30kmhcz
Ukončené případy => Jiné => Téma založeno: dqd 16 Února 2016, 10:07:44
-
Zkusil jsem zaexperimentovat a na SPRDEL použil D-Fensem zmiňovanou osobu vlastní (http://dfens-cz.com/sprdel-status-report-2014/). Blíže neurčená osoba vypsala přiznání na kopii výzvy k zaplacení mým jménem a celý tento výtvor byl úřadu zaslán ze zahraničí. Přišel příkaz, ten jsem odporoval, a příští týden bude probíhat ústní jednání. V příkazu uvedli: „Provozovatel výše uvedeného vozidla na tuto výzvu reagoval a ve lhůtě patnácti dnů zaslal správnímu orgánu sdělení, ve kterém stojí: [text přiznání]“ Do spisu jsem nahlížel a dopis osoby vlastní mají archivován, včetně obálky, takže se je od čeho odpíchnout.
Nemýlím-li se, v zásadě mohu udělat dvě věci: popřít, že jsem to nepsal já (jak navrhuje D-Fens), nebo důkaz znevěrohodnit („k tomu, kdo to psal, se nevyjádřím, ale není to košer, protože to mohl napsat kdokoliv a vy si na vlastní náklady zjistěte, kdo to ve skutečnosti psal“). Nejsem natolik zkušený, takže si rád nechám poradit -- jak nejvhodněji u ústního jednání postupovat? Co dělat v případě, že by to chtěl úřad tlačit dál a po nezjištění viníka se mě snažil dostat na to, že jsem nikoho nenabonzoval?
-
V zásadě máte dobrou pozici:
- na výzvu k zaplacení neznámá osoba naprášila vás.
- vy řízení popřete
- úřad zahájí sprdel
- vy sprdel rozprášíte tím, že úřad nezjišťoval řidiče.
Jediné úskalí vidím v jedné věci: úřad se na jednání zeptá, kdo tedy řídil a tím bude mít splněno pro sprdel.
-
A kdo výzvu k naprášení převzal?
-
Jednání se dá zbavit tím, že se ve všem podstatném vyjádřím předem písemně s tím, že je pak zbytečné tam chodit.
-
Díky za nastínění postupu, zkusím to nastudovat.
A kdo výzvu k naprášení převzal?
Tu původní jsem převzal já jako provozovatel, tu vylepšenou verzi s odpovědí osoby vlastní převzali na podatelně a předali příslušnému soudruhovi. Nebo jste to myslel jinak?
-
Mé dotazy možná budou znít divně, ale rád bych se ujistil, že jsem všemu porozuměl správně.
- vy řízení popřete
Stačí, když prohlásím, že odmítám k osobě řidiče vypovídat dle článku 37 LZPS?
- vy sprdel rozprášíte tím, že úřad nezjišťoval řidiče.
Máte na mysli § 125f (4)? Ústní jednání není (i když se k němu nedostavím) nezbytný krok ke zjištění pachatele přestupku? Nebo mě musí předvolat k podání vysvětlení? Ta formulace „učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku“ je pro mě nesrozumitelná.
-
Pokud jste výzvu k zaplacení osobně převzal oproti podpisu, tak Vám napráskání osobou vlastní ať už kohokoliv moc nepomůže v následném řízení. Pokud budete tvrdit, že podání poslal někdo cizí, tak to budete muset dokázat bohužel vy. Oni mají Váš podpis na doručence výzvy, tedy mají prokázané, že vy jste ji převzal a ne někdo za Vás. Pokud jste ji předal někomu ať vaším jménem učiní podání, je bohužel jen Váš problém a důkazní břemeno se tím přehouplo na Vás.
-
Aha. Výzva mi byla doručena datovou schránkou -- v tom by neměl být rozdíl, ne?
-
Datovka je jedinečná tedy mají stejně prokázané že jste to převzal Vy. I kdyby jste dal přístup do datovky někomu jinému by nic nezměnilo.
Tento postup by teoreticky šel aplikovat v případě, že by bylo doručováno poštou na adresu kde se zdržuje více osob a bylo doručeno fikcí, tedy vhozením do schránky. Pak by se tím dalo řízení trochu zamotat.
-
Což nemění nic na tom, že někdo jiný jeho jménem zlomyslně napráskal majitele.
Ten to popře a pak jsou dvě možnosti.
úřad správně pošle majiteli podání vysvětlení, nebo chybně zahájí sprdel.
-
Zlomyslně? Hmm, a kdo mu dal do ruky kopii výzvy, která přišla datovkou provozovateli? Tady pouze popření stačit nebude, provozovatel bude muset dokázat, že podání nečinil.
-
Existuje spousta možností, jak se někomu jinému může dostat do ruky tenhle papír. Ať už mou otevřeností, nedbalostí, nebo prostou chybou úřadu. O to tu ale nejde, to ať si vyšetří ouřadové sami. Jedině praxe ukáže, jak se k tomu postaví.
-
Nelze dokázat, že jsem něco neudělal, to je pitomost.
Na webu jsem například vystavil žádost o výpalné s prosbou co s tím a někdo prostě zlomyslně poslal přiznání. Nazdar.
-
Vaše nedbalost a otevřenost půjde k tíži pouze Vám. Dokázat to jde, musel byste věrohodně zpochybnit podpis na tom papíru. Žádostí o výpalné disponoval pouze provozovatel a je jeho blbost pokud ji někde zveřejní. Oni mají prostě papír, kterým jste disponoval pouze Vy a musíte to důvěryhodně zpochybnit. Pokud přiznáte, že jste to někde úmyslně vyvěsil, tak jim dáváte celkem velkou šanci to uhrát jako zneužití práva či jak to nazvat.
-
Jaký zneužití práva? Jaký je to proboha paragraf? :-D Nehledě na to, že nemusím nikomu nic vysvětlovat.
Já jsem to nepsal, můj podpis to není, kde se autor k jednacímu číslo dostal třeba tuším, ale nepovím.
-
No myslím si že jim to malilinko pomotá palici, ale nakonec to úspěšně přehodí na SPRDEL.
-
Jaký zneužití práva? Jaký je to proboha paragraf? :-D Nehledě na to, že nemusím nikomu nic vysvětlovat.
Já jsem to nepsal, můj podpis to není, kde se autor k jednacímu číslo dostal třeba tuším, ale nepovím.
Typicky vhozeny dopis do schranky muze byt otevren neznamou osobou.
To by bylo zajimave, poslat uradu, ze netusite, jestli nekdo s dopisem nemanipuloval, at to poslou znova.
Tim je otevrena cesta pro to, at urad dokaze, kdo poslal priznani,ze nekdo ridil.
Schranka neni trezor a nemuze za ni byt a ani povazovana.
-
Tak pokud vim bylo to do datovky a osoba vlastni zaslala priznani na kopii vyzvy, jestli jsem to dobre cetl (ne nejaky obyc dopis). Tedy ze se vyzva dostala do rukou nekomu jinemu, bylo primym pricineni provozovatele, tedy zadna nedbalost, ale umysl. Na tom to ourada, kterej neni aspon trochu bez mozku uhraje bez problemu. Myslite si ze kdyz neco neni nekde pod paragrafem, ze to neexistuje? Zneuziti prava je hojně vyuzivan soudy, zkuste trochu prostudovat, nejsem pravnik abych vam to dokazal jednoduse vysvetlit, ale v judikature to byva celkem slusne popsano.
-
A může někdo vyloučit, že si úředník netahá spisy domů a jeho pubertální synek má smysl pro kanadské žertíky ?
Já být úředníkem a někdo mě opakovaně prudit, tak se také za něj ochotně přiznám, zvlášť když mám doručeno DS. (Pravda , já jsem trochu sociopat, ale vysvětlení lze nalézt dosti).
-
Žádostí o výpalné disponoval pouze provozovatel a je jeho blbost pokud ji někde zveřejní. Oni mají prostě papír, kterým jste disponoval pouze Vy a musíte to důvěryhodně zpochybnit.
Jak chtějí dokázat že tím papírem disponoval jen provozovatel?
Jestli na napráskání řidiče není jeho podpis a navíc se dá dokázat že v době odeslání nebyl v místě odkud to bylo poslané tak se asi nedá tvrdit že to přesto určitě poslal on..
-
Sedl jsem si k tomu a napsal nástřel (je to delší, uvádím pouze relevantní část). Nadále platí, že vítám každou užitečnou připomínku.
-
Za sebe bych to tak nerozváděl a rozprášil to až do odvolání. Zabere to měsíc času navíc.
-
Přišlo mi rozhodnutí o zastavení řízení o přestupku. Děkuji všem zúčastněným, zejména opasovi. V případě zájmu mohu dodat detaily o případu.
-
Ted jsou tři možnosti:
- nestane se už nic
- napíšou žádost o podání vysvětlení
- zahájí sprdel
Tak uvidíme. Kdy je prekluze?
-
Za dlouho, skutek se stal tenhle podzim.
-
Dobře. Jediný problém bude, když napíšou žádost o podání vysvětlení. Pak to bude chtít nějakého Helmuta.
-
Co to je za nesmysl?
Vy si muzete uverejnit co Vam poslal urad co chcete a nesmi byt vam to davano k tizi, to je zaklad pravniho statu - cenzura je nepripustna.
to uz mi pripomina norsko - fasisticky stat, kde to totalne ovladly korporace.
-
Tak jsme se dočkali, přehodili to na SPRDEL. Přišel příkaz, že jsem vinen ze spáchání SPRDELe, na což jsem podal odpor (bez zdůvodnění). Obratem mi přišlo lejstro, jehož podstata mi uniká: vyrozumění, že pokračují v řízení o SPRDELi, že budou provádět důkazy (mimo ústní jednání pomocí listin obsažených ve spise) a že mám možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí.
Doporučujete podat odvolání na porušení § 125f (4) rovnou na kraj?
-
Vzhledem k tomu, že sprdel je na 4 roky, tak já bych jim to tam hodil hned, ať se s tím nějak srovnají. Musejí na argumentaci nějak reagovat, což by stejně za nějaký ten měsíc nastalo po vrácení odvolání.
Takhle to u případného správního soudu bude hezky konzistentní, že od začátku sprdele argumentujete nezákonným postupem.
-
Děkuji za radu, to dává smysl.
-
Obdržel jsem rozhodnutí od kraje, v němž se zamítá mé odvolání. V relevantní části uvádí:
Námitka, že správní orgán I. stupně neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, není důvodná. Ve výzvě, která byla účastníkovi doručena dne xxx, byl účastník řádně poučen, že pokud neuhradí určenou částku nebo nesdělí údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku, správní orgán I. stupně zahájí řízení o správním deliktu provozovatele vozidla. Pokud účastník tvrdí, že na tuto výzvu nikterak nereagoval, správní orgán I. stupně neměl žádné indicie pro zjištění údajů o totožnosti řidiče a v souladu se zákonem zahájil řízení o správním deliktu provozovatele vozidla. Po správních orgánech nelze podle § 125f odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, vyžadovat činění rozsáhlých kroků ke zjištění pachatele přestupku, nemají-li pro takové zjištění potřebné indicie a případné označení řidiče provozovatelem vozidla k výzvě podle § 125h odst. 6 téhož zákona zjevně nevede k nalezení a usvědčení pachatele přestupku (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22.10.2015, čj. 8 As 110/2015 - 46).
Ve zmiňovaném rozsudku se píše:
Šlo by proti smyslu úpravy správního deliktu provozovatele vozidla vyžadovat po správních orgánech rozsáhlé kroky směřující k určení totožnosti přestupce, nemají-li pro takové zjištění potřebné indicie a případné označení řidiče provozovatelem vozidla k výzvě podle § 125h odst. 6 zákona o silničním provozu zjevně nevede, resp. nemůže vést k nalezení a usvědčení pachatele přestupku. Budou-li mít správní orgány (ať již na základě označení řidiče provozovatelem vozidla nebo na základě jiných skutkových okolností) reálnou příležitost zjistit přestupce, musí se o to pokusit.
Já měl za to, že předvolání provozovatele (nebo obdobný úřední postup) je nedílnou součástí zahájení správního deliktu, ne jakési „činění rozsáhlých kroků ke zjištění pachatele přestupku“. Dává vám to smysl? Pokračovali byste na mém místě k soudu?
-
To je čisté turbo dotažené do potvrzujícího rozhodnutí o odvolání? Jestli tam není něco, co by kazilo dojem (např. nějaké trolení, podjatosti ...), tak má smysl žalobu dát. Není jistý úspěch, ale za ten poplatek to stojí zkusit (navíc lepší mít to pod kontrolou než čekat, až to bude blbě žalovat nějaký Mike či Kocourek).
-
Přesně tak, Je to rozhodnutí o odvolání, přičemž jsem v odvolání neargumentoval ničím jiným, než že úřad udělal chybu v § 125f odst. 4, protože nezjišťoval pachatele. (Protože do toho zasáhla osoba vlastní, není to úplně čisté turbo.)
-
který úřad rozhodoval o odvolání ?
-
Krajský úřad JMK.
-
Ještě jsem se zamyslel nad tou větou v rozsudku, na které postavil krajský úřad celé zamítnutí mé námitky:
Šlo by proti smyslu úpravy správního deliktu provozovatele vozidla vyžadovat po správních orgánech rozsáhlé kroky směřující k určení totožnosti přestupce, nemají-li pro takové zjištění potřebné indicie a případné označení řidiče provozovatelem vozidla k výzvě podle § 125h odst. 6 zákona o silničním provozu zjevně nevede, resp. nemůže vést k nalezení a usvědčení pachatele přestupku.
Podle mě tohle nelze úplně použít jedna ku jedné, protože část „případné označení řidiče provozovatelem vozidla k výzvě...“ v mém případě nenastala. Já jakožto provozovatel jsem nikoho neoznačoval a nejedná se tedy o relevantní odůvodnění. A to jsem si myslel, že aspoň na kraji se s mými námitkami vypořádají poctivě. Ach jo.
-
Podle mě tohle nelze úplně použít jedna ku jedné, protože část „případné označení řidiče provozovatelem vozidla k výzvě...“ v mém případě nenastala.
Podle jejich logiky to je možné použít, protože případné
označení řidiče provozovatelem nevede k určení přestupce=označení nulového řidiče provozovatelem nevede k označení přestupce.
Pokud jste argumentoval jenom tím, že úřad udělal chybu v § 125f odst. 4, protože nezjišťoval pachatele, tak je bez dalšího těžké to posoudit. Je nutné vědět, zda poslal SO nějakou výzvu k podání vysvětlení? Byl mu nějakým jiným způsobem "předhozen" nějaký pachatel? Atd.
Pár poznámek, která asi už měly být zohledněny v odvolání (pokud byly, tak řekněte):
Námitka, že správní orgán I. stupně neučinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, není důvodná. Ve výzvě, která byla účastníkovi doručena dne xxx, byl účastník řádně poučen, že pokud neuhradí určenou částku nebo nesdělí údaje o totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku, správní orgán I. stupně zahájí řízení o správním deliktu provozovatele vozidla.
Překroucení zákona v poučení, SO má pokračovat v šetření a činit nezbytné kroky.
K tomu pak NSS č.j. 9 As 139/2015 – 30 ze dne 01. 07. 2016:
„[23] S ohledem na to, že sporné ustanovení bylo do zákona navrženo na základě pozměňovacího návrhu Hospodářského výboru PS, nelze z důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona o silničním provozu v kasační stížnosti tvrzený úmysl (údajné zjednodušení řízení o správní deliktu provozovatele vozidla - pozn. uziv) zákonodárce ověřit. Správní delikt provozovatele vozidla lze chápat jako delikt subsidiární. Až v případě, že není možné s určitostí zjistit řidiče vozidla, který spáchal přestupek, činí zákon odpovědným provozovatele vozidla za to, že svěřil řízení vozidla jinému a nezajistil, aby byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích. I pokud však bylo primárním cílem novelizované úpravy zjednodušit dosavadní řízení, nemůže být jeho důsledkem vědomá rezignace na aplikaci základních zásad spravedlivého procesu.“
Takže, jak už uvádím v https://www.30kmh.cz/index.php?topic=1165.msg26028#msg26028 (https://www.30kmh.cz/index.php?topic=1165.msg26028#msg26028):
Je tedy jasné, že za urychlení a zjednodušení předpokládané a dokumentované zákonem, je možné považovat pouze zaslání výzvy provozovateli. Občan, vyděšený tím, že si na něho vrchnost vzpoměla, si může svůj nervový šok rychle vyléčit tím, že zaplatí nebo někoho práskne a tím celou akci urychlí. Nicméně, pokud to neudělá, pak v zakoně není žádná úleva pro správní orgán, že může flákat vedení správního spisu, dělat úplné hovno a pak to odložit a překlopit na SPRDEL.
Pokud účastník tvrdí, že na tuto výzvu nikterak nereagoval, správní orgán I. stupně neměl žádné indicie pro zjištění údajů o totožnosti řidiče a v souladu se zákonem zahájil řízení o správním deliktu provozovatele vozidla.
Provozovatel má právo na výzvu reagovat jak chce, přitom je neopodstatněná představa SO, že si dokáže dovodit, jak by provozovatel reagoval na přímou výzvu k podání vysvětlení podle SprŘ. Možná, že SO neměl žádné indicie pro zjištění údajů o totožnosti řidiče, ale pak měl v souladu se zákonem pokračovat v šetření a pokusit se zjistit pachatele.
Šlo by proti smyslu úpravy správního deliktu provozovatele vozidla vyžadovat po správních orgánech rozsáhlé kroky směřující k určení totožnosti přestupce...
To ano, nicméně pokud SO neudělal vůbec nic, nejsou to rozhodně rozsáhlé kroky.
Zrovna chystám odvolání k JMK na čisté turbo. Tak jsem zvědav, jestli uspěju lépe.
-
Je nutné vědět, zda poslal SO nějakou výzvu k podání vysvětlení? Byl mu nějakým jiným způsobem "předhozen" nějaký pachatel? Atd.
Výzvu k podání vysvětlení nepodali, to se právě snažím sestřelit. Kromě toho úvodního poučení ke zjištění pachatele nepodnikli vůbec nic. Trochu se to komplikuje tím, že na začátku byla osoba vlastní, kterou jsem popřel, ale i tak by nemělo dojít k označení nikoho. (Není to tedy úplně čisté turbo.)
Pár poznámek, která asi už měly být zohledněny v odvolání (pokud byly, tak řekněte)
Díky, nebylo tam nic z toho, tyhle judikáty jsem neznal. Přiznávám, že jsem odvolání trochu podcenil, protože jsem nepočítal u tak jasné věci s takovým odporem.
Zrovna chystám odvolání k JMK na čisté turbo. Tak jsem zvědav, jestli uspěju lépe.
Držím palce!
-
Výzvu k podání vysvětlení nepodali, to se právě snažím sestřelit. Kromě toho úvodního poučení ke zjištění pachatele nepodnikli vůbec nic. Trochu se to komplikuje tím, že na začátku byla osoba vlastní, kterou jsem popřel, ale i tak by nemělo dojít k označení nikoho. (Není to tedy úplně čisté turbo.)
Tomu moc nerozumím, vypadá to na nějaký abnormální postup, můžete to trochu rozvést? Co přesně se skrývá pod úvodním poučení ke zjištění pachatele?
Ke sprdeli vedou 2 cesty. Ta obvyklá, tj. že úřad jako první věc pošle odpustkovou výzvu a čeká na zaplacení/reakci, pak pátrá a když to nikam nevede, zahájí sprdel. Méně častá druhá možnost nastává, pokud jde o věc neprojednatelnou v blokovém řízení, nebo už v okamžiku předání na úřad existuje nějaká solidní indicie o pachateli (např. se hejl dostavil na služebnu MP a něco jim tam řekl). V tom druhém případě se už odpustek neposílá, ani dodatečně.
EDIT: Aha, po přečtení úvodního příspěvku jsem to snad pochopil. Přišel odpustek, do DS. Úřadu byl zaslán fingovaný sebe-bonz. Dále jsem se v příběhu ztratil, ale čekal bych buď zahájení přestupkového řízení s provozovatelem-řidičem, které bude následně zastavené, případně nějaký další pokus o ověření (např. výzva k podání vysvětlení), jevil-li se úřadu ten bonz nedůvěryhodný. Tím vším už úřad plní povinnost nezbytných kroků, celou dobu u toho provozovatel je a pokud se omezil na tvrzení, že on nic neposlal a jiné podněty nepřinesl, tak se nelze divit, že se věc překlopí na sprdel.
-
Co přesně se skrývá pod úvodním poučení ke zjištění pachatele?
Pardon, tohle jsem nepojmenoval úplně dobře. Měl jsem tím na mysli, že v první výzvě k zaplacení částky („odpustek“) bylo uvedeno, že buďto někoho nabonzuju, nebo se bude vyšetřovat správní delikt. Podle mě nestačí jenom napsat: „Sdělení totožnosti řidiče může být posouzeno jako podání vysvětlení (viz ustanovení § 125h odst. 6 zákona o silničním provozu).“ Jsem toho názoru, že úřad musí učinit nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, tedy například provozovatele pozvat k podání vysvětlení.
Přišel odpustek, do DS. Úřadu byl zaslán fingovaný sebe-bonz. Dále jsem se v příběhu ztratil, ale čekal bych buď zahájení přestupkového řízení s provozovatelem-řidičem, které bude následně zastavené, případně nějaký další pokus o ověření (např. výzva k podání vysvětlení), jevil-li se úřadu ten bonz nedůvěryhodný.
Zhruba tak to probíhalo, až na to, že k podání vysvětlení nedošlo. A právě tohle jsem v odvolání napadl a zvažuji, že bych s tím pokračoval u soudu.
(Jde o ust. §125f odst. 4: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností správní delikt podle odstavce 1 projedná, pouze pokud učinil nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku...“)
-
Ano, samotná výzva ani reakce na ní se do nezbytných kroků nepočítá, dokud nepropadne lhůta na zaplacení odpustku, je čistě právem provozovatele, jestli zaplatí nebo něco sdělí, současně je zbytečné, aby SO něco konal, když po případném zaplacení by to stejně musel odložit.
Ve vašem případě ale po odpustku a bonzu muselo proběhnout něco dalšího, co přesně jsem zatím z tohoto vlákna nevyčetl. Pokud zahájili přestupkové řízení, tak nepochybně nezbytné kroky provedli. Zákon nezakazuje, aby poté, co se ukáže, že první podezřelý přestupek nespáchal, nezahájili přestupkové řízení proti někomu dalšímu, § 125f(4)(b) říká jen to, že pokud proběhne jedno neúspěšné přestupkové řízení, lze zahájit sprdel, nikoliv že by úřad už nemohl jinak.
Na nezbytných krocích je nedostanete. Musel byste napadnout něco co udělali,nikoliv jim vyčítat, že něco neudělali.
-
Ve vašem případě ale po odpustku a bonzu muselo proběhnout něco dalšího, co přesně jsem zatím z tohoto vlákna nevyčetl.
Probíhalo to takhle:
- Městský úřad: výzva k zaplacení částky
- Osoba vlastní: bonz
- Městský úřad: příkaz k zaplacení částky za přestupek
- Já: odpor
- Městský úřad: oznámení o předvolání k ústnímu jednání
- Já: nahlédnutí do spisu
- Já: odmítnutí se dostavit osobně na předvolání + argumentace proti přestupku a ohrazení se vůči tomu, že jsem bonz psal já
- Městský úřad: rozhodnutí o zastavení řízení o přestupku
- Městský úřad: příkaz k zaplacení částky za sprdel
- Já: odpor
- Městský úřad: oznámení o provedení důkazů mimo ústní jednání
- Městský úřad: rozhodnutí o správním deliktu
- Já: odvolání
- Krajský úřad: rozhodnutí o odvolání
-
V tom případě tam procesně nevidím v zahájení sprdele žádný problém, provozovatel nebyl nijak krácen. Měl možnost zaplatit odpustek. Nebyl shledán vinným ze spáchání přestupku, když k jeho zavinění chyběly důkazy. Při příležitosti proti němu vedeného řízení měl provozovatel dostatek příležitostí seznámit se se stavem věci a případně na skutečného přestupce úřad navést. V tomto ohledu není co úřadu vyčítat.
-
To znamená, že jsem naprosto špatně pochopil legislativu okolo sprdele.
Škoda, že jsem zvolil tuhle cestu, můj původní plán byl nakonec se přihlásit jako řidič a přestupek odargumentovat na základě jiných skutečností, což mi v tu chvíli připadalo jako riskantnější varianta. Nevadí, chybami se člověk učí.
Pokud sem nikdo v následujících dnech nenapíše důvody, proč by se hh mohl mýlit, kapituluji a zaplatím.
-
Omlouvám se, teprve teď jsem měl čas projít si celé vlákno podrobně od začátku. Obávám se, že hh má pravdu a stejný názor bude mít i soud. Jediná možnost by byla ve zpochybnění SPRDELe, ale to by bylo nutné (v tomto případě prakticky beznadějně) tlačit případ až k Ústavnímu soudu.
Mimochodem, vyrovnal se SO v rozhodnutí nějak s materiální stránkou správního deliktu, neodkazuje se v něm na neexistující důvodovou zprávu, resp. považoval jeho hodnocení JMK za vyhovující? Pokud na to omylem pozapoměli nebo to není OK, dala by se teoreticky namítat nepřezkoumatelnost.
-
Mimochodem, vyrovnal se SO v rozhodnutí nějak s materiální stránkou správního deliktu, neodkazuje se v něm na neexistující důvodovou zprávu, resp. považoval jeho hodnocení JMK za vyhovující?
Městský úřad:
Obviněný z přestupku svým jednáním naplnil i materiální znak přestupku, upravený v ustanovení § 2 odst. 1 přestupkového zákona (porušení nebo ohrožení zájmu společnosti), přičemž chráněný zájem je zde bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích a potažmo i zachování života a zdraví všech osob.
Já:
Takto vágní zdůvodnění není dle rozsudku č.j. 5 As 104/2008 – 45 Nejvyššího správního soudu možné, jelikož je nutné pro naplnění materiálního znaku přestupku prokazovat také společenskou nebezpečnost přestupkového jednání, jakým způsobem byl zájem společnosti porušen nebo ohrožen, potažmo v jaké intenzitě. [...]
Do odvolání jsem to nepsal, ale krajský úřad mou argumentaci v rozhodnutí o odvolání zmiňoval, takže to četli. Nevím, jestli by to k něčemu bylo. Udělal jsem obrovskou chybu, že jsem odvolání vsadil všechno na jednu kartu (procesní nedostatek), což se ukázalo být neopodstatněné.
-
Jenomže ono nejde o jen materiální znak přestupku, ale hlavně o materiální znak správního deliktu provozovatele. Pokud se nikde v rozhodnutí nevyskytuje věta aspoň nějaká blbá věta definující, v čem údajně spočívá materiální znak správního deliktu provozovatele, tak je to rozhodnutí skutečně nepřezkoumatelné.
-
A jo! Tak to tam explicitně zmíněno nebylo, pouze obecné povídání:
Aby mohl být provozovatel vozidla uznán vinným ze spáchání správního deliktu, musí být naplněna
skutková podstata přestupku, kterého se dopustil nezjištěný řidič. Správní orgán se proto zabýval
samotnou skutkovou podstatou přestupku.
Dle ustanovení § 3 zákona o přestupcích k odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti,
nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění. Dle ustanovení § 4 odst. 1 přestupkového
zákona je přestupek spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo
ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší
nebo neohrozí nebo nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem,
ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. V odstavci 3 citovaného
ustanovení je pak uvedeno, že jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel
podle okolností a svých osobních poměrů povinen.
[...]
Správním deliktem je protiprávní jednání, jehož znaky jsou stanoveny zákonem, správní orgán za ně
pak ukládá zákonem stanovený trest. Jedná se o protiprávní jednání bez ohledu na zavinění, zpravidla
výslovně označené zákonem jako správní delikt. Smyslem je zájem společnosti na tom, aby přestupky
zjištěné technickými nebo jinými prostředky, kterých se dopustili nezjištění řidiči, nezůstaly
neprojednány a nepotrestány.
A krajský úřad se tím vůbec nezabýval, protože jsem na to nepoukázal. Obávám se však, že na tom úspěšnou žalobu nepostavím.
-
Obávám se však, že na tom úspěšnou žalobu nepostavím.
Žalobu bych neviděl tak úplně beznadějně. Problém je ale v tom, že pokud soud donutí SO vydat nové rozhodnutí, stačí do něj přidat tam jednu větu, a budete skoro ve stejné situaci, v jaké jste teď. Takže do berte spíš jako teoretickou přípravu na další případ.
Tak snad jenom z rozsudku NSS č. j. 7 Afs 27/2008 – 46 ze dne 31. 10. 2008:
„Kategorie správních deliktů je kategorií trestního práva v širším slova smyslu, tudíž se pro všechny správní delikty, nejen pro přestupky, uplatní povinnost správního orgánu zkoumat nejen naplnění formálních znaků správního deliktu, ale také, zda jednání vykazuje daný stupeň společenské škodlivosti, tudíž materiální stránku správního deliktu.“ a dále ze stejného rozsudku: „Bez materiálního korektivu by pak, a to je hlavní argument Nejvyššího správního soudu, mohlo docházet i k tomu, že by za správní delikty byli postihováni ti, kteří se jich dopustili, i v případě, že by jejich jednání postrádalo znak společenské nebezpečnosti. I když tak není materiální korektiv pro správní delikty v zákoně výslovně stanoven, není v souladu s jednotícími principy právního řádu, aby nebyl použit. Postavení pachatele jiného správního deliktu by totiž v takovém případě bylo v mnoha ohledech, zejména z hlediska výše sankce, která mu za určitý typ deliktního jednání hrozí, bez věcných důvodů horší než je tomu u přestupku, či dokonce v některých případech u méně závažného trestného činu, třebaže jsou mnohdy postihována obdobná či společensky nebezpečnější jednání. Nemožnost posouzení materiální stránky správního deliktu by byla rovněž v rozporu s požadavkem spravedlivé rovnováhy mezi ochranou zájmů společnosti a imperativem ochrany základních práv a svobod jednotlivců. V daném případě je proto nutno vzniklou mezeru v zákoně vyřešit pomocí analogie s ustanovením § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tudíž aplikovat materiální korektiv i na jiné správní delikty než přestupky. Vykazuje-li tedy jednání sice formální znaky správního deliktu, které ale nedosahuje určitý minimální stupeň nebezpečnosti, daný zejména povahou chráněného zájmu, nelze je označit jako správní delikt. Správním deliktem je tedy pouze jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti.
Dále je třeba také uvést, že zpravidla nelze považovat jednání pachatele deliktu za nebezpečné již jen proto, že je protiprávní, neboť typová nebezpečnost vyjádřená v zákonem stanovené skutkové podstatě nepostačí a je třeba věc konkretizovat a zkoumat, zda charakter a stupeň konkrétní nebezpečnosti daného jednání se vůbec nachází v hranicích typové nebezpečnosti dané ve znacích jeho skutkové podstaty. Lze si totiž představit případy, kdy porušení veřejného zájmu je zcela minimální a jedná se o jednání, které vzhledem ke konkrétním okolnostem nevykazuje daný stupeň společenské nebezpečnosti (materiální stránku deliktu). Stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je přitom určován zejména závažností správního deliktu, kterou lze posoudit zejména s ohledem na způsob jeho spáchání a jeho následky, okolnosti, za nichž byl spáchán, na formu a míru zavinění za předpokladu, že zavinění je zákonným znakem deliktu, a v neposlední řadě též s ohledem na osobu pachatele a případné pohnutky, které jej ke spáchání vedly.“
A přímo z jednoho rozhodnutí JMK:
„Při hodnocení materiální stránky správního deliktu poté správní orgán v napadeném rozhodnutí neuvedl ničeho. Vzhledem k výše zmíněnému není dostatečná úvaha správního orgánu I. stupně ohledně hodnocení materiální stránky spáchaného správního deliktu. Jestliže tedy správní orgán I. stupně uznal účastníka vinným ze spáchání správního deliktu, musel dojít k závěru, že byla naplněna materiální stránka správního deliktu, tedy společenská škodlivost jednání spočívající v porušení či ohrožení společenského zájmu. Odůvodnění takovéhoto závěru však v napadeném rozhodnutí absentuje a tím správní orgán I. stupně zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností spočívající v nedostatku důvodů, protože není možné přezkoumat zákonnost a správnost jeho úvah o tvrzení ohledně materiální stránky správního deliktu. Odvolací námitka je tedy důvodná.
Skutečnost, že rozhodnutí je nepřezkoumatelné, je důvodem pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání. Správní orgán I. stupně vydá meritorní rozhodnutí o správním deliktu provozovatele vozidla, které již bude přezkoumatelné stran úvah správního orgánu ohledně naplnění materiální stránky správního deliktu a i ohledně dalších námitek účastníka řízení. V rámci odůvodnění nového rozhodnutí se správní orgán I. stupně vypořádá se všemi námitkami účastníka řízení, tedy i včetně námitek účastníka řízení uvedených v odvolání.“
-
Děkuji za vysvětlení.
Pokutu jsem uhradil, tento případ končí.