30kmhcz
Přestupek (dříve správní delikt) provozovatele (tzv. řešení osoby blízké) => Správní delikt provozovatele vozidla v dalším stádiu => Téma založeno: Cecil 10 Května 2017, 11:29:23
-
Dobrý den,
do kdy je možné sloučit vícero SprDelí? Jde mi o to že ouřada si na mě as zasedl a poslal další příkaz přesně den po doručení rozhodnutí předchozího SprDelu.
A od kdy je oficiálně překlopen přestupek na SprDel?
Děkuji
Cecil
-
Moudřejší mě opraví, ale myslím, že pokud SO řeší se stejnou osobou správko a zahajuje další, tak musí za oboje vydat jedno Rozhodnutí. Jinými slovy, souběžně běžící SŘ (bez vydaneho Rozhodnutí) musí být zakončeny jedním rozhodnutím. Čímž se dá docílit stavu, kdy jste SO neustále řešen a on nestíhá vydávat rozhodnutí :)
-
Neco podobneho jako https://www.30kmh.cz/index.php?topic=4293.msg43771#msg43771
-
Měl by oba SprDely sloučit do společného řízení.. proti příkazům podejte odpory.
-
https://www.30kmh.cz/index.php?topic=3056.msg44859#msg44859
-
přesně den po doručení rozhodnutí předchozího.
- pokud má úplná věta znít .......den po doručení rozhodnutí ve věci předchozího sprdelu, tak automaticky nemusí, zda to nějak uhrát jde (odvoláním?) se musí vyjádřit matadoři přes SŘ.
- pokud má úplná věta znít .......den po doručení rozhodnutí předchozího příkazu, tak věta jaxi nedává smysl, ale při zběžném čtení se tomu tak jeví býti (dva příkazy po sobě) a ostatní podle toho reagují.
Lépe je vyjádřit se jednoznačně a úplně.
-
Omlouvám se za zmatky. Mělo tam být poslali příkaz den po doručení rozhodnutí předchozího Sprdelu.
Právě o to mi jde. Jestli je nějaká šance to sloučit s jiným Sprdelem i po vydání rozhodnutí.
Sent from my Redmi Note 3 using Tapatalk
-
Aha.. myslel jsem že to byly dva příkazy..
po rozhodnutí to je větší problém.. musíte se odvolat a dosáhnout zrušení rozhodnutí a pak to zkusit ve druhém kole..
ale jestli ten druhý SprDel je za stejné auto v podobné době tak by šlo hrát že to byl stejný delikt.. teoreticky hrát i o výklad třebas když někomu půjčím auto a on dělá přestupky tak čím jsem porušil svou povinnost zajistit dodržování pravidel.. a jestli každý přestupek je i jedno porušení povinnosti provozovatele a nebo provozovatel spáchá jen jeden delikt půjčením toho auta..
-
Pořád mi není úplně jasné, zda to je rozhodnutí I. stupně o sprdeli a následně příkaz (o sprdeli, ale jiném skutku), nebo to rozhodnutí je již pravomocné. Každopádně povinnost vést společné řízení podle § 125g(2) ZPPK je prakticky neomezená, to ustanovení říká, že jakmile se provozovatel dopustí více deliktů (což je kategorie hmotněprávní, tj. nezáleží na tom, kdy/jak/v jakém pořadí byly zjištěny, kdy se o nich dozvěděl SO atp.), vede se o nich společné řízení. Pozor, je to dočasný stav, který není úplně domyšlený, od 1. 7. 2017 už bude platit, že se souběh přetrhne zahájením řízení, tedy cokoliv spácháte poté, co již bylo nějaké řízení zahájeno (tj. např. přišel příkaz), už se bude řešit v novém řízení.
Zde jsou 2 možnosti. Pokud je to jen prvostupňové rozhodnutí, dejte si do něj odvolání, kde kromě toho, co by v něm bylo normálně, přidáte i námitku, že nebylo vedeno společné řízení. Do příkazu odpor a následně stejnou námitku.
Pokud jde již o odvolací rozhodnutí, tj. ta první věc je pravomocná, tak můžete dát podnět k přezkumnému řízení, ale jinak by mělo stačit se bránit i jen v tom novém řízení, tj. domáhat se ideálně jeho zastavení nebo alespoň uložení nejvýše takové sankce, která by připadala v úvahu, kdyby o obou sbíhajících se věcech bylo společné řízení vedeno, a upuštění od uložení nákladů.
-
Věc se má tak:
Přestupky: 12.04.2016, 08.05.2016, 22.05.2016
10.02.2017 - příkaz (přestupky 12.4. a 8.5.)
18.02.2017 - odpor (přestupky 12.4. a 8.5.)
18.02.2017 - předvolání k podání vysvětlení na 03.03.2017 (přestupek 22.5.) - 02.03.2017 zasláno vysvětlení datovkou a napráskan řidič
17.03.2017 - vyrozumění o dokazování (přestupky 12.4., 8.5., 22.05.)
04.04.2017 - dokazování (přestupky 12.4., 8.5.)
04.05.2017 - rozhodnutí vinen (přestupky 12.4. a 8.5.)
08.05.2017 - příkaz (přestupek 22.5.) - vypraven 05.05.2017
Spíš je otázka kdy se skutek spáchan 12.05.2016 stal deliktem. Dnes už se nestíhám zajít podívat do spisů, ale zítra tam hned po ránu zajdu. Snad se mi ze spisu potvrdí že o "překlopení na SprDel?" (nezastihnutí napráskaného řidiče?) se ouřad dozvěděl už před vydáním rozhodnutí.
Co jsem tedy pochytil tak proti rozhodnutí podat odvolání (to by bylo tak či tak) s tím že jeden z důvodů bude i společné řízení. A proti příkazu podat odpor s odůvodněním?
Společné řízení jsem namítal už po dokazování (předvolali na dokazování všech přestupků ale pak dokazovali jen 2 s tím že jsem vlastně řidiče napráskal tak zjišťují)
-
Šlo by prosím přesunout do nevěřejné sekce?
Při nahlížení do spisu jsem narazil na vícero celkem zajímavých pochybení ouřadu a nerad bych další kroky do ukončení probíral veřejně.
-
hh: překlep "od 1. 7. 2016 už bude platit" [díky, v původím textu opraveno --HH]
Zrovna ne - sloučení se moc nehodí u hromady "sídlištních" parkování - no co se dá dělat.
-
Cecil: Všechny příkazy předpokládám byly sprdelní, nikoliv přestupkové. Nejdřív obecně k tomu, od kdy je překlopeno do sprdele. Jsou tam 2 okamžiky. Nejprve nastanou podmínky pro možnost sprdelní řízení zahájit - a to ve chvíli, kdy buď přestupkové řízení proti řidiči ve stejné věci bylo zastaveno, protože se skutek nepodařilo prokázat obviněnému řidiči, nebo bylo prověřování přestupku odloženo po učinění pověstných nezbytných kroků. O té častější možnosti, tj. odložení, se ale nikdo jinak než dotazem či nahlédnutím do spisu nedozví (jde o usnesení poznamenané do spisu, tj. bez materiální právní moci). Definitivně „překlopeno“ je ale až zahájením sprdelního řízení, tj. doručením příkazu nebo oznámení o zahájení řízení z moci úřední.
Nyní k tomu harmonogramu. K případu 1 a 2 musel mít SO k letošnímu únoru odloženo a ještě předtím nějak pořešenou celou mezisprdelní proceduru (odpustek, případně nějaká reakce a oznámeného řidiče atp.). Podání vysvětlení na případ 3 je úkon v rámci ignorace odpustkové výzvy (tj. ne-turbo postup), nebo jde o něco atypického vzhledem k předchozímu vývoji?
Vyrozumění o dokazování je evidentně chybné. Dokazování je úkon v rámci správního řízení. To musí být zahájeno a musí mít nějaký předmět. Ohledně případu 3 zatím žádné řízení zahájeno nebylo, takže není co dokazovat. Jak ale uvádíte dále, ani k ničemu takovému nedošlo, takže jde jen vadu toho vyrozumění (bez reálných dopadů do řízení) a důkaz pomatenosti SO.
Případ 3 se stal sprdelem doručení příkazu (a někdy předtím došlo asi k odložení, patrně na základě pokusu obeslat udaného řidiče). Vydání příkazu je nicméně nezákonné, protože o věci mělo být vedeno společné řízení (jediná teoretická možnost by byla vydat příkaz o vině, ale stanovit sankci respektující zásadu absorpce, ale to od SO neočekávám). Úřad sám ale nemůže vydané rozhodnutí o případech 1+2 změnit či zrušit, je jím sám vázán. Musí čekat buď na odvolání, nebo na právní moc a dát podnět k přezkumu nadřízenému SO.
Vy předpokládám podáte proti rozhodnutí odvolání a proti příkazu v případu 3 odpor. Tím se SO1 otevře možnost odvolání autoremedurně vyhovět a s případem 3 to spojit dohromady. Pokud to neudělá, tak se to bude v obou případech řešit v rámci odvolání u SO2. Odpor nemusíte odůvodňovat, ale chcete-li tupého úředníka trochu trknout, tak když mu k tomu nějak dovysvětlíte, že chce-li případ 3 stíhat, musí o tom vést společné řízení s případy 1 a 2, tak tím nic nezkazíte.
Do neveřejné sekce přesunuto. Co jsou ty další vady, které jste objevil?
-
Jo, všechno sprdelní příkazy. Připady 1 a 2 byli SprDel-ované protože jsem neznal datum narození kamaráda z Francie (to jsem ještě nevěděl že je potřeba datum nar.). Tam probíhalo od začátku (odpustek - předvolání - sdělení kamaráda z Francie).
Spis nahraju v průběhu a vložím asi do prvního postu.
K těm dalším vadám:
- myslím že by šlo uhrat to že přestupek 3 byl překlopen na SprDel a pak byl ztažen zpátky a pokusili sa ho řešit s napráskaným řidičem což je protizákonné(?). Nasvědčuje tomu košilka spisu kde je tento přestupek taky uveden a pak přeškrtnút a taky to vyrozumění o dokazování
- u spisu přestupku 1 a 2 chybí soupis součástí spisu - slečna mi řekla že to tam normálně dávají až po ukončení a na můj dotaz jak by zjistila jestli jsem ji tam vrátil při nahlížení všechno zpátky mi řekla že ten spis už zná nazpaměť - tam bych to mohl zkusit uhrát na nezákonnou manipulaci se spisem?
- nevím jak je to s tím že na některých listinách je na konci podepsán vedoucí namísto referentky - znamená to že to psal on? - pokud jo tak další bod protože minimálně u jednoho případu ten spis měl k nahlídnutí jen jednou na dva dny a to 2 měsíce předtím než to sepsal
- obeslaní napráskaného rakouského kamaráda z případu 3 bylo asi špatné, protože k jménu připsali jen rok narození a ne celé datum. Tím se to vrátilo jako "unknown"
- soudružka referentka se mi svěřila při nahlížení do spisu že kdyby jsem jí dal telefónní čísla na ty dva kamarády tak by to jěště celé mohli přehodit na ně a já bych vyváznul bez pokuty - nekompetentnost, lhaní, záměrná manipulace sprostého obviněného
Bylo tam toho asi více, bohuźel jsem cca po 15 minútach omylem vypnul nahráváni na tel. ale měl jsem v kapse kameru co taky nahrávala tak doufám že na tom něco bude slyšet...
-
Ad překlopení případu 3 na sprdel - to neprojde. Pokud nebylo zahájeno řízení, což je buď příkaz nebo oznámení podle § 46(1) SprŘ, tak je zkrátka ta věc procesně stále v prověřování oznámení o přestupku (řidiče), resp. v režimu po odložení, který ale není nezvratný.
Ad soupis - ano, to je chyba, ale aby byla použitelná ve váš prospěch, musíte nejen poukazovat na absenci soupisu, ale nějak, byť spekulativně, ale nikoliv zjevně nesmyslně, namítat, že došlo či mohlo dojít k nějaké špatnosti, např. k antedatování odložení, manipulaci s některými podklady atp.
Ad referent vs. vedoucí - tohle obvykle nemá potenciál. Podle zákona musí být při zahájení řízení stanoveny oprávněné úřední osoby, o tom se učiní záznam do spisu (§ 15 SprŘ). Tam je většinou jak konkrétní lopata (aka referent), tak vedoucí, případně i další článek řetězce (šéf odboru, tajemník ...). Jak si to rozdělí mezi sebou, jestli musí vše s účinky navenek projít nějakou kontrolou a schválením, je víceméně interní záležitostí úřadu. Ale máte-li dojem, že se něco děje špatně, můžete si opatřit příslušné interní předpisy (mělo by to jít přes InfZ a prozkoumat to).
Pokud referentka touží po telefonu s Francouzem, tak jí nějaké číslo dejte a na druhém konci někoho zajistěte, tím si v zásadě nemůžete uškodit.
-
V tom případě by mělo jít namítat, že pokud chybělo datum narození, tak měl úřad vyzvat k odstranění vady podání, což neučinil.
-
V tom případě by mělo jít namítat, že pokud chybělo datum narození, tak měl úřad vyzvat k odstranění vady podání, což neučinil.
Teď se ztrácím. Datum narození chybělo an dopisu vyslaném ouřadem. Pokud je na mysli datum narození u první SprDele tak tam vyzval k doplnění, bohužel jsem nebyl schopen zjistit.
-
Do 1. příspěvku přidán spis z první SprDele.
Co jsem tam nedával a je asi zbytečné je: karta vozidla, overovaci list rychlomeru, oznameni od MP přestupky 1 a 2, protokol o mereni 1 a 2, urceni useku k mereni od MP, usneseni o odlozeni...
Druhy spis doanynimizuju a nahraju.
EDIT:
nahrán i druhý spis
-
Ve spisu 1 je nezakryté podací razítko (ve spisu 2 také, ale tam nejde přečíst), zakryl bych rovnou celý název úřadu, tady to jde i z té zkratky na spisu snadno domyslet.
Ve spisu 1 není vyfoceno usnesení o odložení věci, ale z odůvodnění příkazu, rozhodnutí i protokolu z jednání plyne, že tam je (č.j. něco/2016-8), tedy viz hh - setřili první a druhou výzvu, odložili, vydali a doručili příkaz, čímž bylo zahájeno (první) řízení. Pak řešili třetí výzvu s jiným řidičem, kde šetření ukončili usnesením ze dne 3. května (podle razítka právní moc). V prvním řízení vydali rozhodnutí v dubnu, tzn. dříve než ukončili šetření třetí výzvy, poté někdy v květnu doručili příkaz a tím zahájili druhé řízení. Spojovat lze podle mne jen do vydání rozhodnutí, ale odvolat se proti tomu pochopitelně dá. Pokud bude první rozhodutí zrušeno a proběhne celé druhé řízení a zde bude také rozhodnutí zrušeno, pak musí vést společné řízení. Ale k odvolání půjde jen první rozhodnutí a pokud bude příkaz zrušen, tak žadné jiné rozhodnutí zatím neexistuje, takže si nemyslím že krajský úřad bude mít aktuálně k čemu přihlížet.
Na podpis vedoucího je i nějaký rozsudek NSS, ze kterého plyne, že nemusí být ani oprávněná úřední osoba, navíc předpokládám, že to, kdo věc vyřizuje, mají na všech papírech napsáno v hlavičce. Datum narození není povinná součást adresy (na poštovní obálce), to ustojí. Takže soupiska, které tady forum připisuje až zbytečně magickou roli, a potom vyrozumění k dokazování, kde uvedli i třetí výzvu.
-
Spojovat lze podle mne jen do vydání rozhodnutí, ale odvolat se proti tomu pochopitelně dá. Pokud bude první rozhodutí zrušeno a proběhne celé druhé řízení a zde bude také rozhodnutí zrušeno, pak musí vést společné řízení. Ale k odvolání půjde jen první rozhodnutí a pokud bude příkaz zrušen, tak žadné jiné rozhodnutí zatím neexistuje, takže si nemyslím že krajský úřad bude mít aktuálně k čemu přihlížet.
Je to jen názor, nebo je i něčím podložen? IMHO je dostatečným důvodem pro zrušení rozhodnutí o skutku 1 už to, že bylo alespoň zahájeno řízení o skutku 2, který měl být se skutkem 1 v souběhu.
Jako právníkovi vám nemusím vysvětlovat, jak komplikovaná je tato úprava v trestním řádu (souhrnný trest, přerušení souběhu vyhlášením rozsudku, přetržení pokračování zahájením stíhání ...). Ve správním trestání v tomto dlouho existovala mezera, pokusy o analogickou aplikaci TŘ pak narážely na jak na technické obtíže, tak na fakt, že málokdy by to bylo pro delikventa příznivé. Významný patch (i když nikoliv vyčerpávající řešení) přinesla až novela PřesZ, která přidala § 57 odst. 3, který souběh trhá zahájením řízení. Tedy vydání rozhodnutí je irelevantní, pokud jako zde byly skutky 1, 2 i 3 spáchány předtím, než bylo o kterémkoliv z nich zahájeno (doručením příkazu) řízení, musí být projednány ve společném řízení, i podle tohoto upgradu (neřešme, že jde o správní delikty a tedy jsme zhruba v režimu jako dle PřesZ/1990 před upgradem).
Nový PřesZ/2016 to dále posouvá do stavu, že u sbíhajících se přestupků, o kterých nebylo vedeno společné řízení, umožňuje některá zjednodušení, např. vyloučit některou věc ze společného řízení, ale vzhledem k hmotněprávnímu charakteru zásad pro ukládání trestu za sbíhající se přestupky v § 41 lze očekávat, že se plně uplatní dosavadní judikatura NSS, která sice připouštěla různou kreativitu v procesní stránce, ale vždy jen při respektování principu absorpce v celkovém výsledku.
-
Tak jsem sesmolil odvolání. Můžu požádat o zkritizování, případně návrhy na doplnění?
Děkuji