30kmhcz
Poradna => Potřebuji poradit - vedení správního řízení => Téma založeno: Lafayette 13 Února 2026, 10:00:14
-
Řidič byl udán datovkou před začátkem pracovní doby úřadu (ovšem po uplynutí 60 dnů od té doby, kdy se úřad dozvěděl o přestupku, asi 65. den).
Úřad pochopitelně hned po začátku pracovní doby věc s neznámým řidičem odložil a vydal příkaz provozovateli.
Jak to přesně je s tím, když ten samý den, kdy se úřad dozvěděl o řidiči, věc odloží? Navíc ještě v tomto případě oznámení řidiče doručeno zcela prokazatelně před začátkem pracovní doby.
-
Stricto sensu je usnesení o odložení věci nezákonné. Pokud SO1 zjistí identitu řidiče kdykoli po uplynutí šedesátidenní pořádkové lhůty, ale před faktickým vydáním usnesení o odložení, odpadá zákonný důvod pro odložení.
-
Nicméně argument bude určitě, že odložení s neznámým řidičem udělali dřív, než se reálně dozvěděli o udání.
A bohužel je to opravdu pár dní po lhůtě.
-
Zjistěte číslo jednací usnesení o odložení věci a podejte si 106 na časové razítko vložení usnesení do spisové služby. Bude-li časové razítko "mladší" než doručenka Vašeho udání, bude mít úřad co vysvětlovat.
-
Lafayette> Reálně se to dozvěděli okamžikem doručení datové zprávy, ne?
-
Bylo to deset minut po půlnoci. Ráno pak přišli do kanceláře, dostali zprávu z datovky a hned si samozřejmě zjistili, že je o pár dní po termínu, takže hned napsali usnesení o odložení věci s neznámým řidičem a příkaz provozovateli.
Samozřejmě, že ve skutečnosti se udaného řidiče dozvěděli dřív, než to napsali. Ale otázka je, jestli to, že doručení okamžikem odeslání znamená, že je lehce dokazatelné, že usnesení o odložení vydali až po.
-
Samozřejmě ano.
-
Ještě doplním, že podobnou žádost jsem podával vícekrát, vždy adresovanou úřadu jako celku, nikoli na dopravní či přestupkový odbor. Takové žádosti zpravidla vyřizuje kancelář tajemníka (nebo ředitele) úřadu, která obvykle předá/přikáže žádost k vyřízení na oddělení IT, a odpověď pak dorazí poměrně velmi rychle, jednou dokonce hned následující den. Žádost píšu přibližně takto:
Žádost o poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím
Tímto v souladu se zněním zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, žádám o poskytnutí informace v rozsahu:
1) časové razítko uložení dokumentu č. j. XYZA do elektronické spisové služby nadepsaného úřadu,
2) časové razítko uložení dokumentu č. j. XYZB do elektronické spisové služby nadepsaného úřadu,
3) časové razítko uložení dokumentu č. j. XYZC do elektronické spisové služby nadepsaného úřadu.
Žádám o poskytnutí požadovaných informací cestou ISDS do datové schránky bflmpsvz.
Pokud bude časové razítko vložení usnesení o odložení věci do spisové služby ve Vaší věci následovat až po času na doručence udání z DS, máte v podstatě vyhráno. Je pak už jen technickou otázkou, kam až jste ochoten věc dotáhnout, resp. který správní orgán či soud nezákonnost postupu SO1 při odložení věci potvrdí.
-
Podobnou techniku jsem začal používat poměrně nedávno. V den, kdy by již mohl úřední parazit věc odložit (první pracovní den po 60 dnech od přestupku nebo 30 dnech od sprdelní výzvy, podle toho co je později), odchází v 01:00 udání řidiče e-mailem a je následně potvrzeno. Zatím se mi je nepodařilo vyprovokovat k předčasnému odložení.
-
Díky za rady, půjdu do toho.
-
Stricto sensu je usnesení o odložení věci nezákonné. Pokud SO1 zjistí identitu řidiče kdykoli po uplynutí šedesátidenní pořádkové lhůty, ale před faktickým vydáním usnesení o odložení, odpadá zákonný důvod pro odložení.
Je k tomu judikatura? Ze zákona se to IMO přímo dovodit nedá. V rámci mojí velice rozsáhlé žaloby ve věci SPRDELe na MSvP jsem po tom pátral, a jednoznačnou opověď nenašel. Nicméně výhoda pro mne byla, že pochybili tak či tak, jestli to je lhůta prekluzivní, nebo pořádková. Rozvíjel jsem rozsáhlou argumentaci k obojímu, a právě i k té pořádkovosti specificky v tom, že voruad, jako obvykle, začal něco dělat PŮL ROKU poté, kdy se o někom dozvěděli, ale zkoušel samozřejmě mrzký výmluvy na to, že to bylo po lhůtě (těch 60 dní). Přičemž v té době jim už byly řadu měsíců nejaký skutečnosti známy, a pokud tomu nerozuměli, tak se IMO měli doptat výzvou k odstranění vad podání (takový to slovíčkaření že esli byl nahlášen ŘIDIČ, nebo OSOBA, KTERÁ VOZIDLEM DISPONUJE, apod.; totožnost ŘIDIČE provozovatel znát prostě NEMŮŽE, kór jako právnická osoba, pže ta jaksi fyzicky neexistuje a tak nemůže v tom autě sedět, žánop), anebo aspoň tu osobu rovnou předvolat k podání vysvětlení. Nikoli, jak to obvykle dělají, se na to vysrat, a vymlouvat se jak malí smradi právě na to, že to bylo po 60 dnech. Jejich první úkon po odeslání SPRDELních výzev (což reálně dělal automaton - Pha - což beru jako fakt) tak bylo rovnou usnesení o odložení a hned dvě minuty poté vydání hromadnýho Příkazu za to, co se za toho půl roku nastřádalo. Přičemž o vydání usnesení ani vhodným způsobem neinformovali, což zákon vysloveně ukládá (todle nedělá tak 9 z 10 voruadů).
Soudu jsem v rámci shrnutí celé žaloby do stručnejch bodů „uložil“ právě vyřešení právní otázky postavení té 60denní lhůty (prekluzivní vs. pořádková).
-
Dá se to bez dalšího dovodit z § 125f ZPPK. Případně konstantní judikaturou o subsidiární povaze přestupku provozovatele.
-
> Behemot: ... a ještě bych doplnil, že nesdílím Váš názor, že "zákon vysloveně ukládá" informovat provozovatele o vydání usnesení o odložení. Naopak jsem zcela přesvědčen, že žádnou takovou povinnost správní orgán v případě postupu podle § 125f nemá.
-
Jak řikám, nečtl sem to takle jednoznačně nikde, a navopak Pha jako celek (všecky MČ nadaný právem okrádat a loupit, a maggisrát nad nima, kterej jim agendu předal) to vykládá striktně prekluzivně, čímž poměrně výrazně vyhrožujou už v tech SPRDELních výzvách (který tím, že celý todle úřední jednání a oficiální voruadní listiny generuje neexistující entita, jsou nezákonný samy vo sobě).
Stran usnesení, nastudujte si správní neřád, § 76, odst. 3, třetí souvětí. Mám to tady vocitovat?
-
To, že se Praha stala světovým centrem absurdní úřední dialektiky a dadaistických výkladů, je mi známo. Nemění to ovšem nic na skutečnosti, že jde o lhůtu pořádkovou.
Měl-li jste na mysli ZoP (nikoli SprŘ), přečtěte si ten odkazovaný odstavec § 76 pozorněji. A třeba i vícekrát. "Vocitovat" ho můžete také třeba i vícekrát, nic to ovšem nezmění na tom, že se mýlíte.
-
Mám samozřejmě na mysli správního neřáda, pže to je lex generalis, podle kterýho se vede správní řízení, včetně tohodle. Přestupkáč jako špeciális nijak neúpravuje tuto oznamovací povinnost ve smyslu, že by ju rušil, pouze ju rozšiřuje vo to, že osoba přímo dotčená (což navíc provozovatel zcela jistě je, pže voruad chce právě tuto vosobu sprostě voloupit vo prachy, čímž je tato dotčená) se vyrozumí. Vhodným způsobem. :D Vhodnej způsob IMO není to, že v hrstce slov schovanejch v nejakejch lupičsckejch dopicech oruad napíše, že to vodložil, ale IMO by teda měl aspoň do vobálky to usnesení přidat, když už. To pro něj rozhodně nejsou žádný neúměrný náklady, aby to nemohl učunit.
-
Chybí mi trpělivost pana hh, abych tady sepsal detailní rozbor. Odpovím Vám tedy otázkou: kdo je podle Vás v případě odložení věci účastníkem řízení, jemuž by svědčilo právo dle § 76 SprŘ být o usnesení informován?
-
Na okraj debaty, kromě konstatování, že je úděsné, v jakém právním chaosu tady musíme fungovat, se chci zeptat, jestli se bavíte o usnesení, proti kterému se občas někteří odvolávají - pokud ano, spatřoval bych vaše vzájemné výroky ještě více protichůdnými, než bych si byl předtím představil :-)
-
Celkem zbytečně tu mlátíme prázdnou slámu nad tímto příspěvkem:
Stricto sensu je usnesení o odložení věci nezákonné. Pokud SO1 zjistí identitu řidiče kdykoli po uplynutí šedesátidenní pořádkové lhůty, ale před faktickým vydáním usnesení o odložení, odpadá zákonný důvod pro odložení.
Bavíme se o usnesení, proti němuž není odvolání přípustné, a to mj. proto, že není nikdo, komu by svědčilo právo se proti usnesení o odložení věci odvolat. Mírný zmatek jsem do diskuse vnesl já, protože jsem nepředpokládal, že by někoho mohlo napadnout vyložit § 76(3) SprŘ tak, že má SO povinnost z prázdné množiny účastníků neexistujícího řízení vybrat jednoho, kterému doručí usnesení o odložení věci.
§ 76(3) SprŘ:"Usnesení se oznamuje podle § 72, nestanoví-li zákon, že se pouze poznamená do spisu. Usnesení, které se oznamuje podle § 72, nabývá právní moci, bylo-li oznámeno a nelze-li proti němu podat odvolání. O usnesení, které se pouze poznamená do spisu, se účastníci vhodným způsobem vyrozumí; takové usnesení nabývá právní moci poznamenáním do spisu. Usnesení, které se pouze poznamená do spisu, může správní orgán v průběhu řízení změnit novým usnesením; nové usnesení se pouze poznamená do spisu."
Mylně jsem se domníval, že pan Behemot odkazuje na vágnější ust. § 76 ZoP, protože by to bylo logičtější a i proto, že jsem se už s nesprávným výkladem, že provozovatel je osobou dotčenou usnesením o odložení věci, setkal.
§ 76(3) ZoP: "Usnesení o odložení věci podle odstavců 1 a 2 se pouze poznamená do spisu. Správní orgán o odložení věci vyrozumí osobu dotčenou jednáním podezřelého z přestupku, je-li mu známa. Pokud by vyrozumění osoby podle věty druhé bylo spojeno s neúměrnými obtížemi nebo náklady, doručí je správní orgán veřejnou vyhláškou; ustanovení § 66 se nepoužije."
-
To obecnější ustanovení ale, samozřejmě, je v tom správním neřádu, žejo. Nejenom logicky, když je to obecnej předpis, ale taky pže to tam vidím. Jasně je tam napsaný, že se vyrozumí ÚČASTNÍCI. Účastníkama toho správka za SPRDEL je, celkem očizřejmě, minimálně provozovatel, a pak možná nejaká jiná vosoba, na kterou ukázal po výzvě. Pokud tato existuje (taky může být samořejmě nezjištěná), je současně touto PŘÍMO dotčenou vosobou, vo které pak speciálně píše přestupkáč. Takže když je usnesením ukončený správní/přestupkový řízení s ňou, musí jí to dát vědět, ale protože todle řízení je vnořený do SPRDELního řízení, DO JEHOŽ SPISU se to usnesení poznamenává, dalším účastníkům (minimálně tam očizřejmě je provozovatel, že) se to musí dát taky vhodně vyrozumět. Vypadá to sice na první pohled komplikovaně, ale je to poměrně jednoduchý.
Eric: ano, to je tak, když nejakej maloměstskej ksindl začne lidi hromadně buzerovat za kraviny, aby vytřískal prachy, aniž by byl při své neschopnosti s to jim cokoli prokázat. Takže si pak na vobjednávku nechá hned několik zákonů doprasit tím, že do nich jsou navlepovaný takovýdle )čelový hovadiny, jejichž jediným cílem je z vohnouta vymačkat prachy za každou cenu. Ta konstrukce tady tech vnořenejch řízení a stavění lhůt apod. kravin by v nejaké civilizaci prošla tak možná v nejaké komedii na jevišťu nebo na vobrazovce, ovšem my v tomdle hnoji musíme žít.
-
Pojďme se shodnout na tom, že podat si odvolání klidně můžete, i když je nepřípustné. Sám jsem také podal desítky přípisů, o nichž jsem věděl, že nejsou v souladu se zákonem, i když se DoS útokům na úřady spíše vyhýbám.
A dále se pojďme shodnout na tom, že radit totéž ostatním je prostě nebezpečné. Styl, který tu používáte, si schovejte pro úřady, do "poradny" nepatří.
-
Já ale nepíšu nic o odvolání, pouze o tom, že o tom usnesení má oruad vyrozumět. A když to neudělá, je to (jedno z mnoha) porušení procesních práv účastníků.
Městskej oud se pochlapil a zrovna přistál do schrány rozsudek, tak jsem zvědavej. Apriori v dnešní době předpokládám, že ai správní oudy podrží kdejaký svinstvo orgánů prvního a druhýho stupně, takže moje očekávání je nulový. Nicméně zase bodů s menším či větším meritem tam mám poměrně dost, takže třeba i překvapí a rozhodli v náš prospěch. Uvidíme, kdyby ne, munici pro kasačku mám, spíš je otázka, kdo ji dokáže sepsat tak, aby bylo dosaženo judikátu použitelnýho i pro ostatní, o to mi jde především. Nejak se poslední dobou absolutně nedostává schopnejch advokátů specializujících se na správní právo (kteří by taky nebyli zavalení k nepoužitelnosti).