30kmhcz
Tisk, média, internet => Zajímavé články z internetu => Téma založeno: Omega 10 Února 2016, 14:32:56
-
http://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/auto/tak-vypada-skryty-policejni-dohled-reportaz-ze-sluzby-v-utaj/r~2bcb3b98ce7a11e593630025900fea04/
Rejžujeme, dokud to jde
"Na první pohled je to prostě dálnice. Však se také brzy, prý až se dokončí oplocení kvůli zvěři, stane silnicí pro motorová vozidla podle nové klasifikace. To se bude smět jezdit bez rizika pokuty až stodesítkou, nyní je však limit nastaven jako na každé jiné silnici v Česku nacházející se mimo obec na 90."
Trainspotting cykloedition
"Čekáme asi hodinu, ale auta výstražná červená světla předcházející zhruba o dvacet sekund spuštění závor respektují. Neudělá to ale nedočkává dvojice cyklistů, kteří nevyčkali, až po přejezdu vlaku a zvednutí závor také zhasnou červená světla. Stojí to pak každého stokorunu."
-
Naopak pokuta 600 Kč v prvním případě a 1000 Kč pro druhého řidiče se mi zdá v tomto případě docela mírná. „Máme možnost výši až do maxima 2500 Kč stanovit sami. V tomto případě se samozřejmě dá přihlédnout k tomu, že ani jeden z obou řidičů nejel agresivně, nikoho neohrozil a navíc si tak počínali na silnici, která je bezpečná a je připravená pro vyšší rychlostní limit,“
Řidička zjevně spěchá a nasazuje na každém místě s přerušovanou čarou k předjíždění. Nakonec si troufá i na zánovní kombík BMW. „Stihla to v toleranci povolené rychlosti a ještě před značkou zákaz předjíždění,“ konstatuje policista. A tak tentokrát vyvázla. Její způsob jízdy však podle našeho názoru nebyl bezpečný.
..a takhle to tu funguje..
A ještě cyklisti:
nedočkává dvojice cyklistů, kteří nevyčkali, až po přejezdu vlaku a zvednutí závor také zhasnou červená světla. Stojí to pak každého stokorunu.
Stokorunu, 7 bodů a při opakování zákaz řízení?
Tak hlavně když budou v hospodě vyprávět jak to ukecali za kilo..
-
Stokorunu, 7 bodů a při opakování zákaz řízení?
Tak hlavně když budou v hospodě vyprávět jak to ukecali za kilo..
Vy vite jestli kolo vedli nebo na nem sedeli?
Nejsem si jist, jestli prestupek cyklisty(nepotrebuje ridicak, nesbira body) je mozno davat bodove ridici mot. vozidla, tusim byl na to judikat.
-
"Průměr má 114 kilometrů v hodině,“ říká Jan Šturma ... a na fotke ramer.
Takze co, chyti to Genovo?
-
"Průměr má 114 kilometrů v hodině,“ říká Jan Šturma ... a na fotke ramer.
Takze co, chyti to Genovo?
RAMER 10C má pasivní mód, který jim umožňuje měřit podobně jako PolCam. Takže pokud mají radarovou hlavu vypnutou, tak není co zachytit.
Z návodu:
Měření rychlosti se provádí tak, že měřící vozidlo vybavené měřícím zařízením se za
jízdy přiblíží na bezpečnou vzdálenost za sledované vozidlo cílové (10 m až 100 m). Měřící
vozidlo ustálí svoji rychlost a v průběhu doby minimálně 10 s sleduje cílové vozidlo tak, aby
na displeji, kde je cílové vozidlo průběžně zobrazováno, nebyla patrná změna velikosti
sledovaného vozidla při neměnné hodnotě záběrového úhlu objektivu (ZOOM). To znamená,
že měřící vozidlo musí jet rovnoměrnou rychlostí za sledovaným vozidlem, pokud možno, v
neměnné vzdálenosti a na snímcích musí být cílové vozidlo na posledním snímku stejné
velikosti nebo menší než na snímku prvním.
Při těchto podmínkách je rychlost měřícího vozidla rovna rychlosti sledovaného
vozidla a ručně se provedou minimálně 3 obrázky během 10 s (přičemž mezi prvním a
posledním snímkem musí být časová prodleva alespoň 10 s). Na pořízených obrázcích je
zobrazeno jak sledované vozidlo, tak i údaj o rychlosti služebního vozidla, čas a datum
měření. Rozdíl mezi rychlostmi na jednotlivých snímcích nesmí být větší než ±3km/h do
100km/h nebo ±3% nad 100km/h.
-
To jako WTF? To nemůže přece u soudu ani omylem obstát. Museli by mít naprosto přesně cejchovaný tachometry (žádný tolerance +5 %, +10 %!), pravidelně přezkušovaný atd. na který by byl ten bazmeg přímo napojen. A chci vědět ověřenou přesnost té celé srandy, v závislosti na osazených pneumatikách, stavu vzorku, nahuštění atd.
Případně to brát z GPS, a opět, chci vidět přesnost v závislosti na počtu spojených družic, počasí, teplotě atd., vše ovlivňuje rychlost a směr rádiového signálu.
-
To jako WTF? To nemůže přece u soudu ani omylem obstát. Museli by mít naprosto přesně cejchovaný tachometry (žádný tolerance +5 %, +10 %!), pravidelně přezkušovaný atd. na který by byl ten bazmeg přímo napojen. A chci vědět ověřenou přesnost té celé srandy, v závislosti na osazených pneumatikách, stavu vzorku, nahuštění atd.
Přesně tak to je, ocejchovaný rychloměr, při výměně pneu musí udělat kontrolní měření ujeté vzdálenosti. Mají to už i B7 Passaty ze skrytého dohledu (taky RAMER 10C).
-
Může, s POLCAMem soudy taky nemají problém a je založen na stejném principu.
A chci vědět ověřenou přesnost té celé srandy, v závislosti na osazených pneumatikách, stavu vzorku, nahuštění atd.
Tohle už vyvrátil NSS např. v rozsudku 3 as 9/2013 - 35, podle kterého je toto zahrnuto do odchylky měřícího zařízení - tedy těch 3 % nebo 3 km/h.
Při výměně pneu samozřejmě musí být nová kalibrace, to není žádná novinka.
-
Z toho vyplývá, že po zastavení Pasatem si pro jistotu vyfotografujeme jeho pneumatiky.
-
Jak já chápu kalibraci, tak je to měření pro akreditovanou laboratoř se spoustou papírování, posuzovaný vzorek musí být označený a identifikovatelný, tzn. pro porovnání s kalibračním protokolem nafotit ne pouze pneumatiky zdálky, ale výrobce, rozměr a DOT kód, hloubku vzorku (i když ojeté budou ukazovat méně) a tlak v pneu, ten může dynamický poloměr a tedy srovnání rychlosti taky ovlivnit.
-
Jak já chápu kalibraci, tak je to měření pro akreditovanou laboratoř se spoustou papírování, posuzovaný vzorek musí být označený a identifikovatelný, tzn. pro porovnání s kalibračním protokolem nafotit ne pouze pneumatiky zdálky, ale výrobce, rozměr a DOT kód, hloubku vzorku (i když ojeté budou ukazovat méně) a tlak v pneu, ten může dynamický poloměr a tedy srovnání rychlosti taky ovlivnit.
Naopak - ojeté budou ukazovat více! Menší kolo se na stejnou rychlost musí otočit vícekrát. Ale to se myslím vejde do tolerance měření. Nicméně určitě bude vtipné s tím operovat v tom smyslu, že kalibrace byla dělána v létě na letních gumách, ale teď mají zimní.
-
Citace Opas:
Naopak - ojeté budou ukazovat více! Menší kolo se na stejnou rychlost musí otočit vícekrát. Ale to se myslím vejde do tolerance měření. Nicméně určitě bude vtipné s tím operovat v tom smyslu, že kalibrace byla dělána v létě na letních gumách, ale teď mají zimní.
Néé - je tam cejchovaný rychloměr odvozený z kalibrace kol - otáčce kola je přiřazen určitý obvod kola, ten se postupně zmenšuje, auto ujede míň na stejný počet otáček kola, snižuje se tedy i reálná rychlost proti zobrazované.
-
Máš to obráceně - policajt měří rychlost. Jedeme 150kmh. Kolik to ukáže policajtovi na sjetých gumách? O něco více.
-
Jo, jdu si nafackovat.
-
„Tohle už vyvrátil NSS např. v rozsudku 3 as 9/2013 - 35, podle kterého je toto zahrnuto do odchylky měřícího zařízení - tedy těch 3 % nebo 3 km/h.“
Nabízí se otázka, kde je konkrétně uvedeno, co všechno je vlastně zahrnuto do té odchylky 3 %.
Pokud samotný měřicí přístroj (radar) má akceptovatelnou odchylku do 3 %, pak to je jedna věc.
Ovšem pokud je samotný rychloměr auta rovněž s odchylkou do 3 % je pak věc druhá (navíc zde možná odchylka není lineární).
No a rozměr pneu (opotřebování + odchylka tlaku je opět udáváno do 3 %) je věcí třetí.
Pokud si dobře pamatuji z laboratorní fyziky, pak odchylky (možné chyby v měření) se zásadně sčítaly a nikoliv průměrovaly. To znamená, že celková odchylka (těchto tří vzájemně propojených vlivů) dává celkově až 9 % a nikoliv stále 3 %! NSS je samozřejmě NSS, ale ani ten nemůže popřít zákony fyziky/matematiky. Nebo se snad ve své úvaze někde mýlím?
PS: samozřejmě můžeme polemizovat o případném sloučení bodu 2 a 3, ovšem i tak by stále zůstalo alespoň 6 %, což už není nezanedbatelné…
-
Teď mi vyšlo, že změna obvodu a tedy rychlosti u pneumatik 235/45-18 s hloubkou vzorku 6 mm a 2 mm je 0,6 %.
Kdyby někdo věděl, jak se zvětšuje dynamický poloměr se zvyšující se rychlostí, dalo by se to doplnit.
Jinak pro součet dvou chyb platí, že se rovná odmocnině ze součtu kvadrátů dílčích chyb.
-
polcam je homologován jako komplet, to znamená celé auto s tímto vybavením. Právě jediné co mně napadá je rozporovat v zimě jiné gumy, než byly při homologaci v létě.
-
Pak to jo. Ale nejen gumy, ale co takový tlak v pneu? Byl ověřitelně změřen homologovaným měřidlem s platnou kalibrací?
-
Právě jediné co mně napadá je rozporovat v zimě jiné gumy, než byly při homologaci v létě.
To snad někde bylo (snad i tady), že po každém přezutí kalibrují.
-
Pak to jo. Ale nejen gumy, ale co takový tlak v pneu? Byl ověřitelně změřen homologovaným měřidlem s platnou kalibrací?
Tlak by nijak vadit neměl, protože tak jako tak musí být postupně se silnicí celý obvod kola. Tlak má vliv jen na deformaci bočnice a jízdní odpor, ale na měření rychlosti tam vliv bude jen v řádu statistické chyby.
Uvědom si, co udělá obvod podhuštěného kola - splácne se, je v kontaktu s vozovkou větší plochou ale obvod kola a ujetá vzdálenost se bude pořád rovnat.
-
Ne, rychlost je závislá na huštění, mění se dynamický poloměr kola, podhuštěné kolo bude jako ojeté - radar vykáže vyšší rychlost.
Na tomto principu je založeno povinné hlídání tlaku v pneu pomocí čidel ABS.
-
opas: no právě. Domnívám se, že nižší tlak (právě deformací bočnic) zmenšuje efektivní průměr kola.
-
Poloměr se mění, ale obvod nikoli. Rozdíl mezi výpočtem rychlosti přes obvod kola a přes poloměr je kompenzovaný deformací bočnice. Uvědom si, že obvod pneumatiky se nezměnil. Aby byl na stejnou rychlost vyšší počet otáček, tak by muselo kolo prokluzovat, což nedělá.
-
na první pohled by se dalo říc, že Vaše úvaha je správná, pane opasi. Na druhý pohled už je jasné, že dost možná správná není. Nakreslete si to. A představte si, co se změní, když deformaci obvodu pneu si představíte jako pás tanku okolo kola, u kterého můžete měnit jeho průměr… Co je směrodatné pak? Rychlost otáčení samotného kola (tzn. efektivní průměr) a nebo rychlost otáčení pásu, na jehož celkové délce (obvodu) v této chvíli nezáleží?
Když si vezmu nafukovací míč a budu ho kutálet (udělám si rysku), pak po znatelném vyfouknutí míče je empiricky zjištěno, že odkutálená vzdálenost je jiná! Přesto že obvod míče je stále stejný, po jeho zatížení je ale jeho efektivní průměr jiný. Mám pravdu, pane kolego… ;)
-
Představ si extrémní případ, podhuštěná pneumatika se deformuje, původní osa desénu se vmáčkne dovnitř a pneumatika jede po bočnici, ten rozdíl ve vzdálenostu asi nebude markantní, ale úhlová rychlost je opravdu jiná. Teď jsem si to promyslel :-). A znovu odkazuji na levnější metodu povinného hlídání tlaku v pneu - pomocí čidel ABS, která hlídají otáčky kol.
-
Cyklista:
Ano, výrazně podhuštěná pneumatika se deformuje, odírá a ujetá vzdálenost neodpovídá prostému násobku obvodu pneu a počtu otáček. Po několika km pak dochází k destrukci celé gumy. To tu ale neřešíme.
ViktorN: Ano, pás tanku je dobrý příklad. Pás tanku má pevný obvod a počet celých otočení pásu odpovídá ujeté vzdálenosti bez ohledu na to, tak tvar onen pás zrovna má. Stejně tak pneu má pevný obvod, který se nemůže změnit. Tvar gumy se změnit může, ale nemá to vliv na ujetou vzdálenost, stejně jako u pásu.
Výpočet podle poloměru kola nemůžeš použít, protože tenhle výpočet dává smysl pouze v případě ideálního nedeformujícího se kola. Podle poloměru totiž napřed počítáš obvod, ale ten v tomhle případě nesedí!!!
-
Teď mi vyšlo, že změna obvodu a tedy rychlosti u pneumatik 235/45-18 s hloubkou vzorku 6 mm a 2 mm je 0,6 %.
Spatne cyklisto, mas to za 5, sednout! :-)
prumer disku 18" = 457.2 mm
vyska profilu 0.45*235 = 105.75 mm
prumer kola 457.2 + 2*105.75 = 668.7 mm
prumer kola s ojetou pneumatikou 668.7 - 2*4 = 660.7 mm
pomernej rozdil (660.7-668.7)/668.7 = -0.0119 =~ -1.19%
Nema smysl pocitat obvod, jde linearne s prumerem (3.14*d). Ale rekl bych, ze nova pneumatika ma profil vyssi, klidne i 10mm (zimni jeste vic). Ten rozdil ojeta/nova muze tedy byt klidne 2%. Neco prida (ne)spravne nahusteni, a neco udela taky celkova hmotnost vozidla (pocet osob, mnozstvi paliva, atd). Rekl bych, ze celkove to klidne muze byt kolem 5%...
-
Jo, ten tvůj výsledek je lepší, člověk by neměl v práci dělat něco jiného.
V tom rozměru pro passaty, čili dost sportovním, bych si tipl hloubku vzorku nové zimní pneu tak 7-8 mm, letní tak do 7 mm.
5% rozdílu je už moc, ony ani ty zimní pneu se nesmí používat pod 4 mm (v zimě), čili na sjetí tam budou tak 2 x 4 mm v obou případech, pokud nebudou používat zimní v létě. Sice policajti dost často jezdí bez zapnutých pásů, ale dojíždět zimní pneu na tak rychlém autě, snad nejsou úplně padlí na hlavu?
-
.....Jinak pro součet dvou chyb platí, že se rovná odmocnině ze součtu kvadrátů dílčích chyb.
Pro více než 2 zdroje chyb je to obecně odmocnina ze součtu kvadrátu dílčích chyb dělená (n-1).
Takže např. pro 3 zdroje chyb s průměrnou chybou 3 , 4 a 5 % je to odm((3x3+4x4+5x5)/2) = 5
-
Tohle je střední chyba, v obhajobě je nutno pracovat s maximální možnou chybou.
-
Pro více než 2 zdroje chyb je to obecně odmocnina ze součtu kvadrátu dílčích chyb dělená (n-1).
Takže např. pro 3 zdroje chyb s průměrnou chybou 3 , 4 a 5 % je to odm((3x3+4x4+5x5)/2) = 5
To ma byt střední chyba - výběrová směrodatná odchylka? Ja s tim denne nepracuji a uz jsem mimo obor, ale teorie plati pro opakovana mereni http://webfyzika.fsv.cvut.cz/PDF/teoriechyb.pdf .
S procenty se jiste nepocita zpusobem, ktery jste prevedl - dle mych skromych znalosti. ((1.03^2+1.04^2+1.05^2)/2)^0.5=1.274
Mereni probehlo pouze jedno - tedy jeden jev tezko zmerite v realnem provozu vicekrat. Naprosto mi unika k cemu Vam je tedy dobra výběrová směrodatná odchylka.
Pokud mate n prvku zavisle na sobe seriove s moznosti chyby (chyba obsluhy *chyba meridla*chyba pneumatiky), tak bych rekl, ze se chyby nasobi n1*n2*...*nx (1,03*1,04*1,05=1,13, protoze Vas zajima maximalni mozna ochylka.
-
S procenty se jiste nepocita zpusobem, ktery jste prevedl - dle mych skromych znalosti. ((1.03^2+1.04^2+1.05^2)/2)^0.5=1.274
Pokud mate n prvku zavisle na sobe seriove s moznosti chyby (chyba obsluhy *chyba meridla*chyba pneumatiky), tak bych rekl, ze se chyby nasobi n1*n2*...*nx (1,03*1,04*1,05=1,13, protoze Vas zajima maximalni mozna ochylka.
Když se podíváte na svůj výsledek, tak jistě naznáte, že těžko bude nejpravděpodobnější chyba více než 2x větší než jejich součet v nejméně příznivém případě. Procenta mají tu výhodu, že se rovnou jedná o průměrnou odchylku od správného výsledku. A já se snažím odhadnout nejpravděpodobnější (nikoli nejzažší) odchylku výsledku od skutečnosti při měření zatíženém více zdroji nezávislých chyb.
Nejsem statistik, ale takhle jsem to zatím vždy používal při nějakých odhadech.
Pro soud bych samozřejmě pracoval s uvedeným součinem. :) In dubio pro reo.
-
Když se podíváte na svůj výsledek, tak jistě naznáte, že těžko bude nejpravděpodobnější chyba více než 2x větší než jejich součet v nejméně příznivém případě.
Prave proto jsem Vas upozornil na:
1. spatne dosazena %,
2. nevhodny vzorec, do ktereho jsem za Vas pro ilustraci spravne dosadil (az na to, ze se na pocitani v % nehodi, tam se davaji hodnoty)
3. Jeste jednou opakuji, ten vzorec se pouziva pri opakovanem mereni, nikoliv na to na co jste ho znasilnil, protoze to co se snazite pocitat nespada snad ani do oboru statistika.
-
Pánové, nechcete se místo teorie chyb měření a vzájemného poměřování ega věnovat něčemu užitečnému?
-
ViktorN: Ano, pás tanku je dobrý příklad. Pás tanku má pevný obvod a počet celých otočení pásu odpovídá ujeté vzdálenosti bez ohledu na to, tak tvar onen pás zrovna má. Stejně tak pneu má pevný obvod, který se nemůže změnit. Tvar gumy se změnit může, ale nemá to vliv na ujetou vzdálenost, stejně jako u pásu.
Výpočet podle poloměru kola nemůžeš použít, protože tenhle výpočet dává smysl pouze v případě ideálního nedeformujícího se kola. Podle poloměru totiž napřed počítáš obvod, ale ten v tomhle případě nesedí!!!
Fajn, ještě jednou (jen abych si dokázal, že to mám správně), jsem provedl empirický pokus. Mám RC model terénního auta, který má poměrně pružné pneu. To znamená, že pokud zatížím auto, tak mohu simulovat podhuštěné pneu a vliv jejich deformace. Udělal jsem si na ráfku disku značku, stejně tak značku na podlaze a jel (ručně, samozřejmě) autíčkem a udělal přesně tři otáčky značky na ráfku a udělal koncovou značku na podlaze. Pak jsem autíčko zatížil a pokus zopakoval. Autíčko na tři otáčky ráfku (dle mého očekávání) ujelo znatelně (a jednoznačně prokazatelně) kratší dráhu.
Takže nejen teoreticky, ale i prakticky — mám pravdu, pane kolego… :-)