30kmhcz
Social networking => Nedopravní tématika => Téma založeno: alo.is 26 Června 2024, 02:20:41
-
Minulý rok mi zemřel otec, matka po něm zdědila ke svému podílu na nemovitosti i otcův podíl a nemovitost mi letos celou darovala, bydlíme tam spolu.
Ještě během pozůstalostního řízení po nás požadovala notářka ocenění nemovitosti, znalec požadoval k ocenění nemovitosti stavební dokumentaci a to jsme zjistili, že doma žádnou nemáme. Znalec poradil zeptat se na stavebním úřadu, aby nám ji okopírovali, tam měli dokumentaci z doby postavení rodinného domu v roce 1929, stavební plány mám okopírovali, ale zároveň z fotomapy na internetu zjistili, že dům vypadá jinak, otec ho někdy kolem roku 1987 přestavěl a navíc na pozemku buď také v té době nebo ještě někdy předtím postavil zděnou kůlnu a o tom žádná stavební dokumentace není, kůlna není ani v katastrálních mapách, takže stavební úřad po nás chtěl provést "dokumentaci současného stavu", když nemáme aktuální stavební dokumentaci. Tu mi provádí stavební inženýr, za tím účelem jsem musel objednat i geodety na vytvoření geometrického plánu, přitom geodeti zjistili a zaměřili, že malá část kůlny stojí na pozemcích dvou soudedů, u jednoho je to 1 m2, u druhého 2 m2, kůlna je prostě svoji zadní částí přistavěna ke zdem kůlen mých dvou sousedů, ale sousedné mají podle toho geometrického plánu vedle svých kůlen ještě 20 cm pruh na našem dvorku, to jsme až do vypracování geometrického plánu nevěděli, nebyl tam nikdy žádný plot, mysleli jsme, že je to celé naše až ke zdem jejich kůlen.
Takže geodeti provedli v geometrickém plánu dělení pozemků, vyčlenili ty dva sousední pozemky pod naší kůlnou jako samostatné katastrální parcely, to odstouhlasil katastrální úřad, stavební inženýr vypracoval stavební plány a technické zprávy, podal na stavebním úřadu "Žádost o ověření projektové dokumentace skutečného provedení stavby", tam žádost nepřijali, řekli mu, že musí mít od sousedů podepsané žádosti o dělení pozemků, tak jak to rozdělila geodetka v geometrickém plánu, na stavebním úřadě mu dali formuláře "Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků", sepsali jsme to se sousedy, ti to podepsali a já šel podat obě žádosti i se žádostí o ověření projektové dokumentace skutečného provedení stavby na stavební úřad, všechny tři žádosti přijali, ale řekli mi, že musím doložit souhlasy sousedů se stavbou kůlny a kupní smlouvy na rozdělené pozemky, nebo smlouvy o zřízení služebnosti na rozdělené pozemky nebo smlouvy na právo stavby na rozdělené pozemky a s oběma sousedy že to musí být stejné smlouvy, že je blbost, abych to od jednoho souseda koupil a od druhého měl služebnost. Oba sousedi souhlas se stavbou kůlny podepsali, to jsem stavebnímu úřadu doložil, ale jeden ze sousedů nechce pozemek ani prodat, ani mi nechce zřídit služebnost, požaduje nájemní smluvu na 60 let a abych mu platil roční nájem, druhému je to jedno a přistoupil by na všechno, klidně mi to prodá nebo mi zřídí služebnost zdarma na dobu existence mé kůlny. Právo stavby jsem zjistil, že se na můj případ nehodí, protože je určeno na celou stavbu, ne jen na malou část stavby, která je na dvou cicích pozemcích. Ten soused, co mi to prodat nechce, tvrdí, že pozemek potřebuje, protože má nad ním svoji střechu a okap (tedy má svoji přesahující střechu ještě nad naší kůlnou), to je sice pravda, ale jeho pozemek je široký jen 20 cm a on má přesah střechy a okapu kolem 50 cm, to mně ale nevadí ta jeho střecha.
Mám obavu, že stavební úřad po mně bude teď chtít nějakou žalobu k soudu na určení vlastníka pozemku pod kůlnou, anebo zbourat kůlnu.
Má tu někdo zkušenosti se stavebním řízením? Zajímalo by mě v prvé řadě, zda se lze nějak bránit stavebnímu úřadu proti rozhodnutí o zbourání kůlny a nepřistoupit přitom na jeho požadavky (koupě cizích pozemků pod kůlnou nebo zřízení služebnosti), když to jeden ze sousedů nechce? Přece jenom kůlna tam stojí kolem 40 let a byla by to vysoká ekonomická škoda ji zbourat.
Pak by mě zajímalo v druhé řadě, pokud bych neměl proti stavebnímu úřadu šanci vyhrát, zda bych uspěl s určovací žalobou na vlastníka pozemku pod stavbou, protože nevím, zda mohu pozemek pod stavbou já vydržet, když jsem vlastníkem nemovitosti jen pár měsíců, předchozími spoluvlastníky nemovitosti byli otec s matkou cca 50 let, kůlna tam stojí cca 40 let a předpokládali jsme všichni po celou dobu, že je celý pozemek pod kůlnou náš?
Popř. jsem našel v občanském zákoníku ustanovení paragrafu o přestavku, což by asi bylo schůdnější pro určovací žalobu než vydržení?
Ale zároveň nevím, zda by v obou určovacích žalobách neměl šanci vyhrát i soused se svým tvrzením o přesahující střeše a okapu. Co myslíte? Máte s takovou situací někdo zkušenost?
-
Asi bych to se sousedem řešil "Podívej, když ty mi "neprodáš" těch 20 cm, tak si odstraň toho půl metru nad mým pozemkem."...
-
To by mi asi nijak nepomohlo, stavební úřad provádí legalizaci mé černé stavby kůlny, soused má stavbu kůlny legální, ten se může mým požadavkům vysmát.
-
Bych to překlopil na mimořádné vydržení. Tam je to o dost jednodušší, jak obyčejné vydržení.
-
Požadavek na odstranění přesahu stejně nemusí projít, § 1023 občanského zákoníku. Má tam soused okapy a kam z nich teče voda? To by mohla být větší zbraň.
Jako první bych to zkusil diplomaticky. Když mi to prodáš, podepíšu ti, že mi nevadí tvoje střecha. Když mi to neprodáš, budu to muset kvůli tobě zbourat a asi si umíš představit, jak ti vyjdu vstříc, až budeš něco někdy chtít.
Pokud to selže, zkusil bych vydržení, ale to už bude chtít právníka. Pokud je to jen bouda, tak bych to shodil a postavil si novou kůlnu na svém pozemku, 2m od plotu není potřeba ani žádné schvalování.
-
Já mu určitě žádné naschvály s přesahující střechou a okapem dělat nechci a nebudu, okap má sveden do země na hranici svého pozemku a ulice, pod zemí asi pokračuje do kanalizace. V prvé řadě bych se chtěl bránit stavebnímu úřadu a ne jemu, vnímám i jeho nárok na vlastnictví pozemku, když tam má přesahující střechu a okap. Až při prohře se stavebním úřadem bych přemýšlel o žalobě na určení vlastníka pozemku pod moji kůlnou, protože jinak bych musel kůlnu zbourat. Je to kvalitní zděná kůlna, žádná nekvalitní bouda. Soused také spolupracoval při probíhajícím řízení u stavebního úřadu a podepsal souhlas s tím, jak tam kůlna stojí. Akorát mi nechce odprodat pozemek pod kůlnou ani zřídit služebnost.
-
Sesmolil jsem si takový pracovní návrh žaloby pro případ, že ji budu opravdu potřebovat, tak pokud tomu rozumíte, dejte vědět, zda to je formálně správně, zvláště petit žaloby. Nikdy jsem se nesoudil, tak jsem nejistý. Byla by to moje první žaloba v životě.
Okresní soud v xxx
Žalobce: xxx
Žalovaný: yyy
Žaloba na určení vlastnického práva
k pozemku parcelní číslo YYY/2 o výměře 2 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, příslušný k části obce yyy, zapsaný v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště xxx, na listu vlastnictví č. YYY pro obec a katastrální území xxx, který vznikl oddělením z původního pozemku parcelní číslo YYY na základě geometrického plánu pro vyznačení obvodu budovy a rozdělení pozemku - číslo plánu XXX/2024, a který byl vyhotoven úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. xxx, a potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm xxx, dne 19.4.2024 pod číslem PGP yyy/2024-yyy.
Přílohy: [dle textu]
I.
Źalobce je od 7.3.2024 vlastníkem pozemku parc. č. XXX - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova č.p. XXX - rodinný dům, zapsaném v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště xxx, na listu vlastnictví č. XXX pro obec a katastrální území xxx, předchozí vlastníci byli od roku 1987 společně jeho matka xxx, a jeho otec xxx. V této nemovitosti bydlí žalobce od svého narození společně s rodiči.
Důkaz:
Vyrozumění Katastrálního úřadu o vkladu do katastru nemovitostí
Výpis z katastru nemovitostí
II.
Po smrti otce bylo žalobcem zjištěno při oceňování nemovitosti pro účely pozůstalostního řízení, že k nemovitosti nemá žádnou stavební dokumentaci, stavební zákon vyžaduje v takovém případě provést "dokumentaci skutečného stavu stavby", za tím účelem byl vyhotoven geometrický plán číslo XXX/2024, který byl vyhotoven úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing. xxx, a potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm xxx, dne 19.4.2024 pod číslem PGP yyy/2024-yyy, přitom bylo zjištěno a zdokumentováno v Geometrickém plánu, že malá část vedlejší stavby (v geometrickém plánu označena jako parc. č. XXX/2) přesahuje na malou část pozemku parc. č. YYY (v geometrickém plánu označeno jako parc. č. YYY/2). Pro legalizaci této historicky existující vedlejší stavby je třeba vyřešit tento právní nesoulad (malá část vedlejší stavby stojí na malé části cizího pozemku). Tento existující právní nesoulad se s vlastníkem cizího pozemku pod částí vedlejší stavby nepodařil odstranit smlouvou o prodeji pozemku nebo smlouvou o zřízení služebnosti, obě formy žalovaný odmítá, navrhuje pouze smlouvu o nájmu pozemku na 60 let. Žalovaný argumentuje, že nesouhlasí se změnou vlastníka pozemku pod vedlejší stavbou žalobce, protože sám má přesah střechy a okapu ze své nemovitosti nad vedlejší stavbou žalobce, k tomu však žalobce namítá, že přesah střechy a okapu je delší než jsou rozměry předmětného pozemku (v geometrickém plánu označeno jako parc. č. YYY/2) a že žalobce nemá žádné námitky proti bezúplatnému zřízení časově neomezené služebnosti přesahující střehy a okapu. Žalovaný nijak neodůvodnil, proč sám nepřistoupil na návrh smlouvy o zřízení služebnosti, kterou by se zřídilo žalobci právo mít a udržovat existující vedlejší stavbu na předmětném pozemku (v geometrickém plánu označeno jako parc. č. YYY/2) po dobu existence vedlejší stavby a navrhuje místo toho nájemní smlouvu na dobu 60 let, která by ale trvale neodstranila právní nesoulad a k legalizaci existující vedlejší stavby nepostačuje. Žalobce také konstatuje, že jeho existující vedlejší stavba je postavena přímo na zemském povrchu pozemku včetně základů pod povrchem, nikoliv pouze vysoko nad povrchem pozemku jako přesah střechy a okapu žalovaného.
Důkaz:
Geometrický plán číslo XXX/2024
Stavební dokumentace vedlejší stavby
III.
Vedlejší stavba žalobce historicky existuje minimálně od 22.3.1987, mezi pozemky parc. č. XXX a parc. č. YYY nebyl za života žalobce ani jeho právních předchůdců (matka a otec) nikdy žádný plot, žalobce i jeho právní předchůdci se vždy domnívali, že jejich vedlejší stavba stojí zcela na jejich pozemku parc. č. XXX a hranici s pozemkem parc. č. YYY tvoří až zeď sousední nemovitosti žalovaného, žalovaný ani jeho právní předchůdce nikdy neprojevil o pozemek pod vedleší stavbou žádný zájem, své právo na něj nenárokoval až do zjištění na základě předmětného geometrického plánu. Žalobce a jeho právní předchůdci tedy minimálně od 22.3.1987 až do 19.4.2024 předmětný pozemek v geometrickém plánu označený par. č. YYY/2 v dobré víře využívali jako pozemek pod částí svoji stavby s přesvědčením, že jim pozemek pod jejich stavbou také patří a nemohli vědět, že jde o pozemek cizí. Z důvodu, že držba pozemku pod částí stavby trvala v dobré víře déle než 20 let, stal se žalobce a jeho právní předchůdci vlastníkem předmětného pozemku v geometrickém plánu označeném parc. č. YYY/2 z titulu mimořádného vydržení.
Důkaz:
Znalecký posudek k ocenění nemovitosti ze dne 22.3.1987
IV.
Žalobci svědčí pro právo vlastnit pozemek v geometrickém plánu označeném jako parc. č. YYY/2 kromě titulu mimořádného vydržení také ustanovení § 1087/1 občanského zákoníku v aktuálním znění: Zasahuje-li trvalá stavba zřízená na vlastním pozemku jen malou částí na malou část cizího pozemku, stane se část pozemku zastavěného přestavkem vlastnictvím zřizovatele stavby ... . Přičemž žalobce i zde konstatuje, že jeho v dobré víře postavená existující vedlejší stavba je postavena přímo na zemském povrchu pozemku včetně základů pod povrchem, podlahy a stěn nad povrchem, nikoliv pouze vysoko nad povrchem pozemku, jako je to v případě přesahu střechy a okapu žalovaného a mělo by se rozlišovat, zda se stavba nachází přímo na zemském povrchu pozemku a znemožňila by tak vlastníkovi pozemek běžně užívat, nebo se nachází pouze v jeho vzduchovém sloupci (nadstavek) tak vysoko nad zemským povrchem, že to fakticky vlastníka pozemku a pod nadstavkem stojící stavby nijak neomezuje v běžném užívání.
V.
S ohledem na výše uvedené navrhuji, aby soud vydal tento rozsudek:
I. Určuje se, že žalobce je vlastníkem pozemku parcelní číslo YYY/2 – zastavěná plocha a nádvoří, příslušný k části obce xxx, zapsaný v katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště xxx, na listu vlastnictví č. YYY pro obec a katastrální území xxx, který vznikl oddělením z původního pozemku parcelní číslo YYY na základě geometrického plánu pro vyznačení obvodu budovy a rozdělení pozemku - číslo plánu XXX/2024, a který byl vyhotoven úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem Ing.xxx, a potvrzen Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm xxx, dne 19.4.2024 pod číslem PGP yyy/2024-yyy.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
V xxx 26. června 2024
podpis
-
...
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
...
Není to už od vás trošku nesportovní?
Máte boudu na cizím pozemku. Vlastník pozemku vám ty 2m2, z libovolného důvodu, nechce dát, poštvete na něj soudy a ještě po něm chcete zaplatit vaše náklady?
Jestli jste na souseda šel od začátku takovým stylem, měl vás nakopat do prdele a ne vám nabízet 60 let nájem. Lhostejno na čí straně je právo.
-
Jen malá technická. Překvapuje mne, že se někde vůbec těch 20cm řeší. Kdysi jsem se nějaký čas kolem geodetů motal. Podobné sousedské spory také byly, ale nebylo v možnostech geodetů určit, kudy hranice pozemků vede, vždyť na katastrální mapě mapě 1:500 je pouhá tloušťka čáry zhruba 20cm v reálu. A některé lokality měly mapy s měřítkem ještě horším.
-
se777> vetsina techto a podobnych pripadu vylezla v souvislosti s digitalizaci map. Tam je cara na mape opravdu cara a vliv meritka mapy je nulovy.
-
medved: To jo, ale mám za to, že se digitalizovaly právě ty původní papírové mapy, dokonce na stránkách ČUZK čtu, že měřítko měly 1:1000 nebo dokonce 1:2880 a tam se těch 20 čísel ztratí jako nic. A navíc i ty původní mapy nebyly zcela přesné, protože vznikaly v době, kdy ještě neexistovaly laserové dálkoměry nebo GPSky. Nedávno jsem měl u sebe taky geodeta, odchylky od mapy v řádech desítek cm taky byly, tak pouze do geometráku napsal, že pokud s tím všechny dotčené strany budou souhlasit, zanese do mapy skutečný stav.
-
Já mu určitě žádné naschvály s přesahující střechou a okapem dělat nechci a nebudu....vnímám i jeho nárok na vlastnictví pozemku...
Vyvinout mírný nátlak a snažit se ho donutit k prodeji, z čehož aspoň něco bude mít, to ne. Ale soudit se a snažit se pozemek vydržet, to ano? Nechápu, co vlastně chcete. Jestli nenasrat souseda, tak se zvolenou cestou hodně štěstí.
-
...
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do 3 dnů od právní moci rozsudku.
...
Není to už od vás trošku nesportovní?
Máte boudu na cizím pozemku. Vlastník pozemku vám ty 2m2, z libovolného důvodu, nechce dát, poštvete na něj soudy a ještě po něm chcete zaplatit vaše náklady?
Jestli jste na souseda šel od začátku takovým stylem, měl vás nakopat do prdele a ne vám nabízet 60 let nájem. Lhostejno na čí straně je právo.
Psal jsem žalobu podle tohoto vzoru, kde to je tak uvedeno:
https://www.pracepropravniky.cz/vzory-smluv/zaloba-na-urceni-vlastnickeho-prava-vzor/ (https://www.pracepropravniky.cz/vzory-smluv/zaloba-na-urceni-vlastnickeho-prava-vzor/)
Nikdy jsem žádnou žalobu nepodával, takže nevím, zda tam jde uvést třeba návrh: "Každá ze stran sporu si hradí své náklady sporu." Jenže asi je potřeba ještě uhradit náklady soudu ne? Navíc já sousedovi poslal návrh kupní smlouvy, návrh smlouvy o zřízení služebnosti, když kupní smlouvu nechtěl, vše jsem psal sám podle vzorů z internetu, a on si hned najal právníky, kteří mu to nedoporučili, a sepsali mu nájemní smlouvu na 60 let, k té mi řekli na stavebním úřadu, že to nebude katastru nemovitostí stačit a že ani oni proto projektovou dokumentaci kůlny neověří a pak pravděpodobně zahájí řízení o odstranění černé stavby. Takže očekávám, že u soudu budu stát já sám proti advokátní kanceláři a mé náklady budou nulové, přitom nechci platit jeho náklady na advokátní kancelář, skoro nic mi tedy platit nebude, možná soudní poplatek, to nevím, kolik je, ale k soudu mě defakto nutí on, když nespolupracuje při zřízení služebnosti a já jsem ho už varoval, že mi asi nic jiného nezbyde, než se soudit, když se budu zbourání kůlny bránit. Já se jen bráním zbourání kůlny kvůli tomu, že pod zadní stěnou kůlny je 20 cm pruh cizího pozemku. Očekával jsem spíš, že mi poradíte než vynadáte, ale i tak díky. Ta žaloba je jen pracovní verze, kterou můžu upravit, zatím jsem ji nepodal, čekám na rozhodnutí stavebního úřadu.
-
Já mu určitě žádné naschvály s přesahující střechou a okapem dělat nechci a nebudu....vnímám i jeho nárok na vlastnictví pozemku...
Vyvinout mírný nátlak a snažit se ho donutit k prodeji, z čehož aspoň něco bude mít, to ne. Ale soudit se a snažit se pozemek vydržet, to ano? Nechápu, co vlastně chcete. Jestli nenasrat souseda, tak se zvolenou cestou hodně štěstí.
Myslím si, že oba bychom se měli chovat tak, abychom se dohodli, vzhledem k tomu, že mám pod kůlnou pozemky dvou sousedů a jeden z nich spolupracuje tak, že je mu jedno, jestli mi pozemek prodá nebo zřídí služebnost, souhlasí se vším, i když tam má v katastru nemovitostí zapsanou zástavu hypoteční banky a bude muset vyvinout jednání s bankou, aby ke zřízení služebnosti dala souhlas, tak druhý nechce ani jedno z toho i když tam žádnou zástavu banky nemá a šlo by jen o formalitu, tak asi chápete, že především naštval on mě. Přesto bych se raději ubránil stavebnímu úřadu, nechal sousedům jejich pozemky, i když bych měl právo na jejich vydržení a žalobu na určení vlastnictví plánuji až jako poslední možnost, jak se pokusit zabránit zbourání kůlny. Já o ten jeho pozemek jinak nestojím, pokud soud vyhraju, můžu mu ho klidně prodat za 1 Kč pod podmínkou, že mi tam zřídí služebnost právo mít a udržovat na pozemku existující stavbu kůlny na dobu určitou po dobu existence stavby. Protože k čemu by byla smlouva na 60 let, když by můj dědic měl za 60 let stejný problém s dědicem souseda?
-
Na stavebním úřadě vám řekli, co vyžadují. Řízení probíhá? Máte výsledek? Možná bych před nimi tak nestahoval kalhoty. Lidí a zvláště úředníci toho nakecaji, zvláště když nemusí hnout prstem. Když je přitlačíte, budou muset zdůvodňovat, proč chtějí stejné řešení. Už je vidím, jak nařizují odstranění černé stavby se zdůvodněním, že na předmětných 20cm máte nárok, ale z jiného titulu. Vám by ten nájem vadil, nebo byste to zkousl? Dědic bude mít problém...Vy máte problém teď.
Jakou má soused motivaci? Nejdříve souhlasil, odprodej nechce, najal si právníky. ..není to tedy jen momentální hnutí mysli.
Jak vidíte z diskuse, dobré rady tu asi nejsme schopni. Asi bych skutečně, jak píšete nahoře, šel také cestou dobrého právníka. Kůlna vám za to evidentně stojí.
-
Na stavebním úřadě probíhá řízení o ověření dokumentace současného stavu nemovitosti, nechtěli mi říct, jak rozhodnou, pouze nastínili, že je možné, že ověří dokumentaci rodinného domu a neověří dokumentaci kůlny a následně zahájí řízení o odstranění černé stavby kůlny, anebo neověří dokumentaci vůbec, také mi dali možnost vzít moji žádost o ověření dokumentace současného stavu zpět, jenže pak bych nemohl rekonstruovat dům, žádat o dotace na zeteplení, apod. Žádost o ověření dokumentace skutečného stavu jsem podával 5.6.2024, nevím, jaké mají lhůty, akorát mi radili, že mám podat vše potřebné do konce června 2024, aby mohli rozhodovat podle současného stavebního zákona, protože od 1.7.2024 se mění stavební zákon a bude to přísnější. Nejdříve chtěli k legalizaci kůlny pouze smlouvu o koupi cizích pozemků pod kůlnou, potom připustili, že je možná i smlouva o zřízení služebnosti nebo smlouva o právu stavby. Nájemní smlouva podle nich nestačí, je to podle nich jen možný doplněk ke smlouvě o zřízení služebnosti, pokud mi nechce soused zřídit služebnost zdarma. Vše tyto infomace mám od nich jen ústně. Čekám na jejich rozhodnutí, pokud by ověřili alespoň dokumentaci rodinného domu, mohl bych započít s opravou domu (výměna střechy, zateplení, apod.).
Sousedovi důvody neznám, to že nechde prodej odůvodňuje tím, že mu tam přesahuje jeho střecha a okap, to chápu, to že nechce služebnost, nechápu, advokátní kancelář mu to poté, co jsem mu dal návrh na smlouvu o zřízení služebnosti nějak písemně rozebrala, napsala k tomu elaborát, to mi přiznal, a trvalo ji to více než týden, a on mi řekl jen to, že je to pro něj nevýhodné. Z nájemní smlouvy jsem pochopil, že ji může také kdykoliv vypovědět i když je psána na 60 let, služebnost by vypovědět nemohl, ale on mi to narovinu neřekl. Když jsem se ho ptal, co budou dělat naši dědici po 60 letech, řekl mi, že to nás už přece nemusí zajímat. Ale podle mě mlží, má nějakou fintu, co by mohl udělat, kdyby mu má kůlna přece jen jednou začala vadit. Hlavně je problém, že on si včetné té advokátní kanceláře myslí, že nájemní smlouva postačí k legalizaci stavby a stavební úřad mi řekl, že ne, že nájemní smlouva je defakto jen možný doplněk smlouvy o zřízení služebnosti nebo možný doplněk smlouvy o právu stavby, když nechce vlastník pozemku poskytnout služebnost nebo právo stavby zdarma.
-
nemělo smysl spíš po 35 letech užívání, po který na tom stála stavba, a kdy NIKDO NIKDY NIC nenamítal, prostě požádat o nabytí vlastnictví těch předmětnejch pár metrů vydržením? je to naprosto očizřejmý a nemají k tomu vůbec co říct, pode zdí stavby skutečně těžko mohli ten svůj pozemek používat, nejspíš si taky mysleli, že hranice je podle zdí těch kůlen, vy ste to používali v dobré víře, IMO všecky předpoklady naplněný
proces kterej se spustil byl zcela zbytečnej a dopadlo to naprosto ku hovnu situací
-
... prostě požádat o nabytí vlastnictví těch předmětnejch pár metrů vydržením? ...
Jak tomu mám rozumět? Koho mám požádat? Katastr nemovitosti? Stavební úřad? Já mám za to, že o vydržení musí rozhodnout soud poté, co někdo podá určovací žalobu? Je i nějaká jiná možnost?
-
no jasné přes soud a pokud vydá příznivej rozsudek, tak se to pouze zapíše do katastru; můžeš navrhovat jak nejakej právní titul k užívání, věcný břemeno apod., tak i převod toho vlastnictví (20 cm v délce několika metrů reálně pod objektem, soused to může rozporovat, ale to je asi tak všecko, co proti tomu může dělat)
s ohledem na délku trvání můžeš rovnou mimořádný vydržení bez dokládání právního titulu k užívání který započlo v těch 80. letech stavbou kůlny; ale jak to je průchozí teď po všech tech geodetickejch onaniích a dělení pozemků netušim, to se vobrať na advokáta specializujícího se na nemovitostní věcí
-
Našel jsem rozsudek, podle kterého ten vzor žaloby na mimořádné vydržení nemohu použít, protože podmínky vydržení už by splnil můj právní předchůdce a v takovém případě nelze jeho dobu držení započítat do mé doby držení. Takže budu muset žalovat asi pouze podle ustanovení o přestavku.
https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/22-cdo-3387-2021 (https://www.zakonyprolidi.cz/judikat/nscr/22-cdo-3387-2021)