičského průkazu dle ust. § 118b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. Protože podklady pro rozhodnutí o přestupku jsou nedostatečné, žádám o co nejrychlejší vrácení zadrženého řidičského průkazu a to bez zbytečného odkladu. Vzhledem k faktu, že zadržený ŘP generuje určité náklady, si dovoluji upozornit, že v případě chybného úředního postupu či zbytečných průtahů, budu tyto náklady po vás vymáhat. K uvedenému nemám více co dodat.
-
Za mě ok.
-
Lehce zkultivováno:
Věc: Vyjádření k oznámení o zadržení řidičského průkazu XXXXXX, dne 24. 5. 2017
K zadržení řidičského průkazu XXXXXX, z důvodu, že dne 24. 5. 2017 kolem XXXXX hod jsem řídil motorové vozidlo XXXXX a jsem podezřelý, že jsem řídil uvedené motorové vozidlo údajně bezprostředně po požití alkoholického nápoje, uvádím, že jsem žádný alkohol před jízdou nepožil a proto jsem i na otázky příslušníků PČR žádný alkohol nepřiznal a zpochybňuji výsledek orientační dechové zkoušky.
Aby bylo možno zjišťování ovlivnění alkoholem analyzátorem alkoholu v dechu užít jako důkaz v přestupkovém řízení, musí být provedeno stanoveným a řádně ověřeným měřidlem ve smyslu zákona o metrologii a řídit se metodikou ČMI č. 114-MP-C008-08, kterou navrhuji v řízení provést jako listinný důkaz. Podle bodu 6 této metodiky „aby bylo možné výsledek brát jako akceptovatelný, nesmí mezi výsledky obou měření být rozdíl vetší než 10 %“. Jelikož rozdíl mezi 0,39 ‰ a 0,35 ‰ je větší než 10 %, nebyla tato podmínka dodržena. Orgán PČR nepostupoval v souladu s metodikou, podle které měl buď pokračovat v měření, nebo vyzvat řidiče k podrobení se odbornému lékařskému vyšetření.
Zjištění je tedy neprůkazné a zadržení ŘP postrádá podklad, především tu však není podklad pro vedení přestupkového řízení o skutku, pro který byl ŘP zadržen. Navrhuji proto, aby správní orgán postupem podle § 118c odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. bez zbytečného odkladu vrátil zadržený ŘP a řízení o přestupku nezahajoval, resp. jej zastavil, bude-li zahájeno. Upozorňuji, že náklady vzniklé mi v důsledku nesprávného zadržení ŘP či případných průtahů při jeho vracení uplatním po odpovědných osobách postupem podle zákona č. 82/1998 Sb.
-
Ježišmarjá to je nádhera :) oceňuji zvrhlou krásu uředního ptydepe, krásně jste to zkultivoval! Dnes ráno posláno. Poslal jsem to radši poštou i když mám datovku, ale ohání se tam podpisem a elektronický nemám. Tak sem zvědavej co na to úřad, budu informovat.
Fakt Vám oběma moc děkuji!
-
Do datovky se zadny el. podpis nedava.
-
Což správní orgán nemusí vědět, a je zde tedy potenciál ke zvýšení fun factoru ;D
-
Poslal jsem to radši poštou i když mám datovku, ale ohání se tam podpisem a elektronický nemám.
Pokud úřad o datovce ví (a nelze tak pracovat s momentem překvapení, že bude něco doručovat neúčinně), je zbytečné ji nevyužít, myslete na naše lesy!
Což správní orgán nemusí vědět, a je zde tedy potenciál ke zvýšení fun factoru ;D
Že k datovkovému podání nemusí být připojen zaručený (či dokonce kvalifikovaný) elektronický podpis na úřadě na 99 % budou vědět, takovým podpisem totiž není opatřena drtivá většina podání a kdyby každé z nich měli ignorovat či vyzývat podatele, tak si svoji chybu velmi rychle uvědomí. Ostatně i zde řešený případ z Telče (kde úředníkovi nechyběl „elektronický podpis“, ale zkrátka blíže neupřesněný „podpis“) skončil tak, že podání úřad tiše akceptoval, aniž by podatel na pomatenou výzvu reagoval.
Ještě bych pochopil zmatky na nějaké prdelní obci, kam přijde datová zpráva dvakrát do roka, vždy vyvolá poprask a musí se na to přijet podívat synovec starosty, co pracuje v krajském městě. Ale nikoliv na úřadu ORP.
-
Navic, pokud jde o touhu po navraceni RP co nejdrive, je zvysovani fun-factoru trochu netakticke :-)
-
Já se snažím s úřady už leta komunikovat elektronicky jak jen to jde. Jsem fakt průkopník a takovej menší stromek už jsem určitě ušetřil ;) ale bývá to s nima občas nelehký a sem tam s tím pořád neumí pracovat.
Ale máte asi pravdu, tady by to už měl být asi standardní komunikační prostředek. Nakonec jsem to tedy ráno poslal i datovkou, tak to je alespoň pojištěný na dvou frontách. Teď už jen modlitby a rituály, aby se úředník blbě nevyspal, nekousnul se a nechtěl zlepšovat svět na mém případu ;D
-
No, ale stejně - z jejich dopisu mi vyplývá, že zprávu DS (jestli chápu dobře, že ji nazývají jako "veřejné datové sítě bez použití podpisu") akceptují až později, pokud je podání učiněno jiným způsobem, vycházel jsem z tohoto odstavce:
Toto vyjádření je nutno učinit písemně nebo ústně doprotokolu anebo v elektronické podobě (podepsané elektronickým podpisem podle zákona č.
297/2016 Sb.). Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno způsobem uvedeným v předchozí větě, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejménaprostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití podpisu (viz ust. § 37 odst. 4 správního řádu).
-
to chápete blbě. Tím se myslí třeba obyčejný email.
Datovka má speciální režim.
-
Paika: To platí pro e-mail bez elektronického podpisu.. datovka má stejný účinek jako podepsaný dopis poslaný poštou.
-
No, ale stejně - z jejich dopisu mi vyplývá, že zprávu DS (jestli chápu dobře, že ji nazývají jako "veřejné datové sítě bez použití podpisu") akceptují až později, pokud je podání učiněno jiným způsobem, vycházel jsem z tohoto odstavce:
Nechápete, veřejnou datovou sítí je myšlen jednoduše internet, a schovává se za tím jak e-mail na podatelnu, tak systém DS. Podání přes DS se řídí zákonem č. 300/2008 Sb. (ElÚkon) a ten v § 18(2) zavádí tzv. fikci podpisu.
Když vezmete doslova § 37(4) SprŘ, tak to sice vypadá, že by i takto učiněné podání přes DS mělo mít elektronický podpis, ale tady se přednostně uplatní právě § 18(2) ElÚkon, neboť jde ve vztahu ke správnímu řádu o lex specialis (a zároveň i lex posterior, původní znění SprŘ s datovými schránkami nepočítalo a prováděcí novela některá místa, která by zasloužila upřesnit, ponechala beze změny) - takže je vcelku jednoznačné, jak se to má interpretovat.
-
Zdravím a děkuji za ujasnění a přicházím s další reakcí aparátu - rozhodl se řízení zahájit :( Poradíte, prosím, další postup? Mám tam jít nebo zkusit sehnat právníka a nechat to radši na něm? Ještě něco napsat? Díky!
Věc: Oznámení o zahájení řízení o přestupku - PŘEDVOLÁNÍ
Tímto Vám oznamuji, že Magistrát hlavního města Prahy, Odbor dopravněsprávních činností,
oddělení správního řízení, v přenesené působnosti podle ust. § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000
Sb., o hl. m. Praze, ve znění pozdějších předpisů, jako příslušný správní orgán podle ust. § 125e
odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o silničním provozu), proti Vám, podle ust. § 67
odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a podle ust. §
46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zahajuje řízení ve věci
přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu, spočívajícího v tom,
že jste měl dne 24.05.2017 řídit osobní automobil XXXXX v době, kdy jste byla ještě pod vlivem
požitého alkoholického nápoje, což bylo zjištěno při kontrole policistou Policie ČR, na jehož
výzvu jste se podrobil vyšetření podle zvláštního právního předpisu ke zjištění, zda nejste
ovlivněn alkoholem, přičemž byla dechovou zkouškou provedenou analyzátorem alkoholu v
dechu, splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním předpisem (Alcotest Dräger), zjištěna
hodnota 0,39 promile alkoholu v dechu, odpovídající po zohlednění maximální dovolené chyby
analyzátoru a expertně stanovené nejistoty dle přepočtové tabulky Metodiky měření alkoholu
v dechu Českého metrologického institutu hladině minimálně 0,15 g/kg alkoholu ve Vaší krvi,
čímž jste měl porušit ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu.
Magistrát hl. m. Prahy, Odbor dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení Vám ve
shora uvedených souvislostech sděluje, že oznámením této písemnosti se stáváte obviněným
z výše uvedeného přestupku (ust. § 73 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve
znění pozdějších předpisů).
Magistrát hlavního města Prahy, Odbor dopravněsprávních činností, oddělení správního
řízení, Vás současně v této věci podle ust. § 74 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o
přestupcích, ve znění pozdějších předpisů a ust. § 59 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve
znění pozdějších předpisů, předvolává k ústnímu jednání o přestupku, které nařizuje na den
20.07.2017
POUČENÍ:
Jako účastník řízení – obviněný/á z přestupku – máte právo nechat se zastupovat zmocněncem,
kterého si můžete zvolit. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc
lze udělit i ústně do protokolu (ust. § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění
pozdějších předpisů – dále jen „správní řád“). Zástupcem účastníka řízení je zákonný zástupce,
opatrovník nebo zmocněnec; zástupcem účastníků řízení, jejichž zájmy si neodporují, může být i
společný zmocněnec nebo společný zástupce (ust. § 31 správního řádu). Účastník řízení, jeho
zástupce nebo podpůrce (§ 45 a násl. občanského zákoníku) je povinen předložit na výzvu
oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona
rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a
místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i
podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad
předkládá, jako jeho oprávněného držitele (ust. § 36 odst. 5 správního řádu).
Při ústním jednání máte právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se Vám kladou za vinu a
k důkazům o nich, uplatňovat skutečnosti a navrhovat důkazy na svou obhajobu, podávat
návrhy a opravné prostředky. K výpovědi ani k doznání nesmíte být donucován/a (ust. § 73
odst. 2 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů – dále jen
„zákon o přestupcích“).
Po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí máte právo navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a
vyjádřit v řízení své stanovisko; současně, pokud o to požádáte, máte právo na poskytnutí
informací o řízení správním orgánem, nestanoví-li zákon jinak (ust. § 36 odst. 1, 2 správního
řádu).
Před vydáním rozhodnutí máte právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí (ust. § 36 odst. 3
správního řádu), a to po skončení dokazování ve shora uvedeném termínu při ústním jednání o
přestupku, k němuž jste předvoláván/a.
Předvolaný je povinen dostavit se včas na určené místo; nemůže-li tak ze závažných důvodů
učinit, je povinen bezodkladně se s uvedením důvodů správnímu orgánu omluvit (§ 59
správního řádu), a to písemně nebo ústně do protokolu anebo podáním v elektronické podobě
(podepsaným elektronickým podpisem podle zákona č. 297/2016 Sb.); za podmínky, že podání
je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno výše uvedeným způsobem, je možno je učinit i
pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo
veřejné datové sítě bez použití podpisu (viz ust. § 37 odst. 4 správního řádu). Nebude-li omluva
učiněna prokazatelným způsobem a neodstraní-li předvolaný takový nedostatek podání ani v
případně stanovené lhůtě, nemusí správní orgán omluvu akceptovat.
Jako závažný důvod pro nedostavení se lze akceptovat zejména pracovní neschopnost uznanou
lékařem, ošetřování člena rodiny, dovolenou na zotavenou objednanou s časovým předstihem,
událost rodinné povahy jako např. svatba, pohřeb, účast na jiném řízení před soudem či
správním úřadem apod. Za závažné důvody nelze považovat výkon podnikání či zaměstnání,
pracovní aktivity, provozování koníčků a jiných zájmů, popř. jiné soukromé aktivity.
Odmítnete-li se k projednání přestupku dostavit nebo se k jednání nedostavíte bez náležité
omluvy nebo důležitého důvodu, bude přestupek projednán ve Vaší nepřítomnosti (ust. § 74
odst. 1 zákona o přestupcích).
-
Zajistěte kopii spisu.
-
OK, to je zahájení přestupkového řízení, ale co to zadržení ŘP? Bylo vydáno rozhodnutí podle § 118c? Jak se MHMP vypořádal s námitkami ve vyjádření, tj. k tomu > 10% rozdílu?
-
Netuším. Toto je jediná odezva (dnes 8.6.) na mnou zaslanou námitku (jak přes datovku, tak i poštou) dne 30.5. :-/
Mám se tam tedy vydat a pořídit kopii spisu? Musím se nějak objednávat nebo tam stačí zajít v nějakou úřední hodinu (třeba zítra dopo?)?
-
Zajdete bez objednani. Od zacatku vse nahravejte, staci audio. Svoleni na to nepotrebujete a rikat jim to taky nemusite (nahravate uredni cinnost, ne projevy osobni povahy).
Chtejte kompletni kopii spisu a do potvrzeni si nechte napsat, kolik listu jste obdrzel. Na nic se neptejte a k nicemu se nevyjadrujte.
-
Tak v pátek ráno jsem zařídit kopii spisu bohužel už nestihl, ale po obědě dorazilo do DS toto:
Magistrát hlavního města Prahy, Odbor dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení, v přenesené působnosti podle ust. § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, ve znění pozdějších předpisů, jako příslušný správní orgán podle ust.§ 118c odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 361/2000 Sb.“),
r o z h o d l o zadržení řidičského průkazu
do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu. Panu XXXX byl podle ust. § 118b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., z důvodu uvedeného v ust. § 118a odst. 1 písm. d) tohoto zákona, policistou Policie České republiky, Obvodní ředitelství XXXX Magistrátem hl.m. Prahy, z důvodu, že dne XXXX řídil motorové vozidlo a je podezřelý, že řídil uvedené motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy ještě byl pod vlivem alkoholu, což bylo zjištěno dechovou zkouškou s pozitivním výsledkem.
O d ů v o d n ě n í :
Z oznámení o zadržení řidičského průkazu od orgánů Policie ČR Obvodního ředitelství policie Praha, zdejší správní orgán zjistil, že panu XXXX byl uvedený řidičský průkaz policistou Policie České republiky z výše uvedených důvodů zadržen v souladu s ustanovením § 118b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb.
Uvedené zjištění je dokladováno potvrzením policejního orgánu Policie ČR, Obvodního ředitelství policie Praha II, místního oddělení Smíchov čj XXXXX o zadržení řidičského průkazu pro řízení vozidla pod vlivem alkoholu a zasláním originálu řidičského průkazu.
Na podkladě těchto podkladů je tedy nutno učinit závěr, že v tomto případě došlo k naplnění podmínek pro zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu v souladu s ust. § 118c odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., neboť za shora uvedené protiprávní jednání lze jmenovanému uložit sankci nebo trest zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.
Řízení o zadržení řidičského průkazu je zvláštním druhem řízení, jehož předmětem není posoudit, zda pan XXXXX, spáchal trestný čin nebo přestupek, ale zda zadržení řidičského průkazu, ke kterému je policista oprávněn dle ust. § 118b odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., za podmínek uvedených v ust. § 118a odst. 1 písm. a) až h) tohoto zákona, proběhlo v souladu s právní úpravou. Ustanovení § 118a odst. 1 ve spojení s § 118c odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. neposkytuje správním orgánům možnost správního uvážení. Uvedená ustanovení zákona o silničním provozu stanoví správnímu orgánu jednoznačně, jakým způsobem
má rozhodnout v případě naplnění některého z předpokladů předvídaných v § 118a odst. 1 písm. a) až h) uvedeného zákona. Tato ustanovení nedávají správnímu orgánu žádný prostor pro vlastní úvahu o aspektech předmětného jednání či pro zohlednění jiných než v těchto
ustanoveních uvedených kritérií (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 5 As 74/2010, dostupný na www.nssoud.cz).
Z uvedených důvodů se správní orgán blíže nezabýval námitkami pana XXXX, které uplatnil ve sdělení ze dne 30.05.2017, neboť tyto nemají souvislost s řízením o zadržení řidičského průkazu a jejich uplatnění je plně na místě až v rámci řízení o přestupku. Po dobu zadržení řidičského průkazu nesmí držitel řidičského oprávnění řídit motorové vozidlo (ust. § 118b odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.). Doba zadržení řidičského průkazu se započítává do doby výkonu sankce nebo trestu zákazu činnosti, spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel, pokud byla tato sankce nebo tento trest řidiči uložen za skutek, za který mu byl zadrženřidičský průkaz (ust. § 118c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb.).
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vrátí zadržený řidičský průkaz jeho držiteli, jestliže v pravomocně skončeném řízení o skutku, pro který byl řidičský průkaz zadržen, nebyl uložen trest nebo sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel (ust. § 118c odst. 2 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb.). Odkladný účinek případného odvolání je vyloučen přímo ze zákona (viz ust. § 129 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb.), a to z důvodu naplnění účelu opatření, přijímaného správním orgánem v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho oznámení k Ministerstvu dopravy, odboru agend řidičů, a to podáním u oddělení správního řízení, odboru dopravněsprávních činností Magistrátu hl. m. Prahy, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1685/17 (ust. § 83 a ust. § 86 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Lhůta k podání odvolání začíná běžet dnem následujícím ode dne oznámení (doručení) tohoto rozhodnutí. V případě že byla písemnost uložena u provozovatele poštovních služeb a nebyla dříve adresátem vyzvednuta, považuje se desátý den od připravení písemnosti k vyzvednutí za den doručení (§ 24 odst. 1 správního řádu). Lhůta k podání odvolání počíná v takových případech běžet dnem následujícím po uplynutí 10. dne, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí. Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Nepřihlásí-li se tato osoba do datové schránky osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty (§ 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a
autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů). Odvolání musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, protikterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo (ust. § 82 odst. 2 správního řádu). Odvolání nemá odkladný účinek (ust. § 129 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb.).
Co dál? Mám vyčkat až na to předvolání k ústnímu jednání nebo se odvolat?
-
Pozor, jsou to 2 na sobě částečně nezávislé věci. Rozhodnutí o zadržení ŘP (potvrzení úkonu PČR úřadem) a samotné řízení o přestupku. Vy se teď rozhodně odvolejte proti rozhodnutí o zadržení (už z principu, ale mohlo by to pomoct i urychlení řízení). Namítejte, že se SO nevypořádal s vaším vyjádřením ohledně použitelnosti měření, a dále, že nejde citovaný rozsudek NSS aplikovat tak, aby SO rozhodl o zadržení i v případě, kde nelze pro důkazní nouzi očekávat rozhodnutí o přestupku, to by v důsledku znamenalo povinnost postupovat způsobem, ze kterého následně vnikne dotčené osobě právo na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. Navíc není naplněna podmínka podle § 118a odst. 1 písm. d) ZPPK, tedy existence podezření, pokud jediným podkladem je orientační zkouška provedená v rozporu se závaznou metodikou, která nevylučuje vliv zbytkového alkoholu v ústech.
V samotném řízení o přestupku je ve vašem zájmu jej neprotahovat (minimálně dokud máte zadržený ŘP). Můžete dojít na nařízené ÚJ, nebo poslat SO vaše písemné stanovisko, souhlas s projednáním bez vás a případně si vyhradit právo na vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí.
-
A ještě pro úplnost, tady je ten rozsudek na který se odvolávají:
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců Mgr. Jiřího Gottwalda a JUDr. Lenky Matyášové v
právní věci žalobce: P. S., zastoupeného JUDr. Radkou Gerstnerovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Havelská 499/27,
proti žalovanému: Krajský úřad Královéhradeckého kraje, se sídlem Hradec Králové, Pivovarské náměstí 1245/2, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2010, č. j. 1308/DS/2010/SR, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu Hradci Králové ze dne 30. 9. 2010, č. j. 30 A 13/2010-
29, t a k t o :
I.
Kasační stížnost se z a m í t á .
II.
Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á .
O d ů v o d n ě n í:
Včas podanou kasační stížností brojí stěžovatel proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 9 . 2010, č. j. 30 A 13/2010- 29, jímž krajský soud zamítl žalobcovu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2010, č. j. 1308/SD/2010/SR, jímž žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Jičín (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 29. 1 2. 2009 , č . j. MUJC/2009/18889/DOP/LU, kterým byl stěžovateli podle § 118c odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákona o silničním provozu), ve nění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) zadržen řidičský průkaz do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku blíže specifikovanému v rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Krajský soud při svém rozhodování dospěl k závěru, že je-li naplněn některý z důvodů pro zadržení řidičského průkazu podle § 118a odst. 1 písm. a) až h) zákona o silničním provozu, je dán důvod pro zadržení řidičského průkazu. V příslušném správním řízení tedy správní orgán
posuzuje jen, zda byl naplněn některý ze zákonných důvodů pro zadržení řidičského průkazu a zda postup při zadržení řidičského průkazu byl v souladu s uvedenými ustanoveními zákona č. j. 5 As 74/2010 - 7 o silničním provozu. V řízení o zadržení řidičského průkazu přitom nepřísluší správnímu orgánu jakkoli hodnotit otázku viny za přestupek, která není ani kritériem pro zadržení řidičského průkazu. Správní orgán pak ani není oprávněn zabývat se také dalšími okolnostmi [stěžovatelova bezúhonnost, nespojení deliktu (pro který je se stěžovatelem vedeno správní řízení) s jiným protiprávním jednáním či škodlivým následkem, povaha stěžovatelova jednání či otázky týkající se osoby žalobce, atp.], když taková kritéria nejsou v řízení o zadržení řidičského průkazu relevantní.
Důvody pro zadržení řidičského průkazu jsou tedy dány bez dalšího naplněním některého z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zákona o silničním provozu. Ve včas podané kasační stížnosti žalobce uvedený závěr krajského soudu napadá, když má za to, že takovým právním názorem byly opřeny všechny principy správního řízení a uvážení, neboť tak nemohou být splněny podmínky pro vydání objektivního, přiměřeného, potřebného a spravedlivého rozhodnutí. Stěžovatel má za to, že z dikce § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu vyplývá, že rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu nemá být jen formální akt, k němuž je správní orgán povinen přistoupit vždy, když shledá zadržení řidičského průkazu policistou za důvodné, aniž by podrobně zkoumal další relevantní skutečnosti projednávané věci. Zdůrazňuje v tomto směru slovo „lze“ užité v § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu. Stěžovatel argumentuje, že zákonodárce si byl zřejmě plně vědom, že zadržení řidičského průkazu je významným omezením a zásahem do řádně nabytých občanských práv osob, které zákon považuje za nevinné a jimž nemusí být prokázána vina během přestupkového řízení. Takový zásah lze následně již jen těžko zhojit. Přestože předmětem řízení o zadržení řidičského průkazu není prokázání viny, nelze přehlédnout úzkou kauzalitu s řízením o přestupku, a proto je třeba
k tomuto nástroji přistupovat jen v odůvodněných případech, kdy je takové rozhodnutí přiměřené všem okolnostem konkrétní věci a je prokazatelně nezbytné a ve veřejném zájmu, který jen v takových případech může převážit nad zájmy jednotlivce. Nelze přehlédnout analogii s institutem vazby, kdy přestože policejní orgány a státní zastupitelství shledají důvody pro vzetí do vazby, má soud mnohdy odlišný právní názor a jejich návrhu nevyhoví. V mnoha případech ani takovýto návrh podán není, a to i přesto, že teoreticky hrozí recidiva protiprávního jednání vždy. Správní orgán se ve správním řízení nachází v
postavení obdobném soudu, který také vystaví důvody pro rozhodnutí o návrhu na vzetí do vazby na své kognici a úsudku, na základě čehož pak věc rozhodne.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhu je její zamítnutí. Zdůrazňuje naplnění podmínek § 118a odst. 1 a § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu
pro zadržení řidičského průkazu. Má za to, že věc byla náležitě zkoumána, posouzena a odůvodněna jak v rozhodnutí správního orgánu I. stupně, tak v rozhodnutí o odvolání. Nejvyšší správní soud nejprve posoudil formální náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že je podána včas, je přípustná, a stěžovatel je zastoupen advokátem (§ 105 odst. 2 s. ř. s.). Přistoupil proto k věcnému posouzení kasační stížnosti. V posuzované věci je rozhodná právní úprava obsažená v § 118a odst. 1, § 118b odst. 1, 4 a § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu.
Dle § 118a odst. 1 zákona o silničním provozu policista může při dohledu na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích přikázat řidiči motorového vozidla jízdu na nejbližší, z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, vhodné místo k odstavení vozidla a zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla (dále jen „technický prostředek") nebo odtažením vozidla, jestliže řidič
a) je podezřelý, že bezprostředně předtím zavinil dopravní nehodu, při které došlo k usmrcení nebo těžké újmě na zdraví,
b) ujel z místa dopravní nehody, na které měl bezprostředně předtím účast a kterou byl povinen oznámit policii podle § 47 odst. 3 písm. b), č. j. 5 As 74/2010 - 76
c) řídil motorové vozidlo pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky,
d) se odmítl na výzvu policisty podrobit dechové zkoušce ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem,
e) se odmítl na výzvu policisty v případě, že dechová zkouška podle písmene d)
byla pozitivní, podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn alkoholem, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,
f) se odmítl na výzvu policisty podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, není-li ovlivněn jinou návykovou látkou, ačkoli toto vyšetření nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví,
g) řídil motorové vozidlo, aniž by byl držitelem řidičského oprávnění příslušné skupiny nebo podskupiny,
h) řídil motorové vozidlo, přestože mu byl soudem uložen trest nebo správním orgánem uložena sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel,
i) je podezřelý ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a je důvodné podezření, že se bude vyhýbat přestupkovému řízení a nesložil kauci jako záruku, že se dostaví ke správnímu orgánu k projednání přestupku.
Dle § 118b odst. 1 zákona o silničním provozu policista je oprávněn z důvodů uvedených v § 118a odst. 1 písm. a) až h) zadržet řidičský průkaz. Po zadržení řidičského průkazu oznámí policista bez zbytečného odkladu zadržení řidičského průkazu registru řidičů, u zahraničních řidičů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Dle § 118b odst. 4 zákona o silničním provozu policie písemně oznámí zadržení řidičského průkazu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu k zadržení řidičského průkazu došlo; oznámení odešle spolu se zadrženým řidičským průkazem bez zbytečného odkladu, nejpozději následující pracovní den po dni zadržení řidičského průkazu. U řidiče, který nemá na území České republiky bydliště, trvalý pobyt nebo přechodný pobyt, zašle policie zadržený řidičský průkaz obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa spáchání přestupku, který jej neprodleně zašle příslušnému orgánu státu, který řidičský průkaz vydal.
Dle § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne doručení oznámení o zadržení řidičského průkazu podle § 118b zahájí řízení, na základě něhož lze rozhodnout o zadržení řidičského průkazu do doby pravomocného rozhodnutí o přestupku nebo o trestném činu; jde-li o podezření ze spáchání trestného činu, zahájí řízení po předchozím souhlasu státního zástupce. Rozhodl-li obecní úřad
obce s rozšířenou působností o zadržení řidičského průkazu, oznámí to bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k vedení registru řidičů držitele řidičského oprávnění a postoupí mu zadržený řidičský průkaz k úschově. Obecní úřad obce s rozšířenou působností je vkladatelem údajů do evidence vydaných, odcizených, ztracených a vadných paměťových karet řidiče.
Judikatura soudů rozhodujících ve správním soudnictví se již bohatě věnovala institutu správního uvážení, jeho užití a jeho mezí. Zdůrazňuje však, že jakkoli správní orgány mají v určitých případech možnost v rámci své rozhodovací činnosti zohlednit konkrétní okolnosti, specifika a jedinečnost rozhodované věci a na základě těchto svých úvah rozhodnout, použít správního uvážení lze pouze v těch případech, kdy toto oprávnění zákon správním orgánům přiznává, to pouze způsobem a v mezích stanovených zákonem. Tato úvaha je jen odrazem jednoho ze základních principů správního řízení zakotveného v § 2 odst. 1 a
2 správního řádu a zároveň v čl. 2 odst. 3 Ústavy a v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (publ. pod č. 2/1993 Sb.). Pokud by si tedy správní orgán usurpoval správní uvážení i tehdy, kdy mu to právo neumožňuje, postupoval by nejen protizákonně, ale i protiústavně. Prostor pro uvážení nelze dovodit z ustanovení, které správnímu orgánu jednoznačně stanoví, jakým způsobem má rozhodnout za splnění určitých podmínek (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2008, č. j. 7 As 21/2008 - 101, www.nssoud.cz). č. j. 5 As 74/2010 - 77 Nejvyšší správní soud má za to, že právě ustanovené § 118a odst. 1 ve spojení s § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu neposkytují správním orgánům možnost správního uvážení. Uvedená ustanovení zákona o silničním provozu stanoví správnímu orgánu jednoznačně, jakým způsobem má rozhodnout v případě naplnění některého z předpokladů předvídaných v § 118a odst. 1 písm. a) - h) uvedeného zákona. Tato ustanovení nedávají
správnímu orgánu žádný prostor pro vlastní úvahu o aspektech předmětného jednání či pro zohlednění jiných než v těchto ustanoveních uvedených kritérií. Stěžovatel tak vytýká nedůvodně správním orgánům nevyužití správního uvážení v případě, kdy jim zákon pro správní uvážení žádný prostor nedává.
Argumentuje-li stěžovatel slovem „lze“ užitým v § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu, pak toto ustanovení zmocňuje (opravňuje) správní orgány k
vydání rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu, jsou-li pro to splněny podmínky uvedené v § 118a odst. 1 písm. a) h) téhož zákona. Rubem tohoto jejich oprávnění je pak povinnost správních orgánů postupovat způsobem, který zákon stanoví (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod), a to stejně
ve všech případech naplňujících zákonné podmínky (čl. 4 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že ve slově
„lze“ užitém v § 118c odst. 1 zákona o silničním provozu je obsaženo zmocnění (oprávnění) správních orgánů k vydání rozhodnutí o zajištění řidičského růkazu. Při tom však správní orgán může postupovat jen způsobem, který zákon stanoví, a to stejně pro všechny případy naplňující zákonné podmínky, které jsou v posuzovaném případě zřetelně a jednoznačně určeny v § 118a odst. 1 písm. a) - h) zákona o silničním provozu. Ani uvedené slovo tak neposkytuje správním orgánům prostor pro správní uvážení, jehož se v posuzovaném případě stěžovatel domáhá. Srovnává-li pak stěžovatel rozhodování o zadržení řidi
čského průkazu s rozhodováním o vazbě, Nejvyšší správní soud mu přisvědčuje v tom, že mezi těmito instituty lze nalézt určitou paralelu. Pokud soud (soudce) rozhoduje o vazbě § 68 odst. 1 zák. č. 141/1964 Sb., o trestním řízení soudním (trestního řádu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní řád“)], zkoumá, zda jsou splněny podmínky pro uvalení vazby, t. j. podmínky výslovně stanovené § 67 a § 68 trestního řádu. Tato ustanovení výslovně oskytují soudu (soudci) prostor pro jisté uvážení, když jako kritérium pro uvalení vazby výslovně stanoví, že„s ohledem na osobu obviněného, povahu a
závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením“ (§ 67 in fine trestního řádu). Obdobná úprava však v zákoně o silničním provozu obsažena není. Namítá-li stěžovatel, že při rozhodování o vazbě má soud (soudce) často jiný právní názor než policejní orgán či státní zástupce, Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že odlišnost právního názoru uvedených osob může spočívat jen v tom, zda jsou naplněny podmínky výslovně stanovené § 67 a § 68 trestního řádu pro uvalení vazby. Nejinak je tomu i v řízení o zadržení řidičského průkazu, kdy ani zde nelze vyloučit situaci, že policista bude mít za to, že podmínky některého z ustanovení § 118a odst. 1 písm. a) - h) zákona o silničním provozu byly naplněny, zatímco správní orgán dospěje k závěru, že k jejich naplnění nedošlo. Právě proto právní předpisy stanoví výslovně na jedné straně pravomoc k prvotnímu bezodkladnému úkonu směřujícímu k zajištění osoby či věci (§ 75 - § 76 trestního řádu, § 118b z ákona o silničním provozu) a na straně druhé pravomoc o zajištění osoby či věci rozhodnout, t.j. v řádném řízení posoudit, zda skutečně k naplnění podmínek pro zajištění osoby či věci došlo (§ 68 trestního řádu, § 118c zákona o silničním provozu). Na základě uvedených úvah a závěrů shledal zdejší soud kasační stížnost žalovaného nedůvodnou, proto ji podle § 110 odst. 1 věty poslední s. ř. s. zamítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 větu první s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný č. j. 5 As 74/2010 - 78 úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti
účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalobce v řízení o kasační stížnosti úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který byl v kasačním řízení úspěšný, nevznikly žádné náklady přesahující jeho obvyklou úřední činnost.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku n e j s o u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 27. května 2011
-
Pozor, jsou to 2 na sobě částečně nezávislé věci. Rozhodnutí o zadržení ŘP (potvrzení úkonu PČR úřadem) a samotné řízení o přestupku. Vy se teď rozhodně odvolejte proti rozhodnutí o zadržení (už z principu, ale mohlo by to pomoct i urychlení řízení). Namítejte, že se SO nevypořádal s vaším vyjádřením ohledně použitelnosti měření, a dále, že nejde citovaný rozsudek NSS aplikovat tak, aby SO rozhodl o zadržení i v případě, kde nelze pro důkazní nouzi očekávat rozhodnutí o přestupku, to by v důsledku znamenalo povinnost postupovat způsobem, ze kterého následně vnikne dotčené osobě právo na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb. Navíc není naplněna podmínka podle § 118a odst. 1 písm. d) ZPPK, tedy existence podezření, pokud jediným podkladem je orientační zkouška provedená v rozporu se závaznou metodikou, která nevylučuje vliv zbytkového alkoholu v ústech.
V samotném řízení o přestupku je ve vašem zájmu jej neprotahovat (minimálně dokud máte zadržený ŘP). Můžete dojít na nařízené ÚJ, nebo poslat SO vaše písemné stanovisko, souhlas s projednáním bez vás a případně si vyhradit právo na vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí.
Ok, zkusím něco sesmolit a dám k nahlédnutí. Díky!
-
Aha, jasně už to vidím, má to i jiná čísla jednací. Takže zatím jsem dal dohromady odvolání proti rozhodnutí, kde jsem dost vyšel z Vašeho doporučení, ale trošku to zpřeházel a vytáhl něco z citovaného rozsudku NSS. Chtěl jsem to udělat přehlednější a údernější, ale možná sem se do toho zamotal :D už mi z z toho jde hlava kolem, máte můj obdiv!
Věc: Odvolání k rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu evidenční číslo XXXXX
K rozhodnutí o zadržení řidičského průkazu evidenční číslo XXXXXX, namítám, že se správní orgán nevypořádal s mým vyjádřením ohledně použitelnosti měření. Tím tedy není naplněna podmínka podle § 118a odst. 1 písm. d) č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, tedy existence podezření, pokud je jediným podkladem orientační zkouška provedená v rozporu se závaznou metodikou ČMI č 114-MP-C008-08.
Citovaný rozsudek (NSS č.j. 5 As 74/2010) uvádí, že pokud by si správní orgán usurpoval správní uvážení i tehdy, kdy mu to právo neumožňuje, postupoval by nejen protizákonně, ale i protiústavně. Nelze tedy aplikovat tak, aby správní orgán rozhodl o zadržení v případě, kdy pro důkazní nouzi nelze očekávat rozhodnutí o přestupku. To by v důsledku znamenalo postupovat způsobem, ze kterého následně vznikne právo na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb.
Můžu to takhle nechat nebo mám něco doplnit/vyhodit?
-
Klidně to tak nechte. Tohle odvolání má stejně jenom psychologický efekt - MHMP to bude muset poslat na MD a uvidí, že to s vámi nebude mít úplně snadné. Bohužel tím, že vyhrabali ten nešťastný judikát o automatickém potvrzování zadržení, se nedá úplně doufat, že by to nějak rychle zrušili. Ale aspoň by nemuseli účelově protahovat samotné řízení o přestupku.
-
Ok, tak odesláno a tady jsem slepil stanovisko k předvolání. Mohu takto odeslat? Nechybí tam nějaké kouzelné zaklínadlo? :D
A jakou mohu očekávat dobu bez ŘP, než doběhne to řízení o přestupku? Díky!
Věc: Písemné stanovisko k zahájenému řízení a předvolání ve věci přestupku, souhlas s projednáním bez mé přítomnosti a vyhrazení si práva na vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí
K řízení o přestupku podle ust. § 125c odst. 1 písm. b) zákona o silničním provozu, spočívajícího v tom, že jsem měl dne XXXXX v době, kdy jsem byl ještě údajně pod vlivem požitého alkoholického nápoje, uvádím, že jsem žádný alkohol před jízdou nepožil a proto jsem i na otázky příslušníků PČR žádný alkohol neuvedl a zpochybňuji výsledek orientační dechové zkoušky. S finálním výsledkem 0,15 g/kg alkoholu v mé krvi nemohu souhlasit a z mé strany k porušení ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu nedošlo a obvinění není akceptovatelné.
Aby bylo možno zjišťování ovlivnění alkoholem analyzátorem alkoholu v dechu užít jako důkaz v přestupkovém řízení, musí být provedeno stanoveným a řádně ověřeným měřidlem ve smyslu zákona o metrologii a řídit se metodikou ČMI č. 114-MP-C008-08. Podle bodu 6 této metodiky „aby bylo možné výsledek brát jako akceptovatelný, nesmí mezi výsledky obou měření být rozdíl vetší než 10 %“. Jelikož rozdíl mezi 0,39 ‰ a 0,35 ‰ je větší než 10 %, nebyla tato podmínka dodržena. Orgán PČR nepostupoval v souladu s metodikou a měření je tedy neprůkazné.
K dané věci nemám více, co bych uvedl. Žádám a souhlasím s projednáním bez mé přítomnosti a to v co nejkratším možném termínu a bez zbytečných průtahů.
Vyhrazuji si právo na vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí dle ust. § 36 odst. 3 správního řádu.
-
Může být.
-
Zdravím,
tak konečně zase něco přišlo. Bohužel je to rozhodnutí o mé vině, půl roku + pokuta 3500,-
Vůbec ale nevzali v potaz moji obhajobu a právo na vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí. Mám se odvolat? Jak dlouho přibližně trvá projednání? Jde mi o to, že potřebuji zoufale ŘP a trošku se obavám, aby se to celé netáhlo rok.
-
Zdravím,
tak konečně zase něco přišlo. Bohužel je to rozhodnutí o mé vině, půl roku + pokuta 3500,-
Vůbec ale nevzali v potaz moji obhajobu a právo na vyjádření k podkladům před vydáním rozhodnutí. Mám se odvolat? Jak dlouho přibližně trvá projednání? Jde mi o to, že potřebuji zoufale ŘP a trošku se obavám, aby se to celé netáhlo rok.
A tady detaily:
Magistrát hlavního města Prahy, Odbor dopravněsprávních činností, oddělení správního řízení, v přenesené působnosti podle ust. § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. Praze, ve znění pozdějších předpisů, jako příslušný správní orgán podle ust. § 125e odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (zákon o silničním provozu), po projednání věci v ústním jednání v nepřítomnosti obviněného z přestupku podle ust. § 74 odst. 1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, dnešního dne v souladu s ust. § 67 odst. 1 zákona č.500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl takto:
je vinen,
že jako řidič, byť z nedbalosti, řídil vozidlo v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy mohl být ještě pod jeho vlivem.
Dne XXXXXXXXXX, kde byl při jízdě zastaven a kontrolován hlídkou Policie ČR a při kontrole byl vyzván k provedení dechové zkoušky na zjištění alkoholu v krvi, které se podrobil. Při dechové zkoušce bylo naměřeno množství alkoholu v krvi 0,39 g/kg, což po odpočtu činí nejméně 0,15 g/kg alkoholu v krvi.
Výše popsaným jednáním tak, byť z nedbalosti, porušil povinnosti uložené závazně v ust. § 5 odst. 2 písm. b) zákona. č. 361/2000 Sb., čímž spáchal přestupek podle ust. § 125c odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. Za uvedený přestupek
se XXXXXXXXX, podle ust. § 125c odst. 5 písm. c), odst. 6 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb. a ust. §§ 12 a 14 zákona č. 200/1990 Sb.
u k l á d á :
a) pokuta ve výši 3500,- (tři tisíce pět set) Kč,
b) zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 6 (šest) měsíců, s účinností ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, přičemž do doby zákazu činnosti se podle ust. § 118c odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., započítává doba zadržení řidičského průkazu, a to ode dne 24.05.2017, tj. ode dne zadržení řidičského průkazu policistou
podle § 118b zákona č. 361/2000 Sb. a dále povinnost uhradit Magistrátu hl. m. Prahy podle ust. § 79 odst. 1, 4 zák. ČNR č.200/1990 Sb., náhradu nákladů řízení, stanovenou vyhláškou Ministerstva vnitra ČR č.231/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v paušální částce 1000,- (jeden tisíc) Kč.
Splatnost uložené pokuty a nákladů řízení se podle § 125e odst. 7 zákona o silničním provozu stanovuje do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Na podkladě výše uvedeného správní orgán jmenovanou osobu poučuje, že je povinna pokutu a náklady řízení uhradit v rozhodnutím stanovené době, a to bezhotovostní platbou na příjmový účet MHMP,
popřípadě s výše uvedenými údaji na pokladně Magistrátu hl. m. Prahy.
O d ů v o d n ě n í
Z došlého oznámení přestupku policejním orgánem Policie České republiky, a z přiloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že dne XXXXXX, kde byl při jízdě zastaven a kontrolován hlídkou Policie ČR a při kontrole byl vyzván k provedení dechové zkoušky na zjištění alkoholu v krvi, které se podrobil. Při dechové zkoušce bylo naměřeno množství alkoholu v krvi 0,39 g/kg, což po odpočtu činí nejméně 0,15 g/kg
alkoholu v krvi.Podle § 59 zákona č. 500/2004 Sb. písemně předvolán k ústnímu jednání na den 20.07.2017, přičemž oznámení o zahájení řízení o přestupku - předvolání mu bylo doručeno datovou zprávou dne 08.06.2017. Zároveň dne 08.06.2017 bylo zahájeno řízení podle ustanovení § 46 zákona č. 500/2004 Sb. Jelikož byly splněny podmínky doručení a obviněný se k nařízenému
ústnímu jednání nedostavil a souhlasil s projednáním věci v nepřítomnosti, byla věc projednána podle ust. § 74 odst.1 zákona ČNR č. 200/1990 Sb. v jeho nepřítomnosti.
Správní orgán tak při svém rozhodování dále vycházel z kompletní spisové dokumentace a listinných důkazů a dalších podkladů pro rozhodnutí opatřených v průběhu šetření přestupku.
Jedná se o tyto listinné důkazy a podklady pro rozhodnutí:
• Obsah oznámení přestupku orgánem Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha, v němž je uvedeno, že XXXXXX je podezřelý z přestupku podle § 125c odst. 1 písm. b), z.č. 361/2000 Sb. tím, že dne XXXXX a při dechové zkoušce přístrojem Dräger mu byla naměřena hodnota 10,39 g/kg alkoholu a následně provedeným rozborem krve 0,35g/kg alkoholu v krvi.
• Obsah úředního záznamu hlídky Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha o důvodech a průběhu kontroly řidiče vozidla
• Protokol o dechové zkoušce z přístroje Dräger Alcotest 7510 v.č. XXXXXX a s naměřenou hodnotou alkoholu 0,390/00 s podpisem XXXXX a s časovým údajem XXXXXX s naměřenou hodnotou alkoholu 0,350/00 a s podpisem XXXXX.
• Ověřovací list č. XXXXXX ze dne 22.08.2016 s platností do 22.08.2017, Kalibrační protokol č. XXXXXXXX ze dne 18.08.2016 a Protokol o zkoušce č. XXXXXX ze dne 20.02.2017, kterými je doložena spolehlivost přístroje Dräger Alcotest 7510 v.č. ARHJ 0093 použitého k dechové zkoušce.
• Evidenční karta řidiče XXXXXX, z níž bylo zjištěno, že jmenovanému byl vydán řidičský průkaz, který mu byl zadržen dne 25.05.2017. Z výpisu bylo dále zjištěno, že má evidován jeden záznam podléhající evidenci podle § 119 odst. 2 písm. g) zák. č. 361/2000 Sb.
Ze zjištěného skutkového děje je tedy zřejmé, že se XXXXXX jako řidič motorového vozidla neřídil pravidly provozu na pozemních komunikacích upravenými zákonem č. 361/2000 Sb., a v rozporu s ust. § 5 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona řídil vozidlo v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy mohl být pod jejich vlivem a tím spáchal přestupek podle § 125c odst.
1 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., protože v rozporu s § 5 odst. 2 písm. b) řídil vozidlo v takové době po požití alkoholického nápoje, po kterou je ještě pod jejich vlivem. Při určení druhu a výměry uložené sankce správní orgán přihlédl k závažnosti přestupku, za který lze dle ust. § 125c odst. 5 písm. c), odst. 6 písm. b) zák. č. 361/2000 Sb., uložit pokutu od 2500 Kč do 20000 Kč a zákaz činnosti od šesti měsíců do jednoho roku.
V otázce určení druhu a výměry ukládaných sankcí v uvedeném případě tedy správní orgán zhodnotil jak způsob spáchání přestupku bez toho, aby XXXXXX svým jednáním bezprostředně ohrožoval ostatní účastníky silničního provozu a způsobil nějaký závažný následek, tak míru zavinění, která je v tomto případně dána minimálně formou vědomé nedbalosti, protože sice
nezačal řídit motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje, ale předchozího požití alkoholického nápoje si měl být vědom a měl si být vědom i z toho plynoucího ovlivnění alkoholem, přestože sám subjektivně žádné účinky alkoholu na sobě nemusel pociťovat. S ohledem na poměrně nízkou hladinu alkoholu v krvi, správní orgán výši pokuty i délku sankce
zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu uložil ještě při spodní hranici zákonem stanovené sazby. Vzhledem k výše uvedenému má tedy správní orgán za to, že zaviněnému jednání obviněné odpovídá uložená sankce pokuty a uložená sankce zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu, v dané výši zákonem stanovené
sazby pro tento druh přestupku, aby svým výchovným účinkem splnila požadavky jak individuální, tak i generální prevence, proto obviněnému správní orgán uložil sankce v uvedené výměře.
Po uplynutí poloviny sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel může jmenovaný, při dodržení stanovených podmínek, včetně zaplacení pokuty nebo její části (ust. § 47 odst. 5 z.č. 250/2016 Sb.) písemně požádat správní orgán o upuštění od výkonu zbytku této sankce (ust. § 14 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.).
K žádosti o vrácení řidičského oprávnění, pozbytého v důsledku uložení sankce zákazu činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, správním orgánem na dobu nejméně 6 měsíců, musí být s účinností od 1.7.2013 přiložen posudek o zdravotní způsobilosti včetně dopravně psychologického vyšetření, provedeného pouze dopravním psychologem,
akreditovaným Ministerstvem dopravy (ust. § 87a odst. 3 a § 102 odst. 6 zákona o silničním provozu).
Po výkonu sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel nebo po upuštění od výkonu zbytku sankce zákazu činnosti spočívajícího v zákazu řízení motorových vozidel rozhodne podle ust. § 102 odst.1 zákona č. 361/2000 Sb. o vrácení řidičského oprávnění příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a to na žádost osoby, která pozbyla řidičské
oprávnění podle ust. § 94a uvedeného zákona.
P o u č e n í
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho oznámení k Ministerstvu dopravy, odboru agend řidičů, a to podáním u oddělení správního řízení, odboru dopravněsprávních činností Magistrátu hl. m. Prahy, se sídlem Praha 4, Na Pankráci 1685/17 (ust. § 83 a ust. § 86 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů).
Lhůta k podání odvolání začíná běžet dnem následujícím ode dne oznámení (doručení) tohoto rozhodnutí. V případě že byla písemnost uložena u provozovatele poštovních služeb a nebyla dříve adresátem vyzvednuta, považuje se desátý den od připravení písemnosti k vyzvednutí za den doručení (§ 24 odst. 1 správního řádu). Lhůta k podání odvolání počíná v takových případech
běžet dnem následujícím po uplynutí 10. dne, kdy byla písemnost připravena k vyzvednutí.
Dokument, který byl dodán do datové schránky, je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu. Nepřihlásí-li se tato osoba do datové schránky osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky, považuje se tento dokument za doručený posledním
dnem této lhůty (§ 17 odst. 3, 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů). Odvolání musí mít náležitosti uvedené v §37 odst. 2 správního řádu a musí obsahovat údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo
nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Odvolání se v případě více účastníků řízení podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis (ust. § 82 odst. 2 správního řádu). Odvolání včas podané má odkladný účinek (ust. § 81 odst. 5 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění
pozdějších předpisů).
-
Jestli tu námitku více než 10% rozdílu takto zcela ignorovali (ani ji v rozhodnutí nezmínili) a navíc procesně zcela ignoroval právo seznámit se s podklady, tj. např. po ÚJ vůbec neposlal výzvu podle § 36, tak máte dokonale nabyto do odvolání a je velmi pravěpodobné, že to MD přinejmenším v prvním kole shodí a vrátí MHMP.
Co to odvolání do zadržení, to nemá žádný vývoj? Vzhledem k tomu, že vám to blokuje ŘP, nebylo by možná od věci to na MD trochu popohnat.
-
Odvolání nemá žádný vývoj, přišlo pouze to rozhodnutí. Zdá se mi, že jakýkoliv moje akce zcela ignorují.
A jak to mám popohnat na MD?
-
Určitě, popohánějte. Tím nic nezkazíte. Natahováním času nic získat nemůžete.
-
Víc vás trápí to zadržení ŘP, jelikož to patrně je víc než měsíc, což je standardní pořádková lhůta pro vydání rozhodnutí (včetně rozhodnutí o odvolání), můžete na MD poslat žádost o opatření proti nečinnosti podle § 80 SprŘ. Efektivnější ale bude zkusit to vytelefonovat, např. pod záminkou nahlížení do spisu zjistit alespoň, jestli už to na MD dorazilo a zda to má nějaká úřední osoba přidělené. Navíc taková návštěva na MD pod záminkou nahlédnutí do spisu a získání si pozornosti je něco jako ty různé netradiční zážitky, za které plno lidí i platí :)
Naposledy, co jsem fungování toho oddělení, které supluje krajský úřad pro magistrátní dopravně-správní agendu, viděl, tak tam měli na vstupu nějaké prioritní fronty pro věci s prekluzivními lhůtami, tj. zejména přezkumy a opatření proti nečinnosti. Obyčejná odvolání padala do default fronty a klidně mohla hnít měsíce na podatelně s provizorním č.j., než se to vůbec dostalo konkrétní OÚO na stůl a ta se podívala dovnitř, o co vlastně jde. Takže to, že se nic neděje, nota bene o prázdninách, není nic překvapivého.
Druhá možnost samozřejmě je, že to záměrně zdržuje i MHMP, který moc dobře ví, že při zadrženém ŘP čas pracuje proti obviněnému a klidně třeba i odflákne rozhodnutí. To ale nezjistíte bez nahlédnutí do spisu (buď na MHMP, nebo na MD).